ONLINE: Rozsáhlý ruský noční útok na Kyjev. Nejméně pět mrtvých a dvacet zraněných

Počet zraněných při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinský Pavlohrad, při kterém jeden člověk zemřel, se zvýšil na 55. Informovala to tom státní služba pro mimořádné události v Dněpropetrovské oblasti.

Šéf vojenské správy tohoto regionu na východní Ukrajině Serhij Lysak dříve uvedl, že mezi zraněnými jsou tři děti, devítiletá dívka a chlapci ve věku čtyř a 11 let. Dva lidé, které záchranáři převezli do nemocnice, jsou ve vážném stavu a lékaři bojují o jejich život, napsal také Lysak. Nejstaršímu zraněnému je 86 let.

Lysak na svém telegramovém účtu zveřejnil fotografie záchranářů zasahujících u několikapatrového obytného domu s rozbitými okny, vyraženými okenními rámy a poničenými balkony. Na několika místech města vypukly požáry. Z hořícího bytu hasiči zachránili pět lidí.

Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusové okolo 10:00 v Pavlohradu zaútočili na civilní infrastrukturu. Na město s asi 110 000 obyvatel, které leží východně od Dnipra, ruská armáda z Voroněžské a Rostovské oblasti vypálila pět balistických raket.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zkritizoval Čínu za její roli, kterou sehrává v ruské agresi na Ukrajině. „Čína se stala rozhodujícím faktorem umožňujícím válku Ruska proti Ukrajině,“ pronesl ve svém dnešním projevu. Mezi další země, které ruskou dobyvačnou válku podporují patří podle něj Severní Korea a Írán. Tyto země dodávají okupantům především drony a munici.  

Evropská unie poskytne Ukrajině další humanitární pomoc v hodnotě 40 milionů eur (přes jednu miliardu Kč). Pomoci má s přípravami na nadcházející zimu lidem v zemi, která se od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Oznámila to dnes Evropská komise. Celkem 35 milionů eur je určeno na humanitární projekty přímo na Ukrajině, pět milionů pak bude směřovat na podporu ukrajinských uprchlíků v Moldavsku.

Finance mají pomoci „připravit Ukrajinu na mrazivé zimní měsíce“, neboť ruské síly opakovaně útočí na civilní energetickou infrastrukturu napadené země. „Společně s partnerskými humanitárními organizacemi se EU snaží opravit poškozené budovy, zajistit elektřinu, vytápění a poskytnout přístřeší těm, kteří to nejvíce podporují,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

V Moldavsku jsou peníze určeny na „ochranu nezranitelnějších uprchlíků“ a zároveň mají pomoci zlepšit připravenost země na případné další uprchlické vlny.

„Ruská válka na Ukrajině se v roce 2024 nadále vyostřila a její konec je v nedohlednu, což znamená neustálé ohrožení životů civilistů,“ uvedl komisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič. „S dnes oznámeným příspěvkem se celková hodnota letošní humanitární pomoci ze strany EU zvýšila na 110 milionů eur pro Ukrajinu a 13 milionů eur pro Moldavsko,“ doplnil Lenarčič.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tamní armáda odrazila další nápor Ukrajinců v Kurské oblasti. Zmařila prý pokusy o útok na Borok, Komarovku a Marjevku. „Ruské operační a taktické letectvo také zasáhlo zálohy ozbrojených sil Ukrajiny v 15 lokalitách v Sumské oblasti,“ napsala agentura TASS. Ukrajinská strana údajný ruský úder nekomentovala. Zprávy nelze nezávisle ověřit. 

Německo dodá Ukrajině dalších 12 samohybných houfnic PzH 2000 za 150 milionů eur (3,8 miliardy Kč), polovinu letos, polovinu příští rok. Na okraj jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké vojenské základně Ramstein v Německu to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius. Zdůraznil, že Německo dodá slíbené protivzdušné systémy a bude Ukrajinu podporovat v obraně proti ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba.

Kancléř Olaf Scholz odmítá Ukrajině dodat výkonnější německé střely s plochou dráhou letu Taurus. Přesto je Německo co do objemu zdaleka nejdůležitější dodavatel zbraní na Ukrajinu ze zemí EU a celkově druhý nejvýznamnější po Spojených státech.

Při ruském útoku na ukrajinský Pavlohrad jeden člověk zemřel a asi 30 dalších utrpělo zranění, uvedly úřady. Mezi zraněnými jsou tři děti.

