ONLINE: Kyjev a Oděsa pod palbou, Rusové vyslali 315 dronů. A výměna těl padlých vázne

Dvě své stíhačky dnes vyslalo Německo k ruskému vojenskému letounu Iljušin Il-20, který se přiblížil německým břehům Baltského moře a neodpovídal na výzvy k identifikaci. Informovala o tom agentura DPA.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek odcestuje na návštěvu Německa, uvedl dnes Bílý dům. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se sice v Evropě nesetká, bude s ním ale hovořit a oznámí také další pomoc východoevropské zemi, která se přes dva a půl roku brání ruské agresi.

Ruského důstojníka necelý týden po návratu z bojů na Ukrajině zavraždili nedaleko Moskvy. Muž byl zabit třemi výstřely, které mířily do bočního okénka jeho terénního auta, napsal portál Mash. Podle nejmenovaného justičního zdroje agentury TASS šlo o vraždu na zakázku.

„Podle předběžné verze byla vražda naplánovaná a objednaná,“ řekl zdroj. Vrah či vrazi podle něj čekali na vojákovo auto, které pravděpodobně sledovali. Další podrobnosti nesdělil. Zločin se podle TASS snaží objasnit skupina nejzkušenějších vyšetřovatelů a kriminalistů, kteří vyslýchají svědky a snaží se zjistit motiv.

Šéf NATO Mark Rutte nemůže říct, že podporuje celý plán Ukrajiny na vítězství. Některé otázky jsou stále obtížné, míní. Uvedl to Reuters.

NATO je na dobré cestě naplnit závazek pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard eur, uvedl Rutte. Zprávy o Severokorejcích na Ukrajině nepotvrdil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svým plánem tlačí Severoatlantickou alianci k přímému konfliktu s Ruskem, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

„Dalším bodem (Zelenského plánu) je posílení ukrajinské obrany. Toho chce Zelenskyj dosáhnout, jak řekl, přesně cílenými operacemi v určitých místech. Pročpak je nejmenoval? Jak chce toho dosáhnout? Tím, že spolu s partnery způsobí škody ruskému letectvu. Tedy tlačí členy NATO k přímému konfliktu s naší zemí a opět naléhá na to, aby mu povolili použít dalekonosné zbraně na ruském území, jakkoli si dobře uvědomuje, k čemu by to vedlo, protože příslušné prohlášení udělalo ruské vedení doslova před týdnem,“ řekla mluvčí podle agentury TASS.

Ukrajinské ministerstvo obrany 16. října oznámilo, že ukrajinské ozbrojené síly schválily k použití bezpilotní letoun domácí výroby Čaklun. Dron může pomáhat se zaměřováním dělostřelecké palby a díky špičkovým technologiím je odolný vůči ruským prostředkům elektronického boje, uvedlo ministerstvo. Může operovat i za špatného počasí. 

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes uvedl, že je dobře obeznámen s detaily ukrajinského „plánu vítězství“, který dnes představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších krocích NATO slíbil Rutte jednat se členy aliance, píše agentura Reuters.

Rutte sice zopakoval, že proces vstupu Ukrajiny do NATO je nezvratný, ale zároveň uvedl, že ukrajinský plán obsahuje i další body. O dalším postupu chce Rutte jednat s ostatními členy aliance.

Evropská unie by měla s blížící se zimou navýšit svou pomoc Ukrajině, zničena byla více než polovina ukrajinské energetické infrastruktury. V tradičním předsummitovém dopise prezidentům a premiérům bloku to dnes napsal předseda Evropské rady Charles Michel. Hned v jeho úvodu uvedl, že státníky zve na zasedání Evropské rady 17. října a potvrdil tak, že summit, který začíná ve čtvrtek, bude nakonec jen jednodenní.

Německý kancléř Olaf Scholz v dnešním vystoupení ve Spolkovém sněmu ujistil Izrael o dalších dodávkách zbraní. Dodal, že podpora Ruskem napadené Ukrajiny bude pokračovat. Před čtvrtečním a pátečním bruselským summitem EU Scholz také zdůraznil svou ochotu jednat i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o spravedlivé podobě míru na Ukrajině, píše agentura DPA.

Obrazem: Cvičení ukrajinské armády v Doněcké oblasti

Podle agentury AFP prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj vyloučil, že by byl ochoten podstoupit Rusku ukrajinské území nebo souhlasil se zmrazením frontové linie. „Rusko musí válku proti Ukrajině prohrát,“ uvedl.

