Odhaleno: Jak Rusko vydělává miliardy na vývozu plynu a ropy do EU?
Podle dostupných údajů Rusko z vývozu fosilních paliv na Západ nadále vydělává miliardy eur. Ze získaných peněz dále financuje invazi na Ukrajinu, píše BBC.
Od začátku invaze v únoru 2022 vydělalo Rusko na vývozu uhlovodíků více než třikrát více peněz, než kolik Ukrajina obdržela na pomoci přidělené spojenci. Příjmy z prodeje ropy a plynu jsou klíčové pro udržení ruské válečné mašinerie v chodu, ropa a plyn tvoří téměř třetinu státních příjmů Ruska a více než 60 % jeho vývozu.
Po začátku invaze v únoru 2022 spojenci Ukrajiny uvalili sankce na dovoz ruských fosilních paliv. USA a Spojené království zakázaly dovoz ruské ropy a plynu, zatímco EU zakázala lodní import ruské ropy, nikoli však plynu.
Přesto Rusko do 29. května podle Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) vydělalo na vývozu fosilních paliv od začátku invaze více než 883 miliard eur, z toho 228 miliard eur ze zemí, které na dovoz uvalily sankce. Lví podíl z této částky, 209 miliard eur, pochází z členských států EU.
Do členských zemí EU nadále proudil plyn plynovody přímo z Ruska, dokud Ukrajina v lednu 2025 nepřerušila tranzit. Ruská ropa stále proudí potrubím do Maďarska a na Slovensko. Ruský plyn se do Evropy stále ve stále větším množství dodává skrze Turecko. Podle údajů CREA se jeho objem v lednu a únoru 2025 oproti stejnému období roku 2024 zvýšil o 26,77 %. Přes Turecko stále odebírají ruský plyn také Maďarsko a Slovensko.
Pokles příjmů o pouhých 5 %
Navzdory snahám Západu klesly podle CREA v roce 2024 ruské příjmy z fosilních paliv o pouhých 5 % oproti roku 2023, o 6 % klesl objem vývozu. V loňském roce došlo rovněž k 6% nárůstu ruských příjmů z vývozu ropy a k 9% meziročnímu nárůstu příjmů z plynovodů.
Podle ruských odhadů se vývoz plynu do Evropy v roce 2024 zvýšil až o 20 %, přičemž vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) dosáhl rekordní úrovně. V současné době směřuje polovina ruského vývozu LNG do EU, uvádí CREA.
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová uvedla, že aliance neuvaluje „nejpřísnější sankce“ na ruskou ropu a plyn, protože některé členské státy se obávají eskalace konfliktu a protože jejich nákup je „krátkodobě levnější“. Dovoz zkapalněného zemního plynu nebyl zahrnut do posledního, 17. balíčku sankcí vůči Rusku. EU však přijala plán směřující k ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027.
Obavy z růstu cen energií
Údaje analyzované BBC ukazují, že peníze, které Rusko vydělalo na prodeji fosilních paliv, trvale převyšují objem pomoci, kterou Ukrajina dostává od svých spojenců. Mai Rosnerová, vedoucí pracovnice skupiny Global Witness, říká, že mnoho západních politiků se obává, že omezení dovozu ruských paliv povede ke zvýšení cen energií.
„V mnoha vládách není skutečná touha skutečně omezit schopnost Ruska těžit a prodávat ropu. Existuje příliš velký strach z toho, co by to znamenalo pro globální energetické trhy. Existuje hranice, pod kterou by byly energetické trhy příliš podkopány nebo vyvedeny z rovnováhy," řekla BBC.
Kromě přímého prodeje se část ropy vyvážené z Ruska dostává na Západ poté, co je ve třetích zemích zpracována na pohonné hmoty prostřednictvím tzv. „rafinační mezery“. Někdy se také ředí ropou z jiných zemí. CREA uvádí, že identifikovala tři rafinerie v Turecku a tři v Indii, které zpracovávají ruskou ropu a výsledné palivo prodávají dále do zemí, na které se vztahují sankce. Tvrdí, že na výrobu produktů pro sankcionované země použily ruskou ropu v hodnotě 6,1 miliardy eur.
Indické ministerstvo ropného průmyslu kritizovalo zprávu CREA jako „klamavou snahu o poškození obrazu Indie“. „Je to mezera v zákoně. Je to zcela legální. Všichni o tom vědí, ale nikdo nedělá nic pro to, aby to skutečně ve velkém řešil,“ říká Vaibhav Raghunandan, analytik společnosti CREA.
