Telegram už není bezpečný. Zprávy čtou ruští zpravodajci, varuje investigativní organizace
Podle vyšetřování investigativní organizace IStories může mít aplikace pro zasílání zpráv Telegram vazby na ruskou Federální bezpečnostní službu (FSB).
IStories uvedla, že odhalila důkazy naznačující, že serverovou infrastrukturu platformy spravují společnosti, které spolupracovaly s ruskými zpravodajskými službami, což vyvolává značné obavy z možného vládního sledování.
Na žádost plátku Newsweek o komentář odpověděl vedoucí oddělení pro styk s tiskem a médii společnosti Telegram Remi Vaughn. „Jako globální společnost má Telegram smlouvy s desítkami různých poskytovatelů služeb po celém světě. Žádný z těchto poskytovatelů služeb však nemá přístup k datům Telegramu ani k citlivé infrastruktuře. Všechny servery Telegramu patří společnosti Telegram a jsou udržovány zaměstnanci Telegramu. Neoprávněný přístup k nim není možný,“ uvedl.
Za celou dobu své existence podle Vaughna Telegram nikdy nezpřístupnil žádné soukromé zprávy třetí straně. Šifrování zpráv prý nebylo nikdy prolomeno. „Telegram se zavazuje chránit soukromí uživatelů a lidská práva, jako je svoboda projevu a shromažďování. Hraje významnou roli v prodemokratických hnutích po celém světě, včetně Íránu, Ruska, Běloruska, Myanmaru a Hongkongu,“ stojí v automatické zprávě zaslané redakci Newsweeku.
Podezřelí dodavatelé
Telegram má dlouhodobě pověst bezpečné aplikace pro zasílání zpráv a celosvětově ji používají novináři, aktivisté i běžní uživatelé, kteří hledají soukromí. Její zakladatel, původem Rus Pavel Durov, který byl v srpnu 2024 zadržen francouzskými úřady, vypěstoval platformě image založenou na ochraně digitálního soukromí.
Pavel Durov je zakladatelem, majitelem a generálním ředitelem společnosti Telegram. Z Ruska odešel v roce 2014 poté, co ztratil kontrolu nad svou předchozí společností kvůli tomu, že odmítl předat údaje ukrajinských demonstrantů bezpečnostním agenturám.
Infrastrukturu Telegramu spravuje společnost Global Network Management (GNM), malá firma registrovaná na Antigui a Barbudě, která podle IStories poskytuje platformě více než 10 000 IP adres. Majitel společnosti GNM, ruský státní příslušník Vladimir Vedenejev, již dříve u amerického soudu vypověděl, že má zaměstnance se sídlem v Rusku. IStories rovněž zjistila, že Vedenejev působí jako finanční ředitel společnosti Telegram.
Mnoho ze zmíněných IP adres dříve vlastnil Globalnet, telekomunikační operátor se sídlem v Petrohradě. IStories uvedla, že Globalnet má vazby na Kreml a ruské zpravodajské služby, včetně FSB. Společnost Electrontelecom se sídlem v Petrohradě údajně poskytla Telegramu dalších 5 000 IP adres. Podle IStories jde rovněž o dodavatele FSB.
Společnost Electrontelecom prý poskytla služby v oblasti instalace a údržby „komplexního systému pro přenos utajovaných informací z pevných zařízení provozovaných ředitelstvím FSB pro Petrohrad a Leningradskou oblast“.
Sledování zařízení po celém světě
Vyšetřování přichází několik dní poté, co ruská nevládní organizace pro lidská práva First department varovala, že FSB získala přístup ke komunikaci Rusů s ukrajinskými telegramovými kanály, které poskytují důležité aktuální informace a zprávy o Putinově invazi na Ukrajinu. „Víme, že v době, kdy jsou obvinění v případech ‚vlastizrady‘ zadrženi, FSB již disponuje jejich korespondencí,“ uvedla organizace.
Vedoucí First department Dmitrij Zair-Bek uvedl, že materiály z Telegramu již byly použity jako důkazní materiál ve „značném počtu případů“. „Ve většině případů k nim byl získán přístup díky nabouraným zařízením. Existují však i případy, kdy nelze nalézt žádné věrohodné technické vysvětlení odpovídající známým metodám přístupu,“ uvedl podle listu Novaja Gazeta.
