ONLINE: Po útoku na Kyjev chtějí zvýšit tlak na Putina. „Nechce řešení,“ tvrdí Němci

Ruské ostřelování zabilo v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny otce s jedenáctiletým synem, kteří se tajně vrátili do své domovské vesnice poté, co je odtamtud úřady kvůli nebezpečné situaci donutily odjet. V jejich vesnici Novoosynove nedaleko fronty totiž oblastní správa nařídila evakuaci všem rodinám s dětmi. Dnes o tom informovala agentura Unian.

Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci s finským prezidentem Alexanderem Stubbem v Kyjevě. Podívejte se na nové snímky.

Rusové jen v březnu použili proti Ukrajině přes 3000 naváděných leteckých bomb, více než 400 střel různých typů a přes 600 útočných dronů Šáhed, uvedl dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj potřebuje více prostředků protivzdušné obrany, aby se mohla před těmito vzdušnými útoky invazní armády bránit.

„Kvůli tomuto teroru trpí různá ukrajinská města a vesnice. Rusko obzvláště tvrdě zasahuje území u frontové linie a pohraniční hromady,“ napsal prezident. Hromada je ukrajinské označení pro správní jednotky zahrnující například město a přilehlé vesnice. Zelenskyj konkrétně zmínil druhé největší ukrajinské město Charkov, které se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic.

Na českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu je potřeba více peněz. Novinářům v Bruselu to dnes bez podrobností řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. K iniciativě se podle údajů české vlády a tisku dosud připojila zhruba dvacítka zemí. Praha zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300.000 kusů munice a o dalším půl milionu kusů se jedná, uvedl již dříve Lipavský.

Německé úřady v baltském přístavním městě Rostock zablokovaly loď s nákladem březové překližky z Ruska, která podléhá sankcím. Dnes o tom informovala veřejnoprávní regionální stanice NDR. Podle informací deníku Ostsee Zeitung je na palubě také mírně obohacený uran. Zásilka, kterou dopravovalo kanadské rejdařství na plavidle registrovaném na Marshallových ostrovech, mířila do Spojených států.

Generální tajemník NATO chce, aby aliance více koordinovala vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Jens Stoltenberg to uvedl před dnešním jednáním ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, dodal Stoltenberg. Česko na dvoudenním zasedání, která si rovněž připomíná 75. výročí založení NATO, zastupuje ministr Jan Lipavský.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) dnes zahájil pracovní cestu na Ukrajinu. Ve Lvově se setká se zástupci partnerské Lvovské a Dněpropetrovské oblasti. Jednat s nimi chce o humanitární pomoci i navázání obchodní spolupráce. Oběma regionům chce delegace představit programy ministerstva průmyslu a obchodu, které mají pomoct s poválečnou obnovou Ukrajiny, řekl Grolich ČTK. Výjezd je plánovaný na tři dny s tím, že hlavní program bude ve čtvrtek.

V České republice je nyní 338.736 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Jde jak o lidi, kteří si ochranu prodloužili, tak uprchlíky, kteří o ni požádali v letošním roce. Údaje dnes novinářům představila ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. Ministerstvo vnitra podle ní připravilo novelu zákona Lex Ukrajina, která umožní ekonomicky soběstačným uprchlíkům získat v Česku dlouhodobý pobyt. Loni bylo na začátku dubna v ČR 325.742 lidí s dočasnou ochranou.

Na Ukrajině hrozí zhroucení frontové linie prakticky kdekoli, kde se ruští generálové rozhodnou zaútočit, a vyhlídky jsou z ukrajinského pohledu neradostné, napsal list Politico, který se odvolává na nejmenované vysoce postavené ukrajinské armádní představitele. Zásadnímu ukrajinskému nezdaru na bojišti by by podle nich nemuselo předejít ani schválení dalšího balíku americké pomoci ve výši 60 miliard amerických dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun), na který Ukrajina napjatě čeká už několik měsíců.

Více než dva týdny před tím, než teroristé zaútočili na předměstí Moskvy, sdělila americká vláda ruským představitelům, že cílem by mohla být právě populární koncertní síň Crocus City Hall na okraji metropole. S odvoláním na americké činitele to napsal deník The Washington Post, podle něhož je to v rozporu s dřívějším tvrzením Moskvy, že americká varování byla příliš obecná, aby pomohla útoku předejít.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský raketový útok na Krasnopillju v Sumské oblasti zabil dnes ráno jednoho člověka a dva zranil, uvedla regionální vojenská správa.

Od začátku roku vstoupilo do ruské armády více než 100.000 nových vojáků. Jen za posledních deset dní se ke službě ve speciální vojenské operaci, jak Moskva říká své válce vedené proti Ukrajině, smluvně zavázalo 16.000 občanů. Podle agentury TASS to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. To zájem vysvětluje touhou Rusů po pomstě za nedávný teroristický útok u Moskvy, což prý od minulého týdne lidé uvádějí jako hlavní důvod svého vstupu do armády.

