Jednání v Istanbulu: Schůzka skončila po hodině, Ukrajina a Rusko dohodly výměnu zajatců
Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni, nebo mladší 25 let se dnes v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran, ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Podle ruského činitele půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války. Podle Umerova zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl 6000 padlých vojáků na každé straně. Na příměří se však ani za tohoto druhého kola přímých jednání nedomluvili.
Ukrajina přitom prosazuje úplné a bezpodmínečné příměří. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja před tím podle agentur poznamenal, že Rusko odmítlo myšlenku na bezpodmínečné příměří a Ukrajina nemohla bezprostředně reagovat na ruské návrhy, protože je obdržela teprve dnes. Kyjev ruské memorandum podle ukrajinských zástupců prostuduje v následujících dnech. Ukrajina své návrhy Moskvě podle dřívějších informací serveru Ukrajinska pravda předala už dříve.
Umerov mimo to řekl, že Ukrajina navrhla, aby se další kolo jednání s Ruskem konalo ještě v červnu. „Navrhujeme ruské straně uspořádat schůzku do konce tohoto měsíce, od 20. do 30. června,“ řekl ministr a dodal, že delegace by se měly pokusit dohodnout na schůzce prezidentů obou zemí Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina, neboť jedině při jejich setkání se může vyřešit mnoho sporných bodů.
O uspořádání takového rusko-ukrajinského summitu, kterého by se mohl zúčastnit i americký prezident Donald Trump, bude usilovat také Turecko, prohlásil dnes podle agentur turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
„Dohodli jsme se na výměně těžce zraněných a těžce nemocných válečných zajatců v poměru všichni za všechny. Druhou kategorií jsou mladí vojáci ve věku 18 až 25 let - (také) všichni za všechny. Rovněž jsme se dohodli na vrácení 6000 za 6000 padlých vojáků,“ řekl Umerov. Medinskij dohodnutou výměnu označil za největší od začátku války, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko. Také poradce Kremlu hovořil v případě raněných a mladých vojáků o poměru „všichni za všechny“, zároveň podle agentury Interfax dodal, že půjde o nejméně tisíc lidí na každé straně. Počty se podle něj upřesňují.
Medinskij uvedl, že Rusko příští týden předá Ukrajině těla 6000 padlých, ale podle agentury Interfax hovořil o jednostranném kroku. A dodal, že neví, zda Ukrajinci ještě mají na svém území padlé ruské bojovníky. „Pokud mají na své straně nějaká těla, tak je přijmeme,“ řekl.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak podle Reuters uvedl, že ukrajinská delegace na schůzce na předala ruským protějškům seznam dětí, které má Moskva vrátit na Ukrajinu. Ukrajinské úřady tvrdí, že ruské síly z Ukrajiny odvlekly do Ruska mnoho ukrajinských dětí. Kyjev žádá, aby jejich návrat byl součástí případné mírové dohody. Moskva tvrdí, že děti byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů.
Medinskij dnes podle ruské služby BBC ukázal novinářům seznam jmen 339 dětí, které delegaci poskytli ukrajinští zástupci. Zároveň odmítl, že by je Rusové unesli. „Hledáme rodiče, pokud se rodiče objeví, vracíme je,“ dodal Medinskij.
První kolo přímých jednání obou válčících stran za poslední tři roky se v Istanbulu uskutečnilo 16. května a znepřátelené země se na něm shodly pouze na výměně po tisíci válečných zajatců z každé strany, kterou následně provedly během tří dnů, od pátku 23. května do neděle 25. května. Ukrajina se brání plošné ruské vojenské agresi od 24. února 2022.
V úterý večer bylo nad ruskou Brjanskou oblastí sestřeleno 57 dronů. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany.
Guvernér Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz oznámil, že v důsledku útoku ukrajinského dronu v Klimovském okrese Brjanské oblasti byli zraněni dva muži. Podle Bogomaze byli oběti převezeny do nemocnice a byla jim poskytnuta lékařská pomoc.
Další dron byl podle ruských vojenských údajů sestřelen nad Kurskou oblastí.
Evropský parlament se dnes přel o takzvanou reparační půjčku, která by podle návrhu Evropské komise měla s využitím zmrazených ruských peněz podpořit Ukrajinu, tedy zemi už čtvrtým rokem se bránící ruské agresi. Půjčka podle plánu komise umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by byly zkonfiskovány. V rozpravě zaznívaly hlasy pro a proti, někteří poslanci upozorňovali i na možná úskalí celého plánu.
Slovenský premiér Robert Fico tvrdí, že jsou snahy zmařit dříve ohlášené setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti. Vyslovil se pro co nejrychlejší konání summitu s podporou Evropské unie. V příspěvku na sociální síti Fico také opět kritizoval přístup EU k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
„Vždy jsem tvrdil, že EU se změnila na válečný kabinet, že podstatná část členských států EU podporuje válku na Ukrajině v naivní domněnce, že takto lze oslabit až porazit Rusko,“ uvedl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.
Fico doplnil, že nevěří, že EU chce rychlý mír na Ukrajině. Pro jeho dosažení by evropský blok měl podle něj udělat všechno pro to, aby se summit Trumpa s Putinem uskutečnil bez překážek a co nejrychleji.
