ONLINE: Čtyři zraněné děti po ruském náletu na Charkov. A německý ministr obrany v Kyjevě

Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu se nesmí zastavit na konci roku a musí pokračovat i v roce 2025. Ve společném prohlášení to dnes uvedli český premiér Petr Fiala, dánská premiérka Mette Frederiksenová a nizozemský premiér Dick Schoof. Do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi, dodáno 500 000 kusů munice.

Premiér Fiala na odpoledním briefingu s českými novináři debatu s prezidentem Ukrajiny Zelenským označil za dobrou, povzbudivou a věcnou. „Samozřejmě že cesta k tomu řešení, které bychom si všichni přáli, a to je dlouhodobý mír při všech garancích pro Ukrajinu, tak ta cesta k tomu je ještě daleká,“ uvedl.

„Důležité také bylo, že členské státy, lídři zastoupení v Evropské radě podporují Ukrajinu, a hledáme cesty, jak tuto podporu ještě posílit, ať již finanční, vojenskou, diplomatickou. Samozřejmě před námi je velká výzva, a to je podpora Ukrajiny v zimních měsících, včetně pomoci s obnovou energetické infrastruktury, na jejíž zničení se Rusko soustředí,“ podotkl premiér.

Dolní komora ruského parlamentu dnes schválila v prvním čtení zákon, podle něhož budou hrozit pokuty lidem a firmám, které „propagují“ život bez dětí. Informovala o tom agentura AFP s tím, že opatření souvisí i s demografickou krizí v Rusku na pozadí války s Ukrajinou.

Nový právní předpis, který musí projít ještě druhým a třetím čtením, schválili ruští poslanci jednomyslně. Podle agentury Reuters má být pod pokutou zakázáno publikování, na internetu či v médiích, materiálů včetně reklam, které vykreslují jako atraktivní život bez dětí.

Premiér Fiala označil debatu s ukrajinským prezidentem Zelenským ze dobrou a věcnou, cesta k dlouhodobému míru je ale podle něho ještě daleká.

Pražský městský soud zamítl správní žalobu proti české vládě, kterou podal ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí kvůli svému zapsání na vnitrostátní sankční seznam. Podnik známý jako Goszagransobstvennost v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Dnešní rozhodnutí soudu je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Británie přidala dalších 18 ruských ropných tankerů a další čtyři plavidla na přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) na svůj sankční seznam. Britská vláda to oznámila v dnešním prohlášení. Podle Londýna je to dosud největší série sankcí proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské energetické produkty. Spojené království rovněž uvalilo sankce na ruskou plynárenskou společnost RusGazDobyča.

„Musíme bojovat proti škodlivým ruským aktivitám na každém kroku, ať už jde o nezákonné taktiky k posílení Putinova válečného fondu, využívání kybernetických útoků či barbarství na bojištích na Ukrajině,“ řekl ministr zahraničí David Lammy.

Většina předsedů vlád zemí Evropské unie na dnešním summitu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podpořila takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. K plánu se vyjádřilo 18 členů Evropské rady a většina z řečníků dala najevo plnou podporu, řekl prezident v Bruselu.

Ukrajinské jižní obranné síly lokalizovaly a zasáhly výcvikové středisko ruských vojsk, uvedla armáda 15. října na sociálních sítích a zveřejnila záběry z útoku. „V době útoku se v oblasti nacházelo asi 20 vojáků,“ doplnila armáda na Facebooku. V prohlášení nebylo upřesněno přesné místo, použité zbraně ani výsledné ztráty.

Rusko je během hromadných raketových útoků nuceno využívat své válečné lodě k rozptýlení ukrajinské protivzdušné obrany. Plavidla prý nejsou příliš účinná při samotném provádění úderů, uvedl 17. října mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.

Rusko vypálilo rakety proti Ukrajině z válečných lodí umístěných v Černém a Azovském moři. V posledních týdnech Rusko zintenzivnilo útoky proti přístavní infrastruktuře a civilním plavidlům v jižní Oděské oblasti. Útoky podniká z okupovaného Krymu.

