ONLINE: Kyjev a Oděsa pod palbou, úřady hlásí jednu oběť. A ruská letiště stojí po útoků dronů

Ruští vojáci v obci Ňu-Jork na východě Ukrajiny zastřelili zajatého ukrajinského vojáka, který dříve nejspíše utrpěl zranění a ležel bezbranný na zemi. Incident, který se stal ještě na počátku září, ukrajinské úřady vyšetřují jako válečný zločin, oznámila dnes kancelář generálního prokurátora Andrije Kostina.

„Vražda válečného zajatce je hrubým porušením ženevské úmluvy (o zacházení s válečnými zajatci) a představuje těžký zločin,“ napsala na sociální síti.

Ukrajinské úřady mají informace o tom, že ruští vojáci přímo na bojišti zabili nejméně 93 ukrajinských válečných zajatců, uvedl na počátku tohoto měsíce Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny. Čtyři z pěti uvedených případů byly zaznamenány v letošním roce, uvedl Belousov podle ukrajinských médií.

Ukrajina neuvažuje o vývoji jaderných zbraní a nedávné zprávy na toto téma vyvolala nesprávná interpretace výroků prezidenta Volodymyra Zelenského, ujistil dnes v Bruselu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Nemáme takové myšlenky, odmítáme to,“ řekl podle agentury Reuter, která připomněla, že Zelenskyj se o den dříve před novináři zmínil, že hovořil s bývalým americkým prezidentem a kandidátem v nynějších prezidentských volbách Donaldem Trumpem o negativní zkušenosti své země s jaderným odzbrojením. Zelenskyj ale také prohlásil: „Nevolíme jaderné zbraně, volíme NATO.“

Ministerstvo vnitra popřelo, že by stát neplánoval dokončení hloubkového pyrotechnického průzkumu ve Vrběticích. Situací se nyní zabývá a spolu s dalšími ministerstvy a Zlínským krajem hledá nejvhodnější řešení, sdělil mluvčí ministerstva Miroslav Jašurek. O tom, že stát dokončení průzkumu neplánuje, informoval ve čtvrtek Český rozhlas (ČRo).

Rozhlas uvedl, že obce by si měly průzkum zadat a zaplatit samy. „Není to tak, žádné takové rozhodnutí o hloubkovém pyrotechnickém průzkumu nepadlo. Situací se nyní zabýváme a společně s dalšími rezorty a krajem budeme hledat nejvhodnější řešení,“ uvedl Jašurek.

Výbuchy muničních skladů si před deseti lety vyžádaly dvě oběti. Policie považují za prokázané, že je uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté a hasiči při likvidačních pracích po výbuších zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, třeba v okolí vybuchlých skladů.

Rusko a Čína jsou podle ruské hlavy státu Vladimira Putina strategickými partnery a spojenci. Snahy Spojených států omezit čínský rozvoj nefungují a mají opačný účinek, řekl dnes šéf Kremlu novinářům v Moskvě před summitem skupiny rozvíjejících se států BRICS, který se v Rusku uskuteční příští týden. Informuje o tom agentura Reuters.

Maďarským státem vlastněná společnost MOL varuje před rizikem výkyvů dodávek pohonných hmot v Česku v souvislosti s koncem výjimky, kterou má Česko na dovoz výrobků z ruské ropy. Společnost dnes v tiskové zprávě zaslané ČTK uvedla, že není jisté, že se v době po skončení výjimky podaří zajistit dostatečné dodávky produktů z neruské ropy do Česka. Platnost výjimky končí 5. prosince.

Společnost Orlen Unipetrol, která je v Česku jediným zpracovatelem ropy, však na dotaz ČTK uvedla, že má zajištěné dodávky ropy v dostatečném množství pro zachování kontinuity produkce a v případě potřeby je připravená přesměrovat exportní produkci na český trh.

Podle údajů zveřejněných Kyjevem byl pro ruské síly co do ztrát 17. říjen 2024 druhým nejhorším dnem od začátku invaze na Ukrajinu. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil informoval o 1 530 obětech na ruské straně. Nejkrvavějším dnem byl pro Moskvu 13. květen stejného roku, kdy invazní armáda přišla údajně o 1 740 příslušníků.

