ONLINE: Čtyři zraněné děti po ruském náletu na Charkov. A německý ministr obrany v Kyjevě

„Česko oficiálně předalo kogenerační jednotky a vybavení primární péče starostovi města Charkov,“ tweetuje ministerstvo zahraničí. „Historicky první projekty česko-tchajwanské spolupráce míří právě sem. Přinášíme elektrickou energii a teplo do charkovských domovů.“

Až osm let vězení hrozí Ukrajinci z města Derhači u Charkova, který Rusku poskytoval informace o ukrajinských silách v okolí. Do ruských služeb jej zlákala Ruska, s níž se sblížil na seznamce v mobilní aplikaci, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na informace od ukrajinské tajné služby SBU a generální prokuratury.

Ruská přítelkyně se podle prokuratury vydávala za novinářku píšící o dění v Charkovské oblasti a o místních lidech. S nezaměstnaným Ukrajincem navázala „romantický vztah“ právě kvůli získání informací o dislokaci ukrajinských jednotek a vojenské techniky. Muž se potuloval městem a tajně pořizoval snímky z míst, kde se nacházeli vojáci. Tyto informace pak posloužily k zaměření ruských raket a bezpilotních letounů. Strážci zákona informátora zadrželi při činu, vylíčil deník a dodal, že podezřelý čeká na soud ve vyšetřovací vazbě.

Dohodu o komplexním strategickém partnerství dnes na summitu v severokorejské metropoli Pchjongjangu podepsali ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Jednání mezi Putinem a Kimem trvalo asi dvě hodiny. Hodinu a půl spolu hovořili za účasti delegací, další půlhodinu pak hovořili mezi čtyřma očima, uvedla agentura Interfax.

Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov podle TASS řekl, že nový dokument nahradí předchozí smlouvy z let 1961, 2000 a 2001. Potřeba nové smlouvy je podle Ušakova dána vývojem geopolitické situace ve světě a v regionu a také změnami, ke kterým v poslední době došlo v bilaterálních vztazích mezi Ruskou federací a KLDR. Nový dokument nemá konfrontační charakter, není namířen proti žádným zemím, ale směřuje k zajištění větší stability v oblasti, dodal.

Za poslední den ztratil protivník 1130 lidí, 10 tanků, 12 obrněných vozidel, 34 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Minské dohody měly vyřešit první ruskou agresi proti Ukrajině v roce 2014. Jejich výsledkem byla druhá ruská agrese. Pak se spolehněme, že Rusko nějakou dohodu bude ctít, pokud nebude vnímat naši sílu a odhodlání,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). 

Moskva čeká na odpověď Washingtonu na své návrhy ohledně výměny vězňů, prohlásil náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru, který zveřejnila státní agentura TASS. Tyto návrhy přicházejí v době, kdy 26. června má začít soud s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, zadržovaným v Rusku už déle než rok, připomněla agentura AFP.

„Míč je na straně Spojených států a čekáme od nich odpověď na nápady, které jsme jim předložili,“ řekl diplomat. „Chápu, že určitě některé z nich se Američanům nezamlouvají, ale to je jejich problém. Pokládáme náš přístup za naprosto odůvodněný a zdravě vyvážený. Počítáme s tím, že právě takto k tomu (Američané) přistoupí,“ dodal bez dalších podrobností.

Soud v ruském Vladivostoku dnes poslal na tři roky a devět měsíců do trestanecké kolonie amerického vojáka obviněného z krádeže 10.000 rublů (asi 2610 korun) a vyhrožování zabitím. Má také nahradit škodu, kterou způsobil své ruské milence. Rozsudek není pravomocný a advokát Američana řekl, že se proti němu odvolá.

Gordon Black se během procesu částečně přiznal, píše agentura TASS. Podle vyšetřovatelů letos v květnu svoji přítelkyni chytil v pod krkem, což chápala jako reálné ohrožení života. Z peněženky jí ukradl 10.000 rublů, protože neměl vlastní peníze. Hotovost použil k uhrazení svých výdajů, včetně zaplacení hotelového pokoje, v němž ho zadrželi.

Washington opakovaně vyzývá své občany, aby do Ruska necestovali. Spojené státy obviňují Moskvu, že americké občany posílá do vězení proto, aby je následně mohla vyměnit za Rusy zadržované v USA.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 19 z 21 dronů, kterými na její území zaútočilo Rusko. Informoval o tom mluvčí ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podle úřadů úlomky z jednoho ze sestřelených dronů způsobily škody ve vsi Malechiv u Lvova.

