Vědci varují: Zbrojení NATO zhorší klimatickou krizi. A to vyvolá další konflikty
Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů o téměř 200 milionů tun ročně, píše dnes britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii. Vědci tvrdí, že zvýšení výdajů na obranu po celém světě zhorší klimatickou krizi, která následně způsobí další konflikty. V analýze pro Úřad OSN pro otázky odzbrojení se vědci zabývali možným dopadem zvýšené militarizace na plnění klimatických cílů. Zjistili, že pravděpodobný nárůst emisí způsobený zvýšeným zbrojením zemí NATO by odpovídal emisím oxidu uhličitého v tak velké a lidnaté zemi jako je Pákistán.
Vzhledem k utajení, které obvykle obklopuje armády a jejich operace, je obtížné zjistit, kolik skleníkových plynů jednotlivé armády vypouštějí. Pouze země NATO hlásí míru svých emisí, aby se vědci mohli pokusit o odhad.
„Vzali jsme NATO, protože je z hlediska výdajů nejtransparentnější. Není to tedy tak, že bychom se chtěli zaměřit na NATO, ale prostě proto, že mají k dispozici více údajů,“ řekl Lennard de Klerk, který je spoluautorem studie. Výzkumníci spočítali, o kolik by se zvýšily emise skleníkových plynů, kdyby země NATO s výjimkou USA - protože ty už nyní vydávají mnohem více než ostatní - zvýšily své výdaje na obranu o dva procentní body ze svého HDP.
„Je skutečně znepokojivé, jak upřednostňujeme krátkodobou bezpečnost a obětujeme bezpečnost dlouhodobou,“ uvedla výzkumná pracovnice a spoluautorka studie Ellie Kinneyová. „Kvůli tomuto druhu nedostatečně informovaného přístupu, který zaujímáme, investujeme nyní do zbrojení a vojenské bezpečnosti, zvyšujeme kvůli tomu globální emise a dále zhoršujeme klimatickou krizi,“ dodala.
Rekordní výdaje na obranu
Vzhledem k tomu, že svět zažívá největší počet ozbrojených konfliktů od druhé světové války, se země pustily do vojenských výdajů, které v roce 2023 dohromady dosáhly rekordní výše 2,46 bilionu dolarů, poznamenává The Guardian.
Jen málokterá armáda je transparentní, pokud jde o rozsah využívání fosilních paliv, ale vědci odhadují, že dohromady jsou armády zodpovědné za 5,5 procenta globálních emisí skleníkových plynů. Každý dolar investovaný do nového vybavení představuje nejen odpovídající náklady na emise uhlíku při výrobě; je k tomu třeba připočíst obrovské ztráty na životech v důsledku ozbrojených konfliktů.
Samotná změna klimatu je nyní stále více považována za hnací sílu konfliktů, i když zatím jen nepřímo. V súdánském Dárfúru je válka spojená s bojem o omezené zdroje po dlouhotrvajícím suchu a rozšiřování pouští. V Arktidě vede ústup mořského ledu k napětí ohledně toho, kdo by měl kontrolovat nově dostupné zdroje ropy, plynu a nerostných surovin.
Válčí 92 zemí
Podle Global Peace Index se militarizace v roce 2023 zvýšila ve 108 zemích. Do ozbrojených konfliktů je nyní zapojeno 92 zemí na různých místech od Ukrajiny a Pásma Gazy po Jižní Súdán a Kongo. Očekává se, že toto číslo poroste, protože v řadě regionů se stupňuje napětí a USA, které po desetiletí do armády nejvíce investovaly, naznačují, že jejich spojenci v NATO budou muset investovat do své obrany sami.
V Evropě je tento nárůst obzvláště dramatický - podle Mezinárodního institutu strategických studií (IISS) vzrostly výdaje států EU na zbrojení v letech 2021 až 2024 o více než 30 procent.
V březnu Evropská unie oznámila plán vyzbrojení Evropy ReArm Europe/Readiness 2030, prostřednictvím kterého chce unijní exekutiva mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
Vědci nebo zelení psychopati?