ONLINE: Rusové vrátili těla 1212 padlých vojáků. A srbský prezident Vučić na Ukrajině

Ukrajinské vzdušné síly hlásí sestřelení sedmi ruských bezpilotních letounů z osmi. Rusové podle ukrajinského letectva vyslali na Ukrajinu také řízenou střelu Ch-69. „V důsledku aktivního bojového úsilí nepřátelská řízená střela Ch-69 nedosáhla svého cíle,“ uvedlo letectvo podle serveru Ukrajinska pravda. Rusové podle ukrajinských vzdušných sil v noci útočili drony a řízenou střelou na Sumskou oblast, která se nachází na severu Ukrajiny. Tamní správa dříve informovala o ruském útoku na zařízení kritické infrastruktury, přičemž úder si podle ní nevyžádal žádné oběti.

K dronovému útoku došlo také v Krasnodarské oblasti v Rusku. Oznámil to místní gubernátor Venjamin Kondratijev, podle kterého při útoku zemřela jedna osoba.

První skupina téměř 250 ruských školáků odletěla z Vladivostoku na tábor do Severní Koreje, oznámily úřady v ruském Přímořském kraji. Jde o první výpravu ruských dětí do tábora v KLDR po pandemii covidu-19. Podobně letos v únoru do Pchjongjangu přiletěla první skupina turistů po pandemii, a to rovněž z Ruska. Rusko prohlubuje vztahy s Pchjongjangem od doby, co se dostalo do mezinárodní izolace v důsledku invaze na Ukrajinu.

Ruské systémy protivzdušné obrany zničily více než 15 bezpilotních letounů, které Ukrajina přes noc vyslala na krymský přístav Sevastopol, uvedl dnes Ruskem dosazený gubernátor města. „Žádné objekty ve městě nebyly poškozeny,“ uvedl gubernátor Sevastopolu na anektovaném ukrajinském Krymském poloostrově Michail Razvožajev na svém kanálu na platformě Telegram.

Karibskému státu Antigua a Barbuda se podařilo prodat luxusní jachtu Alfa Nero, kterou úřady zabavily v souvislosti se sankcemi proti Rusku zavedenými po ruské agresi vůči Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Plavidlo dlouhé 81 metrů úřady prodaly za 40 milionů dolarů (927 milionů korun) kupci, jehož identitu nezveřejnily.

Agenti amerického FBI a úřady Antiguy a Barbudy zabavily luxusní jachtu v roce 2022, když kotvila v Karibiku. Americké úřady se domnívaly, že majitelem plavidla je ruský oligarcha Andrej Grigorjevič Gurjev, na kterého byly uvaleny sankce. Gurjev zpočátku odmítal, že by mu jachta patřila. Vzhledem k tomu, že byl majitel neznámý, úřady karibského státu mohly jachtu zabavit, jelikož ji považovaly za „opuštěnou loď“. Později ovšem usilovala o přiznání vlastnictví Gurjevova dcera, ale před soudy neuspěla.

Ukrajina se předběžně dohodla se skupinou držitelů dluhopisů na restrukturalizaci zahraničního dluhu za 20 miliard USD (464,2 miliardy Kč). Uvedla to dnes ukrajinská vláda. Oznámení přichází necelý týden před vypršením dvouleté dohody o pozastavení splátek dluhu a je to poprvé od začátku ruské invaze, kdy země přistoupila k restrukturalizaci dluhu.

Podle ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka dohoda představuje důležitý krok, který zajistí, aby si Ukrajina udržela rozpočtovou stabilitu a měla přístup k hotovostním zdrojům potřebným k dalšímu financování své obrany.

Podle návrhu dohody se má snížit nominální hodnota u 13 nesplácených dluhopisů o 37 procent. Kyjev předpokládá, že v kombinaci s nižšími úroky a prodloužením splatnosti ušetří v příštích třech letech 11,4 miliardy USD. Výbor věřitelů sestavený za účelem jednání o restrukturalizaci dluhu označil dohodu za rychlou a konstruktivní.

