ONLINE: Rusové přišli na Ukrajině už o milion mužů. A německý ministr obrany v Kyjevě

Rusko vyhostí britského vojenského přidělence v zemi. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož jde o odvetu za obdobný krok Británie, o němž Londýn informoval minulý týden. Ruská diplomacie dnes přislíbila i další odvetné kroky, které však nespecifikovala, napsala agentura Reuters.

Britská vláda se minulou středu rozhodla vyhostit diplomata, kterého ministr vnitra James Cleverly označil za nedeklarovaného důstojníka ruské vojenské rozvědky. Londýn podle něj vyhoštěním reaguje na škodlivé aktivity Moskvy v zemi i jinde v Evropě. Rusko označilo tvrzení o škodlivých aktivitách za nepřijatelné a dnes oznámilo zrcadlový krok.

Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že ruská armáda zasáhla kazetovou municí obec ve Vovčanské hromadě, přičemž zranila pět lidí včetně šéfa městské správy a zdravotníků. Hromada je ukrajinské označení pro správní jednotku zahrnující například město a přilehlé vesnice. Podle vyjádření náčelníka regionální policie Volodymyra Tymoška pro stanici Suspilne Rusové ostřelovali místo v době, kdy se tam odehrávala evakuace civilistů.

Dánsko pošle Ukrajině, která již více než dva roky čelí ruské invazi, nový balíček vojenské pomoci v hodnotě přibližně 5,6 miliardy dánských korun (18,5 miliardy Kč). Zahrnovat bude především protivzdušnou obranu a děla. Podle agentury Reuters to dnes napsal dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na sociální síti X.

Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko dnes obvinil ruské invazní síly ze zadržování a zabíjení civilistů ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, o které v posledních dnech svádějí boje ukrajinští a ruští vojáci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se k tomu Moskva zatím nevyjádřila.

„V severní části Vovčansku, kde se bojuje, berou ruští vojáci civilisty do zajetí,“ napsal na platformě Telegram ukrajinský ministr. Rusové podle něj nedovolili místním obyvatelům evakuovat se a nahánějí je do sklepů. „Je známo o prvním střílení civilistů ruskými vojáky,“ uvedl dále Klymenko.

Situace v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny je k dnešnímu dni obecně pod kontrolou, ale zůstává extrémně složitá, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž se podle svého sdělení na platformě Telegram vypravil do Charkova, kde jednal s veliteli ukrajinské armády. Ta podle hlavy státu posiluje své jednotky v regionu a ruské invazní armádě způsobuje citelné ztráty.

Ukrajinský generální štáb ve své dopolední operační svodce uvedl, že jeho vojáci zmařili plány ruských invazních sil vklínit se co nejvíce do nitra zástavby příhraničního města Vovčansk a usadit se tam. „Ukrajinské ozbrojené síly přinutily Rusy výrazně snížit intenzitu svých akcí,“ uvedlo velení ukrajinské armády. Boje podle něj pokračují na severu města. Také ukrajinský generální štáb uvádí, že situace je pod kontrolou.

Při útoku na vojenské letiště Belbek na Ruskem okupovaném ukrajinském poloostrově Krym byly v noci na středu zničeny dvě ruské stíhačky MiG-31. Napsal to dnes server Meduza s odvoláním na portál Astra. Na základnu podle něj zaútočila ukrajinská armáda střelami dlouhého doletu ATACMS. Ruské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že protivzdušná obrana tehdy zničila deset střel stejného typu.

Podle admirála Roba Bauera „není pozdě na to, aby Ukrajina zvítězila“. „Svoboda Ukrajiny nemůže a nesmí zemřít,“ dodal s tím, že svět je nyní na historické křižovatce, kdy na jedné straně stojí beztrestnost a na druhé odpovědnost. „Ruské velení si vybralo beztrestnost,“ doplnil šéf Vojenského výboru NATO Bauer.

Mluvčí Kremlu dnes odsoudil středeční atentát na slovenského premiéra Roberta Fica a popřál mu brzké uzdravení. Informoval o tom ruský list Izvestija. Ruský prezident Vladimir Putin už ve středu podle informací svého úřadu zaslal slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové telegram v podobném znění, ve kterém střelbu na předsedu slovenské vlády označil za ohavný zločin, jenž nemá ospravedlnění.

