ONLINE: Rozsáhlý ruský noční útok na Kyjev. Nejméně čtyři mrtví a dvacet zraněných

Evropští spojenci by měli převzít hlavní odpovědnost za obranu Evropy, což vyžaduje urgentní zvýšení výdajů na obranu na pět procent jejich hrubého domácího produktu (HDP), prohlásil dnes americký ministr obrany Pete Hegseth po jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Spojené státy jsou podle něj odhodlány budovat silnější a účinnější NATO, ale chtějí, aby závazek Evropy a Kanady byl stejně silný.

Důležité je, aby Putin pochopil, že Západ je jednotný, řekl generální tajemník aliance Mark Rutte. Ukrajina bude podle něj zapojena do jakýchkoli mírových jednání. „Nevím, co přesně se odehrává v Putinově hlavě,“ odpověděl Rutte na dotaz, zda si myslí, že chce ruský prezident skutečně ukončit válku na Ukrajině, jak to uvedl Donald Trump. „Je to silný vyjednavač, je velmi nepředvídatelný, ale pokud chceme dosáhnout mírové dohody, potřebujeme ho tam,“ dodal na adresu Putina.

Ruský prezident Vladimir Putin je silný vyjednavač, je velmi nepředvídatelný, ale pokud chceme dosáhnout mírové dohody, potřebujeme ho při jednáních, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Spojenci ze Severoatlantické aliance se podle něj shodují, že jakýkoli mír, který vzejde z jednání, musí být trvalý. Rutte to uvedl po skončení dnešního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.

Lídři Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem. Řekl to dnes šéf NATO Mark Rutte.

„Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové... ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO,“ dodal Rutte na tiskové konferenci po skončení dnešního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump by si mohli znovu zatelefonovat, ještě než se osobně setkají. Dnes to podle agentury RIA Novosti nevyloučil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Trump s Putinem telefonicky hovořil ve středu, tématem byly možnosti ukončení války na Ukrajině. Oba prezidenti se dohodli, že se společně sejdou, podle Trumpa zřejmě v Saúdské Arábii.

Ministři obrany Severoatlantické aliance dnes v Bruselu debatovali i o případné mírové misi na Ukrajině, řekla českým novinářům ministryně Jana Černochová. Důležité podle ní je, aby v případě, že k něčemu takovému dojde, byla lídrem mise jedna z velkých zemí NATO. Bez Spojených států by takové nasazení mohlo „být problematické“, uvedla Černochová. Dodala nicméně, že v alianci je řada velkých zemí, které říkají, že by se na podobné misi podílet mohly.

„Zaznívaly tady debaty o tom, jakým způsobem by se mohla Severoatlantická aliance nebo jednotlivé země podílet na nějakém mírovém řešení, ať už by to byly modré přilby nebo zapojení alespoň části států NATO. To se dnes tady neuzavřelo, dostali jsme domácí úkoly, které si budeme diskutovat v rámci našich parlamentů a vlád,“ uvedla Černochová. Zdůraznila, že je důležité, aby lídrem podobné mise byla jedna z velkých zemí. „Nemohou to být malé země, které by nebyly schopné poskytnout dostatečnou logistiku, zázemí i nějaké bezpečnostní záruky,“ dodala.

Středeční telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem přinesl pro ruského prezidenta Vladimira Putina stejně velký zlom ve válce proti Ukrajině jako kterákoli bitva, napsal dnes deník The New York Times (NYT). Jako úspěch pro Moskvu hodnotí vývoj také magazín The Atlantic, analýzy v americkém tisku se ale v tomto směru neshodují. Komentář listu The Washington Post (WP) uvádí, že v prohlášeních Washingtonu jsou i povzbudivé signály, deník The Wall Street Journal (WSJ) zase píše o Trumpově novém přístupu k vleklým konfliktům.

Americký prezident Donald Trump, který jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem „o Ukrajině bez Ukrajiny“, se chová stejně jako západní politici v Mnichově v roce 1938, kdy „nabídli Československo Hitlerovi na stříbrném podnosu“, uvedl dnes francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann na sociální síti X. Podobně se o Trumpově telefonátu vyjádřil podle stanice CNN i bývalý švédský premiér Carl Bildt.

„Došli jsme do toho bodu války, na který Putin čekal poté, co mu selhal jeho plán na rychlé dobytí Kyjeva. Nejde však o kolaps ukrajinské fronty, ale západní zadní fronty...Vracíme se do roku 1938. V Mnichově bylo Československo nabídnuto Hitlerovi bez představitelů této země. A teď - Trump jedná s Putinem...bez Ukrajiny a Evropy,“ uvedl Raphaël Glucksmann z frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).

Spojené státy konečně skutečně ublížily Zelenskému, napsala dnes v komentáři ruská státní agentura RIA Novosti, podle které Trump jen jednoduše Zelenského informoval o přijatých rozhodnutích a o tom, že našel společnou řeč s ruským prezidentem. „Znamená to, že formulace ‚ani slovo o Ukrajině bez Ukrajiny', což byla posvátná kráva pro Zelenského, Evropskou unii a předchozí americkou vládu, už neexistuje. Navíc názor Kyjeva a Bruselu Trumpa vůbec nezajímá,“ usoudil komentář RIA Novosti.

