ONLINE: Překvapivá noc bez útoku dronů na Ukrajině. A Moskva hlásí dobytí další vesnice

Ve třech ruských příhraničních oblastech zemřelo od roku 2022 v důsledku ukrajinských útoků bezmála 400 civilistů a desetitisíce jich musely opustit domovy. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedla ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová.

„V letech 2022 až 2024 bylo v důsledku (...) akcí ukrajinské armády v příhraničních okresech Belgorodské, Kurské a Brjanské oblasti zabito 398 civilistů a 1157 jich bylo zraněno,“ citoval TASS ruskou ombudsmanku.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotky z aktuálního společného armádního cvičení s Čínou. 

Dva mrtvé po ruském útoku dnes oznámily úřady v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. „Odpoledne Rusové zaútočili dronem na civilní auto u Havrylivky. Dvě ženy ve věku 72 a 56 let bohužel utrpěly zranění neslučitelná se životem,“ napsal na telegramu oblastní šéf Oleksandr Prokudin.

Ruské ministerstvo obrany 14. října prohlásilo, že jeho síly dobyly vesnici Levadne v Záporožské oblasti. Podle dostupných zpráv ruské jednotky v posledních dnech obnovily útoky v okolí Záporoží. Vladyslav Vološin, mluvčí ukrajinských jižních obranných sil, v komentáři pro deník Kyiv Independent vyvrátil, že by Rusko zahájilo v sektoru velkou ofenzívu, a dodal, že okupanti provádí zatím pouze lokální pozemní útoky.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Washington je připraven jednat s Ruskem, Čínou a Severní Koreou o snížení jaderné hrozby bez předběžných podmínek.

Rusko zaútočilo balistickou raketou na jihoukrajinskou Oděsu, při úderu zahynul jeden člověk a dalších osm jich utrpělo zranění. Na platformě Telegram to dnes uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Rusko podle něj znovu útočilo na přístavní infrastrukturu a poškodilo přitom dvě civilní lodě. Moskva se k tomu nevyjádřila.

„Ten mrtvý i ti zranění jsou všichni pracovníci přístavní infrastruktury, občané Ukrajiny,“ napsal regionální činitel. „Poškozeny byly civilní lodě: NS Moon (plující) pod vlajkou Belize a loď Optima (plující) pod vlajkou Palau,“ uvedl Kiper s poznámkou, že Rusové poškodili plavidlo Optima už při svém vzdušném úderu před týdnem. Kromě dvou lodí je podle něj poškozená také přístavní infrastruktura včetně skladu s obilím.

Ze 1300 migrantů bez dokladů, kteří loni přišli do Finska přes ruskou hranici, jich zhruba třetina tuto severskou zemi opustila. S odvoláním na pohraniční policii o tom na svém webu informovala finská televize YLE. Pohraniční policie také sdělila, že tehdejší události a zneužití chaotické situace na finsko-ruském pomezí pašeráky, vyšetřuje.

Finští zákonodárci letos v červenci schválili zákon, který umožňuje za určitých podmínek odmítat žádosti o azyl. Zákon navrhla vláda kvůli obavám z migrační vlny z Ruska, kterou podle Helsinek koordinuje Moskva.

Ukrajina poprvé za posledních 48 dní nečelila v noci útokům ruských bezpilotních letounů Šáhid. Napsaly to dnes ukrajinské servery s odvoláním na mluvčího letectva Jurije Ihnata a další zdroje. Naposledy země zažila noc bez úderů dronů na konci srpna, podotkl web RBK-Ukrajina, podle něhož by příčinou pauzy mohl být mimo jiné nedávný ukrajinský útok na ruský sklad s drony v Krasnodarském kraji. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí další ukrajinské obce – konkrétně vsi Levadne, která leží v Záporožské oblasti.

EU zavádí sankce na sedm osob a sedm subjektů

EU zavádí sankce v souvislosti s íránskou dodávkou balistických raket a bezpilotních letounů Rusku. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí dnes na jednání v Lucemburku schválili unijní ministři zahraničí. Terčem opatření se stala také íránská národní letecká společnost Iran Air a rovněž aerolinky Saha Airlines a Mahan Air.

Podle šéfa německé civilní kontrarozvědky BfV Thomase Haldenwanga stojí Rusko zřejmě mimo jiné za červencovým požárem balíku v logistickém centru společnosti DHL v Lipsku. Jen shodou náhod začal podle Haldenwanga balíček hořet ještě na zemi, a ne až při přepravě letadlem. V takovém případě by podle něj hrozilo zřícení letadla, kvůli kterému by mohli i umírat lidé. Podle informací agentury DPA dorazil balíček s hořlavinou do Německa z Pobaltí.

Počet kybernetických incidentů v Česku se v září proti červenci či srpnu podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) snížil. Úřad jich evidoval 21, což je zhruba roční průměr. V červenci jich evidoval 32 a v srpnu o jeden méně. NÚKIB o tom dnes informoval na svém webu.

NÚKIB evidoval i pět tzv. DDoS útoků. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda předloni v únoru.

Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního června utratila za ropu a plyn z Ruska sedm miliard eur (177 miliard Kč), což je více než pětkrát tolik, než kolik činila česká pomoc Kyjevu. V dnes zveřejněné zprávě to tvrdí Centrum pro studium demokracie (CSD) a Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA).

Organizace uvádějí, že Česko má možnosti, jak se závislosti na energetických surovinách z Ruska zbavit, mimo jiné lepším využitím Transalpinského ropovodu (TAL) nebo tím, že se spolehne na plyn z Norska a na globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG).