Ukrajina nebude muže v branném věku nuceně navracet do vlasti, řekl ve čtvrtek v Rádiu Svoboda ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Ukrajina, která přes dva a půl roku čelí ruské invazi, je vůči armádě agresora dlouhodobě ve výrazné početní nevýhodě a snaží se k návratu přesvědčovat Ukrajince žijící v zahraničí.

„Ujišťuji, že nejde o žádná donucovací opatření k návratu Ukrajinců, zejména těch v branném věku, na Ukrajinu,“ řekl Zvaryč. Motivací by podle něho mělo být svědomí každého ukrajinského občana a ukrajinské vedení je přesvědčené, že povinností každého Ukrajince bez ohledu na to, kde žije, je bránit vlast. „Úkolem státu je vytvořit občanům, kteří chtějí bránit svůj stát, všechny podmínky pro návrat,“ uvedl také Zvaryč.

Britská vláda dnes oznámila, že Ukrajině poskytne 650 lehkých víceúčelových střel v hodnotě 162 milionů liber (v přepočtu asi 4,8 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters. Tyto zbraně by měly přispět k obraně ukrajinského území před ruským bombardováním a drony.

Rusko minulý týden spustilo jednu z největších vln leteckých útoků na Ukrajinu od počátku své invaze v roce 2022. Při úterním ruském úderu na město Poltava v centrální části Ukrajiny bylo zabito 55 lidí. Ukrajina opakovaně žádá o dodání zbraní protiletecké obrany, aby se ruským střelám a dronům mohla lépe bránit.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dorazil na základnu Ramstein v Německu, kde bude jednat se spojenci. Znovu vyzval k poskytnutí zbraní dlouhého doletu. Na začátku jednání vyzval spojence k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany, Ukrajina podle něj potřebuje i další F-16. 

„Potřebujeme rozhodnost a prostředky našich partnerů, abychom zastavili ruský vzdušný teror. Je klíčové, aby zbraně z avizovaných podpůrných balíčků konečně dorazily k našim bojovým oddílům,“ napsal Zelenskyj. „Potřebujeme také, aby naši partneři učinili silná rozhodnutí (o zbraních) dlouhého doletu, a přiblížili tak spravedlivý mír, o který všichni usilujeme,“ dodal.

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Ruská armáda v noci na dnešek proti Ukrajině zaútočila s nasazením 44 dronů a dvou raket, informuje ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana napadené země zneškodnila 27 bezpilotních letounů. Nedaleko Lvova vypukl požár, informovaly úřady ve stejnojmenné oblasti na západě Ukrajiny. Hořelo v průmyslové zóně ve vsi Murovane na severovýchod od Lvova. Podle šéfa Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého shořela čtyři nákladní auta. Hasiči požár uhasili.

Dnes ráno protivzdušná obrana v reakci na přílet nepřátelských dronů pracovala v Kyjevské oblasti. A terčem ruské dělostřelecké palby se stalo město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti. Dva lidé utrpěli zranění, uvedla oblastní správa. Poničeny byly také domy, auta nebo elektrické vedení a plynovod. V okolí Kryvého Rohu dron poškodil dům.

Summit NATO v Haagu se příští rok vrátí k otázce další podpory Ukrajiny po letos schválených 40 miliardách eur (zhruba bilionu korun). ČTK to řekl nový český velvyslanec při NATO David Konecký. Nevnímá jako problém, že letos se na dlouhodobějším rámci pomoci spojenci na summitu ve Washingtonu neshodli.

Zástupci členských zemí se na začátku července dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur. Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhoval končící generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

„Ten ‚krátkodobý závazek‘, který je vyslovený na jeden rok do příštího summitu, který bude v Haagu v červnu 2025, jako žádný problém nevnímám. Nevnímám to ani jako signál nějakého rozporu nebo slabosti nebo nějakých pochyb o tom, jestli budeme dál Ukrajinu podporovat,“ uvedl velvyslanec. „Na příštím summitu se k otázce, jestli 40 miliard je dostatečných, nebo není, jak má vypadat systém finanční podpory Ukrajiny, určitě vrátíme,“ doplnil.

