ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) bude v nejbližších týdnech informovat vládu o revizi vztahů České republiky s Čínou. ČTK to sdělili mluvčí ministerstva zahraničí. Podle informací ČTK ale nepůjde o formální dokument. Na začátku února Lipavský ČTK řekl, že by chtěl kabinetu analýzu vztahů předložit zhruba za měsíc či dva.

„Revize je kontinuální proces, o jehož průběhu bude ministr Lipavský informovat vládu v nejbližších týdnech,“ uvedla česká diplomacie. Revize vztahů s Ruskem a Čínou je zakotvena v programovém prohlášení vlády Petra Fialy (ODS).

Co se týče Ruska, kabinet zprávu o revizi vztahů schválil předloni v červnu. Lipavský tehdy novinářům k analýze řekl, že Rusko bude zdrojem hrozeb a rizik pro bezpečnost Česka i Evropy i v následujících desetiletích, pokud nenastane fundamentální proměna ruské společnosti.

V dokumentu také česká diplomacie uvedla, že řada protiruských sankcí zůstane i v nadcházejících letech v platnosti. Ruské vedení bude Česko, Evropskou unii i Severoatlantickou alianci (NATO) podle zprávy nadále považovat za své nepřátele.

„Těžká noc pro Dnipro,“ napsal dnes ráno na sociální síti šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. „Nepřítel podnikl masivní útok (drony) Šáhed na město. Zahynul třiapadesátiletý muž,“ uvedl činitel, podle něhož osmasedmdesátiletý člověk utrpěl zranění. „Většina škod je v soukromém sektoru. V některých částech oblastního centra vypukly požáry. Záchranáři je už zkrotili,“ dodal.

Ukrajinské úřady v noci na dnešek vydaly varování před hrozbou ruských vzdušných útoků po celém území státu, podle serveru Ukrajinska pravda tak učinily kvůli vzletu ruského letounu MiG-31K schopného nést nadzvukové střely Kinžal. Krátce před pátou hodinou ranní (před čtvrtou SELČ) úřad poplach odvolaly.

Zda Rusové střelou Kinžal zaútočili, není zatím z dostupných informací jasné. Jak poznamenala agentura Reuters, celkový rozsah ruského nočního útoku na Ukrajinu zatím není zřejmý. Ukrajinské letectvo v noci varovalo i před útoky ruských dronů.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo likvidaci 34 ukrajinských dronů v noci na dnešek. Ukrajinské letectvo zatím bilanci ruských nočních útoků nezveřejnilo, v noci ovšem varovalo před hrozbou ruských útoků v řadě ukrajinských oblastí. Ukrajinští regionální činitelé už dříve informovali o ruských úderech na města Dnipro a Charkov, které si podle nich vyžádaly život jednoho člověka a dalších pět desítek lidí zranily.

Charkovský starosta Ihor Terechov na telegramu informoval o útocích ruských bezpilotních letounů, které podle něj cílily na několik částí tohoto druhého největšího ukrajinského města, které leží v blízkosti hranic s Ruskem a terčem ruských úderů je pravidelně.

„V Charkově bylo zaznamenáno 16 úderů. Poškozeny jsou výškové budovy, rodinné domy, zdravotnické zařízení a civilní infrastruktura,“ napsal v úterý pozdě večer Terechov. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes ráno uvedl, že večerní úder na Charkov zranil 45 lidí včetně dvou dětí a těhotné ženy.

Ruský prezident Vladimir Putin podpořil žádost obyvatel Volgogradské oblasti a válečných veteránů přejmovat letiště ve Volgogradu a udělit mu historický název Stalingrad. Informovala o tom státní agentura TASS.

„Jejich slovo je pro mne zákonem. Uděláme to tak. Jakmile se vrátím do Moskvy, hned nechám připravit a podepíšu příslušný výnos, kterým se letišti přidělí název Stalingrad,“ odpověděl Putin na žádost, kterou mu předal gubernátor Andrej Bočarov.

V bojích proti Ukrajině zahynulo na 600 severokorejských vojáků, kteří pomáhali ruské armádě. Podle agentur AFP a Reuters to dnes uvedl jihokorejský poslanec na základě informací tajných služeb. Severokorejské ztráty činí celkem 4700 vojáků, z toho bylo 2000 zraněných přepraveno zpět do vlasti. Pchjongjang vyslal do bojů v ruské Kurské oblasti dohromady ve dvou vlnách 18.000 vojáků, uvedl poslanec.