Situace na rusko-ukrajinské frontě a stav ukrajinské energetiky před nadcházející zimou byly hlavním tématy, o nichž dnes v Praze hovořili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s místopředsedou ukrajinského parlamentu Oleksandrem Kornijenkem. Vystrčil to uvedl po setkání s tím, že udržovat pravidelnou komunikaci s ukrajinskými kolegy považuje za mimořádně důležité. Kornijenko v Senátu poděkoval za trvalou českou podporu své zemi proti ruské agresi.

Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha přijel do Ruska, kde prohlásil, že chce poděkovat za osvobození od fašismu a omluvit se za to, co označil jako rusofobii na Západě. Jeho výpravy si všímají slovenská i ruská média. Podle serveru Štandard je Blaha všeobecně považovaný za nejvíce proruského politika na Slovensku. Vztahy mezi Ruskem a Západem se výrazně zhoršily poté, co vojska vyslaná ruským prezidentem Vladimirem Putinem napadla Ukrajinu.

„Rusko je stále krásné, stále moudré, stále vyspělé... A já jsem přišel poděkovat za osvobození od fašismu. A omluvit se za rusofobii na Západě,“ uvedl slovenský europoslanec na platformě Telegram.

V dočasných ubytovacích zařízeních žije kvůli ukrajinskému ostřelování přes 30 000 obyvatel příhraničních oblastí, uvedla dnes ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová. Z Kurské oblasti, kam v srpnu pronikly ukrajinské jednotky a část území obsadily, podle činitelky úřady evakuovaly přes 112 000 obyvatel. Její prohlášení nebylo možné nezávisle ověřit, podotkla agentura Reuters.

Působení ruských tajných služeb v Německu je stále agresivnější, přibylo případů špionáže i sabotáží

Na veřejném slyšení šéfů trojice německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil ředitel civilní kontrarozvědky BfV Thomas Haldenwang. Šéf civilní rozvědky BND Bruno Kahl poslance varoval, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a že do konce této dekády budou jeho ozbrojené síly pravděpodobně personálně i materiálně schopny území NATO napadnout.

„Sledujeme agresivní chování ruských zpravodajských služeb,“ řekl poslancům výboru pro kontrolu tajných služeb šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Haldenwang. Podle něj přibylo případů ruské špionáže i sabotáží, „a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně“.

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to dnes řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

Hlava státu nepovažuje za překvapení, že země jako Severní Korea, Írán, Niger nebo Venezuela se počítají mezi nejbližší ruské spojence, právě kvůli tomu, že ruská agrese pro některé byla inspirací. Všichni mají podle Pavla zodpovědnost za to, že se tento úpadek mezinárodních standardů zastaví.

Při ruských útocích na Ukrajinu zahynulo během uplynulého dne pět lidí

Čtyři lidé byli zabiti ve městě Časov Jar a v obcích Zvanivka a Vyšněve v Doněcké oblasti, uvedl gubernátor Vadym Filaškin. Další tři lidé byli v regionu během uplynulého dne zraněni.

Ve městě Kupjansk v Charkovské oblasti utrpěl v důsledku útoku ruského dronu zranění 56letý muž, uvedl gubernátor Oleh Syniehubov. V Chersonské oblasti se ruské síly zaměřily na osm sídel, včetně regionálního centra Chersonu. Jedna osoba byla zabita a čtyři byly zraněny, informoval gubernátor Oleksandr Prokudin.

Moskva neobdržela od Berlína návrh na telefonický rozhovor mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, řekl mluvčí Kremlu agentuře Interfax. Prohlášení přišlo poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že Putin není ochoten se Scholzem hovořit o zprostředkování míru na Ukrajině.

Na vojenském letišti v Orenburské oblasti byl v noci na 13. října údajně zapálen ruský vojenský dopravní letoun Tu-134, informovala ukrajinská vojenská rozvědka.

Téměř 37 000 obyvatel bylo evakuováno ze Sumské oblasti, další evakuace pokračují, uvedl Kyiv Independent s odkazem na ukrajinskou armádu. Mezi evakuovanými je skoro 6500 dětí.

Unijní ministři zahraničí budou dnes na jednání v Lucemburku diskutovat opět o dvou hlavních tématech – ruské agresi na Ukrajině a zhoršující se bezpečnostní a humanitární situaci na Blízkém východě. Během oběda je čeká neformální jednání s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym. Půjde o první podobnou schůzku se šéfem britské diplomacie za více než dva roky. Česko bude zastupovat ministr Jan Lipavský.

Dobré ráno, po nedělním slavnostním zahájení dnes pokračuje 28. ročník mezinárodní konference Forum 2000 v pražském Kongresovém centru. Úvodní projev přednese prezident Petr Pavel. Dalšími účastníky budou například kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza nebo běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Mezi hlavní témata 28. ročníku patří Ukrajina.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Veškeré dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.

Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec dnes požádal OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže o prošetření zpráv o zabíjení ukrajinských válečných zajatců. Ukrajinský projekt DeepState předtím uvedl, že ruští vojáci tento týden zastřelili devět Ukrajinců, napsal ruskojazyčný server BBC. „Takové činy jsou hrubým porušením ženevské konvence o zacházení s válečnými zajatci. Takové činy nesmí zůstat bez potrestání a nepřítel musí přijmout plnou zodpovědnost," uvedl Lubinec.

Incident se podle analytiků projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě, stal 10. října u obce Zelenyj Šljach v ruské Kurské oblasti. Ruští vojáci podle analytiků zastřelili devět Ukrajinců, operátorů dronů a dodavatelů ukrajinské armády, kteří se jednotkám Moskvy vzdali.