ONLINE: Rozsáhlý ruský noční útok na Kyjev. Nejméně čtyři mrtví a dvacet zraněných

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojenskou nemocnici v Dnipru. Zapózoval raněným vojákům na selfie, ale především udělil řády „Za odvahu“ III. třídy bojovníkům, kteří utrpěli těžká zranění při plnění bojových úkolů, mimo jiné v Doněcké oblasti.

„Hlava státu si prohlédla jednotku intenzivní péče, anesteziologické a polytraumatologické oddělení. Seznámila se s provozem nemocnice během totální války, s jejím moderním zdravotnickým vybavením a s obnovou po ruských úderech,“ uvedl Zelenského úřad.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v důsledku ukrajinských dronových útoků byly přerušeny dodávky elektřiny pro více než 1500 domácností v Kurské oblasti.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že skutečnost, že prezident Putin souhlasil s neútočením na energetické cíle, je důkazem, že to myslí s mírovým procesem vážně - což Kyjev a někteří jeho evropští spojenci rozporují. Podle Peskova bude Moskva s USA nadále spolupracovat navzdory tomu, co označil za každodenní ukrajinské údery na ruskou energetickou infrastrukturu, uvedla agentura Reuters.

Česko v rámci unijního programu Nástroj Evropské unie pro Ukrajinu investuje 100 milionů eur (2,5 miliardy korun) do obnovy ukrajinských nemocnic. Uvedl to dnes ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško, který se společně se svým českým protějškem Vlastimilem Válkem v Kyjevě zúčastnil podnikatelského fóra.

„Česká republika je potenciálně připravena financovat modernizaci 13 nemocnic v sedmi oblastech Ukrajiny v rámci programu Nástroj EU pro Ukrajinu. K dnešnímu dni je předběžně dohodnuto financování šesti projektů v celkové výši více než 100 milionů eur,“ napsal Ljaško na facebooku.

„11letý Jens z Dánska vybral více než 34 000 dánských korun (asi 114 000 Kč) pro děti z Ukrajiny, které přišly o domov,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko. „Jens vlastníma rukama vytváří velikonoční korálkové ozdoby v modrých a žlutých barvách, prodává je a veškerý výtěžek věnuje na charitu.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že při útoku na Charkov na východě Ukrajiny bylo zraněno několik lidí včetně tří dětí. Podle něj také pokračují ruské útoky na ukrajinskou energetiku: v Sumské oblasti zasáhl dron rozvodnu a v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti poškodil dělostřelecký útok dráty vysokého napětí.

„Tato systematická a neutuchající podoba ruských úderů jasně ukazuje, že Moskva pohrdá diplomatickým úsilím partnerů,“ napsal Zelenskyj na telegramu s tím, že ruský prezident Vladimir Putin není ochoten zajistit byť jen částečné příměří.

Za poslední den ztratil protivník 1410 lidí, 10 tanků, 24 obrněných vozidel, 43 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Během uplynulé noci protivzdušná obrana zničila 93 ukrajinských bezpilotních letounů. Osmdesát sedm nad územím Kurské oblasti, čtyři nad územím Rostovské oblasti a dvě nad územím Belgorodské oblasti,“ napsalo na telegramu ruské ministerstvo obrany.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 74 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. „K 9:00 bylo potvrzeno sestřelení 41 útočných bezpilotních letounů Šáhed (a dalších typů dronů) na severu, jihu a východě země,“ uvedlo letectvo na telegramu. Dodalo, že 20 imitací útočných dronů se ztratilo a nedosáhlo svých cílů.

Útok cílil na Charkovskou, Doněckou a Oděskou oblast.

Rusko dluží Česku za nájem domů a bytů přes 100 milionů korun, v současnosti v Česku ovládá přes osm desítek domů a bytů. Serveru Odkryto.cz to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Žalobu na Rusko podal Diplomatický servis, příspěvková organizace ministerstva zahraničí, u Městského soudu v Praze v červenci 2023, týkala se vrácení bezdůvodného obohacení za poslední tři roky převyšujícího 53 milionů korun.

„Teď se s nimi o to soudíme, už to dělá sto milionů korun,” řekl nyní serveru Lipavský.