Rusko letos v létě spustí masivní útok, očekávají Ukrajjinci. Tamní rozvědka v návaznosti na informace z Ruska tvrdí, že Kreml chce letos do války zapojit bezmála půl milionu dalších lidí a v první řadě tak nahradit těžké ztráty, které okupanti utrpěli v dlouhém boji o Avdijivku. Informuje o tom server RBK Ukrajina.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V sídle Severoatlantické aliance v Bruselu dnes začíná dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO. Setkání se koná 75 let poté, co bylo NATO založeno. Ministři budou jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu a situaci na Ukrajině. Poprvé budou šéfové diplomacií debatovat i se svým švédským protějškem jako plnohodnotným členem aliance. Švédsko se oficiálně stalo 32. členem NATO na začátku března.

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli přerušujeme online přenos k Ukrajině. Pokračuje zase ráno, teď přejeme dobrou noc.

V Rusku se dnes terčem dronového útoku stala ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1 300 kilometrů od ukrajinské hranice, uvedly ruské úřady. Ukrajinská média nebo agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v ukrajinských tajných službách uvedly, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka HUR a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Druhým cílem byla ropná rafinerie v nedalekém městě Nižněkamsk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer řekl, že ukrajinské reakce „s delším dosahem“ jsou stejně důležité jako pomoc obětem ruských útoků na Ukrajině.

Není jasné, zda útoky způsobily větší škody. Agentura Ria Novosti se omezila na konstatování, že v ropné rafinerii Taneko v Nižněkamsku vznikl požár, který se po dvaceti minutách podařilo uhasit. Podle agentury Reuters ale z analýzy snímků útoku vyplývá, že byla zasažena jednotka sloužící k primární rafinaci. Zdroj z ukrajinské rozvědky také podle Reuters tvrdí, že škody, které nálet na vojenský cíl způsobil, jsou značné.

Rozsah škod v Nižněkamsku i Jelabuze předtím bagatelizoval šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov. „Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ prohlásil na sociální síti Telegram.

Bezpečnostní otázky patřily mezi témata dnešního telefonického rozhovoru prezidentů USA a Číny Joea Bidena a Si Ťin-pchinga. Oba státníci spolu hovořili poprvé od listopadu, upozornila čínská státní média.

Americké úřady hovořily o „otevřené a konstruktivní diskuzi“ mezi oběma státníky, v níž se prezident Biden vyjádřil i k mnoha kritickým bodům, včetně čínské podpory ruského zbrojařského průmyslu v době války na Ukrajině, čínského postoje k Tchaj-wanu a otázce „nekalých“ obchodních praktik.

Proruský ukrajinský politik a podnikatel Arťom Marčevskij se hodlá právní cestou bránit proti tomu, že ho česká vláda nedávno zařadila na národní sankční seznam kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Deníku N prostřednictvím svého advokáta sdělil, že jeho právníci už připravují žalobu.

Kabinet Petra Fialy (ODS) koncem března rozšířil sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Kromě Marčevského, který podle Deníku N v posledním roce žil v Česku, jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka a společnost Voice of Europe. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci a negativně ovlivnit bezpečnost země i Evropské unie, řekl minulý týden po jednání vlády novinářům premiér Fiala. Marčevskij s Medvědčukem se podle Bezpečnostní informační služby (BIS) snažili ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu, uvedl Deník N.

Marčevskij se hodlá proti zařazení na sankční seznam právně bránit. „Sankce, které proti mně zavedla vláda České republiky, jsou nespravedlivé, nezákonné a mám v úmyslu rozhodnutí právně napadnout,“ napsal Marčevskij v prohlášení, které Deníku N poslal přes svého advokáta Leonida Kušnarenka. „Do politických intrik se nechystám zapojit, a ani nechci. Sankce považuji za chybné a neopodstatněné. Budou v budoucnu napadeny a jsem si jist, že je soud zruší,“ sdělil s tím, že jeho právníci už žalobu připravují.

Čečenec Aschab Uspanov, kterého ruská policie zadržela v noci po teroristickém útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy, přišel o život na policejní strážnici. Pravděpodobně jej umučili, napsal dnes s odvoláním na informace ze sociálních sítí ruský zpravodajský portál Novaja gazeta Jevropa. Na sociální síti se objevily záběry zachycující tělo se zjevnými stopami bití. Bezpečnostní složky se dosud k případu nevyjádřily, dodal portál, který působí z lotyšského exilu.

Šéf ruské tajné služby FSB den po útoku v Krasnogorsku z 22. března hovořil o zadržení jedenácti podezřelých, včetně čtyř předpokládaných pachatelů. Až dosud se deset obviněných se ocitlo před soudem, který je vzal do vazby. Čtyři předpokládaní útočníci byli před soud podle médií předvedeni se zjevnými stopami mučení, k čemuž se mluvčí Kremlu odmítl vyjádřit. Umučený Čečenec možná byl podle portálu právě jedenáctým podezřelým.