„Jsme potěšeni, že můžeme Ukrajině poskytnout významné odpuštění dluhu, pomoci jejímu úsilí o obnovení přístupu na mezinárodní kapitálové trhy a podpořit budoucí obnovu,“ uvedl v prohlášení výbor věřitelů. Výbor zahrnuje firmy Amundi, BlackRock, Amia Capital a další investory, kteří vlastní zhruba 25 procent dluhopisů.

Maďarsko a Slovensko vyzvaly Evropskou komisi, aby řešila rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil. Na facebooku to oznámil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Kyjev podle něj porušil asociační dohodu uzavřenou mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjárta má nyní EK tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud.

„Spolu s maďarským ministrem zahraničí jsme dnes v této věci podali Evropské komisi urgentní výzvu, aby konala. Evropská komise má plnit funkci strážkyně smluv a dodržování práva EU, kterými má povinnost se řídit i Ukrajina jako asociovaný stát. Považujeme proto za nevyhnutelné, aby v tomto případě komise okamžitě konala,“ napsal na facebooku Juraj Blanár.

Ministr stejně jako premiér Robert Fico zkritizoval sankce proti Rusku s tím, že mají větší negativní dopad na EU a Slovensko, než na Moskvu. „Slovensko má výjimku na dovoz ropy do konce roku. Ukrajinská strana nám uplatnění této výjimky znemožnila,“ dodal.

„V Evropě panuje přesvědčení, že Biden byl posledním tradičním transatlanticistou, což je značka amerického politika, která je dnes mnohem vzácnější,“ uvedl Camille Grand, odborník na obranu z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, který byl zástupcem generálního tajemníka NATO.

Donald Trump a adept na vicepremiéra J. D. Vance uvedli, že chtějí přehodnotit vztah mezi Spojenými státy a NATO a americké příspěvky do aliance. Éra evropské bezpečnosti sponzorované Spojenými státy by se podle nich mohla chýlit ke konci. Trump také prohlásil, že si přeje rychlý konec války na Ukrajině, což by pravděpodobně znamenalo ztrátu území ve prospěch povzbuzeného Ruska.

Evropa by tak stála před těžkým dilematem. Mohla by se přizpůsobit Trumpově dohodě a ustoupit od svých slibů podpořit Ukrajinu v jejím boji s Ruskem. Nebo by mohla pokračovat bez Spojených států a sama se ujmout podpory Ukrajiny. Není zdaleka jasné, zda k tomu Evropané mají vůli a zdroje.

Ukrajinci to s napětím sledují. Během posledního roku, kdy se blížily americké prezidentské volby, se politika USA vůči Ukrajině mírně změnila, podotkl Grand. Takže v určitém smyslu již byla připravena půda pro případnou změnu amerického angažmá. „Prezident Biden byl v otázce členství Ukrajiny v NATO velmi opatrný, což vyvolalo frustraci u největších přátel Ukrajiny v Evropě,“ řekl Grand. „Na dodávku některých obranných systémů bylo třeba hodně tlačit a někdy se Evropané dokonce ujali vedení,“ dodal.

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku žijící v Česku Alsu Kurmaševovou, kterou uznal vinnou z šíření toho, co ruské úřady nazývají lživými informacemi o ruské armádě. Napsala to dnes agentura AP s odkazem na soudní záznamy a mluvčí soudu.

Podle AP ruské úřady klasifikovaly proces jako tajný, a nejsou tak k dispozici žádné podrobnosti o povaze obvinění proti Kurmaševové. Za lživé označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací Moskvy ohledně ruské války proti sousední Ukrajině. Ta se rozsáhlé ruské agresi brání už 880 dní.

Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.

Podle médií ruská justice obvinila reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Konkrétně Kurmaševovou v Rusku zřejmě stíhali za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.