Populární list Komsomolskaja pravda zašel podle AP ještě dál, když v komentáři napsal, že „Trump podepsal rozsudek smrti Zelenskému“ a celému ukrajinskému režimu. „Nastal čas, aby Moskva a Washington spolupracovaly nad nejdůležitějšími problémy světa. Oba prezidenti sdílejí přístup ke společným záležitostem, jejichž základem je zdravý rozum (...) Je to rekviem pro ‚Nic o Ukrajině bez Ukrajiny',“ usoudil komentátor, podle kterého se zhroutil mýtus o Rusku jako vyvrženci světové politiky.

Počet lidí, kteří jsou na Ukrajině a v Rusku nezvěstní v důsledku války, se za uplynulý rok zdvojnásobil a dosáhl 50.000. S odvoláním na Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) o tom dnes informovala agentura Reuters.

„Počet pohřešovaných, které zdokumentoval MVČK, před rokem činil 23.000. O rok později se tento počet více než zdvojnásobil; MVČK doložil zhruba 50.000 případů nezvěstných osob,“ řekl Dusan Vujasanin z úřadu Ústřední pátrací agentury při MVČK. Přibližně 90 procent nezvěstných tvořili vojáci a ženy, uvedl Vujasanin. Neupřesnil ale, kolik nezvěstných připadá na jednotlivé národnosti.

Česko loni od ledna do listopadu vyvezlo do Ruska víno a vinný mošt v hodnotě přes 60 milionů korun, více exportovalo jen na Slovensko. Vývoz vína do Ruska meziročně vzrostl o 46,8 milionu korun, v roce 2021 vývoz činil 1,35 milionu korun. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, v údajích není započtené perlivé víno, kterého bylo loni v uvedeném období z ČR do Ruska vyvezeno v hodnotě 352.000 korun. Svaz vinařů ČR na dotaz ČTK uvedl, že hodnoty exportu jsou pro něj nejen u Ruska zarážející a bude chtít jednat s Generálním ředitelstvím cel.

Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva. Jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině by se měla účastnit také Evropa, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Reuters. Zelenskyj reagoval na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Jakákoli mírová dohoda o Ukrajině vyjednaná za zády Ukrajinců a Evropanů je odsouzena k neúspěchu, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se dnes ráno setkala s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem, odpoledne se v Bruselu zúčastní jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance.

„Žádná dohoda za našimi zády nebude fungovat, jakákoli dohoda bude vyžadovat účast Ukrajiny i Evropy,“ řekla Kallasová novinářům po příjezdu do sídla NATO. Evropa bude podle ní pokračovat v podpoře Ukrajiny, jakákoli rychle uzavřená dohoda „nezastaví zabíjení“, dodala.

Musíme zajistit, aby se ruský prezident Vladimir Putin již nikdy v budoucnu nepokusil obsadit ani kilometr čtvereční ukrajinského území, uvedl šéf NATO Mark Rutte během společného prohlášení s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem. Ukrajinský ministr poděkoval všem státům NATO za neustálou podporu, kterou válkou zmítané zemi poskytují. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu uplynou brzy tři roky.

„Musíme dosáhnout toho, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, až začnou mírové rozhovory. A zajistit, že až mírové rozhovory skončí, výsledek bude trvalý, tedy že Vladimir Vladimirovič Putin se už nikdy v budoucnosti nepokusí obsadit ani jeden čtvereční kilometr Ukrajiny. To je klíčové,“ prohlásil Rutte před začátkem schůzky s ukrajinskou stranou. „Abychom se tam dostali, musíme posílit vojenskou pomoc Ukrajině,“ dodal šéf NATO.

Ukrajina přijde o území a o možnost členství v NATO, napsal na sociální síti slovenský premiér Robert Fico k řešení války na Ukrajině po telefonátu prezidentů Spojených států a Ruska. Podle něj mezi poražené bude patřit také Evropská unie, kterou opět kritizoval za její přístup v uvedeném konfliktu. Americký prezident Donald Trump po telefonátu s ruským kolegou Vladimirem Putinem řekl, že se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tu rozpoutala před téměř třemi lety Moskva.

Podle Fica o Ukrajině rozhodnou Trump s Putinem a nikdo jiný. „Prezidentovi Putinovi zůstane území na Ukrajině, které vojensky kontroluje, a záruka, že Ukrajina nikdy nebude členem NATO,“ uvedl Fico, který na sociální síti také sdílel fotku ze společné schůzky s Putinem. Ukrajina podle Fica přijde o třetinu území, nerostné bohatství a na jejím území budou cizí armády.

Vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země, shodují se politici vládní koalice v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii. Vyplývá to z jejich odpovědí na dotazy ČTK. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Za studenou sprchu označil dnes list Ukrajinska pravda středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Trump vytváří novou realitu, ve které Ukrajina rychle ztrácí subjektivitu,“ píše komentátor listu o „míru s Ukrajinou bez Ukrajiny“. Zdůraznil, že úkolem Ukrajiny a jejích evropských spojenců je rychle změnit tok tohoto příběhu, dokud to má ještě smysl.