O takzvaném plánu vítězství Kyjeva se v poslední době hodně mluvilo, ale dosud o něm nebylo zveřejněno mnoho informací. Zelenskyj ho dříve představil americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi i oběma kandidátům na příštího šéfa Bílého domu a rovněž francouzskému prezidentovi, německému kancléři a premiérům Británie a Itálie. Západní lídři prozatím podporu plánu veřejně nevyjádřili, podotkla AP. Ve čtvrtek prezident hodlá plán představit na summitu Evropské unie v Bruselu.

Jednotky ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) údajně osvobodily 400 hektarů lesa v Charkovské oblasti a zabily několik ruských vojáků. Operace byla provedena severně od obce Lyptsi, která se nachází 10 km jižně od ruských hranic. Vesnice byla od února do září 2022 pod ruskou okupací a v roce 2024 se opět stala terčem ruské ofenzívy v Charkovské oblasti.

Společnost Isolit-Bravo vyvinula pásovou variantu svého elektrického vozítka Motúčko, která je určena pro odminování terénu na Ukrajině. Do země napadené Ruskem již dodala téměř dvě desítky dálkově ovládaných kolových strojů Trailblazer na stejné bázi, která jsou primárně určena pro odvoz raněných z první linie. Zájem o vozítka s pracovním názvem Deminer má i česká armáda, řekl ČTK ředitel společnosti Kvido Štěpánek.

„Může to sloužit ke všem účelům, k nimž slouží kolová Motúčka, plus to má odminovací válec, který u kolových nemáme. Teoreticky by tam mohl tak být, ale z důvodu zlepšeného pohybu v terénu pomocí pásů jsme ho implementovali na pásový model,“ uvedl Štěpánek.

Kyjev by měl vystřízlivět a uvědomit si nesmyslnost politiky, kterou prosazuje, i příčiny, které vedly k nynějšímu konfliktu. Novinářům to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na takzvaný plán vítězství, který dnes představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Peskov zároveň prohlásil, že Zelenského projev ještě neslyšel a že je tedy příliš brzy se k němu vyjadřovat, napsala agentura TASS.

„Ale jiný plán by mohl být skutečně mírový, a to pokud by si Kyjev uvědomil marnost politiky, kterou prosazuje, pokud by pochopil, že je třeba vystřízlivět a uvědomit si také příčiny, které vedly k tomuto konfliktu,“ řekl Peskov. Zdůraznil, že možnost mírového řešení za jistých podmínek existuje. Agentura TASS ale neuvedla, zda tyto podmínky specifikoval.

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl dnes v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj 

Prezidenta citoval server RBK-Ukrajina. První bod je podle webu geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj podle agentury Reuters a serveru Ukrajinska pravda.

Podnik pro správu ruského majetku v zahraničí podal správní žalobu na českou vládu. Napadl rozhodnutí, které jej zařadilo na národní sankční seznam. Pražský městský soud žalobu projedná ve čtvrtek, zjistila ČTK z justiční databáze. Podnik známý jako Goszagransobstvennost v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Jeho přidání na sankční seznam schválila vláda loni listopadu, a rozhodla tím o zmrazení jeho majetku.

„Městský soud v Praze nařídil veřejné slyšení ve věci žaloby Goszagransobstvennost a zápisu tohoto subjektu na národní sankční seznam. Jde o standardní postup, který listovaným subjektům právní řád umožňuje, pokud se chtějí ohradit vůči svému zařazení na národní sankční seznam,“ sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí. Doplnila, že do vyhlášení rozsudku nebude ministerstvo věc blíže komentovat.

Pravděpodobnost ukončení konfliktu na Ukrajině v blízké době je vysoká, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Podle něj ale nelze očekávat, že Rusko, které vojensky napadlo sousední zemi v únoru 2022, se stáhne z anektovaných či okupovaných oblastí na Ukrajině. Ministerský předseda naznačil, že Kyjev přijde o území, podobně jako Československo na základě mnichovské dohody z roku 1938 odstoupilo nacistickému Německu své pohraniční oblasti.

Fico dlouhodobě zpochybňuje postoje západních zemí vůči válce na Ukrajině a odmítá protiruské sankce. Obhajoval rovněž komerční dodávky zbraní ze Slovenska na Ukrajinu, byť bezplatnou vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob jeho vláda zastavila.