Ve Lvovské oblasti protivzdušná obrana zneškodnila všech pět bezpilotních letounů nepřítele, uvedl Maksym Kozyckyj, šéf tohoto regionu u hranic s Polskem. Úlomky jednoho z nich zasáhly vícepodlažní dům v Malechivu na severním předměstí Lvova. Jeden člověk utrpěl zranění, zničeno bylo mnoho oken. Později byl nad touto obcí zneškodněn ještě jeden dron.

Další drony ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v Chersonské, Mykolajivské, Dněpropetrovské, Kirovohradské a Chmelnycké oblasti, uvedl mluvčí letectva.

Ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi, uvedla severokorejská média poté, co šéfa Kremlu jeho hostitel dnes před svítání přivítal na letišti v Pchjongjangu.

Agentura Reuters píše, že Kim si s Putinem podal ruku, objali se a pak spolu v limuzíně odjeli k Putinovu hotelu. Šlo o vůz značky Aurus, který šéf Kremlu severokorejskému vůdci letos v zimě daroval k osobnímu využití. Ulice Pchjongjangu byly vyzdobené Putinovými portréty a na dominantě hlavního města, nedokončeném 330metrovém hotelu byl obrovský nápis „Vítej, Putine“.

Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov řekl, že oba lídry během dneška čeká jednání mezi čtyřma očima, galakoncert, státní recepce, přehlídka čestné stráže, podpisy různých dokumentů a prohlášení pro média.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Nasazení západních zbraní proti cílům na ruském území přináší výsledky, řekl včera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém každovečerním proslovu. Zpomalil se postup ruských vojsk na severu Charkovské oblasti.

Situaci v tomto regionu, kde ruská armáda v květnu vnikla na ukrajinské území, ovlivnilo zničených ruských pozic a odpalovacích ramp u hranic s Ukrajinou. "Funguje to. Přesně tak, jak jsme očekávali," řekl Zelenskyj.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Vyšetřovací výbor Ruské federace potvrdil, že ukrajinské letectvo v únoru sestřelilo nad Azovským mořem vzácný ruský letoun včasné výstrahy a řízení A-50, přičemž zahynulo deset členů posádky.

Letadlo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přistálo dnes večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg upozornil, že Putinova návštěva totalitní země má „mezinárodní přesah“. Spekuluje se zejména o vojenské podpoře, kterou by Pchjongjang mohl poskytnout Moskvě válčící už více než dva roky proti Ukrajině.

Putina podle BBC doprovázejí ministr obrany Andrej Belousov, ministr zahraničí Sergej Lavrov a představitelé ruské vesmírné agentury Roskosmos. Ruské úřady už dříve uvedly, že Moskva chce s KLDR prohloubit spolupráci ve všech oblastech. Šéf Kremlu vpředvečer návštěvy oznámil, že Moskva hodlá s KLDR podepsat „komplexní dohodu o strategickém partnerství“, jejíž součástí by měla být i bezpečnostní spolupráce.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Charkovské oblasti

Lotyšská vláda vyčlenila 10 milionů eur z pohotovostních fondů na posílení obrany na východní hranici země, informovalo lotyšské ministerstvo obrany.

Dva lidé zemřeli při výbuchu miny v ruské Brjanské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou poté, co vstoupili do zakázaného pásma a ignorovali cedule varující před nebezpečím. Na platformě Telegram to dnes uvedl oblastní gubernátor Alexandr Bogomaz. Třetí člověk podle něj utrpěl zranění.

Incident se odehrál v Klimovském okrese, který sousedí s ukrajinskou Černihivskou oblastí. Bogomaz vyzval obyvatele, aby v pohraničních obcích nechodili do míst, kde jsou cedule varující před minami. Více podrobností nesdělil.

Švédsko si dnes předvolalo ruského velvyslance kvůli tomu, že v pátek ruský bombardér Su-24 narušil vzdušný prostor této skandinávské země. Informuje o tom dnes agentura AFP.

Ruské vojenské letadlo krátce narušilo švédský vzdušný prostor východně od baltského ostrova Gotland a švédská armáda k němu vyslala dvě stíhačky Gripen. „Ruské akce jsou nepřijatelné a ukazují na nedostatek respektu k naší územní celistvosti,“ řekl v pátek šéf švédského letectva Jonas Wikman. „Sledovali jsme celý řetězec událostí a byli jsme na místě, abychom zasáhli,“ doplnil.

Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin obvinil ruské invazní jednotky, že v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny uřízly nebo uťaly hlavu ukrajinskému vojákovi. Ukrajina získala informaci, že velitelé jedné z ruských jednotek ve Volnovašském okrese nařídili podřízeným, aby ukrajinské vojáky nebrali do zajetí, ale krutě je zabili, cituje ukrajinská prokuratura na Telegramu Kostina. Moskva se k obvinění nevyjádřila.

