ONLINE: Nejhorší útok Rusů na Charkov od roku 2022. Město počítá mrtvé

Terčem útoku dronů se stala města Saratov a Engels, kde byl poškozen průmyslový podnik, uvedl gubernátor ruské Saratovské oblasti. Ukrajinský generální štáb později informoval o úderu na ropný sklad v Engelsu.

„Tento ropný sklad zásoboval palivem vojenské letiště Engels-2, kde sídlí nepřátelské strategické letectvo,“ uvedlo velení ukrajinské armády na facebooku a podotklo, že v oblasti byly zaznamenány výbuchy a požár, ale výsledky bojové operace jsou stále upřesňovány. Zničení tohoto ropného skladu by podle ukrajinských sil znamenalo pro ruské strategické letectvo vážné logistické problémy a snížila by se jeho schopnost útočit na ukrajinská města.

Gubernátor ruské Saratovské oblasti Roman Busargin ve svých zprávách o útoku na Saratov a Engels neupřesnil, který průmyslový objekt byl poškozen. Napsal, že v něm vypukl požár. 

V Německu se necelých sedm týdnů před volbami rozhořela debata o tom, kolik by měla země vydávat na svou obranu. Vyvolal ji návrh ministra hospodářství za stranu Zelených Roberta Habecka, aby se výdaje zvýšily na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). A čerstvě ji přiživil i požadavek nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po spojencích v NATO požaduje dokonce pětiprocentní výdaje na obranu.

Habeck, který je kandidátem strany Zelených na kancléře, v rozhovoru s časopisem Der Spiegel v pátek vyzval, aby se německé výdaje na obranu zvýšily na 3,5 procenta HDP. Zástupci zemí NATO se v roce 2014 dohodli, že vojenské rozpočty budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději do roku 2024 dosáhly dvou procent HDP.

Podle Habecka ale ruská invaze na Ukrajinu z roku 2022 zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Válka definitivně ukončila také tradiční pacifistickou politiku strany Zelených, kteří nyní patří v Německu k jedněm z největších podporovatelů zbrojních dodávek Kyjevu.

Ukrajinská armáda podle agentury Reuters oznámila, že její protivzdušná obrana v noci sestřelila 41 z celkového počtu 64 bezpilotních letounů, které Rusko vypustilo. Z toho 22 dronů bylo „falešných“, nepředstavovaly tedy hrozbu a nedosáhly cíle, dodala. Na soukromý dům v Kyjevské oblasti podle místních úřadů dopadly trosky dronu, které poškodily fasádu a okna, nikoho však nezranily.

Kromě Kyjeva byl letecký poplach vyhlášen také v dalších osmi ukrajinských regionech, napsal ruskojazyčný server BBC.

Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zachytila a zničila 32 ukrajinských dronů nad sedmi oblastmi Ruské federace a nad Azovským mořem, uvedlo podle agentur ruské ministerstvo obrany. Útoku ruských dronů naopak podle místních úřadů čelil v noci Kyjev a letecký poplach byl vyhlášen také v dalších osmi ukrajinských regionech, napsal ruskojazyčný server BBC. Oběti ani jedna ze stran konfliktu nehlásí.

Terčem „masivního útoku“ ukrajinských dronů se stala zejména ruská Saratovská oblast a město Engels, uvedl gubernátor oblasti Roman Busargin. Požár podle něj poškodil jeden z průmyslových podniků v regionu, neupřesnil však jaký. Na ruských telegramových kanálech se objevily informace, že podle místních obyvatel byl cílem útoku sklad ropy.

