Odhaleno: Jak Rusko vydělává miliardy na vývozu plynu a ropy do EU?

Autor: Vojtěch Jandera - 
2. června 2025
•
11:00

Podle dostupných údajů Rusko z vývozu fosilních paliv na Západ nadále vydělává miliardy eur. Ze získaných peněz dále financuje invazi na Ukrajinu, píše BBC.

Od začátku invaze v únoru 2022 vydělalo Rusko na vývozu uhlovodíků více než třikrát více peněz, než kolik Ukrajina obdržela na pomoci přidělené spojenci. Příjmy z prodeje ropy a plynu jsou klíčové pro udržení ruské válečné mašinerie v chodu, ropa a plyn tvoří téměř třetinu státních příjmů Ruska a více než 60 % jeho vývozu.

Po začátku invaze v únoru 2022 spojenci Ukrajiny uvalili sankce na dovoz ruských fosilních paliv. USA a Spojené království zakázaly dovoz ruské ropy a plynu, zatímco EU zakázala lodní import ruské ropy, nikoli však plynu.

Ukrajinští vojáci poblíž Charkova (květen 2025)
Svět Vědci varují: Zbrojení NATO zhorší klimatickou krizi. A to vyvolá další konflikty

Přesto Rusko do 29. května podle Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) vydělalo na vývozu fosilních paliv od začátku invaze více než 883 miliard eur, z toho 228 miliard eur ze zemí, které na dovoz uvalily sankce. Lví podíl z této částky, 209 miliard eur, pochází z členských států EU.

Do členských zemí EU nadále proudil plyn plynovody přímo z Ruska, dokud Ukrajina v lednu 2025 nepřerušila tranzit. Ruská ropa stále proudí potrubím do Maďarska a na Slovensko. Ruský plyn se do Evropy stále ve stále větším množství dodává skrze Turecko. Podle údajů CREA se jeho objem v lednu a únoru 2025 oproti stejnému období roku 2024 zvýšil o 26,77 %. Přes Turecko stále odebírají ruský plyn také Maďarsko a Slovensko.

Pokles příjmů o pouhých 5 %

Navzdory snahám Západu klesly podle CREA v roce 2024 ruské příjmy z fosilních paliv o pouhých 5 % oproti roku 2023, o 6 % klesl objem vývozu. V loňském roce došlo rovněž k 6% nárůstu ruských příjmů z vývozu ropy a k 9% meziročnímu nárůstu příjmů z plynovodů.

Podle ruských odhadů se vývoz plynu do Evropy v roce 2024 zvýšil až o 20 %, přičemž vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) dosáhl rekordní úrovně. V současné době směřuje polovina ruského vývozu LNG do EU, uvádí CREA.

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová uvedla, že aliance neuvaluje „nejpřísnější sankce“ na ruskou ropu a plyn, protože některé členské státy se obávají eskalace konfliktu a protože jejich nákup je „krátkodobě levnější“. Dovoz zkapalněného zemního plynu nebyl zahrnut do posledního, 17. balíčku sankcí vůči Rusku. EU však přijala plán směřující k ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027.

Obavy z růstu cen energií

Údaje analyzované BBC ukazují, že peníze, které Rusko vydělalo na prodeji fosilních paliv, trvale převyšují objem pomoci, kterou Ukrajina dostává od svých spojenců. Mai Rosnerová, vedoucí pracovnice skupiny Global Witness, říká, že mnoho západních politiků se obává, že omezení dovozu ruských paliv povede ke zvýšení cen energií.

„V mnoha vládách není skutečná touha skutečně omezit schopnost Ruska těžit a prodávat ropu. Existuje příliš velký strach z toho, co by to znamenalo pro globální energetické trhy. Existuje hranice, pod kterou by byly energetické trhy příliš podkopány nebo vyvedeny z rovnováhy," řekla BBC.

Kromě přímého prodeje se část ropy vyvážené z Ruska dostává na Západ poté, co je ve třetích zemích zpracována na pohonné hmoty prostřednictvím tzv. „rafinační mezery“. Někdy se také ředí ropou z jiných zemí. CREA uvádí, že identifikovala tři rafinerie v Turecku a tři v Indii, které zpracovávají ruskou ropu a výsledné palivo prodávají dále do zemí, na které se vztahují sankce. Tvrdí, že na výrobu produktů pro sankcionované země použily ruskou ropu v hodnotě 6,1 miliardy eur.

Indické ministerstvo ropného průmyslu kritizovalo zprávu CREA jako „klamavou snahu o poškození obrazu Indie“. „Je to mezera v zákoně. Je to zcela legální. Všichni o tom vědí, ale nikdo nedělá nic pro to, aby to skutečně ve velkém řešil,“ říká Vaibhav Raghunandan, analytik společnosti CREA.

Ruského LNG by se EU mohla zbavit jednoduše

Organizátoři kampaní a odborníci tvrdí, že západní vlády mají k dispozici nástroje a prostředky, jak tok příjmů z ropy a plynu do pokladny Kremlu zastavit. Podle bývalého náměstka ruského ministra energetiky Vladimira Milova, který je nyní zarytým odpůrcem Vladimira Putina, by měly být lépe vymáhány sankce uvalené na obchod s ruskými uhlovodíky – zejména omezení cen ropy přijaté skupinou zemí G7, které podle Milova „nefunguje“.