Na úvod summitu ukrajinský prezident unijním prezidentům a premiérům řekl, že s „plánem vítězství“ je možné ukončit válku na Ukrajině nejpozději v příštím roce

„Naší strategii je přinutit Rusko k diplomacii... Rusko se uchýlí k diplomacii pouze za předpokladu, že se mu nepodaří hrubou silou dosáhnout toho, čeho chce,“ poznamenal Zelenskyj s tím, že Rusku pomáhá Severní Korea a Írán a že Čína se rovněž podílí na prodlužování války. Jednota EU v podpoře Ukrajiny je podle Zelenského naopak „zbraň“, která znamená bezpečí pro všechny.

Zelenskyj před summitem EU zdůraznil, že i kvůli zimě Ukrajina, která třetím rokem čelí ruské invazi, potřebuje veškerou pomoc co nejdříve.

Plán podle Zelenského nezávisí na vůli Ruska, nýbrž na odhodlání spojenců Ukrajiny, což jej činí proveditelným. Prezident zároveň řekl, že Ukrajinci brání nejen svou zemi, ale i „svobodu Evropy“. Poznamenal, že nadcházející zima bude náročná a nebezpečná a že Kyjev potřebuje další vojenskou a finanční podporu co nejdříve. Mimo jiné například ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, která by mohla sloužit k výrobě dronů přímo na Ukrajině či na obnovu zničených domů ukrajinských obyvatel.

Evropská by měla urychlit poskytování vojenské i finanční pomoci Ukrajině. Před začátkem dnešního summitu EU v Bruselu to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Během společného prohlášení s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskyj zdůraznil, že „EU stojí na straně Ukrajiny a bude na ní stát tak dlouho, jak bude potřeba“. Zelenskyj chce představit unijním prezidentům a premiérům „plán vítězství“ své země ve válce s Ruskem. Uvedl, že tento plán hovoří o posílení Ukrajiny, podrobnosti ale nezmínil.

„Víme, že potřebujete více vojenské a finanční pomoci. Musíme se podívat na to, jak poskytování pomoci urychlit,“ prohlásil Michel. Ukrajinský prezident při příchodu na summit poznamenal, že „plán vítězství“ nebyl vytvořen pro kritiky, a zdůraznil, že jeho hlavním účelem je posílit Ukrajinu.

Od středečního večera zněly varovné sirény i v Kyjevě, kde ruský útok poškodil obytný dům na severovýchodním předměstí, uvedl náčelník vojenské správy metropole Serhij Popko. Nikdo nezemřel, dodal podle BBC. Drony na Kyjev podle něj mířily „ve vlnách a ze všech směrů“, všechny byly odraženy. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička trosky dronu spadly na území jedné ze školek v metropoli.

Regionální úřady v severoukrajinské Sumské oblasti mezitím podle Reuters uvedly, že dronový útok způsobil požár administrativní budovy a poškodil dva vozy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středečním telefonátu se svým americkým protějškem Joem Bidenem navrhl zvážit způsoby, jak by Spojené státy a Ukrajina mohly posílit svou spolupráci při společné produkci zbraní. Vyplývá to ze sdělení Zelenského na síti X. O rozhovoru státníků informoval také Bílý dům, podle něhož Biden oznámil další pomoc ve výši ve výši 425 milionů dolarů (9,9 miliardy Kč) pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ruské vojenské agresi.

Je jasné, že Ukrajina jednou bude členem Severoatlantické aliance, je pouze otázkou kdy, prohlásil dnes generální tajemník NATO Mark Rutte na úvod jednání ministrů členských zemí aliance v Bruselu

Při dnešní třetí osobní schůzce, které předcházela setkání v Kyjevě a v Londýně, chce Rutte ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ujistit o podpoře a jednotné pozici všech spojenců. Zelenskyj by měl naopak nového šéfa NATO informovat mimo jiné o dění na frontě, kde Ukrajinci od února 2022 čelí ruské invazi.

„Chceme se dostat do situace, kdy Zelenskyj a Ukrajina budou moci zahájit vyjednávání s Ruskem z pozice silnějšího,“ řekl Rutte. Přinejmenším do té doby bude podle něj aliance Ukrajinu neochvějně podporovat.