„Obyvatelé Engelsu hlásí výbuchy ve městě a sdílejí také fotografie velkého požáru v oblasti ropného skladu. Podle místních bylo slyšet nejméně pět výbuchů. Oficiální informace zatím nejsou k dispozici,“ napsal kanál Baza.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajinský pilot stíhacího letounu F-16 údajně v prosinci při rozsáhlém ruském útoku během jediného letu zneškodnil šest ruských střel. Velitelství ukrajinského letectva na facebooku uvedlo, že jde o rekord za dobu používání těchto letadel. Dvě střely pilot sestřelil leteckým kanonem. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Rusko 13. prosince podniklo další z velkých útoků na Ukrajinu. Na její území vyslalo téměř 200 dronů a více než 90 raket a střel různých typů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o jeden z největších útoků na energetickou infrastrukturu jeho země.

Nastupující americký prezident Donald Trump chce, aby členské země Severoatlantické aliance prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Dosavadní cil je přitom na úrovni dvou procent HDP, a ani tak ho všechny alianční státy nesplňují.

Trump svůj požadavek vznesl na obsáhlé tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago, která se dotkla široké škály témat od možného připojení Kanady k USA, přes výdaje na obranu či migraci až po duševní zdraví velryb.

Pokud jde o armádu, zopakoval Trump svůj názor, že evropské země dávají na obranu málo, a to podpory Ukrajiny, která se brání od roku 2022 rozsáhlé ruské vojenské agresi. Pro Kyjev jsou totiž klíčovým podporovatelem Spojené státy, přestože je od Evropy podle Trumpa odděluje „věc zvaná oceán“. Republikán připomněl své dřívější apely na státy aliance, aby zvýšily výdaje na obranu, jinak je USA nebudou chránit.

„Mělo by to být pět procent, ne dvě procenta,“ vyjádřil dnes Trump své přesvědčení. „Všichni si to mohou dovolit,“ podotkl.

Zmocněnec zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg odložil cestu do Kyjeva a dalších evropských metropolí na dobu po inauguraci nového šéfa Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na lidi obeznámené s plánováním cesty. Dnes to potvrdil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.

Kellogg, který se ujme role Trumpova zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko, cestu do Evropy a schůzku s ukrajinskými představiteli původně plánoval na začátek tohoto měsíce. Jménem příští americké administrativy měl zjišťovat, „jak se věci mají“ ve skoro tři roky trvajícím konfliktu Ruska s Ukrajinou. Kellogg se ale do Kyjeva a dalších hlavních měst v Evropě vydá až po Trumpově inauguraci 20. ledna. Proč cestu odložil, není zatím jasné, píše Reuters.

První letošní schůze Senátu začne 22. ledna. Senátoři na ní mají rozhodnout o odkladu digitalizace služeb státu nebo o pravidlech digitalizace finančního trhu. Schvalovat mají také novely o ochraně ovzduší, o vysokých školách či o prodloužení pobytu ukrajinských uprchlíků v Česku. 

Ukrajinská armáda dnes zasáhla velitelské centrum ruských ozbrojených sil v Kurské oblasti, informoval ukrajinský generální štáb. Ukrajinské jednotky do tohoto regionu překvapivě pronikly loni v srpnu a před několika dny tam podle ukrajinských i ruských médií zahájily novou ofenzivu.

 Švédské námořnictvo vyzvedlo z Baltského moře kotvu ropného tankeru Eagle S a předalo ji finským úřadům, píše agentura AFP. Helsinky tanker podezřívají z toho, že v prosinci poškodil podmořské kabely mezi Finskem a Estonskem a že patří k takzvané stínové flotile Ruska. Finský operátor Elisa v pondělí oznámil, že dva telekomunikační kabely jsou již opraveny. Kabel pro vedení elektrické energie EstLink 2 zatím opraven nebyl.

„Loď HMS Belos kotvu lokalizovala, vyzvedla a předala finským úřadům,“ sdělil agentuře AFP mluvčí švédského námořnictva Jimmie Adamsson. Loď Eagle S, která se v současné době nachází východně od Helsinek, finské úřady zadržely.

