ONLINE: Nejméně 12 lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, obě země si vyměnily 303 zajatců

Litva pracuje na celonárodním evakuačním plánu, hotov bude na počátku října. Podle litevské veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti LRT to oznámila litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Ta prohlásila, že ruská invaze na Ukrajina ukázala, že pobaltská republika si v ochraně obyvatel jen s obecními a regionálními postupy nevystačí.

„Civilní bezpečnost je dnes důležitější než jindy. Válka proti Ukrajině trvá a země v našem regionu zažívají hybridní útoky, novou realitou jsou dezinformační útoky a sabotáže,“ uvedla Bilotaitéová. Ministryně rovněž řekla, že Litva chce v civilní ochraně spolupracovat s ostatními pobaltskými státy a chce také využít financování z Evropské unie.

Čínské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že tento měsíc uspořádá společná námořní a letecká cvičení s Ruskem. Bez dalších podrobností uvedlo, že manévry se budou konat v Japonském a Ochotském moři. Informovala o tom agentura AP.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský oblastní soud v sibiřském městě Omsk odsoudil bývalého příslušníka žoldnéřské armády zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina za zvláště surovou vraždu těhotné partnerky. Šestatřicetiletý Sergej Kozlov si má odpykat 19 let v trestanecké kolonii s přísným režimem, informoval dnes na svém webu list Kommersant. Obžaloba podle něj žádala doživotí. Odsouzený má také zaplatit milion rublů otci své partnerky jako odškodnění za morální újmu.

Kozlov se z války vrátil loni v létě. Svou, tehdy osmnáctiletou, přítelkyni, která byla v pokročilém stupni těhotenství, zabil v říjnu. Podle očitých svědků skákal po břichu a hrudi ženy, protože mu poškodila reproduktor. Dívka měla poraněnou lebku, zlomený nos, pohmožděný mozek, roztržená játra – dohromady 138 různých zranění.

Kozlov byl před třemi lety odsouzen do vězení za úmyslné způsobení těžké újmy na zdraví, ale zakrátko po vynesení rozsudku se dostal z vězení, protože se nechal naverbovat do války proti Ukrajině. Z války se vrátil s vyznamenáním za odvahu.

Jednu mrtvou si vyžádalo ruské ostřelování města Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, uvedl oblastní šéf Serhij Lysak. Smrtelná zranění 16letá dívka utržila, když se na ni po dělostřeleckém útoku částečně zřítil dům. Tři další lidé jsou zranění.

„Na jedné straně všichni mluvíme o fašismu, nacismu, a přitom mlčky tolerujeme, že po Ukrajině pobíhají jednotky, které mají zcela jasné označení, jež je napojené na hnutí, které dnes považujeme za nebezpečné a zakázané. Protože jde o geopolitický souboj, tak to nikomu nevadí,“ řekl slovenský premiér Robert Fico novinářům v Muzeu holokaustu v Seredi na jihu Slovenska, kam zavítal u příležitosti památného dne obětí holokaustu a rasového násilí.

Ve válce na Ukrajině označuje Rusko za neonacisty členy ukrajinského pluku Azov. Ukrajina tvrdí, že se uskupení reformovalo a oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu.

„Putin podpořil Kamalu. To mě velmi urazilo,“ prohlásil Donald Trump na předvolebním mítinku – přitom prý bývalý americký prezident toho dlouholetého ruského dobře zná. „Možná to udělal s úsměvem, nevím, kdo to sakra může vědět,“ dodal.

Putin minulý týden prohlásil, že Trump uvalil na Rusko víc sankcí a omezení než kterýkoli prezident před ním, zatímco Kamala Harrisová se expresivně a nakažlivě směje. „Ukazuje to, že se jí daří dobře. Možná se zdrží takových kroků,“ řekl prezident patrně sarkasticky.

Polským bezpečnostním složkám se podařilo rozbít skupinu složenou z Rusů a Bělorusů, kteří se snažili získávat informace a pak je využít k vydírání jednotlivců i institucí, informoval dnes polský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Šlo podle něj o součást snahy ruských a běloruských tajných služeb Polsko politicky, vojensky i ekonomicky paralyzovat.

„Běloruské a ruské tajné služby měly jasný cíl – získat informace a použít je k vydírání jednotlivců i různých institucí a vést de facto kyberválku,“ prohlásil Gawkowski na tiskové konferenci.