Ruského LNG by se EU mohla zbavit jednoduše
Organizátoři kampaní a odborníci tvrdí, že západní vlády mají k dispozici nástroje a prostředky, jak tok příjmů z ropy a plynu do pokladny Kremlu zastavit. Podle bývalého náměstka ruského ministra energetiky Vladimira Milova, který je nyní zarytým odpůrcem Vladimira Putina, by měly být lépe vymáhány sankce uvalené na obchod s ruskými uhlovodíky – zejména omezení cen ropy přijaté skupinou zemí G7, které podle Milova „nefunguje“.
Obává se však, že otřesy v americké vládě, které způsobil prezident Donald Trump, budou brzdit agentury, jako je americké ministerstvo financí nebo Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), které jsou pro prosazování sankcí klíčové. Další cestou je pokračující tlak na ruskou „stínovou flotilu“ tankerů zapojených do obcházení sankcí.
„Je to složitá chirurgická operace. Musíte pravidelně každých několik týdnů vydávat seznamy nových sankcionovaných plavidel, krycích společností, obchodníků, pojistitelů atd.,“ uvedl Milov. Podle něj jde o oblast, kde jsou západní vlády mnohem efektivnější, zejména po zavedení nových sankcí odstupující administrativou Joea Bidena v lednu 2025.
Podle Raghunandana by bylo pro EU relativně snadné vzdát se dovozu ruského LNG. „Padesát procent jejich vývozu LNG směřuje do Evropské unie a pouze 5 % celkové spotřeby plynu v EU v roce 2024 pocházelo z Ruska. Takže pokud se EU rozhodne zcela odříznout od ruského plynu, poškodí to Rusko mnohem více než spotřebitele v Evropské unii,“ řekl BBC.
Odborníci v rozhovoru pro BBC odmítli myšlenku Donalda Trumpa, že válka na Ukrajině skončí, pokud Opec sníží ceny ropy. „Lidé v Moskvě se této myšlence smějí, protože stranou, která bude trpět nejvíce je americký ropný průmysl, nejméně nákladově konkurenceschopný ropný průmysl na světě,“ sdělil BBC Milov. Podle Raghunandana jsou ruské náklady na těžbu ropy také nižší než v zemích OPEC, jako je Saúdská Arábie, takže by je nižší ceny ropy poškodily dříve než Rusko. „Není možné, aby na to Saúdská Arábie přistoupila. To už se zkoušelo dříve. Vedlo to ke konfliktu mezi Saúdskou Arábií a USA,“ říká.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Během páteční schůzky s ukrajinským prezidentem v Bílém domě Donald Trump požadoval, aby Volodymyr Zelenskyj souhlasil s územními ústupky Rusku, informuje deník New York Times. Publikace cituje úředníka s přímou znalostí Zelenského telefonátu s evropskými lídry, který se uskutečnil bezprostředně poté, co ukrajinský prezident opustil Bílý dům.
Zelenskyj Evropanům řekl, že Trump zpočátku požadoval územní ústupky, stejně jako před srpnovým summitem s Putinem na Aljašce, ale nakonec na nich přestal trvat, píše publikace.Trump varoval Zelenského, že Rusko by mohlo Ukrajinu porazit, pokud nebude dosaženo dohody. Zelenskyj trval na tom, že Ukrajina si stojí za svým. Trump nenabídl rakety Tomahawk, informuje New York Times.
Jiný zdroj, diplomat EU, uvedl, že ačkoli na setkání prezidentů USA a Ukrajiny nedošlo k žádnému pokroku, nedošlo ani k žádným odchylkám od dosažených dohod.
Agentura AFP dnes s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele informovala, že prezident Trump během schůzky v Bílém domě vyvinul tlak na Volodymyra Zelenského, aby se vzdal východního Donbasu. Zdroj dodal, že rozhovory s Trumpem byly „napjaté a obtížné“ a že diplomatické snahy o ukončení války se zdají být „vlečné“ a „točí se v kruhu“.
Obyvatelé Trubčevska v Brjanské oblasti hlásí výpadky proudu po útoku ukrajinských ozbrojených sil. Brjanské telegramové kanály hlásí útok ukrajinského dronu na rozvodnu v obci Krasnoje v Trubčevském okrese, píše ruskojazyčná služba BBC.
Obyvatelé nahlásili na pohraničním telegramovém kanálu, že po útoku na elektrickou síť v Trubčevsku, který se nachází poblíž ukrajinských hranic, náhle došlo k výpadku proudu. Podle Brjansk News vypukl v rozvodně požár. Místní úřady se k této informaci nevyjádřily.