Ruský prezident Vladimir Putin chce podepsat mírovou dohodu s Ukrajinou, na kterou jeho armáda stále útočí. Řekl to americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizní stanicí ABC News u příležitosti prvních sto dní svého druhého funkčního období.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Je načase, aby Rusko a Ukrajina předložily konkrétní návrhy na ukončení války na Ukrajině, je přesvědčen americký ministr zahraničí Marco Rubio. Pokud nedojde k pokroku, Spojené státy se stáhnou z role zprostředkovatele. Postoj šéfa americké diplomacie dnes podle agentur AFP a Reuters tlumočila mluvčí úřadu Tammy Bruceová.

"Dosáhli jsme bodu, kdy obě strany musí předložit konkrétní návrhy na ukončení tohoto konfliktu," řekla novinářům Bruceová.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

Rusové se připravují na obří vojenskou přehlídku, která se uskuteční 8. května. V Moskvě nacvičují už teď. 

Ruský vojenský soud dnes odsoudil k 27 letům vězení Jegora Semjonova z okupovaného Mariupolu, obžalovaného z toho, že se v říjnu 2023 měl pokusit otrávit absolventy školy vojenského letectva v Armaviru na jihozápadě Ruska. Oznámila to dnes ruská média. Obžaloba žádala doživotí. Soud případ posuzoval za zavřenými dveřmi.

Semjonov se podle dřívějších zpráv médií osobně postaral o doručení otráveného dortu o váze 20 kilogramů a bedny otrávené whisky na večírek, kde absolventi letecké školy slavili 20 let od ukončení svého studia.

Podle českého prezidenta Petra Pavla není maďarský postoj překvapivý, kopíruje totiž pozici země v EU. "Všichni tady s tím počítali," řekl novinářům český prezident. Dodal, že závěrečná deklarace summitu není závazná. Státy iniciativy jsou podle českého prezidenta připravené se v okamžiku, kdy bude na Ukrajině vyhlášeno příměří, podílet na poválečné obnově napadené země.

Maďarsko na summitu Trojmoří uvedlo, že postoj jeho partnerů ze severovýchodní a jihovýchodní Evropy neodpovídá "novým geopolitickým okolnostem". Po více než třech letech konfliktu se podle Budapešti ukázalo, že dosavadní přístup EU mír nepřiblížil a že vyjednávání o příměří mezi zástupci Trumpovy administrativy a Kremlu otevřely novou fázi. "Domníváme se, že bychom měli dělat vše, abychom tomuto procesu pomohli a dosáhli co nejrychleji trvalého míru, a že bychom se měli zdržet všech kroků, které by případně pokračujícím mírovým jednáním mohly být na škodu," uvedlo Maďarsko ve svém prohlášení k závěrečné deklaraci.

Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, dnes podrobně informuje několik médií včetně portálu Forbidden Stories, deníku The Guardian nebo serverů Ukrajinska pravda či Važnyje istorii. Společně se pokusily rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti. Celý článek čtěte ZDE.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj nařídil poslat na frontu vojáky z armádních náborových středisek, kteří dosud nemají bojové zkušenosti, ani zdravotní omezení. Na uvolněná místa nastoupí váleční veteráni, kteří utrpěli zranění a kvůli zdravotnímu stavu nejsou schopni služby u bojových jednotek, oznámil dnes ukrajinský generální štáb.

"Uvedená opatření mají zlepšit kvalitu práce středisek a zajistit dodržování principů sociální spravedlnosti, což přispěje k posílení bratrství, bojového ducha a také vzájemného respektu ve vojenských kolektivech," uvedl generální štáb.

Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře dnes dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda jako jedna z mála v EU je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníkům summitu prostřednictvím videospojení řekl, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se s nimi o své zkušenosti podělit.

Účastníci summitu Iniciativy Trojmoří v závěrečném prohlášení vyjádřili "nepřestávající podporu Ukrajině, její suverenitě a územní integritě v rámci mezinárodně uznaných hranic". 

Rusko v létě cosi chystá v Bělorusku, varoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníky summitu Iniciativy Trojmoří. K jednání, které se koná ve Varšavě, se připojil prostřednictvím videokonference.

"Jako zástěrku (Rusko) používá vojenské cvičení. Tak nejčastěji zahajují nový útok," řekl Zelenskyj. Dodal, že neví, kam bude Moskva směřovat. "Ukrajina, Litva, Polsko, bůhví, ale musíme být připraveni," dodal.

