ONLINE: Čtyři zraněné děti po ruském náletu na Charkov. A německý ministr obrany v Kyjevě

Na Ukrajině žije mnoho mužů ve skrytu kvůli strachu z odvodů do armády k obraně země proti ruské invazi. S několika z nich hovořil deník The New York Times (NYT). Muži si nechávají doručovat jídlo, pracují z domova a ve skupinách na sociálních sítích, které mají desítky tisíc členů, sledují pohyb odvodových důstojníků.

Pětačtyřicetiletý Vladyslav tráví většinu dní ve svém bytě, z jehož oken často dalekohledem vyhlíží na ulici, kde u vstupu do metra důstojníci zastavují kolemjdoucí muže a kontrolují, zda v souladu s novým zákonem aktualizovali své údaje na vládním webu. Jde o první krok před možným povoláním do armády, popisuje NYT.

„Bojím se, že nedostanu dostatečný výcvik, přesunou mě blíž k frontě a zemřu nesmyslně,“ popsal 28letý webdesignér Mykyta ze Lvova. Jeho strach sdílí někteří vojenští analytici, kteří uvádí, že ukrajinským jednotkám často chybí potřebný výcvik.

Růst spotřeby alkoholu v Rusku dosáhl nejvyšší úrovně za posledních 8 let, píše deník The Times. Podle analýzy státních statistik nakupovali v roce 2023 Rusové starší 14 let v průměru 8 litrů čistého alkoholu na hlavu. Takový růst je připisován „psychologickému napětí“ v důsledku války.

Německo zadrželo trojici lidí, kterou podezřívá z toho, že pro cizí tajnou službu shromažďovala informace o jisté osobě z Ukrajiny. Dnes to oznámil úřad generálního spolkového státního zástupce, který upřesnil, že zadržení jsou občany Ruska, Arménie a Ukrajiny.

Trojici mužů zadržela policie ve středu ve Frankfurtu nad Mohanem, ve čtvrtek pak předstoupili před vyšetřujícího soudce Spolkového soudního dvora. Nyní jsou ve vazbě. „Obvinění jsou podezřelí z činnosti pro zahraniční tajnou službu,“ uvedl úřad generálního spolkového státního zástupce.

Zatykač uvádí, že muži přicestovali do Německa na žádost nejmenované cizí tajné služby, aby zde získávali informace o jisté osobě z Ukrajiny, která v zemi žije.

Bývalý gubernátor ruské Kirovské oblasti Nikita Belych po odpykání trestu opustil vězení. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na právního zástupce. Někdejší pravicový politik a kritik Kremlu, jemuž dělal poradce zemřelý ruský opozičník Alexej Navalnyj, byl zatčen v roce 2016 za údajnou korupci.

Podnikatel Belych byl jedním z mála politiků z demokratického tábora, kteří po roce 2009 stáli v čele některé z ruských správních oblastí. V roce 2016 byl zatčen, když se údajně pokusil přijmout úplatek. Obvinění popřel, ale byl odsouzen k osmi letům vězení za korupci.

„Miliony Ukrajinců, generace našich lidí, uskutečňují svůj evropský sen. Ukrajina se coby plnoprávný člen evropského společenství vrací do Evropy, kam po staletí patří,“ uvítal prezident Volodymyr Zelenskyj avizované zahájení přístupových jednání s EU. Zároveň pogratuloval Moldavsku k „významnému kroku k naší společné budoucnosti“. „Společně EU posílíme,“ napsal.

„Podle Putina Rusko nezačne o míru jednat, dokud současná vláda a prezident Ukrajiny nerezignují a nedojde k předání moci. Další nesmyslná výmluva, proč neskončit tu šílenou agresi,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). 

Členské státy EU formálně schválily vyjednávací rámce pro přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference bude příští úterý.

Polská prokuratura zabývající se bojem proti organizovanému zločinu podala tento týden k soudu v Krakově obžalobu na dva ruské občany, kteří údajně pracovali pro ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Hrozí jim deset let vězení, informuje dnes server onet.pl.

Oba Rusy zadržela polská kontrarozvědka loni v srpnu kvůli tomu, že ve Varšavě a Krakově rozšiřovali materiály propagující wagnerovce. Andrej G. a Alex T. se podle obžaloby podíleli na činnosti cizí zpravodajské služby a byli členy mezinárodní ozbrojené organizace, jejímž cílem je páchat teroristické činy.

„Obžalovaní rekrutovali polské občany a cizince žijící v Polsku k žoldnéřské službě zakázané mezinárodním právem,“ uvedla prokuratura. V souvislosti s tím vylepili několik nálepek, prostřednictvím kterých se zájemci mohli bezprostředně zkontaktovat s dalšími lidmi odpovídajícími za nábor nových členů do Wagnerovy skupiny. Podle polských vyšetřovatelů tito dva Rusové také pracovali ve prospěch ruských tajných služeb, protože se podíleli na hybridní válce. To spočívalo v propagandistických aktivitách „s cílem destabilizovat politickou situaci a uškodit Polsku“, uvedla prokuratura.

