ONLINE: Rozsáhlý ruský noční útok na Kyjev. Nejméně čtyři mrtví a dvacet zraněných

Ukrajinské jednotky 18. března zničily velitelské stanoviště třetí motostřelecké divize 20. armády ruských ozbrojených sil u obce Děmidovka v ruské Belgorodské oblasti, informoval ukrajinský generální štáb.

Obrazem: Následky ruského útoku v Kirovohradské oblasti

Čistý zisk největší ruské ropné společnosti Rosněfť se v loňském roce snížil o 14,4 procenta na 1,08 bilionu rublů (zhruba 293 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. Za poklesem zisku podle ní stály mimo jiné vyšší úroky u půjček.

„Měl bych upozornit, že ruská centrální banka udržuje v ekonomice velmi vysoké reálné úrokové sazby. V posledních dvou letech byly nejvyšší na světě,“ uvedl šéf firmy Igor Sečin. K poklesu čistého zisku podle něj přispělo rovněž přehodnocení daňových závazků související s letošním zvýšením sazby daně z příjmu.

Spojené státy prodloužily Slovensku výjimku ze sankcí, které loni v listopadu uvalily na ruskou společnost Gazprombank. Ta inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků státní plynárenské společnosti Gazprom. Výjimka, kterou Bratislava získala loni v prosinci, tak nově platí až do letošního května. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.

Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena na přelomu roku uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Na začátku letošního ledna se to dotklo takzvané stínové flotily tankerů přepravujících ruskou ropu a ruských ropných společností. Už v říjnu loňského roku potom sankce dopadly právě na Gazprombank.

Ukrajinská centrální banka se chystá opět zmírnit omezení pro pohyb kapitálu, která zavedla v důsledku vojenského konfliktu s Ruskem. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Centrální banka se podle ní snaží najít způsoby, jak podpořit ukrajinské exportéry a zvýšit jejich přínos k růstu ukrajinské ekonomiky.

Kyjev v reakci na zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zavedl přísná omezení pro pohyb peněz a restrikce pro devizový trh, aby zabránil odlivu kapitálu a udržel makroekonomickou stabilitu. Některá opatření již ale zmírnil, a to zejména loni v květnu, píše Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil občanům Ukrajiny, kteří pobývají v Rusku bez náležitého „legálního statusu“, aby zemi do 10. září opustili. Prezidentský dekret, který byl dnes zveřejněn se vztahuje i na okupovaná území, uvádí server The Kyiv Independent.

Ukrajinští občané mají upravit své právní postavení, nebo odejít. „Občané Ukrajiny, kteří jsou v Ruské federaci a nemají legální důvody pro pobyt v Ruské federaci, musí opustit Ruskou federaci z vlastní vůle, nebo upravit svůj legální status v Ruské federaci do 10. září 2025,“ stojí v nařízení.

Slovensko nepodpoří další sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Premiér Robert Fico to dnes řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu. V pondělí se v Rijádu sejdou zástupci Ruska a Spojených států, aby na expertní úrovni jednali o Ukrajině. Ve stejný den se američtí vyjednavači setkají i s ukrajinskou delegací.

„Nemůžeme bigotně trvat za každou cenu na sankcích. Může se stát, že přijde okamžik a řekneme, že nesouhlasíme, neboť si myslíme, že je to proti mírovým krokům, které se momentálně dělají. Pokud budeme vnímat pokus o další sankce jako něco, co má nabourat mírový proces, jsme připraveni to vetovat,“ uvedl Fico.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemluvil s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem o možném americkém vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny, která je na Ruskem okupovaném území Ukrajiny. Zelenskyj to prohlásil při dnešní návštěvě Norska, kde také řekl, že Trumpovi sdělil, že jaderné zařízení nebude fungovat, pokud nebude pod ukrajinskou kontrolou.

Moskva tvrdí, že po úterním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nechala zastavit útoky na ukrajinskou energetiku. „Nic se nezměnilo,“ upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když se na dálku připojil k zasedání Evropské rady a promluvil k unijním lídrům. Podle něj ruská armáda podnikla nový úder na energetickou infrastrukturu ve středu večer. „My na Ukrajině tomu čelíme každý den, každou noc,“ řekl podle AFP Zelenskyj.

„Putin musí přestat vznášet zbytečné požadavky, které jen prodlužují válku, a začít plnit to, co slíbil světu,“ uvedl dále Zelenskyj. Evropskou unii také vyzval, aby ponechala sankce zavedené na Rusko v souvislosti s válkou do doby, než se ruská armáda začne stahovat z ukrajinského území a než Rusko „vyplatí plné odškodné za škody způsobené svou agresí“.

