ONLINE: Rozsáhlý ruský noční útok na Kyjev. Nejméně čtyři mrtví a dvacet zraněných

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes setká se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Budou spolu jednat o urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Schůzka potrvá tak dlouho, jak bude Putin považovat za nutné, řekl mluvčí Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS a setkání označil za dobrou příležitost, jak předat ruské stanovisko Trumpovi.

„Ne,“ odpověděl Peskov na otázku, zda má prezident na schůzku s Witkoffem vymezený čas. „(Může trvat) hodinu, dvě, tři, čtyři, pokud bude třeba. Potrvá tak dlouho, jak bude podle prezidenta Putina zapotřebí,“ řekl.

Obrazem: Ministři obrany Boris Pistorius, Rustem Umerov, John Healey a Jana Černochová na konferenci v Bruselu

Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy by měl v letošním roce vzrůst o 25 procent, tedy 33 miliard metrů krychlových, protože kontinent potřebuje kompenzovat nižší dodávky plynovody a poptávka se kvůli počasí zvýšila. Dovoz se tak přiblíží rekordní úrovni. Vyplývá to z odhadu, který dnes zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Loni naopak dovoz klesl.

K nárůstu dovozu LNG přispívají nižší dodávky plynovody z Ruska, vyšší domácí poptávka, potřeba zaplnit zásobníky a také vyšší vývoz plynu z EU na Ukrajinu. Za první čtvrtletí dovoz LNG do Evropy stoupl o 23 procent, tedy o více než devět miliard metrů krychlových.

Spojenci na dnešním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to novinářům řekl britský ministr obrany John Healey. Novou podporu oznámili mimo jiné zástupci Británie, Německa či Nizozemska; česká ministryně obrany Jana Černochová uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.

Ministři se sešli v době, kdy je nejistá budoucnost další americké vojenské podpory pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání rozsáhlé vojenské agresi sousedního Ruska. Prezident Donald Trump se více než tři roky po začátku ruské invaze snaží přesvědčit Kyjev i Moskvu k uzavření příměří s vyhlídkou na dlouhodobý mír a v rámci nátlaku na Ukrajinu již jednou sáhl ke zmrazení této podpory.

Estonské vojenské námořnictvo zadrželo v Baltu tanker Kiwala plující do Ruska. Kvůli kontrole jej odeslalo do estonských vod, kde zakotvil, oznámil dnes velitel námořnictva, komodor Ivo Värk na tiskové konferenci ministerstva obrany. Loď byla zadržena kvůli kontrole, uvedl estonský premiér. Plavidlo je na sankčním seznamu Evropské unie, Británie, Kanady a Švýcarska, napsal server Delfi. Komodor Värk podle portálu ujistil, že nynější kontrola nijak nesouvisí s poškozením podmořské kritické infrastruktury v loňském roce.

„Estonské námořnictvo dnes časně ráno zadrželo sankcionované plavidlo plavící se bez vyvěšené státní vlajky. Naše orgány jsou momentálně na palubě lodi a kontrolují její právní stav a bezpečnost. Estonsko bere podezřelé aktivity v Baltském moři velmi vážně,“ napsal premiér Kristen Michal na síti X. Zveřejnil i snímek s popiskem, že estonské námořnictvo zadrželo tanker z ruské „stínové flotily“.

Německo poskytne Ukrajině čtyři systémy protivzdušné obrany IRIS-T, 15 tanků Leopard 1, průzkumné drony a 100 000 dělostřeleckých nábojů v rámci nového balíčku vojenské pomoci, oznámil 11. dubna ministr obrany Boris Pistorius podle televize N-tv.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes slíbil, že Moskva bude dál usilovat o obnovení přímého letecké spojení se Spojenými státy, které by mělo následovat po případném zrušení amerických sankcí na aerolinky Aeroflot. Američané na ruský návrh dosud nereagovali. Lavrov zdůraznil, že výměny vězňů pomáhají upevnit důvěru mezi Ruskem a USA v době, kdy se snaží obnovit vztahy.