Mluvčí Kremlu Peskov dnes také prohlásil, že Kreml pozorně sleduje vývoj v USA a dalších významných zemích a že Bidenovo rozhodnutí ho příliš nepřekvapilo. „Upřímně řečeno to, co se v posledních letech děje v USA, nás naučilo nedivit se ničemu,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta, na jehož příkaz ruská armáda v únoru 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Stažení Bidenovy kandidatury není vnitřní záležitostí Ruska a není prioritním tématem ruské agendy, uvedl Peskov podle agentury TASS, přičemž rozhodnutí šéfa Bílého domu nechtěl přímo hodnotit.

Kreml odmítl hodnotit potenciální kandidaturu americké viceprezidentky Kamaly Harrisové v podzimních volbách, kdy Američané vyberou příštího šéfa Bílého domu. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova nebyla Harrisová dosud v oblasti rusko-amerických vztahů aktivní, až na některá prohlášení, která označil jako nikoliv přátelská. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax.

Americký prezident Joe Biden v neděli pod tlakem kolegů z Demokratické strany necelé čtyři měsíce před volbami vzdal svou kandidaturu a podpořil v boji o Bílý dům Harrisovou. Ta je nyní blízko nominaci na kandidátku na prezidentský post.

„V tuto chvíli nemůžeme z hlediska našich bilaterálních vztahů nějak hodnotit potenciální kandidaturu paní Harrisové, protože zatím žádný její přínos pro naše bilaterální vztahy nebyl zaznamenán,“ uvedl Peskov na dotaz novinářů.

Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy zničila v noci na dnešek 75 bezpilotních letounů vyslaných z Ukrajiny. Více než polovina se jich pohybovala na jihozápadě v Rostovské oblasti, uvedlo dnes na platformě Telegram ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Interfax jeden z dronů způsobil požár v ropné rafinerii v Tuapse v Krasnodarském kraji. K útoku na rafinerii v Tuapse se podle serveru Ukrajinska pravda přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka HUR.

Nad Rostovskou oblastí bylo zničeno 47 dronů, po jednom bezpilotním letounu pak nad Belgorodskou, Voroněžskou a Smolenskou oblastí, dalších osm nad Krasnodarským krajem a 17 dronů nad Černým a Azovským mořem, sdělil ruský rezort obrany.

Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu 100 000 kusů munice,  oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj se do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 000 kusů munice.

„Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohla iniciativa pokračovat i v roce 2025,“ řekl novinářům v Bruselu Lipavský.

Za poslední den ztratil protivník 1050 lidí, 18 tanků, 17 obrněných vozidel, 73 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy zničila 75 bezpilotních letounů vyslaných z Ukrajiny. Více než polovina se jich pohybovala na jihozápadě v Rostovské oblasti. Dnes to podle agentury Reuters uvedlo na sociální síti Telegram ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Interfax jeden z dronů způsobil požár v ropné rafinerii v Tuapse v Krasnodarském kraji u břehů Černého moře.

Sedmačtyřicet dronů bylo zničeno nad Rostovem, sedmnáct nad vodami Černého a Azovského moře, osm nad Krasnodarským krajem a po jednom dronu nad Belgorodem, Voroněží a Smolenskou oblastí, uvedlo ministerstvo.

„K páté hodině ranní nebyly zjištěny žádné škody na infrastruktuře ani na obytných budovách a nejsou žádné oběti,“ uvedl šéf okresu Tuapse v Krasnodarském kraji Sergej Bojko.

Dobrý den, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Ukrajina respektuje obtížné, ale silné rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena neucházet se o znovuzvolení do Bílého domu. Zároveň je mu vděčná za neochvějnou podporu v boji proti ruské vojenské invazi. Na sociální síti X to napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Podpořil naši zemi v nejdramatičtějším okamžiku v historii,“ uvedl na Bidenovu adresu Zelenskyj. „Pomohl nám bránit (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi v okupaci naší země,“ dodal. Vyjádřil rovněž naději, že Spojené státy budou mít nadále silné vedení, které „zabrání ruskému zlu v dosažení úspěchu“.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc. 