Na Ukrajině v září zahynulo kvůli válce s Ruskem přinejmenším 208 civilistů, dalších 1220 jich bylo zraněno, což je nejvyšší počet civilních obětí za měsíc v letošním roce. Ve své nejnovější zprávě to uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU), podle níž pokračoval trend v nárůstu zabitých nebo zraněných civilistů z posledních měsíců. Celkem válka, kterou rozpoutalo v únoru 2022 Rusko, připravila o život nejméně 11.973 civilistů.

Zhruba 25 procent ukrajinských uprchlíků chce natrvalo zůstat v evropských zemích, do nichž utekli před válkou. Ukázal to průzkum mezi ukrajinskými běženci, o němž dnes informuje německý ekonomický institut Ifo.

Kolem 35 procent ukrajinských běženců se chce do své vlasti vrátit, jakmile tam znovu bude bezpečno. Jen asi čtyři procenta jich počítají s brzkým návratem bez ohledu na bezpečnostní situaci. Kolem 25 procent dotázaných zatím není rozhodnuto, jestli půjde zpět do země, kterou před více než dvěma a půl lety napadlo Rusko.

Podle norského ministerstva zahraničních věcí Norsko v rámci svého širšího plánu pomoci zvýšilo celkovou podporu pro ukrajinský energetický sektor na 3 miliardy NOK.

Podpora Ukrajiny není podle nového generálního tajemníka NATO Marka Rutteho charitou, je to investice do naší vlastní bezpečnosti. Rutte to dnes řekl na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance, kterému jako nový šéf NATO poprvé předsedal. Všichni v NATO podle něj vědí, že se Ukrajina stane členem aliance. Kdy by se tak mohlo stát, ale nezmínil.

Šéf NATO se vyjádřil i k informacím, že na Ukrajině po boku Ruska bojují severokorejští vojáci. Severoatlantická aliance podle něj v tuto chvíli přítomnost armády KLDR v oblasti nemůže potvrdit. V souvislosti s tímto tématem je ale NATO v blízkém kontaktu s představiteli Jižní Koreje a dění detailně sleduje. Zástupce Jižní Koreje byl ve čtvrtek i na jednání v sídle NATO spolu s dalšími partnery aliance z Indo-Pacifiku, což je s Austrálií, Japonskem a Novým Zélandem.

Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. V prohlášení před jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že se ruský prezident Vladimir Putin ve svých válečných plánech přepočítal, a slíbil, že NATO bude chránit každý centimetr území svých členů. Biden poděkoval Německu za jeho podporu Ukrajiny a vyzval Berlín, aby se nadále snažil dodržet cíl NATO a investovat do obrany nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by armáda potřebovala, letošní čísla nejsou dobrá. Řehka to dnes řekl novinářům po zahájení pražské výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích, přesná čísla neuvedl.

Resort obrany měl podle zprávy ministerstva obrany počátkem letošního roku 27.826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivních záloh.

Severní Korea vyšle do války na Ukrajině 12.000 vojáků na pomoc ruské armádě

1500 už jich do Ruska odjelo, tvrdí podle médií jihokorejská rozvědka. Podle agentury Reuters přesun příslušníků severokorejských speciálních sil začal 8. října. Podle agentury AFP už KLDR vyslala lodí do ruského Vladivostoku první kontingent o síle 1500 vojáků. Jednotky obdržely ruské uniformy, ruské zbraně a falešné ruské průkazy totožnosti, napsal Reuters s odvoláním na NIS. Jižní Korea údajně při identifikaci severokorejského vojáka nasazeného pro pomoc Rusku použila technologie umělé inteligence pro rozpoznávání obličeje.

Spojené státy a Německo musejí pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, dokud Ruskem napadená země nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru. Na slavnostní ceremonii v sídle německých prezidentů v Berlíně to dnes řekl americký prezident Joe Biden. Německý prezident Frank-Walter Steinemier Bidenovi poděkoval za „vůdčí roli“ v pomoci Ukrajině i za podporu přátelství mezi USA a Německem, které má podle něj existenční význam.

„Nesmíme polevit, nesmíme projevit únavu,“ řekl Biden v projevu k podpoře Ukrajiny, která se už třetím rokem brání ruské invazi. „Musíme pokračovat, dokud Ukrajina nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru,“ dodal. Podle něj je společným úkolem USA a Německa obrana svobody a demokracie, o než se v současnosti bojuje hlavně na Ukrajině.