Mluvčí Kremlu potvrdil, že do Ruska přiletěl zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Očekává se, že se ještě dnes setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Předsedové českého Senátu a Sněmovny Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vyzvali americký Kongres, aby zachoval stabilní financování rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE). V dopise předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi a úřadujícímu šéfovi Senátu Chucku Grassleymu upozorňují na to, že ukončení činnosti stanice by znamenalo vítězství autoritářských režimů a oslabení svobody slova ve světě. ČTK o tom informoval mluvčí předsedkyně dolní komory Martin Churavý.

„Jsme si plně vědomi úsilí americké administrativy o snížení federálního deficitu a podporu fiskální odpovědnosti. Právě v tomto kontextu však musíme zvážit i širší a dlouhodobé důsledky tohoto rozhodnutí. Ukončení činnosti Rádia Svobodná Evropa by totiž ve skutečnosti znamenalo významné vítězství autoritářských režimů v Evropě, Asii i jinde,“ uvedla Pekarová Adamová. Stanice má totiž podle ní přínos i pro kolektivní obranu demokratických hodnot.

Ukrajinu je třeba vojensky podporovat i v době snah o mírová jednání, aby byla její pozice vůči agresorskému Rusku co nejsilnější. Na úvod dnešní schůzky ministrů obrany kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) se na tom shodli ministři Británie a Německa John Healey a Boris Pistorius. Zasedání skupiny založené před třemi lety Spojenými státy se vůbec poprvé osobně neúčastnil zástupce americké vlády, ministr obrany Pete Hegseth se ke svým kolegům z pěti desítek zemí světa hodlá připojit na dálku. Healey oznámil, že jeho země poskytne Ukrajině vojenskou podporu za dalších 350 milionů liber (10,2 miliardy korun) a vyzval k novým závazkům i ostatní země.

Ministři se sešli v době, kdy je nejistá budoucnost další americké vojenské podpory pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání rozsáhlé vojenské agresi sousedního Ruska. Prezident Donald Trump se více než tři roky po začátku ruské invaze snaží přesvědčit Kyjev i Moskvu k uzavření příměří s vyhlídkou na dlouhodobý mír a v rámci nátlaku na Ukrajinu již jednou sáhl ke zmrazení této podpory.

Ruská vojska, útočící na východě Ukrajiny, dobyla obec Oleksandropil v Doněcké oblasti a pronikla do vsi Uspenivka, ležící jen šest kilometrů od hranice Dněpropetrovské oblasti. Uvedl to dnes v noci server Ukrajinska pravda s odvoláním na projekt Deepstate, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Ztráty ruské armády od rozpoutání války proti Ukrajině v únoru 2022 přesáhly 930.000 mužů, tvrdí ukrajinský generální štáb. Obě země dnes informovaly o zničení desítek nepřátelských dronů.

Ruským jednotkám se dosud nepodařilo proniknout do Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, přestože se o to každý den pokoušejí, uvedl dnes v ukrajinské televizi šéf oblastní správy Volodymyr Arťuch podle serveru RBK-Ukrajina.

Ukrajinské frontové jednotky mají kvůli omezené dostupnosti náhradních dílů a komplikované údržbě problémy s několika zbraňovými systémy dodanými Německem, uvedl 10. dubna list Spiegel s odvoláním na interní německé vojenské dokumenty.

Analýza se odvolává na lednovou přednášku zástupce vojenského atašé na německém velvyslanectví v Kyjevě, které se zúčastnilo asi 200 nižších důstojníků Bundeswehru. Podle přepisu si některé německé systémy vysloužily na Ukrajině pochvalu, jiné se však ukázaly jako nevhodné pro nasazení v konfliktech vysoké intenzity.

Zvláštní tribunál, který západní země plánují zřídit v Haagu v rámci Rady Evropy za účelem vyšetřování ruských zločinů proti Ukrajině, nebude moci soudit Putina, dokud je stále prezidentem, píše server Euronews s odkazem na dva zdroje z evropské diplomacie.