Nejedná se podle něj o závazek, jímž by spojenci deklarovali připravenost poskytnout 40 miliard eur alianci, aby za ně nakoupila něco pro Ukrajinu. „Nejde o to, že by se někam posílaly nějaké peníze, které by se někde hromadily a z toho by se něco nakupovalo. Jde o sumu, kterou spojenci budou deklarovat alianci a která se bude agregovat a má být minimálně v té výši,“ přiblížil Konecký.

Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že dostal od ruského vůdce Vladimira Putina pozvánku, ale na nadcházející summit rozvíjejících se zemí BRICS nepojede, protože v té době v Srbsku očekává „důležité hosty“.

Vučićovo prohlášení následovalo poté, co srbský vicepremiér ujišťoval Putina, že Srbsko zůstane spojencem Ruska. „Srbsko není jen strategický partner Ruska, Srbsko je také ruským spojencem. To je důvod, proč je na nás tlak ze strany Západu obrovský,“ řekl Putinovi vicepremiér Aleksandar Vulin. 

Mluvčí unijní diplomacie Peter Stano podle agentury AFP prohlásil, že udržování, a dokonce posilování vztahů s Ruskem v době ruské agrese proti Ukrajině „není slučitelné s evropskými hodnotami a se snahou vstoupit do Evropské unie“.

„Asi před deseti dny jsem dostal velmi milé pozvání od prezidenta Putina, abych se přidal k summitu BRICS ve dnech 23. a 24. října. V tu dobu máme naplánované důležité hosty ze zahraničí, ale nechci o tom teď hovořit. Čeká nás mnoho důležitých návštěv, odjezdů a příjezdů. O tom pohovoříme okolo 10. října,“ citovala Vučičovo vyjádření ruská státní agentura TASS.

Ukrajinská operace v ruské Kurské oblasti uspěla, a to i tím, že přiměla Rusko stáhnout tam na 60.000 vojáků z míst, kde by jinak ukrajinské obraně hrozily problémy. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém americké televizi NBC News, ze kterého citovala ukrajinská a zahraniční média. 

„Jedním z cílů kurské operace je stažení ruských vojsk na jejich území. Nyní už mohu říci, že tam (do Kurské oblasti) stáhli okolo 60.000 vojáků. Stáhli je z některých míst, kde nám hrozily problémy, protože jsme neměli balíky zbraní (od západních spojenců),“ uvedl Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda a postěžoval si, že docházelo dokonce k tomu, že Ukrajina mohla odpovědět jen jedinou ranou na 12 ruských výstřelů. 

Obrazem: Aktuální snímky ze Lvova, které se potýká s následky ruského ostřelování. 

Rusko plánovalo zahájit nový útok na Ukrajinu z Kurské oblasti, řekl americké CNN v exkluzivním rozhovoru ukrajinský vrchní velitel Oleksandr Syrskyj.

Podle Syrskyho byla ukrajinská operace úspěšná a snížila hrozbu nepřátelské ofenzívy. „Přesunuli jsme se na nepřátelské území, aby mohl nepřítel cítit to, co my cítíme každý den,“ podotkl v rozhovoru. Vysvětlil, že cílem operace bylo zabránit Rusku, aby operovalo z Kurska a aby se vytvořila jistá bezpečnostní zóna u hranic. Mimo jiné bylo v plánu zajmout válečné zajatce a posílit morálku ukrajinských jednotek. 

Úspěchem podle něj je i to, že Moskva přesunula ke Kursku své elitní jednotky, a to i z doposud výhodných výsadkových pozic. Tím se ulevilo mnoha oblastem na Ukrajině. „Za posledních šest dní nepřítel nepostoupil ani o metr směrem na Pokrovsk. Jinými slovy, naše strategie funguje,“ řekl.

Žádný objekt polský vzdušný prostor při masivním ruském útoku na Ukrajinu z 26. srpna pravděpodobně nenarušil. Dnes o tom informovalo operační velitelství polské armády, podle které vojáci v regionu u hranic s Ukrajinou žádný takový předmět nenašli.

„V této chvíli informujeme, že s velmi vysokou pravděpodobností 26. srpna polský vzdušný prostor nebyl narušen,“ řekl dnes šéf operačního velitelství polských ozbrojených sil Maciej Klisz. Minulé pondělí, kdy velká část Ukrajiny čelila rozsáhlému ruskému raketovému a dronovému útoku, přitom informoval, že neznámý vzdušný objekt zaznamenaly nejméně tři radiolokační stanice. Podle tehdejšího sdělení hranici přeletěl na úrovni ukrajinského města Červonohrad.