Nynější vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) čelila výzvám jako žádná jiná v moderní historii, ale při pohledu zpět lze konstatovat, že uspěla

Fiala připomněl, že vláda čelila energetické či migrační krizi způsobené ruskou invazí na Ukrajinu, bojovala s inflací a zdědila vysoké deficity rozpočtu. „Nikdo jiný v moderní historii ČR se nepotýkal s takovým koktejlem problémů a výzev,“ uvedl. Dodal, že když se na poslední roky ohlédne, může s klidem prohlásit, že vláda uspěla. Fakticky se zbavila závislosti na Rusku, energetika se mění před očima, migrační vlnu z Ukrajiny se podařilo převrátit ve prospěch ČR, zmínil.

Setkáním s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem dnes zahájil americký prezident Joe Biden program své návštěvy Německa. Odpoledne se v Berlíně setká také s kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavním tématem jejich jednání by měla být další podpora Ukrajiny, která se brání ruské agresi, ale zřejmě i vývoj na Blízkém východě po zabití šéfa palestinské teroristické organizace Hamás Jahjáa Sinvára.

Podle údajů ukrajinského ministerstva obrany přišlo Rusko od začítku invaze již o více než 675 000 vojáků.

Dva ruští občané čelí obvinění za šíření letáků skupiny Wagner Group v Krakově. Okresní soud v Krakově zahájil proces se dvěma ruskými občany, Andrejem G. a Alexejem T., kteří byli údajně najati skupinou Wagner Group, aby v polském Krakově roznášeli letáky vyzývající ke vstupu do této organizace.

Čelí obviněním souvisejícím s napomáháním zahraniční rozvědce a zapojením do mezinárodní ozbrojené skupiny, která má v úmyslu páchat teroristické činy.

Dva drony podle ukrajinského letectva odletěly nad území Běloruska a kolem 07:45 SELČ bylo deset ruských bezpilotních letounů stále v ukrajinském vzdušném prostoru.

"Ruské síly podnikly jeden z nejmasivnějších dronových útoků na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu Ukrajiny," uvedla dnes ráno podle ruskojazyčného servisu BBC městská vojenská správa v Kyjevě. Všechny bezpilotní letouny mířící na hlavní město protivzdušná obrana podle ní zneškodnila.

Podobně rozsáhlý dronový útok jako v noci na dnešek Ukrajina zažila i v noci na čtvrtek.

Rusko v noci na dnešek vyslalo nad ukrajinské území 135 dronů, z toho 80 jich zneškodnila protivzdušná obrana, uvedlo ukrajinské letectvo.

Velitelství ruských strategických jaderných sil provádí v Tverské oblasti na západě země inspekci, její součástí jsou i manévry a rozmístění odpalovacích zařízení mezikontinentálních střel Jars. Dnes o tom informovala agentura Reuters.

Posádky mobilních raketových systémů budou mimo jiné nacvičovat rozptylování jednotek, změny polních pozic a bojové zabezpečení, uvedla ruské ministerstvo obrany. 

Dobré ráno, po čtvrtečním příletu dnes americký prezident Joe Biden zahájí oficiální část své návštěvy Německa. Dopoledne se setká s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, odpoledne má na programu jednání s kancléřem Olafem Scholzem. Spolu s ním se zúčastní také rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavním tématem jednání by měla být Ukrajina a její další podpora v obraně proti ruské agresi.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí. Pokračuje zase od rána, přejeme dobrou noc.

„V Bruselu jsem navštívil ukrajinské bojovníky, kteří se léčií v jedné z vojenských nemocnic. Byli zraněni při obraně Ukrajiny v Doněcké oblasti. S chlapci jsem hovořil a předal jim státní vyznamenání,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsem našim bojovníkům vděčný za to, že brání Ukrajinu. Jsme na naše hrdiny hrdí.“

Stát neplánuje dokončení hloubkového pyrotechnického průzkumu v okolí muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Obce by si ho měly zadat a zaplatit samy, uvedl dnes Český rozhlas (ČRo). Starostové dotčených obcí s tím ale nesouhlasí, podle nich je to jednoznačně záležitost státu. Na chybějící hloubkový průzkum za hranicemi areálu přitom dlouhodobě poukazují. Představitelé vlád ho při návštěvě Vrbětic vždy slibovali. Letos v dubnu o něm hovořil také prezident Petr Pavel.

Výbuchy muničních skladů si před deseti lety vyžádaly dvě oběti. Policie považuje za prokázané, že je uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté a hasiči při likvidačních pracích po výbuších zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, třeba v okolí vybuchlých skladů.