ONLINE: Rozsáhlý ruský noční útok na Kyjev. Nejméně pět mrtvých a dvacet zraněných

Plány Evropské unie na zvýšení výdajů na obranu jsou podněcováním k válce vycházejícím z mýtu, že Rusko ohrožuje Evropu. Dnes to podle agentury Reuters řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Ruská armáda v noci na dnešek a ráno intenzivně ostřelovala Cherson, informovaly úřady v tomto jihoukrajinském městě. Terčem ruského dronového útoku se stalo kromě jiných Dnipro. Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s nasazením 117 dronů a jedné balistické rakety Iskander-M, uvedlo letectvo napadené země.

Šéf vojenské správy v Chersonu Roman Mročko během noci podle ruskojazyčného servisu BBC varoval, že město intenzivně ostřeluje ruská armáda, a vyzval obyvatele, aby šli do krytů. O několik hodin později při další vlně ostřelování utrpěla smrtelné zranění 42letá žena. Šedesátiletý muž utrpěl zranění, když na něj zaútočil ruský dron.

Rusko by mělo zaujmout tvrdý vyjednávací postoj pokud jde o příměří na Ukrajině a trvat na maximalistických požadavcích, navrhuje dokument připravený pro Kreml ruským think tankem blízkým tajné službě FSB. O materiálu informuje list The Washington Post (WP).

Dokument vytvořený v únoru požaduje, aby Rusko usilovalo o oslabení vyjednávací pozice Spojených států tím, že bude vyvolávat napětí mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa a dalšími státy, a aby zároveň pokračovalo ve snahách o rozbití ukrajinského státu.

Členské státy EU se stále neshodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko chce podle informací ČTK ze seznamu vyškrtnout osm jmen. Bez dohody sankce vyprší tuto sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.

Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování; důvodem pro zařazení byl jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

Rusko pokračuje v zabíjení zajatých ukrajinských vojáků, uvedl dnes ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec s odvoláním na video šířené po sociálních sítích, které pravděpodobně zachycuje zavraždění přinejmenším pěti neozbrojených válečných zajatců.

„Opět vidíme cynické pohrdání mezinárodním humanitárním právem ze strany ruské armády,“ napsal na platformě Telegram ombudsman, jehož vyjádření citovala média. „Ti, kdo dávají rozkazy a páchají taková zvěrstva, musí být přísně potrestáni,“ zdůraznil Lubinec. Dodal, že o válečném zločinu informoval OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže.

Ruská vojska osvobodila okresní město Sudža v Kurské oblasti na západě země, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur. Město loni v srpnu při svém výpadu do ruského pohraničí dobyly ukrajinské jednotky. O jejich stažení z města informovala média ve středu.

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times, ze kterého dnes citovala polská i zahraniční média. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.

„Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, tedy o 26 let později by se měla také posunout infrastruktura NATO na východ. Pro mne je to zřejmé,“ řekl Duda v interview. „Myslím, že nejen nadešel čas, ale že bude bezpečněji, pokud tu tyto zbraně budou,“ dodal. Připomněl také, že Rusko nikoho nežádalo o dovolení, když před dvěma lety podle oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina rozmístilo své taktické jaderné zbraně v Bělorusku, ruském spojenci ve válce proti Ukrajině.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Agentura TASS dnes ráno s odvoláním na ruské ministerstvo obrany informovala, že ruská protivzdušná obrana nad několika oblastmi země v noci zneškodnila 77 ukrajinských dronů. Oběti nejsou hlášeny.

Ruská operace, která má za cíl vytlačit ukrajinské síly z Kurské oblasti, vstoupila do závěrečné fáze, řekl dnes podle ruské státní tiskové agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve středu tento region na západě země navštívil poprvé od loňského vpádu ukrajinské armády prezident Vladimir Putin a vyzval k jeho úplnému osvobození. Putin si v Kurské oblasti vyslechl hlášení velitelů o průběhu operace včetně sdělení, že podle nich „vstoupila do závěrečné fáze osvobozování území od ozbrojenců, kteří tam pronikli“, řekl Peskov.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení války na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Zatím však podle ní není jasné, co přesně Moskva požaduje či zda je ochotna zahájit mírová jednání s Kyjevem ještě před souhlasem s jejími podmínkami.