Ukrajinský výtvarník Oleh Smal dnes v pražské galerii 12 Art Cabinet osobně představil své aktuální karikatury reagující převážně na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem. Jde o malou část z jeho tvorby. Smal během 25 let publikoval více než 15.000 děl. Prodejní výstava je zaměřena na jeho nejnovější tvorbu, která reflektuje válku a životní podmínky na Ukrajině. Část jeho prací zůstane v galerii jako součást prodejního portfolia, uvedl galerista Viktor Vilhelm.

Smal je v České republice poprvé, dorazil z Kyjeva. Uvedl, že výstava je důkazem, že život na Ukrajině pokračuje dál a varoval Evropu před rozpínavostí Ruska. Mezi osobnostmi, které kritizuje prostřednictvím svých karikatur, jsou ruský prezident Vladimir Putin, americký prezidentský kandidát Donald Trump, bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, ministr zahraničních věcí Ruska Sergej Lavrov nebo bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. „Až skončí okupace části Ukrajiny a Krymu, všechny své politické karikatury spálím,“ prohlásil.

Během ruské neúspěšné ofenzívy v Charkovské oblasti bylo zabito kolem 20 000 ruských vojáků, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj během rozhovoru pro BBC.

Ruští okupanti přesunuli další útočné skupiny z námořní pěchoty Pacifické flotily do osady Hlyboke na severu Charkovské oblasti. Připravují se tak na ofenzívu.

Dochází také k přeskupování a rotaci Rusů ve Vovčanské oblasti, uvedl v komentáři pro LIGA.net Nazar Voloshyn, mluvčí operačně-strategické skupiny vojsk Chortycja. Píše o tom server Unian.

Bezpečnostní služba Ukrajiny použila drony ke zničení 284 jednotek ruské vojenské techniky během jednoho týdne. Včetně slavných ruských tankoven, píše na sociální síti X TV Nexta. 

Ruský trh pohonných hmot čelí nedostatku automobilového benzinu o oktanovém číslu 95, v zemi značeném Ai-95 a přezdívaném „pětka“. Důvodem je zřejmě pokračující série náletů ukrajinských dronů na ruské rafinérie, kvůli kterým výroba tohoto paliva v zemi klesla na dvouleté minimum, píše server The Moscow Times.

„Pětka prostě nestačí pro všechny,“ cituje server z vyjádření jednoho obchodníků agentuře Reuters, stěžujícího si, že při obchodování na burze s pohonnými hmotami chybí Ai-95 již chronicky. A kvůli tomu, že benzin chybí ve velkoobchodu, jeho ceny prudce rostou a blíží se k rekordům, dosaženým během kritického nedostatku pohonných hmot loni na podzim.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koncentruje ve svých rukou příliš mnoho moci a na Ukrajině je cítit zápach autoritářství. V rozhovoru, který dnes zveřejnil italský deník Corriere della Sera, to řekl kyjevský starosta Vitalij Kličko, který podle tisku patří ke kritikům hlavy státy. Kličko by si však nyní nepřál v zemi volby a Zelenského vyzval k více kolegiálnímu vedení země.

Dva ukrajinští fotoreportéři se minulý týden stali terčem ruské střelby. Olga Kovalyová, manažerka Ukrajinské asociace profesionálních fotografů (UAPP) skončila v nemocnici poté, co jí zranily tři šrapnely. Její stav je nyní stabilizovaný.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská armáda dobyla dvě vesnice na východě Ukrajiny. Píše to agentura AFP, podle které se jedná o málo obydlené obce v Charkovské a Luhanské oblasti. Ukrajina se zatím k tvrzení Moskvy nevyjádřila.