Nový šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha slíbil změnit politiku vůči občanům své země žijícím v cizině. Velké vítězství podle jeho slov vyžaduje jak zbraně dalekého dosahu, tak i prozíravou zahraniční politiku, napsala agentura Unian. Sybiha před hlasováním poslanců o jeho jmenování ministrem uvedl, že v cizině žije více než 7,5 milionu Ukrajinců.

„Maximálně zjednodušíme a zajistíme dostupnost konzulárních služeb. Vznikl již systém 'elektronický konzul'. Budeme zvětšovat a rozšiřovat síť konzulárních zařízení a zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb,“ zdůraznil.

Ukrajinský parlament schválil nové ministry zemědělství, strategického průmyslu, kultury, sportu, životního prostředí a pro záležitosti veteránů.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve Vladivostoku tvrdil, že se ruským silám podařilo stabilizovat situaci v regionu a ruští vojáci začali Ukrajince vytlačovat z ruského pohraničí. Kyjev se ke vpádu podle Putina odhodlal, aby zastavil ruský postup na Donbasu, což se ale nepodařilo. „Nejdůležitější je, že nijak nezpomalili náš útok (v Donbasu). Naopak, přesunutím poměrně velkých a nikoliv špatně vycvičených jednotek do našich pohraničních okresů (Kurské oblasti) nepřítel oslabil sám sebe na klíčových úsecích fronty, a tak naše vojska urychlila útočné operace,“ tvrdil Putin podle agentury Interfax.

Dokumenty, které Federální úřad pro vyšetřování (FBI) předložil soudu v souvislosti s kampaní zaměřenou na ovlivnění amerických voleb, odhalují podrobnosti ruské operace zacílené na ovlivňování evropského veřejného mínění. Dnes o tom informoval bruselský server Politico. Americká vláda ve středu v této kauze obvinila dva ruské občany a zabavila 32 internetových domén.

Polská armáda v regionu u hranic s Ukrajinou ukončila pátrání po neznámém vzdušném objektu, který tam vletěl minulé pondělí při rozsáhlém ruském útoku proti Ukrajině. Vojáci nic nenašli, informovalo dnes operační velitelství polské armády.

Ukrajinská operace v ruské Kurské oblasti uspěla, a to i tím, že přiměla Rusko stáhnout tam na 60.000 vojáků z míst, kde by jinak ukrajinské obraně hrozily problémy. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém americké televizi NBC News, ze kterého citovala ukrajinská a zahraniční média.

„Jedním z cílů kurské operace je stažení ruských vojsk na jejich území. Nyní už mohu říci, že tam (do Kurské oblasti) stáhli okolo 60.000 vojáků. Stáhli je z některých míst, kde nám hrozily problémy, protože jsme neměli balíky zbraní (od západních spojenců),“ uvedl Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda a postěžoval si, že docházelo dokonce k tomu, že Ukrajina mohla odpovědět jen jedinou ranou na 12 ruských výstřelů. Po stažení části ruských sil z jihovýchodní fronty v Záporožské a Cherskonské oblasti se tento poměr zlepšil na asi 1:3, dodal prezident. Deník připomněl, že velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj před týdnem hovořil o tom, že Rusko přesunulo do Kurské oblasti na 30.000 vojáků a každý den tento počet roste.

České občanství by podle hnutí Starostové a nezávislí (STAN) mělo být žadatelům z Ruska do budoucna kvůli omezení ruského vlivu v ČR uděleno jen tehdy, pokud by se vzdali ruského. Poslanec Starostů Martin Exner dnes ve sněmovním bezpečnostním výboru tuto změnu prosadil do vládní novely, která se týká dalšího prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí.

Dosavadní první náměstek ukrajinského ministra zahraničí Andrij Sybiha se dnes stal novým šéfem diplomacie. Na návrh prezidenta Volodymyra Zelenského ho do funkce jmenoval ukrajinský parlament. Informovala o tom agentura Reuters. Nyní již bývalý ministr zahraničí Dmytro Kuleba podal ve středu demisi, kterou dnes parlament přijal. Zelenskyj ohlásil rozsáhlou obměnu kabinetu, kterou zdůvodnil tím, že země vzdorující ruské invazi potřebuje novou energii.