Česká vláda v květnu 2023 zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. „Že neplatili za socialismu nájem, to bych ještě pochopil. Z bratrské lásky k Sovětskému svazu. Ale oni neplatili ani třicet let po revoluci,” podotkl dnes Lipavský.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

čínský prezident Si Ťin-pching přicestuje do Ruska na oficiální návštěvu a zúčastní se květnových oslav sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Rusko slaví konec války 9. května vojenskou přehlídkou na moskevském Rudém náměstí.

„Připravíme dobrý a obsažný program. Doufám, že půjde nejen o účast na slavnostních akcích, ale i o samostatnou návštěvu prezidenta Číny. Bude naším hlavním hostem,“ uvedl ruský prezident podle agentury Interfax.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině, pokračovat bude zase od rána. Teď přejeme dobrou noc.

Evropská komise se rozhodla pozměnit svou kohezní politiku, aby lépe podporovala konkurenceschopnost, dekarbonizaci, obranu, bezpečnost, ale i energetickou transformaci a dostupné bydlení. Po dnešním jednání unijní exekutivy to ve Štrasburku oznámil místopředseda EK Rafaelle Fitto. Kohezní fondy EU, ze kterých čerpá i Česká republika, mají zvýšit životní úroveň v chudších regionech EU.

„V pátek budeme mít schůzku našich vojenských týmů, několika zemí. Půjde o úzký okruh zemí, o ty, kdo jsou připraveni rozmístit kontingent v té či jiné podobě,“ řekl Volodymyr Zelenskyj po jednání s šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou.

Zelenskyj již na tiskové konferenci 28. března uvedl, že v Kyjevě se uskuteční naléhavá schůzka představitelů generálních štábů hlavních zemí, které jsou „stoprocentně připraveny“ vyslat své vojáky na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování případné příští mírové dohody. „Zveme úzký okruh - Francie, Británie a Ukrajina určitě budou,“ řekl tehdy Zelenskyj podle portálu RBK-Ukrajina a dodal, že následující schůzka tohoto „trojúhelníku“ by už neměla být záležitostí vojáků, ale měla by se konat na úrovni poradců pro národní bezpečnost. Následovat by pak měla závěrečná schůzka o bezpečnostních zárukách.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika, na kterého bosenská justice vydala mezinárodní zatykač. O schůzce v Kremlu informoval podle médií Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který další podrobnosti neuvedl. Dodik uvedl, že v Moskvě bude i 9. května na oslavách sovětského vítězství ve druhé světové válce, napsal na svém webu list Kommersant, který zveřejnil i snímek z přijetí u Putina.

Hledaný bosenskosrbský vůdce Milorad Dodik v pondělí zveřejnil video, na němž je zachycen na moskevském Rudém náměstí. Do Ruska přicestoval navzdory mezinárodnímu zatykači vydanému kvůli podezření, že porušil bosenskou ústavu.

Napětí uvnitř balkánské země vzrostlo po rozsudku z konce února, který Dodikovi nepravomocně uložil trest vězení na jeden rok a rovněž šestiletý zákaz výkonu politických funkcí. Dodik stál před soudem za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta, kterého mezinárodní společenství pověřilo dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995.

Také čtvrtý z amerických vojáků, kteří byli pohřešováni v Litvě, je po smrti, uvedl dnes podle agentury Reuters Bílý dům. Smrt tří ostatních potvrdil litevský prezident Gitanas Nauseda už v pondělí. Vojáci byli pohřešováni od minulého týdne, šéf NATO Mark Rutte už tehdy řekl, že nejspíš zemřeli při výcviku.

Čtveřice vojáků zapadla v obrněném vozidle Hercules M88 do bažiny ve vojenském prostoru na východě Litvy. Obrněnec se z téměř pětimetrové hloubky podařilo vytáhnout až v pondělí ráno, přičemž byla nalezena tři těla. Po těle čtvrtého vojáka se nadále pátralo.

Cvičiště u města Pabradé, kde se neštěstí stalo, leží nedaleko hranic Litvy s Běloruskem a je hlavním výcvikovým prostorem litevské armády.

Všichni lidé či firmy, kteří v Británii pracují pro ruské instituce, se budou muset registrovat. Podle agentur to dnes prohlásil náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Požadavek, který je součástí britské snahy čelit nekalým ruským aktivitám v zemi, bude platit od začátku července.