„Nepřítel v současné době pokračuje v pokusech o vytvoření nárazníkové zóny v našem regionu, ale bez výrazného úspěchu,“ uvedl dnes na platformě Telegram šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Dodal, že čtyři pohraniční obce - Žuravka, Veselivka, Basivka a Novenke - se nacházejí v takzvané šedé zóně, kde se bojuje. „Nepřítel tyto obce nemá v současné době pod kontrolou,“ doplnil s tím, že úřady civilisty z těchto vesnic evakuovaly.

Maďarský parlament dnes kvůli válce na Ukrajině schválil prodloužení nouzového stavu o dalšího půl roku, mimořádný režim tak v zemi nově platí do 14. listopadu. Informoval o tom portál 24.hu. Vláda premiéra Viktora Orbána prosadila nouzový stav v květnu 2022, tři měsíce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Díky nouzovému stavu může maďarská vláda rušit existující zákony a vydávat nouzová opatření, která ale následně musí schválit parlament, kde má ovšem Orbán většinu.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv znovu pohrozil Švédsku a Finsku možným odvetným úderem včetně jaderného v případě vojenského střetu se Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Reuters. Původně neutrální země k obrannému paktu přistoupily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Medveděv, který hovořil na vzdělávací akci, řekl, že noví členové NATO se automaticky stali terčem pro ruskou armádu, a to včetně preventivních opatřeních, možných odvetných úderů či použití jaderných zbraní.

Ruské ministerstvo obrany dnes ve svém hlášení oznámilo dobytí další ukrajinské obce - konkrétně vesnice Dorošivka v Charkovské oblasti, která leží několik kilometrů severně od města Kupjansk. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své poslední analýze uvádí, že ruské invazní síly v poslední době postoupily v ukrajinské Sumské oblasti a poblíž měst Kupjansk, Siversk, Toreck a Novopavlivka na východě země.

Prezidenti Ukrajiny a Francie Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřáli kanadskému premiérovi a lídrovi Liberální strany Markovi Carneymu k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Zároveň se vyslovili pro spolupráci a posílení vzájemných vztahů. Zájem o spolupráci vyjádřily také Dillí a Peking, informují tiskové agentury.

Evropa v současnosti čelí tlaku z Východu i ze Západu a aby na globální scéně obstála, musí spoléhat sama na sebe. Dnes to na ekonomickém fóru konaném při příležitosti summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě prohlásil český prezident Petr Pavel. Představitelé zemí od Baltského po Černé a Jaderské moře jednají o zlepšení dopravního propojení regionu nebo o posílení vojenské mobility.

„Čelíme vojenskému tlaku z Východu a politickému a ekonomickému tlaku ze Západu,“ řekl Pavel v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Rusko považuje za prioritu zahájení přímých rozhovorů s Ukrajinou, Kyjev ale v minulosti neodpověděl na řadu nabídek jednání, které učinil ruský prezident Vladimir Putin. Dnes to podle agentury Reuters uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

„Byl to prezident Putin, kdo opakovaně říkal, že Rusko je připraven bez jakýchkoli podmínek zahájit vyjednávací proces,“ řekl Peskov novinářům. „Od kyjevského režimu jsme ale dosud neslyšeli žádnou odpověď,“ uvedl.

Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 100 dronů, z nichž 37 protivzdušná obrana sestřelila. Dalších 47 bezpilotních strojů zmizelo z radarů bez způsobení škod. Ruská tisková agentura RIA oznámila, že ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila 91 ukrajinských dronů.

V obci Hubynycha na severu ukrajinské Dnipropetrovské oblasti zahynula po ruském útoku dvanáctiletá dívka, její tělo záchranáři vyprostili z trosek rodinného domu. „Šestiletá dívka a dva dospělí byli zraněni,“ řekl šéf vojenské správy oblasti Serhij Lysak.

Ruskému dronovému útoku a také dělostřeleckému ostřelování čelil i jih Dnipropetrovské oblasti v okolí města Nikopol. Zraněna zde byla 47letá žena.

V Kyjevě záchranáři zasahovali v rozlehlé Desňanské čtvrti, kde trosky zničeného dronu způsobily požár rekreačního objektu a zranily ženu, uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko na telegramu. Později doplnil, že třípodlažní budova zcela vyhořela.