Odhaleno: Jak Rusko vydělává miliardy na vývozu plynu a ropy do EU?
Podle dostupných údajů Rusko z vývozu fosilních paliv na Západ nadále vydělává miliardy eur. Ze získaných peněz dále financuje invazi na Ukrajinu, píše BBC.
Od začátku invaze v únoru 2022 vydělalo Rusko na vývozu uhlovodíků více než třikrát více peněz, než kolik Ukrajina obdržela na pomoci přidělené spojenci. Příjmy z prodeje ropy a plynu jsou klíčové pro udržení ruské válečné mašinerie v chodu, ropa a plyn tvoří téměř třetinu státních příjmů Ruska a více než 60 % jeho vývozu.
Po začátku invaze v únoru 2022 spojenci Ukrajiny uvalili sankce na dovoz ruských fosilních paliv. USA a Spojené království zakázaly dovoz ruské ropy a plynu, zatímco EU zakázala lodní import ruské ropy, nikoli však plynu.
Přesto Rusko do 29. května podle Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) vydělalo na vývozu fosilních paliv od začátku invaze více než 883 miliard eur, z toho 228 miliard eur ze zemí, které na dovoz uvalily sankce. Lví podíl z této částky, 209 miliard eur, pochází z členských států EU.
Do členských zemí EU nadále proudil plyn plynovody přímo z Ruska, dokud Ukrajina v lednu 2025 nepřerušila tranzit. Ruská ropa stále proudí potrubím do Maďarska a na Slovensko. Ruský plyn se do Evropy stále ve stále větším množství dodává skrze Turecko. Podle údajů CREA se jeho objem v lednu a únoru 2025 oproti stejnému období roku 2024 zvýšil o 26,77 %. Přes Turecko stále odebírají ruský plyn také Maďarsko a Slovensko.
Pokles příjmů o pouhých 5 %
Navzdory snahám Západu klesly podle CREA v roce 2024 ruské příjmy z fosilních paliv o pouhých 5 % oproti roku 2023, o 6 % klesl objem vývozu. V loňském roce došlo rovněž k 6% nárůstu ruských příjmů z vývozu ropy a k 9% meziročnímu nárůstu příjmů z plynovodů.
Podle ruských odhadů se vývoz plynu do Evropy v roce 2024 zvýšil až o 20 %, přičemž vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) dosáhl rekordní úrovně. V současné době směřuje polovina ruského vývozu LNG do EU, uvádí CREA.
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová uvedla, že aliance neuvaluje „nejpřísnější sankce“ na ruskou ropu a plyn, protože některé členské státy se obávají eskalace konfliktu a protože jejich nákup je „krátkodobě levnější“. Dovoz zkapalněného zemního plynu nebyl zahrnut do posledního, 17. balíčku sankcí vůči Rusku. EU však přijala plán směřující k ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027.
Obavy z růstu cen energií
Údaje analyzované BBC ukazují, že peníze, které Rusko vydělalo na prodeji fosilních paliv, trvale převyšují objem pomoci, kterou Ukrajina dostává od svých spojenců. Mai Rosnerová, vedoucí pracovnice skupiny Global Witness, říká, že mnoho západních politiků se obává, že omezení dovozu ruských paliv povede ke zvýšení cen energií.
„V mnoha vládách není skutečná touha skutečně omezit schopnost Ruska těžit a prodávat ropu. Existuje příliš velký strach z toho, co by to znamenalo pro globální energetické trhy. Existuje hranice, pod kterou by byly energetické trhy příliš podkopány nebo vyvedeny z rovnováhy," řekla BBC.
Kromě přímého prodeje se část ropy vyvážené z Ruska dostává na Západ poté, co je ve třetích zemích zpracována na pohonné hmoty prostřednictvím tzv. „rafinační mezery“. Někdy se také ředí ropou z jiných zemí. CREA uvádí, že identifikovala tři rafinerie v Turecku a tři v Indii, které zpracovávají ruskou ropu a výsledné palivo prodávají dále do zemí, na které se vztahují sankce. Tvrdí, že na výrobu produktů pro sankcionované země použily ruskou ropu v hodnotě 6,1 miliardy eur.
Indické ministerstvo ropného průmyslu kritizovalo zprávu CREA jako „klamavou snahu o poškození obrazu Indie“. „Je to mezera v zákoně. Je to zcela legální. Všichni o tom vědí, ale nikdo nedělá nic pro to, aby to skutečně ve velkém řešil,“ říká Vaibhav Raghunandan, analytik společnosti CREA.
