ONLINE: Rozsáhlý ruský noční útok na Kyjev. Nejméně čtyři mrtví a dvacet zraněných

Britská rozvědka tvrdí, že Rusko od začátku války na Ukrajině tvýšilo své úsilí o nátlak a kontrolu nad sdělovacími prostředky. Mnoho médií a novinářů tak třeba v roce 2024 vyfasovalo pokutu za to, že jsou „nežádoucí“. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. 

Britové se v analýze opírají o data mediální organizace Mediazon. Organizace mluví o postižených novinářích, kteří podle tajných služeb mají sloužit jako odstrašující příklad pro další redaktory a nezávislá média. „Ruské snahy o omezení nezávislých masmédií budou s největší pravděpodobností pokračovat po celou dobu konfliktu,“ uzavírají britští zpravodajští důstojníci. 

Rusko je ochotné pomoci Vietnamu s rozvojem jaderné energetiky a poskytnout zemi ropu i zkapalněný zemní plyn (LNG). Obě země to dnes uvedly ve společném prohlášení. Vietnam chce mít svou první jadernou elektrárnu do konce tohoto desetiletí, informuje agentura Reuters.

Rusko v úterý podepsalo s Vietnamem dohodu o spolupráci v jaderné energetice a o několika společných projektech. Cílí na obnovu vietnamského jaderného programu, který byl roky pozastaven. Vietnamský premiér Pham Minh Chinh dnes řekl, že si přeje, aby první jaderná elektrárna v zemi byla postavena do roku 2030. Pro stavbu elektrárny v provincii Ninh Thuan v centrální části země už dříve Hanoj vybrala ruskou státní společnost Rosatom. Vietnam podle úřadů probíral stavbu malých, moderních jaderných reaktorů i s dalšími zeměmi včetně Jižní Koreje a Kanady.

Obyvatelé Kyjeva strávili noc v protileteckých krytech kvůli ruskému raketovému útoku. Mnozí se již běžně schovávali před ostřelováním ve stanicích metra. Snímky a videa z metra sdílí na sociální síti X ukrajinská TV Nexta. 

Nové americké sankce na ruskou ropu by mohly výrazně narušit dodávky této suroviny z Ruska. V pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Prognózu dodávek z Ruska a z Íránu na tento měsíc ale IEA ponechala beze změny.

Plný dopad sankcí vyhlášených minulý týden v pátek je ale podle agentury stále nejasný. Agentura nicméně uvedla, že opatření Washingtonu by mohla vést ke zhoršení rovnováhy na trhu s ropou a pohonnými hmotami.

Ruské ministerstvo obrany podle agentur potvrdilo úder na ukrajinskou energetiku a tvrdilo, že ruská vojska úspěšně zasáhla všechny zamýšlené cíle. Ruské jednotky podle ministerstva také dobyly další vesnici, Ukrajinka, u Pokrovsku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. O dobytí této vsi informovala ukrajinská média na konci prosince.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí takřka tři roky ruské invazi, dnes přicestoval do Polska. Uvedl to podle ukrajinských médií prezidentův mluvčí Serhij Nykyforov. Zelenskyj má ve Varšavě jednat s premiérem Donaldem Tuskem a se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.

„Válka, zbraně, sankce, dějiny a oslabení ruské energetiky jako nástroje financování války,“ uvedl o tématech jednání šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Všichni potřebují slabého (ruského prezidenta Vladimira) Putina a silnou Evropu,“ dodal.

Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského odpálili Rusové během středečního rána více než 40 raket, včetně balistických. Nejméně 30 jich bylo zničeno, dodala hlava státu podle serveru Unian. „Další masivní ruský úder uprostřed zimy. Cíl pro Rusy zůstává stejný - náš energetický sektor a plynová infrastruktura, která zajišťuje lidem normální život,“ uvádí Zelenskyj. 

V noci navíc měli okupanté na Ukrajinu zaútočit více jak 70 útočnými drony. „Díky našemu systému protivzdušné obrany všechny jednotky udržují náš energetický systém funkční,“ zmínil Zelenskyj. 

K dnešnímu dni Rusko od počátku invaze přišlo o 812 tisíc vojáků. Ztráty vypočítávají ozbrojené složky Ukrajiny. Podle jejich informací také Rusko přišlo o 369 letadel, 331 helikoptér a o téměř 34 tisíc vozidel. Desetitisícové ztráty počítají také u dronů či u raketových systémů. 

Rusko dnes uskutečnilo masivní letecký útok na Ukrajinu, který ji donutil k preventivnímu přerušení dodávek elektřiny v několika oblastech. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informovala agentura AP.