Jakkoli administrativa Trumpova předchůdce Joea Bidena čelila jakkoli oprávněné kritice ohledně vojenské pomoci Ukrajině, pevně se držela zásad, že načasování mírových rozhovorů s Rusy by měl určovat Kyjev a Ukrajina by do jednání měla vstupovat v co nejsilnější pozici. Za neotřesitelnou také pokládala zásadu „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“, připomněl deník.

Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy neočekává úplné vynechání Evropy z jednání o míru na Ukrajině. Středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem odráží Trumpův specifický přístup k zahraniční politice, uvedl na dotaz ČTK. Rektor Ostravské univerzity a amerikanista Petr Kopecký se domnívá, že by Ukrajina jen stěží přijala řešení dojednané jen Ruskem a USA.

Neměli bychom dělat kompromisy narušující územní celistvost nebo suverenitu Ukrajiny. Řekl to ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v rozhovoru s francouzským deníkem Le Monde. Šéf ukrajinské diplomacie také zdůraznil, že strategickým cílem Ukrajiny je členství v NATO.

O zradě Evropské unie, hluboké propasti v koalici podporující Ukrajinu, ale také o tom, že by Evropa neměla být překvapena, píší v komentářích evropské deníky po středečním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, v němž se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.

„Není přehnané dojít k závěru, že Trump zradil EU, když (předtím) po tři roky byly dialog a porozumění mezi Bruselem a Washingtonem klíčové pro obranu Kyjeva,“ píše španělský list El Mundo po telefonátu, o němž dopředu nevěděli ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ani evropští spojenci.

Kremlu imponuje postoj nové administrativy Spojených států, odhodlané udělat vše, aby ukončila válku na Ukrajině. Uvedl to dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Středeční telefonický rozhovor Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa pokládají v Kremlu za velice důležitý, protože kontakty s USA na nejvyšší úrovni v posledních letech chyběly, dodal Peskov podle agentury TASS.

Rusko předalo Ukrajině osm dětí. Se svými příbuznými se setkaly na moskevském velvyslanectví Kataru, který předání dětí zprostředkoval, uvedla dnes ruská státní agentura TASS. Ukrajina se ještě nevyjádřila. Kyjev viní Moskvu ze zavlečení téměř 20.000 dětí z Ukrajiny do Ruska či na okupovaná území. Nazpět se jich podle úřadů podařilo dostat asi čtyři stovky.

Ukrajina zvýšila dovoz zemního plynu prostřednictvím plynovodu ze Slovenska, odkud začala znovu odebírat surovinu minulý týden. Vyplývá to z údajů slovenského přepravce plynu Eustream. Podle slovenského premiéra Roberta Fica, který dříve kritizoval vládu v Kyjevě za ukončení tranzitu plynu na Slovensko, proudí na Ukrajinu ruský plyn. Ukrajina, která se už téměř tři roky brání ruské vojenské invazi, nakupuje podle dřívějších informací plyn v zahraničí po sérii ruských raketových útoků na její plynárenská zařízení.

Dodávky plynu ze Slovenska na Ukrajinu ve středu stouply na 12,2 milionu metrů krychlových, zatímco v předchozích dnech dosahovaly kolem sedmi milionů metrů krychlových. Na dovoz plynu ve směru ze Slovenska využívá Ukrajina záložní plynovod, prostřednictvím kterého Slovensko v roce 2014 zahájilo zpětné dodávky suroviny do sousední země jako součást tehdejší evropské reakce na přerušení toku plynu z Ruska pro ukrajinské odběratele.

Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 140 dronů, z nichž se 85 podařilo sestřelit a dalších 52 bezpilotních strojů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. Nálety dronů způsobily škody v Oděské a Charkovské oblasti, dodalo. Podle médií ruské drony útočily na dunajský přístav Reni, ležící na jihu Ukrajiny u hranic s Rumunskem a Moldavskem, kde se podle tamních úřadů zřítily dva ruské drony.

Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 83 ukrajinských dronů: 37 nad Brjanskou, po 12 nad Kurskou a Lipeckou oblastí, devět nad Tverskou a tři nad Belgorodskou, Kalužskou, Smolenskou a Voroněžskou oblastí a jeden nad Rostovskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Ukrajina i Evropa musí být součástí rozhovorů o míru na Ukrajině, je přesvědčena německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Řekla to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk, v němž také uvedla, že nebyla dopředu informována o telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.

„Není možné mít rozhovory bez Ukrajiny...jde o evropský mír, proto se toho musíme účastnit,“ poznamenala šéfka německé diplomacie. „Musí to být mír, který chrání suverenitu Ukrajiny a především zajistí, že už se nikdy nebude opakovat taková brutální útočná válka na evropském kontinentu,“ uvedla. Dodala, že není možné, aby přerušení bojů bylo pro Rusko jen příležitostí připravit se na ofenzivu proti dalším evropským zemím.