Ruští a američtí představitelé jednali o podmínkách Moskvy při osobních i online rozhovorech v průběhu posledních tří týdnů, uvedly zdroje Reuters. Ruské požadavky přitom označily za obecné a podobné těm, které Kreml předkládal Ukrajině, Spojeným státům a Severoatlantické alianci už dříve.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Zpravodajství k Ukrajině budeme online sledovat zase od brzkého rána, díky za jeho sledování.

Premiér Petr Fiala (ODS) dnes v dopise opět vyzval předsedu nejsilnější opoziční strany Andreje Babiše (ANO) k účasti na čtvrtečním jednání o posílení bezpečnosti a výdajů na obranu. Babišovu neúčast označil ministerský předseda za těžko pochopitelnou. 

Na schůzku Fiala už dříve pozval zástupce sněmovní opozice, hnutí SPD a ANO se ale zúčastnit odmítla. Babiš to zdůvodnil tím, že účast ANO by byla formální a zbytečná, protože vláda už všechna zásadní rozhodnutí učinila. Šéf SPD Tomio Okamura zase uvedl, že stanoviska jeho hnutí a vládní koalice se zásadně liší a nevidí v současné době reálnou možnost jejich sblížení.

„Neshodneme se v řadě témat, ale jsem přesvědčen, že bychom se měli snažit shodnout v záležitostech, které jsou v bytostném zájmu naší země. A dnes není důležitější téma než bezpečnost našich občanů,“ napsal dnes Fiala Babišovi.

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil poprvé od loňského vpádu ukrajinské armády Kurskou oblast na západě země. Vyzval k jejímu úplnému osvobození. S tam zajatými ukrajinskými vojáky bude podle něj zacházeno jako s teroristy, informovala dnes ruská státní agentura TASS.

Ukrajinská vojska pronikla do ruské příhraniční Kurské oblasti v srpnu loňského roku. O stažení Ukrajinců z města Sudža v Kurské oblasti dnes informovala ukrajinská média. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruská vojska zesílila útoky a Kyjev se snaží šetřit životy svých vojáků.

„USA, děkujeme vám za podporu, která zachraňuje náš národ,“ stojí na transparentu, který spolu s municí předvádějí dělostřelci ukrajinské 5. brigády nasazení u Torecka v Doněcké oblasti. „Stůjte při Ukrajině. Zastavme Rusko.“

Ministr zahraničí Jan Lipavský nemá velká očekávání od cesty amerických diplomatů do Moskvy s návrhem příměří na Ukrajině. Rusko se podle něj snaží Ukrajinu zničit.

Donald Trump prohlásil, že obdržel pozitivní zprávy o možném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a že doufá, že Vladimir Putin návrh na příměří přijme. „Doufejme, že se nám podaří dosáhnout příměří ze strany Ruska,“ uvedl Trump a opět zdůraznil rozsah devastace a zabíjení ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou a uvedl, že to musí být zastaveno.

Do Moskvy by měl ve čtvrtek přijet zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, který by se měl právě s Putinem jednat. Na otázku, jak by USA mohly na Moskvu vyvinout nátlak, Trump odpověděl, že doufá, že to „nebude nutné“. V opačném případě USA mohou přijmout kroky, které by pro Rusko nebyly příjemné z finančního hlediska a byly by pro něj „velmi špatné“, dodal americký prezident.

„Mohli bychom udělat věci, které by pro Rusko byly velmi špatné. Bylo by to pro Rusko devastující. Ale to nechci udělat, protože chci vidět mír,“ řekl Trump.

Ministři obrany Francie, Polska, Německa, Itálie a Británie se sešli v Paříži, aby projednali podporu Ukrajině i otázku autonomní evropské obrany v reakci na nástup Donalda Trumpa a izolacionistické politiky USA.