„Nepřítel pokračuje v terorizování Ukrajinců,“ napsal na facebooku ukrajinský ministr pro energetiku Herman Haluščenko a vyzval občany, aby během útoku zůstali v krytech. Společnost Ukrenerho, provozovatel ukrajinské rozvodné sítě, informovala o výpadcích elektřiny v Charkovské, Sumské, Poltavské, Záporožské, Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti.

Česká policie vyšetřuje 9 případů porušování sankcí proti Rusku. Týkají se vývozu luxusního zboží a chemických látek, řekla Aktuálně.cz žalobkyně Lenka Bradáčová.

Dobrý den. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštíví Varšavu. Podle agentury Reuters to oznámil úřad polského premiéra Donalda Tuska. Podrobnosti k cestě do polské metropole Reuters neuvedl. Tusk v poslední době opakovaně naléhá na západní představitele, že Ukrajina nyní více než kdykoli dříve potřebuje podporu. Stejné výzvy činí i Zelenskyj, neboť ukrajinská armáda poslední měsíce ustupuje před ruskými silami.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Velení ukrajinské armády od loňského roku hromadně přesouvá z letectva k pozemním silám vojenský personál, aby doplnil bojové brigády, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na leteckého technika Vitalije Horževského a nejmenovaného důstojníka vzdušných sil. Generální štáb mezitím uvedl, že neplánuje přesun nedostatkových specialistů, kteří obsluhují letadla. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer řekl, že požádal velitele letectva, aby vše vyjasnil a nesnižoval počet odborníků, které vzdušné síly potřebují.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedla ukrajinská armáda.

Německý ministr obrany dnes v Kyjevě hovořil o pokračujícím jednání v německé vládě ohledně nového balíku pomoci. „Je to otázka prostředků, které (v rozpočtu) nejsou. Je to fiskální problém rozpočtu a my ho potřebujeme vyřešit, snažíme se najít řešení,“ uvedl Pistorius.

Časopis Der Spiegel minulý týden napsal, že německá ministerstva zahraničí a obrany připravila balík v hodnotě zhruba tří miliard eur. Jeho schválení před únorovými parlamentními volbami ale podle magazínu zablokoval kancléř Olaf Scholz, který se obává, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).

Pistorius v neděli v rozhovoru s listem Tagesspiegel odmítl, že by novou pomoc kancléř blokoval. Podle něj je třeba o balíku ještě jednat. Za Scholzova vládnutí se po počátečním váhání z Německa stal v objemu vojenské pomoci druhý největší podporovatel Ukrajiny po Spojených státech. Zároveň ale Scholz zdůrazňuje, že Berlín musí postupovat uvážlivě, aby se nestal přímým účastníkem bojů na Ukrajině.

„Chci zdůraznit, že bez ohledu na to, kdo bude vládnout po 23. únoru, podpora Německa Ukrajině zůstane spolehlivá, silná a rozhodná,“ řekl dnes Pistorius.

Společnost Metinvest dnes kvůli zhoršující se bezpečnosti a nedostatku elektrické energie oznámila přerušení prací v uhelném dole u východoukrajinského města Pokrovsk, ke kterému se blíží ruská invazní vojska. Agentura Reuters informovala o zastavení těžby už v pondělí a upozornila, že se jedná o jediný ukrajinský důl na koksovatelné uhlí, jenž zásobuje ocelářský průmysl země.

Ruská armáda o důležitý logistický uzel Pokrovsk v Doněcké oblasti usiluje už dlouho a postupně se k němu přibližuje. Podle analytického projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě, jsou ruští vojáci zhruba dva kilometry od jedné ze šachet dolu. 

Německo poskytlo Ukrajině za ruské vojenské agrese přibližně 16 procent z veškeré mezinárodní pomoci. Podle agentury Ukrinform to dnes při setkání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem v Kyjevě řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Jsme velmi vděčni za pomoc Německa Ukrajině. Od začátku plnohodnotné invaze Německo Ukrajině pomáhá. Jeho příspěvek tvoří kolem 16 procent veškeré pomoci, kterou Ukrajina obdržela. To je velmi významné číslo,“ uvedl Zelenskyj, který děkoval Německu i za pomoc při ochraně ukrajinského nebe před ruskými vzdušnými útoky v podobě poskytnutých systémů Patriot nebo Iris-T. „Německo poskytlo jeden z největších příspěvků do budování ukrajinského systému protivzdušné obrany,“ řekl prezident.

„Místopředseda slovenského parlamentu Danko se sešel s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Mluvili o ekonomické spolupráci či válce na Ukrajině,“ píše ruská tisková agentura TASS.