Obává se však, že otřesy v americké vládě, které způsobil prezident Donald Trump, budou brzdit agentury, jako je americké ministerstvo financí nebo Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), které jsou pro prosazování sankcí klíčové. Další cestou je pokračující tlak na ruskou „stínovou flotilu“ tankerů zapojených do obcházení sankcí.

„Je to složitá chirurgická operace. Musíte pravidelně každých několik týdnů vydávat seznamy nových sankcionovaných plavidel, krycích společností, obchodníků, pojistitelů atd.,“ uvedl Milov. Podle něj jde o oblast, kde jsou západní vlády mnohem efektivnější, zejména po zavedení nových sankcí odstupující administrativou Joea Bidena v lednu 2025.

Těžba zemního plynu (ilustrační foto)
Svět Turecko našlo v Černém moři nové ložisko plynu. Má hodnotu neuvěřitelných 669 miliard korun

Podle Raghunandana by bylo pro EU relativně snadné vzdát se dovozu ruského LNG. „Padesát procent jejich vývozu LNG směřuje do Evropské unie a pouze 5 % celkové spotřeby plynu v EU v roce 2024 pocházelo z Ruska. Takže pokud se EU rozhodne zcela odříznout od ruského plynu, poškodí to Rusko mnohem více než spotřebitele v Evropské unii,“ řekl BBC.

Odborníci v rozhovoru pro BBC odmítli myšlenku Donalda Trumpa, že válka na Ukrajině skončí, pokud Opec sníží ceny ropy. „Lidé v Moskvě se této myšlence smějí, protože stranou, která bude trpět nejvíce je americký ropný průmysl, nejméně nákladově konkurenceschopný ropný průmysl na světě,“ sdělil BBC Milov. Podle Raghunandana jsou ruské náklady na těžbu ropy také nižší než v zemích OPEC, jako je Saúdská Arábie, takže by je nižší ceny ropy poškodily dříve než Rusko. „Není možné, aby na to Saúdská Arábie přistoupila. To už se zkoušelo dříve. Vedlo to ke konfliktu mezi Saúdskou Arábií a USA,“ říká.

15:18
Dnes

„Naše vláda říká jasně, že je potřeba udržovat dialog s Ruskou federací navzdory tomu, co Ruská federace udělala útokem na Ukrajinu,“ obhajuje slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár kontakty Bratislavy s Ruskem v době jeho pokračující invaze. Uvedl to po dnešním jednání slovenské vlády, která projednala výsledky říjnové schůzky členů mezivládní slovensko-ruské komise v Moskvě. Blanár odmítl výtky opozice, že kabinet se tímto materiálem zabýval zrovna dnes, při dnešním svátku Dne boje za svobodu a demokracii.

Podle něj se jednání komise týkalo oblastí, na které se nevztahují unijní sankce. Za prioritu označil energetiku. Slovensko totiž nadále dováží z Ruska ropu a zemní plyn.

„Nebudeme přihlížet, že naše ekonomika bude ničena, když budou na úrovni Evropské unie přijímána opatření obcházející pravidla Evropské unie,“ uvedl Blanár.

15:19
Dnes

Slovensko bude moci dalších 120 dnů odebírat ruskou ropu a platit za ni bez rizika amerických sankcí, uvedlo dnes slovenské ministerstvo hospodářství po jednáních ministryně Denisy Sakové v USA. Ruskou ropu využívá bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.

Podle ministerstva jde o prodloužení původní výjimky, kterou loni udělil americký prezident Donald Trump na období jednoho roku a jejíž platnost měla původně skončit 21. listopadu.

„Získali jsme důležitý čas, ale naším cílem zůstává postupně snižovat závislost na jednom dodavateli ropy. Nadále proto pracujeme na tom, aby slovenská rafinerie mohla zpracovávat stále více ropy z alternativních zdrojů,“ uvedla v tiskové zprávě Saková.

15:57
Dnes

Muniční iniciativa zajišťuje více než 60 procent dělostřelecké munice pro Ukrajinu, řekl dnes po jednání ministrů obrany zemí EU v Bruselu Jakub Landovský z českého ministerstva obrany. Dnes odpoledne budou podle něj v NATO oznámeny nové příspěvky některých zemí. Mělo by se jednat o Polsko a některé ze skandinávských států.

Jedním z hlavních témat dnešní schůzky unijních ministrů obrany byla situace na Ukrajině. Česká republika podle Landovského stále patří mezi země, které jsou spojenci uznávány. „Muniční iniciativa dál zajišťuje více jak 60 procent dělostřelecké munice a skenuje další možnosti,“ řekl šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Landovský, který se jednání účastnil místo ministra Jaromíra Zůny. Ten je nyní s českým premiérem na návštěvě Izraele.

Muniční iniciativa, která zajišťuje dělostřeleckou munici pro Ukrajinu, podle Landovského nadále funguje spolehlivě a pomáhá udržovat stabilitu fronty. Na odpoledním jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) mají být podle něj oznámeny nové příspěvky některých zemí.

Zobrazit celý online
Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa