ONLINE: Rusové vyslali na Ukrajinu masivních 479 dronů a Zelenskyj o několikadenní výměně zajatců

Rusové začali používat levné drony včetně strojů Gerbera, které vyrábí ve třech variantách: jako průzkumný dron, útočný bezpilotní letoun nebo falešný cíl, napsala Ukrajinska pravda. Podle serveru Defense Express se jedná o stroj, který má trup z molitanu.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila tři ukrajinské drony - dva nad Belgorodskou a jeden nad Voroněžskou oblastí. Moskva obvykle nehlásí, kolik celkem strojů na ruské území ukrajinská armáda vyslala. Resort obrany se také nezmínil o případných škodách.

Podle údajů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu již o více než 670 000 vojáků.

Cherson ze zatím neznámých důvodů zcela přišel o dodávky elektřiny, uvedl 16. října náčelník městské vojenské správy Roman Mrochko. „Podle předběžných informací bylo odpojeno celé město. Příčiny se zjišťují,“ uvedl Mrochko na Telegramu.

Téhož dne ráno byly výpadky proudu hlášeny i v Mykolajivské oblasti, která s Chersonskou oblastí sousedí. „Mnoho lidí nemá elektřinu. Identifikovali jsme důvod výpadku. Pokud nedojde k dalším překvapením, vše opravíme během několika hodin,“ ujistil gubernátor Vitalij Kim.

Při hromadném nočním útoku na Ukrajinu bylo sestřeleno 51 ze 136 ruských bezpilotních letounů, tvrdí letectvo. Šedesát dronů bylo ztraceno v důsledku elektronického boje, dalších 20 dronů létalo nad Ukrajinou v době zveřejnění prohlášení. Dva drony odletěly zpět směrem k Rusku.

Podle agentury Ukrinform vypukl po ruském úderu rozsáhlý požár v blíže neurčeném průmyslovém podniku v Ternopilské oblasti. Požár se podařilo uhasit a nikdo nebyl zraněn, dodala ukrajinská agentura s odvoláním na regionální vojenskou správu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj se i nadále těší důvěře téměř šesti z deseti Ukrajinců, přičemž jeho podpora zůstává v posledních měsících stabilní, ukázal průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS).

Podle výsledků průzkumu důvěřuje prezidentovi 59 % dotázaných Ukrajinců, 37 % prezidentovi nedůvěřuje. Další 3 % respondentů si nebyla jistá. Výsledky se oproti předchozímu průzkumu KIIS zveřejněném v květnu 2024 prakticky nezměnily. Došlo pouze k poklesu z únorového maxima 2024, kdy Zelenskému důvěřovalo 64 % dotázaných.

Dobrý den, vážení čtenáři.

v Kyjevě se večer rozezněly sirény a starosta Vitalij Kličko doporučil lidem uchýlit se do krytů kvůli ruskému dronovému útoku, napsala agentura Reuters.

Moskva kromě toho v úterý  večer podle ukrajinských činitelů vyslala drony k útoku na Kyjev. „Zůstaňtě v úkrytech,“ napsal Kličko na síti Telegram. Drony podle něho mířily na předměstskou čtvrť Troješčyna. Ukrajinská protivzdušná obrana se snažila bezpilotní letouny sestřelit, není však zatím známo, s jakým úspěchem. Informace o raněných či škodách úřady dosud nezveřejnily.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. O dalších událostech týkající se ruské agrese vás budeme informovat zase zítra. Prozatím přejeme dobrou noc. 

Předseda Evropské rady Charles Michel na čtvrteční summit EU pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Michel o tom informoval na svém účtu na sociální síti X. „Pozval jsem prezidenta Zelenského na summit EU konaný 17. října, abychom probrali poslední vývoj v ruské válce proti Ukrajině a aby nám představil svůj plán vítězství,“ uvedl šéf unijních summitů.

Úřady v Charkovské oblasti dnes nařídily povinnou evakuaci všech civilistů z Kupjansku ve východní části regionu. Už dříve toto město musely opustit rodiny s dětmi.

Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov řekl, že v okolí Kupjansku je v těchto dnech nejhorší situace v celém regionu. Úřady už nedokážou zaručit, že lidem budou zajištěny dodávky elektrického proudu, vody nebo humanitární pomoci. Kvůli neustálému ruskému ostřelování nemohou pracovat opravárenské čety. Nařízení o povinné evakuaci se týká také dalších tří obcí v okolí Kupjansku, nedaleko kterých prochází frontová linie.

Zprávy o severokorejských vojácích bojujících po boku Rusů proti ukrajinské armádě „znepokojily“ Spojené státy, řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu Sean Savett podle agentury Reuters. Pokud jsou tyto informace pravdivé, půjde podle něho o znamení svědčící „o nové úrovni ruského zoufalství“.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj by měl v nejbližších dnech představit Evropské unii svůj plán na vítězství. Podle dostupných informací by se tak mělo stát na summitu 17. - 18. října. Šéf diplomacie EU Josep Borrel uvedl, že díky ukrajinskému ministru zahraničí Andriji Sibigovi už něco málo ví o prvcích tohoto vítězného plánu. Borrel navíc dodává, že Ukrajinu je třeba politicky a vojensky posílit, aby donutila Putina vyjednávat, jak představuje na sociální síti X TV Nexta. 

Snímky z požáru místního obchodu v Mykolajivu po ruském ostřelování. 

Írán dnes protestoval proti novým sankcím, které se proti němu v pondělí rozhodla zavést Evropská unie. Odmítá také, že by dodával balistické rakety ruské armádě, což je hlavní důvod přijetí sankcí, píší agentury AFP a Reuters. Podle Íránu sankce porušují mezinárodní právo a nikam nepovedou.

V rámci ruských vojsk vzniká prapor tvořený vojáky ze Severní Koreje, tvrdí server RBK Ukrajina s odvoláním na zdroje z ukrajinské armády. Ukrajinska pravda píše, že podle zástupců tajných služeb 18 severokorejských vojáků zběhlo na hranici Brjanské a Kurské oblasti.

Bývalá předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ve videopříspěvku na konferenci Forum 2000 v Praze uvedla, že svět musí nadále jasně podporovat ukrajinský boj za demokracii.

Z trestanecké kolonie v Tulské oblasti na západě Ruska byl dnes propuštěn Alexej Moskaljov, který se předmětem zájmu vyšetřovatelů stal kvůli protiválečné kresbě své dcery Maši. Odpykával si trest za „diskreditaci ruské armády“. O Moskaljovově propuštění informují ruskojazyčná média.

Aktivistovi Jaroslavu Popelkovi dnes soud prodloužil trest vězení o čtyři měsíce na jeden rok. Muže původně justice potrestala podmíněným trestem za to, že vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea při loňské protivládní demonstraci. Porušil ale stanovená pravidla a soud mu tak trest změnil na nepodmíněný. Popelka je ve vězení také za další činy, třeba za porušení zákazu vstupu na území Prahy. Proti dnešnímu rozhodnutí podal stížnost. Uvedla to Česká televize (ČT).

Popelka dříve nenastoupil do vězení, policisté po něm vyhlásili pátrání. Zadrželi ho minulý měsíc a předali do výkonu trestu. 

Ruská prokuratura požaduje odškodné přes miliardu eur (více než 25 miliard Kč) od britské energetické skupiny Shell, která se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu rozhodla z Ruska stáhnout. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura RIA Novosti.

Prokuratura tento měsíc podala žalobu na několik divizí společnosti Shell. Soud podle agentury Intefax následně uvedl, že cílem žaloby je získat náhradu za ztráty způsobené neplněním závazků. Neupřesnil však, jakou částku žaloba po firmě požaduje.

„Vymáhá se více než miliarda eur,“ odpověděla dnes tisková služba moskevského arbitrážního soudu na dotaz agentury RIA Novosti ohledně výše požadovaného odškodného.

Společnost Shell patří mezi největší ropné podniky na světě. Firma v loňském roce vydělala 28,25 miliardy dolarů (přes 650 miliard Kč), proti předchozímu roku její zisk nicméně téměř o 30 procent klesl.

Rodina vězněné představitelky běloruské opozice Maryje Kalesnikavové se s ní už více než rok a půl nemůže spojit a nemá informace o jejím stavu. Napsala to dnes agentura AP. Některé další vězeňkyně, které se ocitly ve stejné trestanecké kolonii jako opoziční aktivistka, uvedly, že ji slyšely z malé a zapáchající cely prosit o zdravotnickou pomoc, ale lékařům příchod trval dlouho. Ostatní vězeňkyně s ní nesmí mluvit, ani si s ní vyměnit pohled, popsala bývalá vězeňkyně, která se představila jako Natalja.

„Mohu se jen modlit k bohu, aby byla naživu,“ řekl telefonicky z Minsku AP otec dvaačtyřicetileté opoziční představitelky Aljaksandr Kalesnikav. „Úřady ignorují mé žádosti o schůzku a dopisy - pro otce to je strašný pocit bezmoci,“ dodal. Kalesnikav je přesvědčen, že jeho dcera je vážně nemocná a snažil se ji navštívit ve věznici ležící nedaleko města Homel, ale neuspěl. „Pokud nevolá nebo nepíše, tak to znamená, že nechce,“ řekli mu prý strážci při posledním z pokusů.

Británie zmrazila každoroční jednání s Gruzií týkající se například bezpečnosti a obrany kvůli obavám z úpadku demokracie v zemi. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor britského velvyslance v Tbilisi Garetha Warda s agenturou InterPress. Gruzínská vláda se zatím nevyjádřila. Západ Tbilisi kritizuje za nové zákony, které podle jejich kritiků omezí demokracii v zemi na Kavkaze.

„Očekával jsem, že budeme společně pracovat na posílení odolnosti Gruzie a naší společné prosperity, ale v uplynulém roce gruzínská vláda zvolila jiný kurz a v prvních měsících svého působení v Tbilisi jsem musel dát najevo naše obavy z úpadku demokracie a z protizápadní rétoriky,“ uvedl velvyslanec. Upozornil, že Britové se rozhodli zmrazit vzájemný dialog poprvé za deset let. Londýn se podle něj rozhodl mimo jiné také pozastavit nový program související s kybernetickou bezpečností.

Novým velvyslancem v Moskvě bude Daniel Koštoval, bývalý náměstek na ministerstvu obrany. Úřadu by se měl ujmout v prvních měsících roku 2025. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo zahraničí. Předchozí český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května.

„Velvyslance v Rusku mají klíčové země, které jsou strategickými spojenci Česka - Velká Británie, Francie, Německo či Spojené státy americké. Panu velvyslanci přeji v této náročné misi mnoho sil,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. Koštoval už obdržel souhlas od přijímající země, takzvaný agrément.

Koštoval působil na ministerstvu zahraničí od roku 1996 jako ředitel odboru bezpečnostní politiky, ředitel odboru pro severní a východní Evropu a generální ředitel pro mimoevropské země. V letech 1998 až 2002 působil na Stálé delegaci ČR při Severoatlantické alianci (NATO). Na zastupitelském úřadu v Moskvě už byl v letech 2003 až 2006, poté také na ambasádě ve Washingtonu.

Ruský ministr obrany jednal v Číně 

Ruský ministr obrany Andrej Belousov vedl v Číně „obsažné rozhovory“ s čínskými představiteli o posílení vojenské spolupráce obou zemí. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě.

„Vojenské resorty Ruska a Číny jsou zajedno v hodnocení globálních procesů a mají společný pohled na to, co je třeba v současné situaci udělat,“ citovalo Belousovo prohlášení jeho ministerstvo na telegramu.

Belousov uvedl, že vedl s místopředsedou Ústřední vojenské komise čínské komunistické strany Čang Jou-siaem „velmi obsažná“ jednání.

Čínské ministerstvo obrany po setkání sdělilo, že obě strany doufají v prohloubení a rozšíření vojenských vztahů a pokračování osobních setkání na vysoké úrovni.

Belousovova návštěva Pekingu se uskutečnila v době, kdy čínská armáda uspořádala rozsáhlé vojenské cvičení u Tchaj-wanu, které označila za varování před „separatistickými činy“ Tchaj-peje. Tchaj-wan a Spojené státy manévry odsoudily.

Prezidenti a premiéři členských států EU se nezvykle již od středy sejdou v Bruselu nejprve na summitu EU se zeměmi Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) a poté ve čtvrtek a pátek na pravidelné Evropské radě. Hlavními tématy klasického dvoudenního summitu unijních lídrů mají být zejména migrace, situace na Blízkém východě a ruská agrese na Ukrajině. 

Ze summitu by měla vzniknout společná deklarace, na jejím textu ale podle posledních informací ČTK zatím nepanuje shoda. Obě strany se totiž liší zejména ve svém pohledu na konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Evropská unie by v textu například ráda vyzvala všechny země, aby ukončily materiální pomoc Rusku, a odsoudila Írán za to, že Moskvě poskytl rakety a drony, které používá proti Ukrajině. Země Perského zálivu ale naopak prosazují obecnější vyjádření uvádějící, že by všechny strany měly přestat posílat zbraně do tohoto konfliktu. Výsledkem nejspíš bude, že z textu zmizí celé odstavce, na kterých nepanuje shoda, a deklarace se výrazně zkrátí.

EU uvalila sankce na hlavu Gagauzie (moldavská autonomní oblast) Eugenii Gutsulovou.

Několik moldavských proruských politiků bylo rovněž sankcionováno za „podporu separatismu v regionu“, „pokus o svržení ústavního pořádku“ a „ohrožení suverenity a nezávislosti Moldavska“.

Ukrajina popřela zprávy zahraničních médií, podle kterých se podílela na dodávkám bezpilotních letounů povstalcům v Mali, informovaly dnes tiskové agentury s odvoláním na prohlášení ukrajinské diplomacie.

Podle francouzského listu Le Monde tuarežští bojovníci v západoafrické zemi používají ukrajinské drony a „diskrétní, ale odhodlanou“ podporu Kyjeva v boji proti malijské armádě a žoldnéřům z ruské Wagnerovy skupiny, kteří bojují po boku armády, poznamenala agentura Reuters.