„Alternativně by soud v nepřítomnosti mohl být veden poté, co Putin opustí svůj úřad,“ uvedl jeden z evropských úředníků.

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff odcestoval do Ruska, kde se podle serveru Axios ještě dnes setká s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump se snaží Moskvu přesvědčit, aby souhlasila s příměřím na Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Witkoff, kterého si Trump vybral jako zmocněnce pro Blízký východ, se ujal rovněž kontaktů administrativy amerického prezidenta s Kremlem a mezitím v Moskvě dvakrát jednal s Putinem. Nynější schůzka tak bude třetí.

Británie zvažuje, že na Ukrajinu na pět let vyšle své vojáky, uvedl ve čtvrtek britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na nejmenované zdroje. Vojáci by podle něj na Ruskem napadanou Ukrajinu byli vysláni v rámci plánu, o němž nyní Londýn jedná se svými spojenci.

Jedna z variant plánu, o němž se jedná, je podle zdrojů serveru vyslání Evropany vedených sil na Ukrajinu. Jejich úkolem by bylo odradit Rusko od porušení možné dohody o příměří a zároveň by ulevilo ukrajinským vojákům.

Mluvčí britského premiéra Keira Starmera v březnu podle agentury Reuters uvedl, že „významný počet“ zemí je ochotných poskytnout Ukrajině mírové síly v případě, že bude uzavřena mírová dohoda s Ruskem.

Britský princ Harry dnes přijel na neohlášenou návštěvu Ukrajiny a v západoukrajinském Lvově se setkal s lidmi zraněnými ve válce. S odvoláním na jeho mluvčího o tom napsala agentura AP. Zároveň připomněla, že Harry, který deset sloužil v britské armádě, dlouhodobě spolupracuje se zraněnými veterány.

Harry navštívil ortopedickou kliniku Superhumans Center ve Lvově, která provádí rehabilitace pro zraněné vojáky a civilisty a zároveň zdarma poskytuje protézy, rekonstrukční operace a psychologickou pomoc.

Vévoda ze Sussexu, který sloužil deset let v britské armádě, z toho dvakrát v Afghánistánu, kde působil v posádce bojového vrtulníku Apache, ve kterém obsluhoval palubní zbraně, se zaměřuje na pomoc zraněným vojákům dlouhodobě. V roce 2014 založil hry Invictus Games, které zraněným veteránům nabízí příležitost soutěžit ve sportovních disciplínách podobných paralympiádě.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

americká velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinková po zhruba třech letech v Kyjevě odchází z funkce. Napsaly to dnes agentury AP a Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Její rezignace se očekávala už nějakou dobu, zejména s ohledem na to, že administrativa současného prezidenta Donalda Trumpa klade důraz na sbližování s Ruskem a ukončení rusko-ukrajinské války, podotkla AP.

Brinkovou do vedení diplomatické mise na Ukrajině jmenoval v roce 2022 tehdejší prezident Spojených států Joe Biden a ve východoevropské zemi působila od května téhož roku, napsala agentura Reuters, která s odvoláním na své zdroje dále píše, že diplomatka odchází na vlastní žádost. Chystá se prý zcela opustit diplomatickou službu.

Vážení čtenáři, přejeme klidnou noc. Online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána, děkujeme za jeho sledování.

Při dnešním ruském raketovém úderu na ukrajinské město Dnipro zahynul dvaačtyřicetiletý muž, oznámil šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu. Další lidé podle něj utrpěli zranění a na místě vypukl rozsáhlý požár, poškozen je civilní objekt.

Agentura Reuters později s odvoláním na šéfa správy Žytomyrské oblasti Vitalije Bunečka informovala o zabitém člověku při ruském dronovém útoku, který zasáhl bytový dům. Další lidé jsou zraněni. Podle veřejnoprávní stanice Suspilne útok zasáhl obec Ozerne, poblíž které se nachází vojenské letiště.