Ruského LNG by se EU mohla zbavit jednoduše
Organizátoři kampaní a odborníci tvrdí, že západní vlády mají k dispozici nástroje a prostředky, jak tok příjmů z ropy a plynu do pokladny Kremlu zastavit. Podle bývalého náměstka ruského ministra energetiky Vladimira Milova, který je nyní zarytým odpůrcem Vladimira Putina, by měly být lépe vymáhány sankce uvalené na obchod s ruskými uhlovodíky – zejména omezení cen ropy přijaté skupinou zemí G7, které podle Milova „nefunguje“.
Obává se však, že otřesy v americké vládě, které způsobil prezident Donald Trump, budou brzdit agentury, jako je americké ministerstvo financí nebo Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), které jsou pro prosazování sankcí klíčové. Další cestou je pokračující tlak na ruskou „stínovou flotilu“ tankerů zapojených do obcházení sankcí.
„Je to složitá chirurgická operace. Musíte pravidelně každých několik týdnů vydávat seznamy nových sankcionovaných plavidel, krycích společností, obchodníků, pojistitelů atd.,“ uvedl Milov. Podle něj jde o oblast, kde jsou západní vlády mnohem efektivnější, zejména po zavedení nových sankcí odstupující administrativou Joea Bidena v lednu 2025.
Podle Raghunandana by bylo pro EU relativně snadné vzdát se dovozu ruského LNG. „Padesát procent jejich vývozu LNG směřuje do Evropské unie a pouze 5 % celkové spotřeby plynu v EU v roce 2024 pocházelo z Ruska. Takže pokud se EU rozhodne zcela odříznout od ruského plynu, poškodí to Rusko mnohem více než spotřebitele v Evropské unii,“ řekl BBC.
Odborníci v rozhovoru pro BBC odmítli myšlenku Donalda Trumpa, že válka na Ukrajině skončí, pokud Opec sníží ceny ropy. „Lidé v Moskvě se této myšlence smějí, protože stranou, která bude trpět nejvíce je americký ropný průmysl, nejméně nákladově konkurenceschopný ropný průmysl na světě,“ sdělil BBC Milov. Podle Raghunandana jsou ruské náklady na těžbu ropy také nižší než v zemích OPEC, jako je Saúdská Arábie, takže by je nižší ceny ropy poškodily dříve než Rusko. „Není možné, aby na to Saúdská Arábie přistoupila. To už se zkoušelo dříve. Vedlo to ke konfliktu mezi Saúdskou Arábií a USA,“ říká.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Česko má zájem na stabilních vztazích s Čínou. Po dnešním setkání ministra zahraničí Petra Macinky s šéfem čínské diplomacie Wang Iem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to uvedlo na facebooku ministerstvo zahraničích věcí (MZV). Podle čínské státní televize CGTN Wang po setkání ocenil aktivní závazek Česka zlepšit s Čínou vztahy.
„Ministr Macinka otevřel otázku víz a přímé letecké linky do Šanghaje. Obě strany potvrdily zájem na stabilních vztazích,“ uvedlo na facebooku ke schůzce s čínským ministrem české ministerstvo zahraničí.
Pět evropských zemí v čele s Británií tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety ve věznici na Sibiři otráven vzácným smrtícím jedem, a nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Z útoku přitom viní právě ruský stát. Informovaly o tom dnes tiskové agentury.
Ministerstva zahraničí Británie, Francie, Německa, Švédska a Nizozemska dnes uvedla, že analýza biologických vzorků z těla Navalného „jednoznačně potvrdila přítomnost epibatidinu“. Tento jed pochází z kůže takzvaných šípových žab v Jižní Americe, a v Rusku se přirozeně nevyskytuje.
Julija Navalná už loni v září prohlásila, že laboratorní testy provedené ve dvou různých zemích ukázaly, že Navalnyj byl otráven. Konkrétní jed nebo chemickou látku tehdy nezmínila, ovšem vyzvala ke zveřejnění výsledků vyšetřování toho, čím přesně byl otráven.
Dnes Navalná uvedla, že si byla „od prvního dne jistá“, že byl její manžel otráven, a že nyní existuje i vědecký důkaz. „Putin zabil Alexeje chemickou zbraní,“ napsala na síti X. „Vladimir Putin je vrah. Musí být hnán k odpovědnosti za všechny své zločiny,“ prohlásila.