OBRAZEM: Ruský samohybný salvový raketomet Grad v akci na ukrajinské frontě.

V pondělí se v Rijádu sejdou zástupci Ruska a Spojených států, aby na expertní úrovni jednali o Ukrajině, respektive o bezpečnosti dopravy v Černém moři. Podle ruských agentur to dnes řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov, který si ve středu telefonoval s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Waltzem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že ve stejný den se setkají Američané také s ukrajinskou delegací.

„Naše technické týmy budou přítomny. Rozumím tomu tak, že nejprve bude schůzka mezi Ukrajinou a Amerikou a potom, jak poznamenali naši američtí partneři, v rámci současné diplomacie (bude jednat) Amerika s Ruskem,“ uvedl ukrajinský prezident. Podle RBK-Ukrajina podotkl, že je také možné, že půjde o paralelní setkání v jedné zemi na jedno téma.

Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.

„Evropská rada znovu vyjadřuje svou podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva a vítá veškeré úsilí o dosažení takového míru,“ stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy. Lídři rovněž uvítali společné prohlášení Ukrajiny a Spojených států po jejich setkání v Saúdské Arábii, včetně návrhu na dohodu o příměří, humanitární úsilí a obnovení sdílení zpravodajských informací a bezpečnostní pomoci USA. „Evropská rada vyzývá Rusko, aby prokázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku,“ dodává text.

Francouzská státní investiční banka Bpifrance vytvoří fond v objemu 450 milionů eur (asi 11,2 miliardy Kč), jehož prostřednictvím bude financovat obranné projekty. Oznámil to dnes ministr financí Éric Lombard. Fond bude podle něj součástí snahy zvýšit vojenské výdaje kvůli obavám z Ruska a kvůli pochybnostem o budoucnosti případné americké pomoci.

Ministr uvedl, že Francouzi do fondu budou moci dlouhodobě investovat. Minimální částka jednorázové investice bude 500 eur, dodal. Vláda si podle něj potřebuje zajistit pět miliard eur z veřejných i soukromých zdrojů, aby podpořila zbrojovky, které jsou podfinancované.

Prezident Emmanuel Macron, který za svých dvou funkčních období inicioval zdvojnásobení francouzského obranného rozpočtu, nedávno stanovil ještě vyšší cíl. Francie by podle něj měla zvýšit výdaje na obranu ze současných dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na tři až tři a půl procenta HDP.

Některé členské státy by uvítaly, kdyby Evropská unie poskytovala vedle zvýhodněných půjček na obranu i nevratné fondy. Před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu se pro tuto možnost vyjádřili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či litevský prezident Gitanas Nauséda. Evropská komise chce prostřednictvím plánu na přezbrojení ReArm Europe mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).

Mitsotakis vítá návrh Evropské komise na rozvolnění fiskálních pravidel ohledně výdajů na obranu. Řecko dlouhodobě patří mezi unijní země, které vydávají na armádu a vojenské technologie největší podíl svého HDP. Děje se tak mimo jiné kvůli obavám ze souseda a regionálního rivala Turecka. V minulosti přitom Řecko mělo výrazné problémy s veřejnými financemi.

Podle Mitsotakise čeká členské státy a Evropskou komisi ještě podrobnější debata, jak financovat obranné plány EU. Evropská komise mimo jiné navrhuje systém půjček ve výši 150 miliard eur, některé státy však vyzývají k tomu, aby se hledaly i další zdroje financování. Mitsotakis by uvítal, kdyby vedle půjček plány obsahovaly i nevratné fondy.

Ve městě Engels po dronovém útoku z Ukrajiny vypukl požár na vojenském letišti a byla poškozena řada budov, napsal saratovský oblastní gubernátor Roman Busargin. Vzplála podle něj letištní plocha a úřady evakuovaly lidi žijící v okolí letiště. Úřady v okresu vyhlásily stav nouze, uvedla agentura Reuters. Busargin řekl, že Saratovská oblast a její město Engels se „staly předmětem nejmasivnějšího dronového útoku vůbec,“ napsala agentura.

Evropská unie uvolnila pro Ukrajinu další jednu miliardu eur (25 miliard korun) z programu, který využívá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Peníze mají pomoci ukrajinské ekonomice. Od začátku roku EU poskytla z tohoto programu dojednaného v rámci skupiny zemí G7 čtyři miliardy eur (100 miliard korun).

V rámci takzvané makrofinanční asistence dostává Ukrajina zvýhodněné půjčky, které jsou kryté výnosy z ruských aktiv zmrazených v EU. Jedná se především o majetek ruské centrální banky. V rámci programu by EU měla poskytnout Ukrajině 18 miliard eur, první tři miliardy eur blok uvolnil v lednu.

