Jiřikovský zvládl »přečůrat« soudy! Navrácení nosičů bylo klíčové, míní kryptoexperti. Proč ale dal dar?
Případ kryptogaunera Tomáše Jiříkovského (38) provází nejasnost ohledně toho, kolik virtuální měny odcizil. Jelikož nespolupracoval, nebylo možné to dokázat a technika měla být zničena. To se ale nakonec nestalo a podařilo »vykouzlit« miliardy. Expert na kryptoměny Roman Týc pro Blesk popsal, proč bylo nutné nosiče získat. Situaci dle něj změnilo, že peníze stát dostal z peněženky spojené s tržištěm Nukleus.
Pavel Blažek (ODS), kterého probíhající kauza stála post ministra, v pondělí na síti X uvedl, že „veřejný prostor je zaplaven nebývalým množstvím dezinformací a konspiračních teorií“. Na konto Jiřikovského, jenž zmizel zřejmě do Asie, že „není z ničeho obviněn, tedy ani z praní špinavých peněz, bez zásahu vyšetřujících orgánů odcestoval“. Jenže!
Jiřikovský nebyl spojen jen s jedním internetovým tržištěm nelegálních věcí, tzv. Ovčím tržištěm, za což byl odsouzen a trest si odseděl, ale i s druhým, tzv. tržištěm Nukleus, které nikdy řešeno nebylo, protože nebylo zřejmé, kdo ho provozoval. To se odtajnilo až oním osudným darem ministerstvu.
Proč se propálil?
„Ta miliarda přišla státu z peněženky tržiště Nukleus a to je úplně jiný příběh. Oficiálně nevíme, proč to udělal. Podle mě do toho potřeboval stát namočit,“ sdělil Blesku odborník na kryptoměny Roman Týc, který je spojen s Paralelní polis, místem, které sdružuje kryptoměnové nadšence. Týc míní, že v celém příběhu šlo především o zisk osvědčení od státu, že bitcoiny, které byly převedeny na jinou adresu, mají čistý původ.
Proč by měl Jiřikovský takovou potřebu? Systém, na kterém bitcoin funguje, je tzv. Blockchain – zjednodušeně řečeno účetní kniha. Vždy jen zapíše, kdo komu poslal transakci. Systém nezajímá, jak byly prostředky získány, protože nemusí dodržovat přísná pravidla jako například banky. Tato potřeba tedy pro uživatele případně vyvstane až při směně na peníze v reálném světě.
Finanční instituce všude ve světe – v Česku Finanční analytický úřad (FAÚ) – pracují s »černými listinami«, kde jsou zapsány transakce, které pocházely z trestné činnosti. V případě směny těchto konkrétních bitcoinů tak obrazně řečeno zabliká varovná kontrolka. A dle těchto seznamů lze určit míru kontaminace – situace, kdy jsou smíchané dohromady bitcoiny pocházející z trestné činnosti s těmi legálně nabytými. Tento způsob využívají kriminálníci k tomu, aby zamaskovali původ měny.
Týc si sám prý procesem zabavení bitcoinů již prošel a svou zkušenost popsal Blesku: „Pokud jsou vaše bitcoiny nějakým způsobem kontaminované, tak to nemusíte vůbec vědět, pokud jste nenakoupil na burze. Já je třeba dostal výměnou za mé obrazy. A ty získané bitcoiny jsem chtěl směnit ve směnárně. Jelikož mě to nechtělo pustit dál, kontaktoval jsem směnárnu a bylo mi řečeno, že aby transakce mohla pokračovat, musím zadat svou identitu. Tu jsem jim tedy poslal a další jejich otázka vzápětí byla, že potřebují prokázat původ té kryptoměny. A to je přesně ten moment, kdy vy jim dáváte dokument v klasickém formátu PDF od instituce, která garantuje, že ty bitcoiny jsou od nich.“
Na základě této osobní zkušenosti se Týc domnívá, že cílem Jiřikovského daru bylo, aby Ministerstvo spravedlnosti vydalo obdobný dokument s podpisem Blažka. Byť existují i jiné způsoby jak bitcoiny »vyprat«, takto by za to nemusel Jiřikovský za služby utrácet část svého jmění. Byť Týc říká, že po provalení celé kauzy již nelze brát dokument v úvahu, je zřejmé, že Jiřikovský se již bitcoiny snažil udat. Ostatně jeden z odpovědných směnárníků po tomto pokusu nahlásil transakci FAÚ, a tak se o ní úřad prvně vůbec dozvěděl. Je tak možné, že Jiřikovský už reálnými disponuje vzhledem k tomu, že k daru došlo v březnu a nyní je červen.