Ruský patriarcha Kirill u příležitosti pravoslavných Vánoc požehnal křížům a ikonám pro ruské vojáky, kteří se účastní invaze na Ukrajině. S odvoláním na ruskou pravoslavnou církev to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Podle státní tiskové agentury TASS v kázání po vánoční bohoslužbě v chrámu Krista Spasitele v Moskvě hovořil Kirill o tom, co nazval kolapsem morálky Západu a silným charakterem obyvatel Ruska. Moskva už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, přičemž Kirill válečné tažení podporuje.

„Nenávidí nás, protože nabízíme jinou, alternativní cestu civilizačního rozvoje,“ pronesl ruský patriarcha. Podle TASS dále prohlásil, že zatímco na Západě je vědecký pokrok spojen „s úplným zhroucením všeho, co souvisí s lidskou morálkou“, Rusko ukazuje příklad toho, jak vědu, technologie, vzdělání a kulturu spojit s vírou. Rusko nelze „fyzicky udusit“, řekl Kirill.

Slovenský premiér Robert Fico a ministryně hospodářství Denisa Saková budou ve čtvrtek jednat v Bruselu s představiteli Evropské komise (EK) o zastavení tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu na Slovensko, informoval úřad slovenské vlády. Fico dříve kritizoval krok Ukrajiny, která na začátku letošního roku ukončila přepravu ruského plynu přes své území po vypršení platnosti příslušné smlouvy mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem.

Na dnešek plánovaná schůzka slovenské vládní delegace se zástupci EK a Ukrajiny v Bruselu byla podle pondělního oznámení Bratislavy zrušena kvůli neúčasti ukrajinské strany.

Ukrajinský generální štáb v dnešní svodce o vývoji bojů uvedl, že během uplynulého dne se odehrálo na bojišti 218 střetů, a dále informoval o odrážení ruských útoků.

U Kurachove podle něj ukrajinští vojáci odrazili 26 ruských útoků, včetně u Dačne. Na frontě u Pokrovsku zastavili ukrajinští obránci 41 ruských útoků, tvrdil generální štáb. V Kurské oblasti podle něj Ukrajinci odrazili 94 ruských útoků.

Většina Ukrajinců stále důvěřuje svému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který vede zemi, jež už téměř tři roky čelí ruské invazi. Jejich podpora ale za poslední rok výrazně klesla. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS), o němž dnes informovala agentura AFP.

Průzkum provedl KIIS v první polovině prosince, tedy asi měsíc po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách; zvolený prezident v předvolební kampani sliboval, že se postará o rychlé ukončení rusko-ukrajinské války. Z 2000 lidí žijících na území pod ukrajinskou kontrolou 52 procent odpovědělo, že Zelenskému důvěřuje. Na konci roku 2023 se ale takto vyjádřilo 77 procent.

Server Ukrajinska pravda píše o jedné oběti a třech zraněných po pondělních ruských útocích na obce Siversk a Rivne v Doněcké oblasti na východě země.

Jednalo se podle něj o dva manželské páry. Při ostřelování Siversku zahynul čtyřiašedesátiletý muž, jeho jednašedesátiletá žena utrpěla zranění, cituje web mluvčí prokuratury. Později v obci Rivne podle ní ruský dron zaútočil na civilní vůz, kde cestoval další pár seniorů, jenž vyvázl se zraněními.

Ukrajinské letectvo ohlásilo sestřelení 28 ruských dronů v noci na dnešek. Dalších deset bezpilotních strojů, které označilo za imitace dronů, podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobilo škody, přičemž tři z nich zamířily směrem zpět do Ruska. Ruské ministerstvo obrany ráno na telegramu informovalo o zničení jednoho ukrajinského bezpilotního letounu nad Belgorodskou oblastí.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 28 útočných dronů typu Šáhed a dalších typů bezpilotních letounů v Poltavské, Sumské, Charkovské, Čerkaské, Mykolajivské, Chersonské a Kirovohradské oblasti, napsaly dnes ráno ukrajinské vzdušné síly na telegramu. „Nebyly zaznamenány žádné zásahy,“ podotklo letectvo.