Ukrajinská generální prokuratura uvádí, že ukrajinská armáda objevila během leteckého průzkumu na jedné z bojových pozic v Doněcké oblasti obrněné vozidlo ukrajinských ozbrojených sil a na něm hlavu ukrajinského vojáka. Zprávu úřad doplnil fotografií vozidla, která je částečně rozmazaná v místech kapoty vozu.

Ukrajina je blíže společné roamingové zóně se státy Evropské unie. Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle agentury DPA podepsal odpovídající změnu zákona. Pro válkou zmítanou zemi je to další krok ke sblížení s EU. Ukrajina je prvním kandidátem na vstup do EU, který takový krok učinil.

„Nyní musíme obdržet kladné hodnocení našich legislativních změn z evropské strany a zahájit jednání s EU o přistoupení k jednotnému roamingovému prostoru,“ uvedl ministr pro digitální technologie Mychajlo Fedorov.

USA záměrně zdržují výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16, což povede k tomu, že bude méně vycvičených pilotů než stíhaček, řekla ukrajinská poslankyně Oleksandra Ustinová deníku Times.

Estonský soud poslal do vězení na šest let a tři měsíce bývalého profesora prestižní univerzity ve městě Tartu Vjačeslava Morozova, kterého shledal vinným ze špionáže. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters. Estonská bezpečnostní policie (KaPo) podle stanice ERR vinila Morozova, jenž je ruským občanem, ze spolupráce s ruskými tajnými službami.

Estonské bezpečnostní složky zatkly Morozova na začátku ledna a obvinily ho mimo jiné ze shromažďování informací o vnitřní, obranné a bezpečnostní politice Estonska či o vztazích se spojenci nebo sociální soudržnosti. Ředitel KaPo Margo Palloson tehdy ERR řekl, že univerzity jsou považovány za cíle, neboť mají přístup k údajům, které mohou pomoci ruským tajným službám lépe se zaměřit na estonskou společnost či instituce.

Švýcarské úřady vyšetřují ruského diplomata, který čelí podezření, že si chtěl nezákonně opatřit zbraně a nebezpečné látky. Informoval o tom švýcarský deník Tages-Anzeiger a podle agentury DPA dnes švýcarské spolkové státní zastupitelství potvrdilo, že v této souvislosti požádalo vládu o souhlas se stíháním politického trestného činu. Státní zastupitelství a policie už v rámci „zajišťovacích opatření“ provedly domovní prohlídky, sdělil úřad DPA.

Podle Tages-Anzeiger se vyšetřování soustřeďuje na diplomata, který je akreditovaný na ruském velvyslanectví v Bernu. Tento údajný agent se dostal do podezření jen několik týdnů před víkendovým švýcarským summitem o míru na Ukrajině. Mezi delegacemi ze stovky zemí a organizací bylo 57 hlav států a šéfů vlád, ale nikdo z Ruska, které na jednání nebylo pozváno.

Nejvyšší soud v ruském Tatarstánu zamítl žádost rusko-americké novinářky žijící v Česku Alsu Kurmaševové o propuštění z vazby. Informoval o tom dnes deník Kommersant s odvoláním na jejího právního zástupce. Ruské úřady viní novinářku stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) z toho, že se v zemi nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka.

Podle médií ruská justice viní reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě, jak Moskva označuje informace, které neodpovídají oficiálnímu popisu ruské invaze na Ukrajinu. Konkrétně je Kurmaševová stíhaná za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.

Pokles důvěry Čechů v armádu souvisí podle agentury STEM s jejich politickými preferencemi. Mezi příznivci nejsilnějších politických stran jsou rozdíly v důvěře v desítkách procentních bodů, uvedl dnes před poslanci branného výboru analytik STEM Jiří Táborský. Důvěra v armádu se podle STEM snižuje čtvrtým rokem v řadě, letos v lednu jí věřilo 62 procent obyvatel. Proti březnu 2020, kdy se armáda těšila největší důvěře, to je podle dat STEM propad o 16 procentních bodů.

„Jisté je, že krátce po volbách do Sněmovny a po začátku války na Ukrajině se z armády stalo politické téma, přičemž politická témata jsou polarizující z principu věci. Tento trend navíc pokračuje a zdá se, že posiluje,“ sdělil Táborský v aktuální tiskové zprávě STEM.

Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM, který dnes její zástupci představili poslancům z branného výboru. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války však proti lednu mírně klesl. Více než polovina obyvatel podporovala setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku.

Česko by mělo podle 65 procent dotázaných usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když by to znamenalo, že Rusku zůstanou některá zabraná území. Proti lednu jde o pokles o čtyři procentní body. Loni v září tvořil podíl lidí podporujících rychlý konec války 62 procent a loni v červnu 64 procent.