Ukrajinská armáda v noci na dnešek zaútočila na čtyři ruské ropné rafinerie, radarové stanice nebo centra elektronické rozvědky v Brjanské oblasti a na okupovaném Krymu, oznámil dnes ukrajinský generální štáb.

Terčem ukrajinských útoků se staly tři rafinerie v Krasnodarském kraji a jedna v Astrachaňské oblasti. Ukrajinská armáda podle generálního štábu prý úspěšně udeřila i na místa v Krasnodarském kraji, kde ruská armáda skladuje útočné drony typu Šáhed a kde je připravuje k nasazení. Cílem se staly také výcvikové budovy a komunikační body pro bezpilotní letouny. „V důsledku bojových operací byla zaznamenána řada explozí a požárů s následnou detonací,“ uvedl generální štáb a dodal, že zjišťuje informace o následcích útoků.

Největší ruská banka Sberbank otevře příští týden 46 poboček v ukrajinských regionech, které Moskva v roce 2022 v rozporu s mezinárodním právem anektovala. Hlavním akcionářem banky je stát.

Ruský prezident Vladimir Putin anektoval ukrajinské regiony – Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast – v září 2022 po referendech, která Ukrajina označila za zfalšovaná. Řada zemí tento krok považuje za nezákonný.

„Rusové zaútočili na Charkovskou oblast pomocí salvových raketometů MLRS, dělostřelectva, minometů a bezpilotních letounů, zraněn byl civilista,“ informuje Národní policie Ukrajiny o včerejších a dnešních útocích. „Vyšetřovatelé dokumentují následky válečných zločinů.“

Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele.

Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov. Druhé největší ukrajinské město leží jen několik desítek kilometrů od hranic s ruskou Belgorodskou oblastí a Rusové na něj často útočí raketami nebo leteckými bombami. Washington původně uváděl, že jeho svolení se omezuje na příhraničí s Charkovskou oblastí a na nasazení amerických zbraní se vztahovala i další omezení, podotýká Politico.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí si na dnešek předvolalo ruského velvyslance, aby tak vyjádřilo protest proti podpisu bezpečnostní dohody mezi Ruskem a Severní Korejí. Náměstek šéfa jihokorejské diplomacie Kim Hong-kjon ruskému velvyslanci Georgiji Zinovjevovi sdělil, že podle Soulu vojenská spolupráce s KLDR porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN a má negativní dopad na vztahy mezi Ruskem a Jižní Korejí. Podle Jonhap Kim ruského diplomata také zřejmě informoval o dalších krocích jihokorejské vlády.

Vladimir Putin věnoval během návštěvy KLDR diktátorovi Kim Čong-unovi luxusní ruský vůz Aurus. Společně se vystřídali i při jeho řízení, jak ukazují zveřejněné fotky z návštěvy ruského prezidenta v Severní Koreji, ke které došlo po dlouhých 24 letech.

Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk informoval, že Rusové na Ukrajinu vyslali v noci na dnešek čtyři řízené střely Ch-59/Ch-69. „Všechny sestřelila protivzdušná obrana v Kirovohradské a Chersonské oblasti,“ uvedl Oleščuk na Telegramu.

Ruský operační štáb také dříve sdělil, že terčem ukrajinského útoku se staly tři okresy Krasnodarského kraje. V obci Volna podle něj spadly trosky na penzion, ale nikdo nebyl zraněn, hosté se evakuovali. Operační štáb nejprve tvrdil, že všechny útoky byly odraženy, ale některé ruské telegramové kanály na základě informací od místních obyvatel naznačovaly opak, napsala dříve BBC, podle níž se objevily mimo jiné nepotvrzené informace o požáru v oblasti vojenského letiště v Jejsku.

Krasnodarský kraj se nachází na jihozápadě Ruska u Azovského a Černého moře, nedaleko ukrajinského poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014.

Později hlásil odrážení ukrajinského útoku pomocí dronů také Rusy dosazený gubernátor Sevastopolu na Krymu Michail Razvožajev. „Podle předběžných informací byly sestřeleny už čtyři drony,“ uvedl podle TASS a dodal, že nikdo nebyl zraněn.

Rusko v noci na dnešek hlásilo masivní útok bezpilotních letounů z Ukrajiny na Krasnodarský kraj. Informovala o tom stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Podle ruské státní agentury TASS utrpělo zranění celkem šest lidí. Dva z nich při tom, co ruské úřady označily jako pád ukrajinského dronu na území Ilské ropné rafinerie u Krasnodaru. Později ruské úřady hlásily odrážení vzdušných útoků u Sevastopolu na anektovaném Krymu.

