Spojenectví Putina a Kadyrova u konce? Čečenský vůdce šéfa Kremlu naštval
Vztahy mezi Vladimirem Putinem a čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem se podle iStories zhoršily poté, co Kadyrov jednal s blízkovýchodními zeměmi o budoucnosti svého majetku a rodiny bez Putinova vědomí, píše ruský nezávislý web Meduza.
Vztahy mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem se v posledních měsících zhoršily, uvedl ve čtvrtek nezávislý portál iStories s odvoláním na současné a bývalé důstojníky Federální bezpečnostní služby (FSB), novináře ze Severního Kavkazu a aktivisty za lidská práva. Napětí údajně začalo, když Kadyrov šel za Putinovými zády vyjednávat se zeměmi Blízkého východu o budoucnosti svého majetku a bezpečnosti svých příbuzných.
Podle zdrojů iStories začal spor mezi Putinem a Kadyrovem, když FSB informovala ruského prezidenta o nepovolených jednáních, která čečenský vůdce vedl s blízkovýchodními monarchiemi. Uprostřed zhoršujícího se zdravotního stavu Kadyrov údajně hledal ujištění od zahraničních spojenců ohledně svého majetku a bezpečnosti své rodiny.
iStories uvádí, že vyšetřování novin Novaja gazeta z roku 2024 podrobně popsalo Kadyrovovy zdravotní problémy, včetně „vážných“ problémů se slinivkou a ledvinami. Zatímco Kadyrov popíral, že by byl ve špatném zdravotním stavu, v posledních měsících trávil dlouhá období mimo zraky veřejnosti.
Navzdory jeho snaze udržet svá jednání v tajnosti je FSB rychle odhalila a nahlásila Putinovi, uvádí iStories.
To zasáhlo i Kadyrovova nejbližšího politického spojence, poslance Státní dumy Adama Delimchanova. Podle telegramového kanálu VChK-OGPU, který tvrdí, že má zasvěcené informace od ruských bezpečnostních sil, Delimchanov údajně řekl svým věrným, že „přísný příkaz shora“ brání čečenským vůdcům a bezpečnostním úředníkům přitahovat pozornost veřejnosti.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy. „Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství. Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů. Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu. Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters. Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