„Tento útok co nejdůrazněji odsuzujeme a považujeme ho za absolutně nepřijatelný. Je to velká tragédie. Doufáme, že se panu Ficovi podaří se z toho dostat a co nejrychleji se zotavit. Přejeme mu brzké uzdravení,“ řekl deníku mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Putin podle Reuters během návštěvy Číny uvedl, že je „logické“, že jeho první cesta po prezidentské inauguraci mířila právě do ní. Siovi poděkoval za vřelé přijetí a řekl, že vztah Pekingu a Moskvy je ukázkovým příkladem mezinárodní spolupráce. Na programu jednání byly podle Putina „všechny oblasti“, konkrétně však plánují Rusko a Čína rozvinout spolupráci v oblasti jaderné energetiky a dopravy. The Economist připomíná, že jde o 43. setkání Putina a Siho od roku 2000, kdy Putin poprvé usedl v Kremlu, a Putinovu 19. cestu do Číny.

Ukrajinští vojáci zmařili snahy Ruska získat oporu v hlubších městských oblastech ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti, informoval dnes ukrajinský generální štáb. Ukrajinské jednotky pokračují v provádění bojových misí v městské oblasti severního předměstí Vovčanska a podle generálního štábu drží ruské vojáky pod palbou.

Ukrajinci ukázali světu, že mají schopnost dosáhnout úspěchů na bojišti, neexistuje nic, co by nedokázali, jediné, co potřebují, je naše pomoc. Na úvod jednání Vojenského výboru NATO v Bruselu to prohlásil jeho předseda, admirál Rob Bauer. Zdůraznil, že Ukrajina bude mít i nadále podporu Severoatlantické aliance. Česko na jednání v Bruselu zastupuje náčelník generálního štábu Karel Řehka.

„Dnes je 813. den toho, co se Rusko domnívalo, že bude třídenní válka,“ uvedl admirál Rob Bauer. „Čas na Ukrajině se neměří ve dnech, týdnech nebo měsících, ale v lidských životech,“ dodal.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Rusko a Čína podle Putina prohloubí spolupráci v jaderné energetice. Si vyjádřil naději, že se do Evropy vrátí mír a Čína sehraje konstruktivní roli. Podívejte se na nové snímky z Putinovy návštěvy Číny.

Mírová konference o Ukrajině chystaná Švýcarskem je bez účasti Ruska zbytečná, nejde o seriózní pokus najít mírové řešení, uvedl podle Reuters Kreml.

Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl dnes podle agentury AFP na úvod jednání čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země.

Podle Putina mají oba státy pevný základ pro praktickou spolupráci, píší ruská média. V Pekingu zároveň po setkání prezidentů začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, píše agentura TASS.

„Čína bude pro Rusko vždy dobrý soused, přítel a důvěryhodný partner,“ uvedl Si. Vzápětí ale dodal, že „čínsko-ruské vztahy nevznikly jen tak jednoduše z ničeho nic a obě strany by si jich měly vážit a pečovat o ně“. Peking je zároveň připraven ve spolupráci s Ruskem dosáhnout vzájemného rozvoje a „podpořit světovou rovnost a spravedlnost“.

V předvečer návštěvy Putin uvedl, že Kreml je připraven jednat i o konfliktu na Ukrajině. „Jsme otevřeni dialogu o Ukrajině, ale takové jednání musí brát v úvahu zájmy všech zemí zapojených do konfliktu, včetně našich,“ citovala Putina čínská tisková agentura Nová Čína.

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se loučíme, dění k Ukrajině budeme online sledovat zase brzy od rána. Dobrou noc.

Předseda parlamentu autonomního Čečenska Magomed Daudov „po poradě s hlavou republiky Ramzanem Kadyrovem odstoupil z funkce“, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na vyjádření Daudova před poslanci. Daudov, který patřil k nejbližším Kadyrovovým spolupracovníkům, odchází na pozadí fám o nemoci čečenského vládce, poznamenal server BBC News, podle kterého je Daudov pokládán za možného Kadyrovova nástupce.

Daudova, který řídil republikový sněm devět let, vystřídal Šaid Žamaldajev, napsal Kommersant s odvoláním na Kadyrovovo vyjádření. Připomněl, že sedmdesátník Žamaldajev býval poradcem Kadyrovova otce.

Čína je mezi zhruba stovkou ze 160 delegací, které zatím nepotvrdily účast na mírové konferenci o Ukrajině, kterou pořádá v polovině června Švýcarsko, řekla švýcarská prezidentka Viola Amherdová. 

Zhruba polovina zemí, které účast na konferenci u švýcarského Lucernu potvrdily, leží mimo Evropu. Jde o státy z Asie, Latinské Ameriky či Afriky, řekla Amherdová, podle které se však seznam účastníků může na poslední chvíli změnit.