Ruští okupanti pokračují ve svých útocích podél celé frontové linie, zejména  zesílili své útoky v Charkovské oblasti.

Podle analytiků DeepState se během posledního dne nepříteli podařilo zmocnit se tří osad v Doněcké oblasti a Charkovské oblasti.

„Nepřítel obsadil Lozovu, Ivanivku, Ševčenka a postoupil také k Toretsku,“ uvádí agentura Unian.

Západ potopil Ukrajinu. V ostrém rozhovoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (46) tvrdě kritizoval západní lídry za jejich nezájem dostát svých závazků. Zároveň naznačil ochotu jednat s Vladimirem Putinem (72), ale až po nástupu Donalda Trumpa (78). Podle analytika Milana Mikuleckého šlo však v podání Zelenského o promyšlený tah. Celý článek čtěte ZDE.

Vážení čtenáři, děkujeme za zájem o online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes, u příležitosti pravoslavných Vánoc, zašel do kostela sv. Jiří v Moskvě na sváteční mši.

Desítky z přibližně 2000 ukrajinských vojáků, kteří podstupovali výcvik ve Francii, tam dezertovaly. Činitel francouzské armády potvrdil takové informace některých médií publikované v minulých týdnech. Zmíněný zdroj dodal, že francouzské úřady nemají pravomoc ukrajinské zběhy zadržet. Francouzské ministerstvo obrany požádalo Kyjev o vysvětlení záležitosti.

Francie se loni v rámci vojenské podpory země bránící se již téměř tři roky ruské agresi podílela na výcviku členů 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské. Ukrajinská média však nedávno popsala hromadné dezerce z této brigády. Například podle renomovaného ukrajinského novináře Jurije Butusova, jenž působí jako šéfredaktor portálu Censor.net, dezertovalo na 1700 vojáků brigády dříve, než se dostalo do boje. Padesátka mužů uprchla ještě při výcviku ve Francii, uvedl.

„Bylo tu jisté množství zběhnutí, ale je to okrajový počet vzhledem k množství vycvičených,“ sdělil dnes nejmenovaný francouzský činitel agentuře AFP. Šlo podle něho o desítky lidí, přičemž brigáda jich měla 4500.

Epifanie/teofanie neboli „slavné zjevení se Božího Syna v těle“ je hlavním svátkem ortodoxních Vánoc. Pravoslavní křesťané na východě ho slaví rituální otužileckou koupelí coby připomínkou křtu Ježíše v řece Jordán. Na Ukrajině se tak do doslova ledových vod dnes nořili civilisté i vojáci.

Při bojích v ruské Kurské oblasti zahynulo okolo 15.000 ruských vojáků, řekl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Ukrajině se podařilo vytvořit nárazníkovou zónu, dodal. 

„Důležité je, že okupanti nemohou v současnosti nasměrovat všechny tyto síly do jiných regionů, zvláště do Doněcké, Sumské, Charkovské a Záporožské oblasti,“ prohlásil Zelenskyj po schůzce s nejvyšším velením ukrajinské armády. Nezávislá média odhadují, že Rusko v Kurské oblasti nasadilo přes 50.000 vojáků, více než 10.000 jich od listopadu poslala Severní Korea. Zelenskyj před dvěma týdny uvedl, že Severokorejců zemřelo už na 3000.

Místopředseda Sněmovny a předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček potvrdil velvyslanci Vasylu Zvaryčovi, že Ukrajina může dál počítat s podporou hnutí ANO. Na dnešním setkání mluvili i o obchodní spolupráci, nejen při obnově země. Havlíček, o němž se spekuluje jako o možném premiérovi po podzimních sněmovních volbách, to napsal na síti X. Podle velvyslance Česko a Ukrajina sdílejí mnoho společných zájmů. Na síti X v souvislosti s jednáním zmínil, že vzájemný obchod roste, loni dosáhl téměř tří miliard dolarů (72,8 miliardy korun).