„Jsme první delegací z Unie, se kterou může Ruská federace konečně navázat diplomatické vztahy,“ uvedl na síti X Danko. Podle něj nabízí rozvoj rusko-slovenských vztahů nové obchodní možnosti. „Ministr zahraničí Sergej Lavrov i předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenková se shodli na tom, že obchodovat je možné pouze s těmi, kteří jsou ochotni zasednout k jednacímu stolu“, dodal. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na síti X další video z výslechu zajatého severokorejského vojáka. Zajatec mimo jiné uvádí, že před nasazením netušil nic o Rusku nebo Ukrajině a tamním způsobu života. Ukrajinské vojáky prý měli rozlišovat od civilistů pomocí kartiček, které měli lidem nabízet. „Kdo vybral ten s obrázkem domu, měl být považován za civilistu a propuštěn, kdo vybral ten se zbraní, měl být zajat,“ tvrdí na videu Severokorejec. 

„Svět se dozví celou pravdu o tom, jak Rusko zneužívá tyto chlapce, kteří vyrostli v naprostém informačním vakuu, naprosto neznalí Ukrajiny, a kteří jsou Ruskem využíváni pouze k prodloužení a eskalaci této války,“ napsala hlava ukrajinského státu. 

V Saratovské oblasti byl zaveden nouzový režim meziobecní úrovně k likvidaci požáru v Engelsu, kde došlo ke škodám po útoku bezpilotního letounu, uvedl tamní gubernátor Roman Busargin. V ruském městě Engels Ukrajinci podle svých slov zasáhli sklad ropy. Mělo jít o součást útoku na vojenskou infrastrukturu Ruska, který ukrajinský generální štáb označil za největší v historii tohoto konfliktu.   

Ukrajinské ministerstvo obrany na sociální síti X upřesnilo některé cíle dnešního největšího vzdušného úderu na vojenskou infrastrukturu Ruska. 

„Mezi cíli jsou mimo jiné: Sklad ropy v Engelsu v Saratovské oblasti. Brjanský chemický závod ve městě Selco. Tento závod vyrábí munici pro dělostřelectvo, odpalovací systémy vícenásobných raket, letectvo, strojírenská zařízení a komponenty pro řízené střely Kh-59. A ropná rafinerie a závod Kazanorgsintez v Saratově,“ uvedlo. 

„Ničení ruských vojenských zařízení pokračuje. Sláva Ukrajině!“ uzavřel úřad. 

Obyvatelé zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, si váží práce Ukrajinců, ale nepodporují rychlé přijetí Ukrajiny do Evropské unie. O poznatcích z průzkumu profesora Piotra Dlugosze z krakovské univerzity UKEN dnes napsal polský list Rzeczpospolita.

Tento průzkum podle deníku ukazuje, že ve všech zemích V4 je všeobecně přijímáno poskytování humanitární pomoci Ukrajině, ale přítomnost samých Ukrajinců je vnímána negativně. Polsko se v této souvislosti odlišuje nejvyšší úrovní sympatií vůči Ukrajincům, jakkoli si Poláci uvědomují zápory masové přítomnosti uprchlíků v zemi.

Koalice má v Senátu potíže s prosazením trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc. Ústavně-právní výbor nepodpořil a pouze o jeden hlas nenavrhl zrušení této změny, kterou by měla přinést novela o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Výbor pro sociální politiku úpravu podle senátorky Daniely Kovářové (nezávislá) odmítl. Senát by měl o novele rozhodovat příští středu, předtím ji ještě projedná bezpečnostní výbor.

Sporné ustanovení je podle kritiků formulováno příliš obecně a je zneužitelné. Navíc s novelou přímo nesouvisí, a je podle nich proto ústavně nepřípustným přílepkem. Proti novému trestnému činu se postavily nejen obě zástupkyně opozice, ale také předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 a místopředseda senátního ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK).

Česká republika je nově připravená přejít v případě výpadků ruské ropy z ropovodu Družba na plné zásobování ropou západní cestou ropovody TAL a IKL.Technologické úpravy pro rozšíření italského ropovodu TAL jsou hotové a technologie je funkční. Nyní pokračují testy a certifikace.

Nadále platí, že se má Česko od ruské ropy odstřihnout v polovině letošního roku, jak vláda oznámila loni v červnu. Kapacita západních ropovodů dosáhne až osmi milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku. Novinářům to dnes řekli premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.

Soud v Moskvě uložil americké technologické společnosti Google pokutu přes osm miliard rublů (1,92 miliardy korun) za to, že se nepodřídila předchozímu peněžitému trestu. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na vyjádření soudu.

Google, podobně jako jiné západní společnosti, z Ruska odešel poté, co ruská vojska v únoru 2022 v plném rozsahu vpadla na Ukrajinu. Soud uvedl, že Google byl uznán vinným z vyhýbání se výkonu správního trestu, a proto mu byla vyměřena nová pokuta ve výši 8,008.684.193 rublů a 68 kopějek, uvedla tisková služba soudu.