Jako cíl první fáze útoku si podle něho vybrali Polskou antidopingovou agenturu (POLADA), přes kterou chtěli získat přístup do jiných polských institucí. Šlo o místní samosprávy, ale i státní firmy, které mají co do činění s bezpečností. Členové skupiny podle Gawkowského chtěli prostřednictvím vydírání získávat peníze nebo i případné spolupracovníky.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský poděkoval Jižní Koreji za podporu Ukrajiny, která se brání ruské ozbrojené agresi. Přístup země by měl být příkladem pro její sousedy i další státy v regionu, uvedl šéf české diplomacie v komentáři v deníku The Korea Times. Lipavský do Soulu přicestoval v neděli, čeká jej setkání s jeho protějškem a vystoupí také na konferenci k tématu zodpovědného využití umělé inteligence ve vojenské oblasti.

Jižní Korea od února 2022, kdy Rusko Ukrajinu napadlo, často upozorňuje na vojenskou spolupráci Moskvy se Severní Koreou. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol také loni navštívil Ukrajinu a nabídl jí podporu ve válce. Slíbil tehdy, že Jižní Korea poskytne Ukrajincům humanitární i vojenskou pomoc.

Pro bezpečnost České republiky je v současnosti největší hrozbou ruský imperialismus, Česko tak oceňuje podporu Jižní Koreje vůči Ukrajině, napsal Lipavský. „Nezapomínáme na naši historickou zkušenost, kdy jsme byli napadeni. Podporujeme Chartu OSN, která zakazuje hrozbu nebo použití síly a vyzývá všechny členy, aby respektovali suverenitu, územní celistvost a politickou nezávislost jiných států,“ poznamenal.

Ruská vojska dobyla obec Voďane u Vuhledaru na východě Ukrajiny, uvedl server DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. V Doněcké oblasti ruská vojska dosáhla rovněž nepatrného postupu u měst Časiv Jar a Toreck, ale nedosáhla žádných potvrzených úspěchů u Pokrovska, tvrdí analytici amerického Institutu pro studium války na základě geolokalizovaných záběrů.

Jednu mrtvou si vyžádalo ruské ostřelování Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny, oznámily dnes místní úřady. Kyjev hlásí sestřelení všech ruských dronů, které v noci na dnešek útočily na ukrajinskou metropoli. Bombardování Charkova se podle úřadů obešlo bez obětí a raněných. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila šest z osmi ruských dronů a dvě ze tří raket vypuštěných proti Ukrajině, uvedly ráno ukrajinské vzdušné síly.

„Rusové večer ostřelovali Očakiv z hlavňového dělostřelectva, zabili sedmdesátiletou ženu v jejím vlastním domě,“ napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vitalij Kim. Očakiv ležící na pobřeží Černého moře měl před válkou okolo 14 000 obyvatel.

Na Kyjev ruské drony při pátém útoku od počátku září nalétaly po půlnoci v několika vlnách. Letecký poplach trval více než hodinu. „Silami a prostředky protivzdušné obrany byly všechny útočné drony, které ohrožovaly Kyjev, zničeny na přístupech k hlavnímu městu. Podle předběžných informací se nálet obešel bez škod a raněných ve městě,“ uvedl šéf městské vojenské správy Serhij Popko na telegramu.

Ukrajina si pro úder vybrala oblast Kursk, protože se ukázala jako nejslabší místo obrany okupační armády. V rozhovoru pro CNN to řekl vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj.

Podle generála útočníci plánovali využít toto území jako předmostí pro další akce, zejména pro útok na oblast Sumy.  Rusové se chystali prorazit hranici pár dní po ofenzivě na Charkovském směru 10. května tohoto roku.

„Pro nás byl tento směr vždy hrozbou. Proto jsme při posuzování našich schopností vybrali nejslabší místo v obraně nepřítele, v jeho struktuře,“ vysvětlil Syrskyj podle agentury Unian.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.

Neznámý počet sibiřských bezdomovců podepsal smlouvy týkající se vstupu do ruské armády a zapojení se do války na Ukrajině, píše Radio Free Europe/Radio Liberty. Někteří to dělají pro peníze, jiní prý pro vlast. Moskva se momentálně snaží vyhnout další plošné mobilizaci a zároveň pokrýt personální ztráty svých vojenských uskupení. Celý článek čtěte ZDE.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil incidenty, při kterých se ruské drony dostaly do prostoru Rumunska a Lotyšska, za „připomínku toho, že agresivní akce Ruské federace přesahují hranice Ukrajiny“. „Kolektivní reakcí spojenců by nyní měla být maximální podpora Ukrajiny, aby byla ukončena (ruská agrese), ochráněny životy a zachován mír v Evropě,“ napsal Sybiha v příspěvku na sociální síti X.

Sybiha také podle podle listu Ukrajinska pravda vyzval Západ, aby po incidentech se sestřelováním ruských bezpilotních letounů na území států NATO použil svou protivzdušnou obranu k sestřelování ruských raket a dronů nad Ukrajinou, zvýšil pomoc ukrajinským ozbrojeným silám a zrušil omezení pro používání zbraní Kyjevem.