Klíčové bylo vrácení techniky
Podle Romana Týce nyní není zcela jasné, jaký typ peněženky Jiřikovský používal. „V historii vývoje bitcoinu docházelo logicky jako u každé technologie i k vývoji těchto peněženek,“ uvedl pro Blesk. Zprvu si uživatelé vyměňovali holé kódy programu, softwarová rozhraní přišla až později. Jiřikovskému v roce 2013 američtí hackeři ukradli právě z Ovčího tržiště značné množství bitcoinů, protože využíval peněženku, do níž se – laicky řečeno – šlo dostat skrze přístupové údaje jako třeba na facebook.
„V tu chvíli přešel na lepší typ s větším zabezpečením,“ domnívá se Týc. V době, kdy Jiřikovský s bitcoiny operoval, ale ještě nebyla dostupná hardwarová peněženka, která přešla obnovovací frází (tzv. seed anglicky), což je posloupnost 12 až 24 anglických slov a slouží jako záloha k privátnímu klíči kryptoměnové peněženky. Pokud zná člověk tento kód, dokáže si peněženku obnovit i na jiném zařízení. S touto vymožeností mimochodem přišli Češi, firma SatoshiLabs, která v roce 2014 představila tzv. Trezor.
Týc se domnívá, že Jiřikovský tuto technologii neměl, a právě proto nutně potřeboval získat zpět zabavenou techniku. Stejně smýšlejí i odborníci na kryptoměny z Masarykovy univerzity Petr Švenda, Dagmar Vágnerová Linnertová a Filip Hampl. Shodují se, že Jiřikovský potřeboval svůj starý hardware, jinak by bitcoiny zůstaly nedobytné.
„To by nebylo nic neobvyklého. Podle odhadů je mezi 3,7 až 7,8 miliony bitcoinů trvale ztraceno a nelze je obnovit. To představuje přibližně 17 až 37 procent z maximálního množství 21 milionů bitcoinů, které kdy budou existovat," uvedli Vágnerová s Hamplem.
Jak se příběh s technikou odvíjel?
Poté, co ho policie začala v roce 2014 stíhat, zabavila Jiřikovskému vícero kusů elektroniky, a to kvůli podezření, že obsahují přístupové klíče, kódy nebo informace vedoucí k virtuální měně. Ta v kauze figurovala jako prostředek trestné činnosti. Jiřikovský policii odmítl klíče vydat, ta se tak k odcizenému majetku nedokázala dostat. Podezřelý ani obviněný nemají dle zákona povinnost s policií spolupracovat.
Do vězení se pak dostal v roce 2016 a ve vazbě zůstával, byť průběh procesu byl ještě spletitější: za drogové delikty a zpronevěru byl pravomocně odsouzen až v roce 2019. O zabavenou techniku se začal odsouzený muž zajímat poté, co byl v roce 2021 podmínečně propuštěn.
Zapomněl…
Jak uvedly Seznam zprávy, v době, kdy Jiřikovský bojoval o vrácení svých věcí, soudům tvrdil, že hesla zapomněl. Zprvu pro něj bitva nevypadala nadějně: dva soudy rozhodly, že technika má být zničena vzhledem k podezření, že obsahuje výnos z trestné činnosti. Stát totiž fyzicky zajistil jen 0,52794 bitcoinu, zatímco Jiřikovský byl odsouzen za zpronevěru nejméně 840 bitcoinů. Reálně jich bylo ale ještě mnohem více.
Zvrat v procesu
V roce 2023 nastal zlom: Advokát Jiřikovského Kárim Titz podal dovolání k Nejvyššímu soudu s tím, že nemusí být přece zničeno vše, ale lze selektivně vybírat. Soud dovolání skutečně vyhověl a vše vrátil prvoinstančnímu Krajskému soudu v Brně. Ten vynesl rozsudek o dva roky později: 8. ledna 2025.