Ukrajinská armáda uvedla, že její dron natočil ruského vojáka, kterak popravuje ukrajinského zajatce. V ruinách v jihoukrajinské vesnici Pjatichatky záběry ukazují stojícího Rusa a vzdávajícího se ukrajinského vojáka - ruský na něj však namíří zbraň a stiskne spoušť.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí ukrajinské vsi Žuravka, která se nachází v Sumské oblasti hraničící s ruskou Kurskou oblastí. Kyjev se k tomuto tvrzení nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj ve středu řekl, že Rusko už fakticky začalo se svou ofenzivou na Sumskou a Charkovskou oblast.

Rusko proniklo do Sumské oblasti poté, co v posledních týdnech vypudilo ukrajinské vojáky z většiny sousední Kurské oblasti, poznamenala agentura Reuters. Hlášený ruský postup v Sumské oblasti ukazuje na širší potíže ukrajinské armády, která v poslední době v Kurské oblasti neustále ztrácela pozice, píše agentura AFP.

Britská protiteroristická policie zadržela na londýnském letišti Stansted muže (38) z Rumunska v souvislosti s požárem v logistickém centru společnosti DHL nedaleko Birminghamu z loňského července. „Vyšetřování nadále pokračuje a jeden muž byl zatčen pro trestné činy podle zákona o národní bezpečnosti,“ uvedla policie; konkrétně je podezřelý z napomáhání zahraniční zpravodajské službě.

Loni 22. července se vznítil balíček v Midpoint Way v Minworthu v logistickém centru DHL. Vyšetřování případu se ujala protiteroristická policie. Při požáru na birminghamském předměstí nebyl nikdo zraněn. Britská protiteroristická policie stále prošetřuje, zda ruští agenti neumístili do balíčku zápalné zařízení, které pak způsobilo požár. Totožný incident se tehdy odehrál v dalším skladišti DHL v Německu, politici hovoří o hybridních útocích Ruska proti Západu.

Americké ministerstvo zahraničí označilo diplomatické rozhovory s ruskými protějšky v Istanbulu za konstruktivní, ale uvedlo, že je i nadále znepokojeno ruským zákazem zaměstnávat na zastupitelských úřadech místní zaměstnance. Delegace obou zemí se při jednání zaměřily na dokončení zajištění přístupu k bankovním službám pro diplomatické mise, dodalo podle agentury Reuters ministerstvo.

Podle ruského velvyslance ve Spojených státech dnešní rozhovory umožnily posunout se blíže k normalizaci činnosti diplomatických misí obou zemí, píše ruská agentura TASS. Obě delegace podle Darčijeva zdůraznily nutnost obnovení přímých letů mezi oběma zeměmi pro rozšíření obchodních vazeb a kontaktů.

„Čína není iniciátorem ukrajinské krize, ani zúčastněnou stranou. Jsme pevným zastáncem a aktivním propagátorem mírového urovnání krize,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien k vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Moskva do války zatahuje Čínu. A vyzval „zainteresované strany“, aby se neuchylovaly k „nezodpovědným poznámkám“.

Na ruském konzulátu v Istanbulu dnes skončilo druhé kolo rusko-amerických rozhovorů zaměřených na provoz zastupitelských úřadů obou zemí. Jejich činnost byla výrazně omezena v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Rozhovory se nicméně nijak netýkaly Ukrajiny, píše agentura AFP.

Ministři obrany skupiny zemí, která připravuje budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, budou dnes v Bruselu diskutovat zejména o další podpoře Ukrajiny i o tom, jak by mohli přispět k případné mírové misi evropských vojáků v zemi. Před začátkem jednání to uvedl lotyšský ministr obrany Andris Sprúds.

Setkání zemí takzvané „koalice ochotných“ v sídle NATO pořádá Británie a Francie. Účastní se více než tři desítky zemí, které společně diskutují o další podpoře Ukrajiny. Česko na schůzce zastupuje šéfka resortu obrany Jana Černochová.