Jarvis poslancům britského parlamentu sdělil, že registraci budou podléhat lidé či firmy mající dohodu s ruskými státními institucemi, například vládními úřady, ozbrojenými silami, tajnými službami či parlamentem. Kdo se nezapíše, může dostat až pětiletý trest vězení.

Program má být podle britské vlády klíčovým nástrojem pro „odhalení a znemožnění aktivity poškozující naši zemi“, napsala agentura AP.

Čínský prezident Si Ťin-pching přicestuje do Ruska na oficiální návštěvu a zúčastní se květnových oslav sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, uvedl Vladimir Putin během jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Rusko slaví konec války 9. května vojenskou přehlídkou na moskevském Rudém náměstí.

„Připravíme dobrý a obsažný program. Doufám, že půjde nejen o účast na slavnostních akcích, ale i o samostatnou návštěvu prezidenta Číny. Bude naším hlavním hostem,“ uvedl ruský prezident podle agentury Interfax.

S čínským protějškem hodlá jednat o bilaterálních vztazích a o spolupráci v mezinárodních organizacích, včetně OSN či sdružení rozvíjejících se ekonomik BRICS. Putin dodal, že Wangova jednání v Moskvě souvisejí především s přípravou návštěvy čínského prezidenta, kterého označil za svého dobrého přítele.

Vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 1,2 procenta na 8,1 milionu tun. S odvoláním na předběžné údaje společnosti LSEG to dnes uvedla agentura Reuters. Rusko má problémy se zvýšením vývozu LNG kvůli restrikcím Spojených států, které souvisejí s invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

V samotném březnu se vývoz LNG z Ruska meziročně zvýšil o 3,7 procenta na 2,8 milionu tun, ukázaly údaje LSEG.

Vývoz ruského LNG do Evropy za leden až březen klesl o 12,5 procenta na 4,2 milionu tun. V samotném březnu se dodávky propadly o 16,5 procenta na 1,37 milionu tun. V březnu totiž vstoupily v platnost sankce na překládku.

Německo zabavilo tanker Eventin považovaný za součást takzvané ruské stínové flotily. O konfiskaci tankeru už v březnu informoval časopis Der Spiegel, až teď to ministerstvo financí potvrdilo. Eventin podle jeho mluvčího nesmí opustit Německo a případ není právně uzavřený.

Tanker s téměř 100.000 tun ropy plul na počátku roku pod panamskou vlajkou Baltským mořem, 10. ledna nad ním posádka nedaleko německých břehů ztratila kontrolu. Německé úřady ho zajistily a odtáhly k ostrovu Rujána, kde ho nepřetržitě hlídá spolková policie. Ropa z lodi dlouhé 274 metrů a široké 48 metrů podle úřadů neunikla.

Navýšené obranné výdaje budou podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) znamenat více peněz do obranného výzkumu a vývoje. Řádově půjde o stovky milionů korun v příštích letech, uvedla dnes ministryně při diskusi se zástupci vysokých škol na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT). V březnu vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by mělo Česko na obranu dávat tři procenta HDP.

Věda, výzkum a inovace hrají podle Černochové v obraně a obranném průmyslu nepostradatelnou roli. „Aby byl český obranný průmysl konkurenceschopný, musí disponovat nejen dostatečnými finančními zdroji a investicemi, ale také kvalitním výzkumem a vývojem, který mu napomůže inovovat a zlepšovat svůj potenciál,“ uvedla. Je podle ní potřeba zaměřovat se na nastupující technologie, které mají potenciál změnit bojiště. Příkladem může být využití dronů na Ukrajině. Čeští vojáci přitom v tomto ohledu spolupracují s ukrajinskými službami. „Máme informace z první ruky, z bojiště a můžeme ty informace přenášet do našich vizí a projektů,“ uvedla Černochová.

 Ukrajina konzultuje s americkou stranou nový návrh dohody o nerostných surovinách, cílem je dospět k oboustranně přijatelnému textu. Podle serveru Ukrajinska pravda to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se takto vyjádřil na tiskové konferenci v Kyjevě se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která je dnes také na návštěvě Ukrajiny, podle agentury Reuters řekla, že jakékoliv nové dohody o vzácných zeminách s Kyjevem by měly být kompatibilní s evropským právem.