A byl ve prospěch Jiřikovského: vydal mu deset počítačů, několik serverů s pevnými disky, tři tablety, několik mobilních telefonů, několik přenosných úložišť. Zničil naopak jen zlomek zabavené elektroniky, asi 3 počítače. Proč? Nemohl postupovat jinak, pakliže měl vybírat selektivně. Kvůli šifrování, které se znalci nepodařilo prolomit, totiž neměl jak dokázat, co je v zařízeních uloženo.
...a zase si vzpomněl
V roce 2023 se dle svých slov měl o nosičích dozvědět i ministr spravedlnosti, jehož rezort kontaktoval advokát Titz. Ten se posléze ozval ještě v prosinci 2024, několik týdnů předtím, než měl brněnský soud vynést finální verdikt. Již tehdy zazněla nabídka, že pokud mu bude elektronika vrácena, tak ji mohou společně otevřít, přičemž pokud zde něco bude, daruje Jiřikovský část státu.
Dohoda se tak začala rýsovat mezi ministerstvem spravedlnosti a Jiřikovským ještě předtím, než byla odsouzenému muži peněženka vrácena. Bývalý ministr Blažek tak dle Deníku N musel vědět, že se zde může něco nacházet. Státní zástupce Marek Vagai, který měl případ na starosti, deníku řekl, že o dohodě nebyli informováni. Tvrdí, že kdyby o tom věděl, v případě vrácení nosičů by se odvolal a soud by mohl rozhodnout úplně jinak.
Jiřikovský se však ke své elektronice dostal a už 6. března, tedy den před oficiálním »otevřením« peněženky za přítomnosti advokáta Kárima Titze, dárce Jiřikovského a znalce Jiřího Bergera, kterého najal Titz, z ní odešly dvě částky v řádu miliard korun v bitcoinech. Následně částku v hodnotě miliardy korun dostalo ministerstvo a aktuálně je na této peněžence uloženo zhruba devět miliard korun v bitcoinech. Není ale jasné, komu patří – k oněm 9 miliardám nemusí mít přístup Jiřikovský.
Bez notáře v pořádku
Stav peněženky po otevření měl zdokumentovat brněnský notář Lubomír Mika, kterého nyní šetří Notářská komora ČR. Jak ale uvedl pro Blesk její prezident Radim Neubauer, zákon účast notáře nevyžaduje a ani nestanovuje průběh. „Byl-li tedy notář pozván k osvědčení průběhu darování, pak jeho funkce spočívala v tom, aby do notářského zápisu, který je veřejnou listinou, popsal stav, kterému byl přítomen, a to pro předejití možných sporů o to, jak tento děj probíhal. Nepřísluší mu událost rozporovat, ovlivňovat, či právně posuzovat,“ sdělil.
Česká advokátní komora pro změnu šetří právníka Titze. Oba muži pak, kromě přezkumu ze strany profesních komor, čelí i šetření ze strany českého Finančního analytického úřadu, a to sice kvůli podezření, že nedostatečně naplnili legislativu proti praní špinavých peněz.
Souhlas s Decroix
Prezident Petr Pavel (63) dnes jmenuje Blažkovu nástupkyni, ministryní se stane místopředsedkyně ODS Eva Decroix (43). Uvedl to po schůzce na Pražském hradě. „Prezident se chtěl seznámit s plánovaným postupem šetření v bitcoinové kauze, zajímal se také o dokončení legislativy spojené s trestním zákoníkem,“ řekl Pavlův mluvčí Pavel Šeliga.
Ale vážně. Kazdý jsme jiný. Já si občas uštěpačnost neodpustím a zároveň počítám s tím, že mi to dá někdo patřičně (a mnohdy právem) sežrat. Ale jak říkám. Chodím se sem bavit a navíc je to výborná škola neverbální komunikace, asertivity a mnohdy i sebeovládání. 
No, bylo by zajímavé vědět, kde skončily BTC z té transakce den před oficiálním otevřením.