„Škody byly zaznamenány na budově autobusového nádraží Južnyj a na kotelně v Krasnodaru,“ cituje TASS dřívější vyjádření regionálního operačního štábu, který tehdy uvedl, že podle předběžných informací utrpěli čtyři lidé zranění kvůli padajícím úlomkům bezpilotního letounu. Další dva lidé byli podle něj zraněni v rafinerii, kde vypukl požár. Ten už byl uhašen, píše ruská agentura.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se zpravodajství k Ukrajině odmlčí, na shledanou ráno.

V Jekatěrinburgu dnes začal soud s třiatřicetiletou Ksenijí Karelinovou, která má americké i ruské občanství a je obžalovaná z vlastizrady kvůli tomu, že přispěla zhruba 50 dolary (1 160 korun) ukrajinské charitě ve Spojených státech. Napsal to server televize CNN, podle kterého ženě hrozí až 20 let vězení.

Amatérskou baletku, která žije v Los Angeles a v Rusku byla navštívit své rodiče, zatkli ruští policisté v lednu kvůli údajné výtržnosti. Až později ji prokuratura obvinila také z vlastizrady.

Soud se koná za zavřenými dveřmi, jak je zvykem v podobných případech v zemi, která už třetím rokem vede válku proti Ukrajině. Další stání bylo stanoveno na 7. srpen.

Obranný pakt mezi Ruskem a KLDR označil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby za „znepokojivý, ale očekávatelný“. Spojené státy odsoudily především oznámení o možné dodávce ruských zbraní do KLDR. „Destabilizovalo by to Korejský poloostrov a potenciálně porušilo rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které Rusko samotné podpořilo,“ řekl novinářům mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Rusko uvažuje o změně své jaderné doktríny, souvisí to s údajnými snahami NATO zmírnit kritéria pro použití jaderných zbraní. Dnes to podle ruských agentur po návštěvě Vietnamu řekl novinářům šéf Kremlu Vladimir Putin.

Podle své současné jaderné doktríny by ruská armáda tento typ zbraní použila v případě jaderného útoku nebo takového útoku konvenčními zbraněmi, který by představoval existenční ohrožení pro ruský stát. Agentura Reuters připomíná, že od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu někteří zastánci tvrdé linie v Rusku mluví o tom, že Rusko by kritéria pro nasazení jaderných zbraní mělo snížit. Dnes Putin ale také uvedl, že není nutné, aby Rusko podniklo preventivní jaderný útok.

„Ruské strategické síly jsou vždy ve stavu plné operační pohotovosti, proto se nás to, co se nyní děje v západních zemích, příliš netýká,“ řekl ruský prezident. Rusko kroky Západu ale podle něj pozorně sleduje a v případě zvyšujících se hrozeb bude „adekvátně reagovat“.

Spojené státy odloží některé vojenské dodávky do jiných zemí a upřednostní Ukrajinu bránící se ruské invazi, oznámil dnes mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Půjde především o rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot a do systémů NASAMS. Jiné země dodávky dostanou, byť se zpožděním, uvedl Kirby, který rozhodnutí označil za „obtížné, ale nutné“, píší agentury.

O posílení ukrajinské protivzdušné obrany požádal své spojence v posledních týdnech několikrát prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Minulý týden ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil devět lidí a dalších 29 zranil. Americký ministr obrany Lloyd Austin o den později vyzval partnerské země Ukrajiny, aby jí poskytly další systémy protivzdušné obrany. Ta je podle Austina nyní hlavní prioritou, na kterou se USA zaměřují.

Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích.

Ruské vzdušné síly „poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti,“ píše TASS.

Ruskojazyčný servis BBC napsal, že záběry z útoku zveřejnil telegramový kanál Fighterbomber, který má blízko k ruským vojenským kruhům. Na svém účtu na sociální síti X je sdílel Rob Lee, analytik amerického Institutu pro výzkum zahraniční politiky (FPRI). Bomba dvoupatrovou budovu, která podle všeho byla cílem útoku, přímo nezasáhla, dopadla však v její bezprostřední blízkosti a následný výbuch ji významně poškodil.

Německý zbrojní koncern Rheinmetall dostal největší zakázku za dobu své existence. Německá armáda s ním uzavřela rámcovou smlouvu na dělostřeleckou munici až za 8,5 miliardy eur (téměř 212 miliard Kč).

Počet objednaných nábojů, které mohou být vystřeleny na vzdálenost 40 kilometrů a mají ráži 155 milimetrů, nebyl upřesněn. Podle agentury DPA pravděpodobně půjde o několik milionů. Vyrábět se budou především v Unterlüssu v Dolním Sasku.

Munice má naplnit relativně prázdné sklady Bundeswehru a velká její část má směřovat také na Ukrajinu. Země napadená Ruskem již dodávky munice z Německa obdržela a další dodávky mají v budoucnu následovat.