Expert na kybernetickou bezpečnost Michał Woźniak řekl IStories, že kromě ukládání dešifrovaných zpráv připojuje Telegram ke každé zprávě odeslané na platformě také jedinečný identifikátor zařízení, známý jako auth_key_id, který může určit, kde se uživatel nachází, a odhalit jeho IP adresu.
„Pokud má někdo přístup k provozu Telegramu a spolupracuje s ruskými zpravodajskými službami, znamená to, že identifikátor zařízení se stává opravdu velkým problémem – nástrojem pro globální sledování uživatelů bez ohledu na to, kde se nacházejí a k jakému serveru se připojují,“ řekl Woźniak.
Telegram se k vyšetřování ani k obviněním veřejně nevyjádřil. Společnost nedávno dostala 300 milionů dolarů za zavedení chatbota Elona Muska Grok. „Letos v létě získají uživatelé Telegramu přístup k nejlepší technologii umělé inteligence na trhu. S Elonem Muskem jsme se dohodli na ročním partnerství, které přinese Grok od xAI více než miliardě našich uživatelů a integruje ho do všech aplikací Telegramu,“ oznámil 28. května Durov.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Siem v Jižní Koreji.
„Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.
AFP píše, že Trump se pokoušel využít svých osobních vztahů, které ho podle něho pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dohodnout se s ním na ukončení války proti Ukrajině, jeho snahy však zatím žádný pokrok nepřinesly. Minulý týden Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské společnosti a vytvářejí tlak na největší odběratele ruské ropy, Čínu a Indii, aby množství nakupované suroviny snížily. Podle Spojených států i podle Ukrajiny prodejem energetických surovin Rusko financuje čtvrtým rokem trvající válku proti sousední zemi.
„Podporujeme americkou politiku, jejímž cílem je využít jakékoliv příležitosti k omezení nabídky energetických surovin z Ruska,“ řekl Zelenskyj. Týká se to podle něho i evropské bezpečnosti.
Ruské jednotky minulý týden použily drony k útoku na tři větrné turbíny ve větrné farmě Kramatorsk, uvedl předseda představenstva Ukrajinské asociace větrné energie Andriy Konečenkov.
„Cílem není vojenský objekt ani frontová linie. Cílem je větrná turbína o výkonu 4,5 megawattů na větrné farmě v Kramatorsku. To není náhoda. Jde o metodickou, chladnokrevnou destrukci. Ruští okupanti již potřetí během jednoho týdne zasáhli tuto větrnou farmu a proměnili útočné drony ve válečnou zbraň proti civilizaci,“ napsal na facebooku. Podle Koněčenkova byly během útoků 22. a 24. října poškozeny a zničeny dvě větrné turbíny poblíž Kramatorsku. Třetí generátor byl zasažen 25. října.
„Pro agresora nezáleží na tom, jaký druh zařízení dodává Ukrajincům elektřinu – tepelná elektrárna, vodní elektrárna nebo větrná turbína. Každý megawatt vyrobený na Ukrajině je pro ně cílem. Útoky na zařízení obnovitelné energie nejen ničí infrastrukturu, ale snaží se zničit samotnou myšlenku udržitelného rozvoje a integrace Ukrajiny do moderního evropského prostoru,“ dodal Konečenkov. Podle něj nedošlo k žádným obětem mezi zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinští a evropští představitelé se tento týden sejdou, aby projednali podrobnosti plánu příměří.
„Toto není plán na ukončení války. Příměří je nezbytné,“ citovala ho agentura Reuters. „Toto je plán na zahájení diplomatických jednání... Naši poradci se sejdou v nadcházejících dnech; dohodli jsme se na pátek nebo sobotu. Proberou podrobnosti tohoto plánu.“
Den předtím v rozhovoru pro Axios ukrajinský vůdce uvedl, že Kyjev a lídři EU vypracují plán do 7-10 dnů. Podle Zelenského by měl být stručný, bez zbytečných detailů. Vyjádřil však pochybnosti, zda by ruská strana tento plán přijala.
Nás Facebook zase čte BIS, lidí se stejně nepoučí.