O tom, že Uspanov zemřel na policejní strážnici několik hodin po zatčení, informoval také server Agenstvo. Tomu smrt svého syna oznámila Taisa Uspanovová. Podle její verze Uspanova zadrželi policisté, když byl na cestě k manželce, které ještě dvakrát zavolal mobilem. Podruhé ji žádal, aby za ním přijela na policii, a uvedl, že byl na policisty hrubý. Když žena za dvě hodiny přijela, policisté jí řekli, že její muž „už není“. Když se divila, jak je to možné, když s ním před chvíli hovořila, policista podle Uspanovovy matky odvětil: „Hovořilas, ale už nebudeš.“

Data o počtu dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách nejsou podle neziskové organizace META dostatečně přesná a aktuální. Organizace, která se zaměřuje na práci s migranty, chce, aby se propojila data sbíraná ministerstvy vnitra a školství. Je podle ní potřeba dohledat a rovnou zapsat do škol děti, které by měly plnit povinnou školní docházku, ale do škol nechodí. Zároveň by se podle ní měl zlepšit systém sběru dat. Ministerstvo školství reaguje, že připravilo ve spolupráci s ministerstvem vnitra na první dubnový týden mimořádný průzkum o ukrajinských uprchlických dětech ve školách.

Data ministerstva školství bude podle úřadu následně možné porovnat s daty z registrací k dočasné ochraně a vyhodnotit podíl dětí, které nechodí do školy. Ve spolupráci s relevantními aktéry podle nich bude možné nastavit další kroky, aby bylo zajištěno právo dětí na vzdělání.

V Česku je podle organizace META možná více než 14.000 ukrajinských uprchlických dětí, které nechodí do škol, ačkoliv by měly plnit povinnou školní docházku. Při výpočtu vychází organizace z dat ministerstva školství a evidence uprchlíků s dočasnou ochranou ministerstva vnitra. Podle dat ministerstva školství bylo v září v českých základních školách 37.074 dětí ukrajinských uprchlíků, podle evidence ministerstva vnitra bylo k půlnoci z 1. na 2. října v Česku 51.606 ukrajinských dětí ve věku od šesti do 14 let.

Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Dnipro dnes utrpělo zranění 13 lidí, uvedl šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu. Škody jsou na jednom ze vzdělávacích zařízení ve městě. Mezi zraněnými je pět teenagerů. Osm lidí skončilo v nemocnici.

Lysak původně informoval, že děti z poškozené školy byly v době útoku v krytu. Místní činitel Mykola Lukašuk později podle portálu Suspilne uvedl, že studenti mají zranění způsobená úlomky skla, které je zasáhly, když běželi do krytu. Lysak poděkoval pedagogům, kteří se o školáky starali.

„Potřebujeme hluboce, radikálně obnovit přístup k migrační politice. Žádám ministerstvo vnitra a další orgány a zvláštní služby, aby společně s vládou a s prezidentskou kanceláří všechny tyto problémy komplexně a zevrubně propracovaly,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin při dnešním setkání s vedením ministerstva vnitra. Do regulování migrace je nezbytné zapojit moderní databáze s biometrickými údaji. „Ty, co nyní fungují, zjevně nestačí. Neumožňují úplně zastavit rizika a recidivy nelegální migrace,“ dodal.

Putin vyzval ministerstvo vnitra, aby zpřísnilo kontrolu nelegální migrace a uzavřelo mezery ve stávajících procedurách, které umožňují lidem s kriminální minulostí získat pracovní povolení a dokonce i ruské občanství. „Rozhodujícím principem by mělo být, že v Ruska smějí žít a pracovat pouze ti, kteří respektují naše tradice, jazyk, kulturu a historii,“ zdůraznil ruský prezident.

Ale ruský manévrovací prostor je v otázce migrace omezený, poznamenala agentura Reuters a připomněla, že miliony pracovníků z bývalých sovětských republik ve Střední Asii se v posledních desetiletích usadily v největších ruských městech, kde svou prací jako taxikáři, uklízeči, kadeřnice či prodavačky podporovaly rozkvět konzumní společnosti.

Zelenskyj podepsal zákon snižující věkovou hranici pro mobilizaci z 27 na 25 let, oznámila média s odvoláním na web ukrajinského parlamentu.

Rusko kvůli úspěšným ukrajinským útokům na letecké základny bylo nuceno přistoupit k taktice, kdy se snaží nepřítele nalákat na falešné cíle, uvedlo dnes na sociální síti X s odvoláním na zpravodajské informace britské ministerstvo obrany. Na betonové plochy ruská armáda maluje letadla.

Takovou taktiku Rusko použilo například na základně Kirovskoje na poloostrově Krym, který Ukrajině zabralo před deseti lety. Malby letounů jsou podle britské vojenské rozvědky také na betonových plochách na dalších 12 základnách. „To ukazuje, do jaké míry si Rusko dělá starosti kvůli budoucím ukrajinským útokům a své schopnosti je odrážet,“ uvádí rozvědka. Podotýká však, že na nakreslených letounech přistávají vrtulníky, čímž tato strategie spočívající v oklamání nepřítele přichází vniveč. Ministerstvo obrany k tomu zveřejnilo fotografii, na které na namalovaném bojovém letounu typu Su-30 stojí helikoptéra.