Nikita Klenkov, zástupce velitele jednotky ruské vojenské rozvědky (GRU), byl zastřelen v Moskevské oblasti neznámým útočníkem, informovala 16. října ruská média. Čtyřiačtyřicetiletý Klenkov byl údajně zástupcem velitele jednotky GRU 43292, která slouží jako výcvikové středisko pro síly speciálních operací, uvedl deník Moscow Times.

Ruský telegramový kanál Baza uvedl, že Klenkov byl zastřelen u silnice ve městě Melenki východně od Moskvy. Útočník na něj údajně vypálil osm ran. Podle ruského státního média TASS se Klenkov před týdnem vrátil domů z ukrajinské fronty.

Ruská armáda v noci na dnešek opět útočila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v Mykolajivské oblasti způsobila výpadky dodávek elektřiny

Informovala o tom agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany podle ruské verze serveru BBC naopak uvedlo, že v noci na dnešek sestřelilo 13 ukrajinských dronů nad třemi regiony.

Kyjev informoval o dvou desítkách sestřelených ruských dronů nad Ukrajinou. Šéf správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim na sociální síti Telegram napsal, že ruský útok přerušil dodávky elektřiny některým domácnostem. Oběti na životech nejsou hlášeny.

Migrace, situace na Blízkém východě a ruská agrese na Ukrajině budou hlavními tématy dnešních diskusí prezidentů a premiérů zemí EU budou na summitu v Bruselu. Původně mělo jít o dvoudenní schůzku, předseda Evropské rady Charles Michel ale ve svém zvacím dopise pro lídry EU zmínil pouze jednodenní jednání a potvrdil tak spekulace, že summit se už v pátek konat nebude. Hned v úvodu schůzky vystoupí osobně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který představí plán na vítězství své země ve válce s Ruskem. Česko zastupuje premiér Petr Fiala.

V Bruselu dnes začíná dvoudenní jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance, které se bude věnovat především válkám na Ukrajině a Blízkém východě. Do centrály NATO dnes dorazí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jednání ministrů je naplánováno na odpoledne. Ráno mu bude předcházet vyjádření generálního tajemníka aliance Marka Rutteho, který bude mít navíc večer dvojici tiskových konferencí - jednu samostatně a druhou po boku Zelenského, který se zúčastní také následující pracovní večeře Rady NATO-Ukrajina.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Veškeré dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Balík pomoci pro Ukrajinu chystá také Austrálie. Podle médií by měl zahrnovat mimo jiné 49 tanků Abrams.

Miliony zhlédnutí na sociálních sítích má video z evakuace seniorky z obce Podoly v Charkovské oblasti. Před týdny odchod z domova, kam se nebezpečně přiblížili Rusové, odmítla. Nakonec se nechala přesvědčit a dobrovoníci ji evakuovali i s kočkou.

The village of Podoly, Kupiansk district, Kharkiv region. During an evacuation, Ukrainian volunteers recognized a gradma who they earlier begged to go with them. That video gained millions of views.

Her relatives contacted her and asked her to leave the village. Volunteers took… pic.twitter.com/pIcCHNuLHa

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) October 16, 2024

Jeden z nejvyšších kyjevských zdravotníků prohlásil, že západonilský virus představuje pro Ukrajinu „vážnou“ hrozbu, protože šíření viru přenášeného komáry zabilo v této válkou zmítané zemi během tří měsíců téměř tucet lidí. Celý článek čtěte ZDE.

V Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny si padesátka prokurátorů v čele se šéfem oblastní prokuratury Oleksijem Olijnykem obstarala u šéfky lékařské komise Tetjany Krupové falešná potvrzení o invaliditě, zaručující, že nebudou odesláni do války proti Rusku. Informoval o tom dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na poznatky serveru Cenzor.net a vyjádření generálního prokurátora, který nařídil případ vyšetřit.

Americký prezident Joe Biden oznámil po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským další pomoc Ukrajině ve výši 425 milionů dolarů (9,9 miliardy Kč).