Premiér Petr Fiala (ODS) se o víkendu připojí k videokonferenci evropských lídrů o bezpečnosti, kterou svolal britský premiér Keir Starmer. Fiala to dnes řekl Rádiu Impuls. Starmerův mluvčí v minulých dnech uvedl, že britský premiér v sobotu uspořádá virtuální schůzku světových lídrů věnovanou Ukrajině, jména účastníků ale nezmínil.

„Je v plánu jednání, nevím, jak o tom můžu mluvit veřejně. Mělo by to být virtuálním způsobem, videokonference. Bude navazovat na jednání, která probíhala v uplynulých týdnech,“ uvedl český ministerský předseda.

Evropský parlament dnes schválil usnesení, ve kterém vítá plán Evropské komise na přezbrojení ReArm Europe. Podle europoslanců Rusko dnes představuje pro EU největší hrozbu. Evropský parlament také chce, aby rozhodování v záležitostech obrany bylo méně složité, například opuštěním principu jednomyslnosti.

Evropský parlament žádá zvýšení výdajů na obranu kvůli rostoucí globální nestabilitě, válce na Ukrajině i změně postoje americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Rusko europoslanci označují za „nejvýznamnější přímou a nepřímou hrozbu pro EU a její bezpečnost“. Unie podle usnesení čelí největší hrozbě pro svou celistvost od konce studené války.

Šéf americké CIA John Ratcliffe telefonoval s šéfem ruské civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem poprvé od Trumpova nástupu do úřadu, píše Axios. Účelem rozhovoru bylo podle jeho zdroje navázat komunikaci mezi Ratcliffem a Naryškinem. Hovořili o spolupráci mezi rozvědkami „v oblastech společných zájmů a řešení krizových situací“, píše Axios s odvoláním na prohlášení SVR. Šéfové rozvědek se podle SVR dohodli na udržování pravidelných kontaktů s cílem zajistit mezinárodní stabilitu a bezpečnost a snížit míru konfrontací mezi Moskvou a Washingtonem.

Telefonát byl jedním z několika rozhovorů mezi americkými a ruskými představiteli, které se mají v těchto dnech uskutečnit. Americký ministr zahraničí Marco Rubio sdělil novinářům, že USA bude Rusko informovat o rozhovorech s Ukrajinci a o návrhu na příměří. „Pokud řeknou ne, bude to hodně vypovídat,“ prohlásil Rubio o Moskvě.

Ukrajinci mohou nově podávat žádosti o odškodnění související se zmizením nejbližších rodinných příslušníků v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. V tiskovém prohlášení to oznámil registr škod (Register of Damage for Ukraine, RD4U), který sídlí v nizozemském Haagu. Registr se v první fázi týkal pouze poškození či zničení domů či bytů, nyní se postupně rozšiřuje i na další škody.

Boje na okrajích města Sudža v Kurské oblasti podle DeepState pokračují, napsala později agentura Reuters a dodala, že mapa nepředstavuje oficiální dokument. 

Evropská komise (EK) zahájila další kolo společných nákupů plynu. Kupující vyzvala, aby dali vědět, že mají zájem o účast ve výběrovém řízení. Poptávku po plynu bude možné tento měsíc podat na více šestiměsíčních období od července 2025 do října 2030, uvedla dnes komise. Cílem společných nákupů je usnadnit v Evropě přechod od ruského plynu na plyn od jiných dodavatelů.

Ukrajina předpokládá, že Spojené státy zesílí sankce proti Rusku, pokud Moskva nepřijme americký návrh na 30denní příměří, řekl dnes novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev už s návrhem na příměří souhlasil a USA následně obnovily dodávky vojenské pomoci i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

„Chápu to tak, že můžeme počítat s tím, že USA podniknou silné kroky proti ruské straně. Podrobnosti dosud neznám, ale hovoříme o odpovídajících sankčních krocích a o posílení Ukrajiny,“ odpověděl prezident podle agentury Interfax-Ukrajina na otázku, co USA udělají v případě, že Rusko americký návrh na příměří odmítne.