Není pochyb, že nové technologie budou mít velký dopad i na bezpečnost a obranu, lze je použít pro zlepšování života lidí a vytváření bezpečnějšího světa, řekl prezident Petr Pavel na zahájení mezinárodní výstavy a konference Future Forces Forum 2024 v Praze. Věří, že akce propaguje právě použití technologií pro konání dobra. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se svět rychle mění a technologicky vyvíjí, což s sebou přináší nové výzvy pro armádu. Klíčem k úspěchu je přitom podle něj spolupráce na národní i mezinárodní úrovni, mimo jiné zapojení akademické sféry nebo obranného průmyslu.

Svět podle Pavla čelí výzvám jako je klimatická změna nebo migrace, ale také bezpečnostní výzvám v podobě několika konfliktů, jako je agresivní válka Ruska proti Ukrajině nebo konflikt na Blízkém východě. Pro předcházení jejich rozšíření je podle něj potřeba si uvědomit, že konfrontace v globálním měřítku už není mezi ideologickým východem a západem, ale stále více mezi zeměmi, kterým záleží na pravidlech a zeměmi, které věří, že svých politických cílů dosáhnou silou.

Někdejší americký prezident a současný republikánský kandidát na hlavu státu Donald Trump nehodlá prozradit, zda po odchodu z Bílého domu v roce 2021 hovořil s Vladimirem Putinem

Trump v rozhovoru s agenturou Bloomberg News prohlásil, že se k tomu nebude vyjadřovat, ale poznamenal, že pokud by s Putinem mluvil, byl by to chytrý krok. O tom, že Trump s Putinem po opuštění prezidentské funkce hovořil sedmkrát, píše ve své nové knize americký novinář Bob Woodward, který se v 70. letech spolupodílel na odhalení aféry Watergate.

„Nebudu se k tomu vyjadřovat, ale řeknu vám, že kdyby ano, byla by to chytrá věc,“ odpověděl Trump na otázku, zda s Putinem hovořil. „Pokud se s někým přátelím, pokud mám k lidem vztah, je to dobrá věc, ne špatná. Má 2000 jaderných zbraní a my také. Čína jich má méně, ale do pěti let nás doženou. Pokud mám vztah, nemluvím o tom,“ řekl.

Rusové začali používat levné drony včetně strojů Gerbera, které vyrábí ve třech variantách: jako průzkumný dron, útočný bezpilotní letoun nebo falešný cíl, napsala Ukrajinska pravda. Podle serveru Defense Express se jedná o stroj, který má trup z molitanu.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila tři ukrajinské drony - dva nad Belgorodskou a jeden nad Voroněžskou oblastí. Moskva obvykle nehlásí, kolik celkem strojů na ruské území ukrajinská armáda vyslala. Resort obrany se také nezmínil o případných škodách.

Podle údajů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu již o více než 670 000 vojáků.

Cherson ze zatím neznámých důvodů zcela přišel o dodávky elektřiny, uvedl 16. října náčelník městské vojenské správy Roman Mrochko. „Podle předběžných informací bylo odpojeno celé město. Příčiny se zjišťují,“ uvedl Mrochko na Telegramu.

Téhož dne ráno byly výpadky proudu hlášeny i v Mykolajivské oblasti, která s Chersonskou oblastí sousedí. „Mnoho lidí nemá elektřinu. Identifikovali jsme důvod výpadku. Pokud nedojde k dalším překvapením, vše opravíme během několika hodin,“ ujistil gubernátor Vitalij Kim.

Při hromadném nočním útoku na Ukrajinu bylo sestřeleno 51 ze 136 ruských bezpilotních letounů, tvrdí letectvo. Šedesát dronů bylo ztraceno v důsledku elektronického boje, dalších 20 dronů létalo nad Ukrajinou v době zveřejnění prohlášení. Dva drony odletěly zpět směrem k Rusku.

Podle agentury Ukrinform vypukl po ruském úderu rozsáhlý požár v blíže neurčeném průmyslovém podniku v Ternopilské oblasti. Požár se podařilo uhasit a nikdo nebyl zraněn, dodala ukrajinská agentura s odvoláním na regionální vojenskou správu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj se i nadále těší důvěře téměř šesti z deseti Ukrajinců, přičemž jeho podpora zůstává v posledních měsících stabilní, ukázal průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS).

Podle výsledků průzkumu důvěřuje prezidentovi 59 % dotázaných Ukrajinců, 37 % prezidentovi nedůvěřuje. Další 3 % respondentů si nebyla jistá. Výsledky se oproti předchozímu průzkumu KIIS zveřejněném v květnu 2024 prakticky nezměnily. Došlo pouze k poklesu z únorového maxima 2024, kdy Zelenskému důvěřovalo 64 % dotázaných.