Rusové „slaví“ úspěch: Zabili muže, který měl zlikvidovat další letouny. Velké ztráty popírají
Ruská Národní garda oznámila, že zabila muže, který podle ní připravoval dronový útok na vojenský objekt v Rjazaňské oblasti. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na tiskové oddělení gardy. O uplynulém víkendu ukrajinská tajná služba (SBU) při koordinovaném dronovém útoku na vojenská letiště hluboko v ruském vnitrozemí podle vyjádření Kyjeva zničila či poškodila desítky vojenských letadel.
Ruská Národní garda dnes oznámila, že její příslušníci střežící vojenský objekt v Rjazaňské oblasti odhalili muže, který připravoval dronový útok. „Zločinec při zatýkání kladl ozbrojený odpor a byl zneškodněn,“ uvedla garda, podle níž její členové zlikvidovali dva bezpilotní letouny připravené k vyslání, na nichž byly připevněné granáty RKG-3.
Ukrajinský generální štáb dnes informoval o vzdušném útoku na ruskou leteckou základnu Ďagilevo v Rjazaňské oblasti a Engels v Saratovské oblasti. Letiště v Ďagilevu bylo už 1. června jedním z cílů ukrajinské operace s krycím názvem Pavučina, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Ukrajinské útoky hluboko na území nepřítele
Ukrajina v neděli oznámila, že při této operaci vypustila na různých místech v Rusku 117 bezpilotních letounů, které zaútočily na ruské strategické bombardéry dlouhého doletu schopné nést jaderné zbraně, které byly na leteckých základnách. Ukrajinci drony propašovali hluboko na ruské území, na nákladních automobilech je dostali k blízkosti leteckých základen a poté bezpilotními letouny současně zaútočili, napsala agentura AFP.
Rusku bude podle západních vojenských expertů trvat roky, než nahradí bombardéry schopné nést jaderné zbraně, které zasáhl tento ukrajinský útok, napsala dnes agentura Reuters. Satelitní snímky letišť podle ní ukazují rozsáhlé škody způsobené útoky, přičemž několik letadel zcela shořelo. Zároveň upozornila, že existují protichůdné verze celkového počtu zničených nebo poškozených letadel.
SBU podle Kyjeva zničila či poškodila čtyři desítky letadel včetně strategických bombardérů a letounů včasného varování. Spojené státy odhadují, že bylo zasaženo až 20 vojenských letadel, přičemž asi deset jich bylo zničeno, napsal Reuters s odvoláním na americké představitele. Moskva ve čtvrtek tvrdila, že letouny byly jen poškozeny, nikoliv zničeny, a bude možné je opravit. Ruští vojenští blogeři ale hovoří o ztrátě nebo vážném poškození asi tuctu letadel, dodal Reuters.
Ukrajinský úder zasadil podle něj Rusku silnou symbolickou ránu. V praxi podle expertů vážně neovlivní ruskou jadernou údernou kapacitu, která se z velké části skládá ze střel odpalovaných ze země a ponorek. Zasažené bombardéry Tu-95MS a Tu-22M3 však byly součástí flotily letectva s dlouhým doletem, kterou Rusko po celou dobu války používá k odpalování konvenčních střel na ukrajinská města, obranné závody, vojenské základny, energetickou infrastrukturu a další cíle, uvedl Justin Bronk z londýnského think-tanku RUSI.
Rusové podle odhadů Bronka ztratili od začátku války, kterou rozpoutali proti Ukrajině v únoru 2022, asi deset procent zmíněných letadel. Tyto ztráty „vyvinou velký tlak na klíčovou ruskou sílu, která už tak fungovala na maximální kapacitu,“ řekl Bronk. Další letecký expert, Douglas Barrie z Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně, uvedl, že jejich nahrazení bude náročné, neboť zmíněné stroje byly navrženy ještě v sovětské éře a byť byly modernizovány, tak se už desítky let nevyrábějí.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
Evropská unie úzce koordinuje přípravu nových sankcí proti Rusku se Spojenými státy, uvedl dnes předseda Evropské rady António Costa, který je na návštěvě Finska. Evropská komise (EK) nyní připravuje devatenáctý soubor sankčních opatření, představen by mohl být v příštích dnech. Nové sankce by se mohly opět týkat energetické oblasti, ale také finančních služeb.
„Musíme tu válku zastavit, musíme podporovat Ukrajinu a zvýšit tlak na Rusko,“ uvedl Costa. „Naše úsilí koordinujeme s USA, aby sankce byly ještě účinnější a donutily (ruského prezidenta Vladimira) Putina usednout k jednacímu stolu,“ dodal předseda unijních summitů.