Plynové zásobníky v Česku jsou naplněné na více než 93 procent, což je více než průměr zásob plynu v předchozích letech, uvedl na sociální síti X ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) s poukazem na očekávaný nástup chladnějších dnů. Ocenil další úspory ve spotřebě. „Vzhledem k tomu, že se blíží konec smlouvy o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu, je neméně dobrou zprávou také to, že plynové zásobníky jsou nadprůměrně naplněné také ve zbytku Evropy,“ doplnil Síkela. Dohoda o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu vyprší v lednu a analytici očekávají, že střední Evropa bude kvůli tomu závislejší na dodávkách potrubím ze severozápadu.

Ukrajinské síly zasáhly velký ropný sklad v Belgorodské oblasti.

Ukrainian forces using longe range munitions hit and destroyed a large oil depot in Belgorod oblast .

— WarMonitor🇺🇦🇬🇧 (@WarMonitor3) September 8, 2024

Na východě Lotyšska poblíž města Rēzekne spadl v sobotu dron, armáda incident vyšetřuje. „Podle předběžných údajů jde o vojenský dron Ruské federace,“ který do lotyšského vzdušného prostoru přiletěl z Běloruska, uvedlo ministerstvo obrany. Bělorusko je blízkým spojencem Moskvy ve válce proti Ukrajině. Jako členský stát NATO Riga o incidentu informovala vedení aliance.

Německý kancléř Olaf Scholz vyzval ke zintenzivnění diplomatického úsilí o rychlejší dosažení míru na Ukrajině, informovala dnes agentura Reuters. Dodal, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při nedávných rozhovorech shodli na potřebě uspořádat novou mírovou konferenci, která by zahrnovala i Rusko.

„Myslím, že je nyní čas diskutovat o tom, jak se z této válečné situace dostat a rychleji dosáhnout míru,“ řekl Scholz v rozhovoru s televizí ZDF. Dodal, že Rusko by se mělo zúčastnit příštího mírového summitu o ukončení války.

Sociálními sítěmi se šíří video z údajného útoku na most přes řeku Seim u obce Karizh v Kurské oblasti. Ukrajinci prý pokračují v ofenzivě na ruském území.

Rumunsko hledá možné trosky dronu, který v noci na dnešek narušil jeho vzdušný prostor během ruského útoku na Ukrajinu. Oznámilo to podle agentury Reuters rumunské ministerstvo obrany.

Ukrajinská protivzdušná obrana dnes oznámila, že zničila 15 z 23 útočných dronů a jednu řízenou střelu odpálenou z Ruska. Podél Dunaje je území Rumunska vzdálené jen několik stovek metrů od ukrajinských říčních přístavů, které opakovaně zasahují ruské útoky.

Ruské ostřelování dnes ve vesnici Čerkaske ve východoukrajinské Doněcké oblasti zabilo tři ženy. Oznámil to dnes podle agentury Reuters šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Šéf správy Doněcké oblasti Filaškin uvedl, že ruské síly ráno zasáhly vesnici Čerkaske kazetovou municí a zabily tři ženy ve věku 43, 45 a 53 let. Kromě toho byl zraněn jeden muž a poničeno bylo nejméně devět soukromých domů a automobilů.

„Teror lze spolehlivě zastavit jen jedním způsobem: Tím, že zaútočíme na ruská vojenská letiště, jejich základny a logistiku ruského teroru,“ uvedl na síti X Zelenskyj, který tento týden v Německu a Itálii žádal, aby Západ jeho zemi přenechal dalekonosné zbraně a nechal ji jimi zasahovat cíle hluboko na ruském území.

Výbuch plynu v logistické společnosti v kyjevské čtvrti Holosijevskij zabil 8. září nejméně dva lidi, informovala Státní služba pro mimořádné situace. Výbuch částečně zničil dvoupatrovou budovu společnosti. Lidé, kteří se v době výbuchu nacházeli uvnitř budovy, byli uvězněni pod sutinami. Výbuch nesouvisel s ruským útokem, uvedla státní záchranná služba.

Počet obětí v Poltavě po rozsáhlém ruském úderu z 3. září opět vzrostl. Jedna osoba zraněná při raketovém útoku na Institut komunikací zemřela v nemocnici. Celkem bylo podle oficiálních údajů zabito 56 osob a 328 osob bylo zraněno.

Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že by si přál, aby v Německu našlo práci „několik set tisíc“ ukrajinských uprchlíků, uvedla německá média Tagesschau. Více než 200 000 ukrajinských uprchlíků již v Německu našlo práci prostřednictvím vládního programu Jobturbo, uvedl Scholz na konferenci s občany a voliči SPD v Teltowě.