Ministerstvo zahraničí podle Sybihy nový návrh dohody o americkém přístupu k ukrajinským nerostným zdrojům obdrželo diplomatickou cestou v pátek 28. března. „Máme za sebou první kolo konzultací,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie, který dodal, že Kyjev je zavázán podepsat dokument, jenž by odpovídal národním zájmům USA i Ukrajiny. Sybiha zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohoda, od níž se očekává zvýšení přítomnosti amerických podniků na Ukrajině, by přispěla k bezpečnosti jeho vlasti.

Polská prokuratura obvinila 47letého Ukrajince ze špionáže ve prospěch ruských tajných služeb. Na sociální síti X to dnes napsal mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński. Prokuratura uvedla, že se muž zabýval průzkumem vojenských objektů v Polsku. V případě usvědčení mu hrozí pět až 30 let vězení, píše agentura Reuters.

„Od začátku války na Ukrajině zadrželi detektivové (kontrarozvědky) ABW už 44 lidí podezřelých ze špionáže či podvratné činnosti na polském území ve prospěch Ruska či Běloruska. Jsou mezi nimi Rusové, Bělorusové, Ukrajinci a Poláci,“ dodal Dobrzyński.

Prezidenti Polska a Slovenska Andrzej Duda a Peter Pellegrini se vyslovili pro co nejrychlejší skončení války na Ukrajině a pro zajištění dlouhodobého míru ve střední Evropě. Pellegrini a Duda to řekli novinářům po dnešním společném jednání ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Podle Dudy k udržení trvalého míru ve středoevropském regionu bude potřeba navýšit výdaje na obranu.

„Je třeba hledat způsob, abychom přišli k řešení trvale udržitelného míru, který bude garantovat bezpečnosti i pro Slovensko a Polsko,“ uvedl Pellegrini. Dodal, že Slovensko má pochybnosti, zda řešením války na Ukrajině jsou dodávky zbraní Kyjevu.

Zatímco Polsko patří k předním podporovatelům Ukrajiny, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob. Pellegrini před složením prezidentského slibu loni v červnu byl předsedou jedné ze tří vládních stran na Slovensku.

Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen se tento týden poprvé osobně sejde s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem. Jde o první diplomatické rozhovory Dánska a USA na vysoké úrovni od znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států a jeho slibu ovládnout Grónsko, které je součástí Dánského království. Píše o tom server deníku Financial Times (FT).

Plánované setkání, které - jak zdůraznily zdroje FT - by mohlo být kvůli napjatým vztahům Kodaně a Washingtonu zrušeno, přichází ve chvíli, kdy dánská premiérka Mette Frederiksenová navštíví ve středu Grónsko, aby jednala s tamní novou vládou.

Trump při návštěvě Vance v pátek řekl, že USA "musí mít Grónsko", a zopakoval tak své argumenty, že americký dohled nad rozlehlým ostrovem bohatým na nerostné suroviny je klíčovým pro světovou bezpečnost. Podle Trumpa se Dánsko není schopné bránit proti zvýšené ruské a čínské aktivitě v okolí Grónska.

Hodnota zmrazených ruských aktiv ve Švýcarsku v důsledku hospodářských sankcí vůči Moskvě vzrostla na konci března na 8,38 miliardy amerických dolarů (193,6 miliard korun), zatímco před rokem to bylo 6,56 miliardy dolarů (151,5 miliard korun), uvedla dnes švýcarská vláda. Informuje o tom agentura Reuters.

Nárůst o 1,82 miliardy dolarů (přibližně o 42,1 miliard korun) byl způsoben identifikací a zablokováním dalších finančních prostředků, uvedla vláda.

Ministři zahraničí Španělska, Británie, Francie, Itálie a Polska vyzvali v pondělí v Madridu k dalšímu tlaku na Rusko kvůli jeho útočné válce na Ukrajině včetně možných nových sankcí. Skupina označované jako G5+ mimo jiné jednala i o využití zmrazeného ruského majetku v Evropské unii, který činí 210 miliard eur (přes pět bilionů korun).

Zmrazený majetek by měl zůstat mimo kontrolu Moskvy do doby, než Rusko zastaví válku a dohodne se na kompenzaci za škody způsobené Ukrajině. To je postoj, který prosazuje i celá Evropská unie.