Pozvánku na konferenci nedostalo podle švýcarské diplomacie Rusko. Účast Číny však experti považují za důležitou, protože Peking patří k nejbližším spojencům Ruska. Západní politici už dříve Čínu vyzvali, aby využila svého vlivu na Moskvu, a pomohla tak zastavit válku na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes představil velitelům vojenských okruhů nového ministra obrany Andreje Belousova. Podle serveru BBC News to bylo poprvé od začátku války na Ukrajině, co Putin ukázal všechny velitele okruhů. Ze seznamu účastníků vyplývá, že generálplukovník Alexandr Lapin, dříve kritizovaný za selhání na Ukrajině, se nově stal velitelem Leningradského vojenského okruhu.

Schůzky v Kremlu se zúčastnil také Belousovův předchůdce Sergej Šojgu, který je nyní tajemníkem bezpečnostní rady, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, velitel výsadkových vojsk Michail Teplinskij, velitel vojsk Leningradského vojenského okruhu Lapin, Moskevského vojenského okruhu Sergej Kuzovlev, Centrálního vojenského okruhu Andrej Mordvičev a generálové Gennadij Anaškin a Alexandr Sančik, kteří jsou pověřeni velením Jižního a Východního vojenského okruhu.

Finsko chce mít možnost povolat na hranici s Ruskem příslušníky armádních záloh. Počítá s tím návrh zákona, který připravila ministerstva obrany a vnitra. Povolání rezervistů má představovat rychlou reakci na možné krize na hranici, napsal dnes web stanice Yle. Finsko loni svou hranici s Ruskem uzavřelo kvůli rostoucímu počtu žadatelů o azyl, kteří se snažili do Finska z východu dostat. Finské úřady to považují za uměle vyvolaný migrační proud a hybridní hrozbu.

Pokud bude změna zákona schválena, umožní povolat na hranici s Ruskem zhruba jedno procento příslušníků armádních záloh, kterých je zhruba 900.000.

„Chceme zaručit, že Finsko bude mít dostatek lidí na dohled a správu hranice nezávisle na tom, jak vážná bude situace,“ uvedl ministr obrany Antti Häkkänen. 

Terčem ruského náletu se stal i Cherson na jihovýchodě země, kde zranění utrpělo 11 lidí ve věku od 15 do 88 let, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Dalších šest zraněných hlásí záchranáři v Mykolajivu, který dnes byl zasažen ruskou raketou, napsala agentura Interfax-Ukrajina.

„Jednotky uskupení vojsk Dněpr zcela osvobodily obec Rabotino (ukrajinsky Robotyne) v Záporožské oblasti,“ uvedlo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany, které používá termín „osvobození“ pro dobytí a okupaci ukrajinských území.

„Ve skutečnosti jsou pouze na okraji a my ve vesnici stále držíme své pozice. Rusy odtud vyháníme každý den. A každý den se vracejí a znovu se pokoušejí tady uchytit. Ale dosud držíme většinu území obce,“ tvrdí podle listu Ukrajinska pravda poručík Serhij Skibčyk. Ten je mluvčím 65. brigády, která obec brání. Tyto informace podle listu potvrzuje i zpravodajský kanál DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová očekává, že se dezinformační kampaň ze strany Ruska bude před evropskými volbami ještě zhoršovat. Míní, že Putinovo Rusko potřebuje dostat do Evropského parlamentu co nejvíce nových členů, kteří budou brzdit podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie.

Dnes Jourová představila svým kolegům z EK zprávu o tom, jak dezinformace ovlivňují fungování unijní společnosti. „Vyhodnotili jsme to jako bezpečnostní riziko,“ uvedla k tomu česká eurokomisařka.

„Tady se nebavíme o nějakých nepříjemných názorech či kritice nebo o něčem, co se nám zdá nepěkné, ale co je kryto svobodou slova. Bavíme se o dezinformačních kampaních, které mají za cíl zneužít citlivé věci a snižovat důvěru lidí v demokracii a demokratické instituce,“ dodala. Za dezinformacemi stojí podle ní z velké části „náš hlavní nepřítel Rusko“. Moskva je podle ní nejen ve válce s Ukrajinou, ale i v informační válce „s námi se všemi“.

Nejméně dva mrtvé si dnes vyžádal ruský útok na infrastrukturu ve městě Dnipro, které leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Počet zraněných se upřesňuje, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda, který se odvolává na šéfa oblastní správy Serhije Lysaka a na ukrajinské ozbrojené síly. Ty podle deníku hlásily, že protivzdušná obrana sestřelila poblíž Dnipra řízenou leteckou raketu Ch-59.

Při dnešním ruském útoku na centrum Chersonu bylo zraněno nejméně 11 lidí, uvedl guvernér Oleksandr Prokudin. Informoval o tom list The Kyiv Independent.