„Pomáháme ukrajinské ekonomice zůstat na nohou a obnově kritické infrastruktury poničené ruskou agresí,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle sdělení komise může Kyjev peníze použít pro pokrytí svých současných a budoucích vojenských či rozpočtových potřeb a na výdaje na obnovu země.

„Každý den slyšíme z Bruselu mnoho signálů. Hlavně se signály ze strany Bruselu a evropských metropolí týkají plánů na militarizaci Evropy, což je v zjevně v rozporu s postojem prezidentů Ruska a USA hledat způsoby, jak vstoupit do procesu mírového urovnání. Evropa se zatím sama militarizuje a spíše se změnila ve válečnou stranu,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k zasedání Evropské rady v Bruselu.

Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by se měla podpora Ukrajiny projevit nejen ve slovech, ale i v činech. „Když posloucháte prohlášení vůdců, tak podpora tam je, proto by se to mělo projevit i na skutcích, v reálných číslech, v munici, kterou Ukrajina potřebuje,“ uvedla začátkem zasedání Evropské rady. Očekává se, že unijní lídři budou dnes diskutovat rovněž o nedávno představené iniciativě šéfky unijní diplomacie. Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun) a měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany.

„Musíme podpořit Ukrajinu, potřebujeme zvýšit naši vojenskou pomoc, měli bychom ale rovněž zvýšit i tlak na Rusko,“ řekl litevský prezident Gitanas Nauseda novinářům před zahájením zasedání Evropské rady v Bruselu. Zmínil v této souvislosti zejména brzké přijetí 17. sankčního balíčku proti Rusku. O něm se původně hovořilo, že by měl být přijat již tento měsíc, nicméně práce na jeho dojednávání ještě nezačaly. Litevský prezident doufá, že by balíček mohl obsahovat zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy.

Český prezident Petr Pavel dnes v Kišiněvu ujistil moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou o české podpoře Moldavska na cestě do Evropské unie. Česko je připraveno s Moldavskem jako přítel sdílet své zkušenosti, uvedl.

Moldavsko a Česko spojují společné hodnoty a snahy zajistit lepší život svým občanům, uvedla Sanduová na tiskové konferenci s českým hostem a poděkovala za českou pomoc a podporu při rozvoji a modernizaci bývalé sovětské republiky, která se chce stát členem EU. „Jste pro nás i příklad,“ řekla v souvislosti se začleněnmí Česka do EU. Zároveň upozornila, že Česko svou podporou Ukrajiny, která čelí ruské agresi, podporuje také Moldavsko a silnější a stabilnější Evropu.

Na dotaz novinářů Sanduová ocenila i spolupráci s Českem v bezpečnostní oblasti, včetně obrany před kybernetickými útoky a vměšováním Ruska do domácí politiky. Za nejnaléhavější z dalších problémů označila pomoc při zvládání energetické krize.

Zajatci se vracejí domů. Ruské ministerstvo obrany ukázalo fotografii z autobusu, který veze ruské vojáky osvobozené v rámci rusko-ukrajinské výměny zajatců.

Slovensko podle premiéra Fica možná nepodpoří další sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině.

Ruské bezpilotní letouny v Kropyvnyckém zasáhly rezidenční budovy včetně výškových domů, uvedl šéf místní správy Rajkovyč. Mezi zraněnými jsou podle něho i děti.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 132 ukrajinských dronů v noci na dnešek. V Saratovské oblasti jihovýchodně od Moskvy jich bylo sestřeleno 54, v sousední Voroněžské oblasti pak 40, uvedl podle AFP úřad. 

Středoukrajinské město Kropyvnyckyj čelilo v noci na dnešek masivnímu útoku ruských dronů, při kterém utrpělo zranění několik lidí. Uvedl to dnes šéf místní oblastní správy Andrij Rajkovyč na svém telegramovém kanálu.

Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika oblastmi, informovala agentura AFP. Útoky obou stran přišly nedlouho poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu bavil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o možnosti uzavřít příměří s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který zatím na Trumpův požadavek co nejrychlejšího klidu zbraní nekývl.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Unijní prezidenti a premiéři budou dnes na summitu v Bruselu jednat o ruské agresi na Ukrajině, konkurenceschopnosti, ale i o obraně, migraci či návrhu nového víceletého rozpočtu EU. Šéf Evropské rady António Costa doufá, že by se mohlo podařit, aby byl summit pouze jednodenní. V případě, že se diskuze protáhnou, se ale státníci setkají i v pátek. Podle zdrojů ČTK diplomaté očekávají, že k části závěrů o Ukrajině se opět nepřipojí Maďarsko a půjde tedy jen o shodu 26 států. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.