ONLINE: Ruské drony poničily trolejbusové depo, Ukrajinci poškodili nemocnici v Kurské oblasti?

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli přerušujeme online přenos k Ukrajině. Pokračuje zase ráno, teď přejeme dobrou noc.

V Rusku se dnes terčem dronového útoku stala ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1 300 kilometrů od ukrajinské hranice, uvedly ruské úřady. Ukrajinská média nebo agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v ukrajinských tajných službách uvedly, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka HUR a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Druhým cílem byla ropná rafinerie v nedalekém městě Nižněkamsk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer řekl, že ukrajinské reakce „s delším dosahem“ jsou stejně důležité jako pomoc obětem ruských útoků na Ukrajině.

Není jasné, zda útoky způsobily větší škody. Agentura Ria Novosti se omezila na konstatování, že v ropné rafinerii Taneko v Nižněkamsku vznikl požár, který se po dvaceti minutách podařilo uhasit. Podle agentury Reuters ale z analýzy snímků útoku vyplývá, že byla zasažena jednotka sloužící k primární rafinaci. Zdroj z ukrajinské rozvědky také podle Reuters tvrdí, že škody, které nálet na vojenský cíl způsobil, jsou značné.

Rozsah škod v Nižněkamsku i Jelabuze předtím bagatelizoval šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov. „Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ prohlásil na sociální síti Telegram.

Bezpečnostní otázky patřily mezi témata dnešního telefonického rozhovoru prezidentů USA a Číny Joea Bidena a Si Ťin-pchinga. Oba státníci spolu hovořili poprvé od listopadu, upozornila čínská státní média.

Americké úřady hovořily o „otevřené a konstruktivní diskuzi“ mezi oběma státníky, v níž se prezident Biden vyjádřil i k mnoha kritickým bodům, včetně čínské podpory ruského zbrojařského průmyslu v době války na Ukrajině, čínského postoje k Tchaj-wanu a otázce „nekalých“ obchodních praktik.

Proruský ukrajinský politik a podnikatel Arťom Marčevskij se hodlá právní cestou bránit proti tomu, že ho česká vláda nedávno zařadila na národní sankční seznam kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Deníku N prostřednictvím svého advokáta sdělil, že jeho právníci už připravují žalobu.

Kabinet Petra Fialy (ODS) koncem března rozšířil sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Kromě Marčevského, který podle Deníku N v posledním roce žil v Česku, jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka a společnost Voice of Europe. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci a negativně ovlivnit bezpečnost země i Evropské unie, řekl minulý týden po jednání vlády novinářům premiér Fiala. Marčevskij s Medvědčukem se podle Bezpečnostní informační služby (BIS) snažili ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu, uvedl Deník N.

Marčevskij se hodlá proti zařazení na sankční seznam právně bránit. „Sankce, které proti mně zavedla vláda České republiky, jsou nespravedlivé, nezákonné a mám v úmyslu rozhodnutí právně napadnout,“ napsal Marčevskij v prohlášení, které Deníku N poslal přes svého advokáta Leonida Kušnarenka. „Do politických intrik se nechystám zapojit, a ani nechci. Sankce považuji za chybné a neopodstatněné. Budou v budoucnu napadeny a jsem si jist, že je soud zruší,“ sdělil s tím, že jeho právníci už žalobu připravují.

Čečenec Aschab Uspanov, kterého ruská policie zadržela v noci po teroristickém útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy, přišel o život na policejní strážnici. Pravděpodobně jej umučili, napsal dnes s odvoláním na informace ze sociálních sítí ruský zpravodajský portál Novaja gazeta Jevropa. Na sociální síti se objevily záběry zachycující tělo se zjevnými stopami bití. Bezpečnostní složky se dosud k případu nevyjádřily, dodal portál, který působí z lotyšského exilu.

Šéf ruské tajné služby FSB den po útoku v Krasnogorsku z 22. března hovořil o zadržení jedenácti podezřelých, včetně čtyř předpokládaných pachatelů. Až dosud se deset obviněných se ocitlo před soudem, který je vzal do vazby. Čtyři předpokládaní útočníci byli před soud podle médií předvedeni se zjevnými stopami mučení, k čemuž se mluvčí Kremlu odmítl vyjádřit. Umučený Čečenec možná byl podle portálu právě jedenáctým podezřelým.

O tom, že Uspanov zemřel na policejní strážnici několik hodin po zatčení, informoval také server Agenstvo. Tomu smrt svého syna oznámila Taisa Uspanovová. Podle její verze Uspanova zadrželi policisté, když byl na cestě k manželce, které ještě dvakrát zavolal mobilem. Podruhé ji žádal, aby za ním přijela na policii, a uvedl, že byl na policisty hrubý. Když žena za dvě hodiny přijela, policisté jí řekli, že její muž „už není“. Když se divila, jak je to možné, když s ním před chvíli hovořila, policista podle Uspanovovy matky odvětil: „Hovořilas, ale už nebudeš.“

Data o počtu dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách nejsou podle neziskové organizace META dostatečně přesná a aktuální. Organizace, která se zaměřuje na práci s migranty, chce, aby se propojila data sbíraná ministerstvy vnitra a školství. Je podle ní potřeba dohledat a rovnou zapsat do škol děti, které by měly plnit povinnou školní docházku, ale do škol nechodí. Zároveň by se podle ní měl zlepšit systém sběru dat. Ministerstvo školství reaguje, že připravilo ve spolupráci s ministerstvem vnitra na první dubnový týden mimořádný průzkum o ukrajinských uprchlických dětech ve školách.

Data ministerstva školství bude podle úřadu následně možné porovnat s daty z registrací k dočasné ochraně a vyhodnotit podíl dětí, které nechodí do školy. Ve spolupráci s relevantními aktéry podle nich bude možné nastavit další kroky, aby bylo zajištěno právo dětí na vzdělání.

V Česku je podle organizace META možná více než 14.000 ukrajinských uprchlických dětí, které nechodí do škol, ačkoliv by měly plnit povinnou školní docházku. Při výpočtu vychází organizace z dat ministerstva školství a evidence uprchlíků s dočasnou ochranou ministerstva vnitra. Podle dat ministerstva školství bylo v září v českých základních školách 37.074 dětí ukrajinských uprchlíků, podle evidence ministerstva vnitra bylo k půlnoci z 1. na 2. října v Česku 51.606 ukrajinských dětí ve věku od šesti do 14 let.

Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Dnipro dnes utrpělo zranění 13 lidí, uvedl šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu. Škody jsou na jednom ze vzdělávacích zařízení ve městě. Mezi zraněnými je pět teenagerů. Osm lidí skončilo v nemocnici.

Lysak původně informoval, že děti z poškozené školy byly v době útoku v krytu. Místní činitel Mykola Lukašuk později podle portálu Suspilne uvedl, že studenti mají zranění způsobená úlomky skla, které je zasáhly, když běželi do krytu. Lysak poděkoval pedagogům, kteří se o školáky starali.

„Potřebujeme hluboce, radikálně obnovit přístup k migrační politice. Žádám ministerstvo vnitra a další orgány a zvláštní služby, aby společně s vládou a s prezidentskou kanceláří všechny tyto problémy komplexně a zevrubně propracovaly,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin při dnešním setkání s vedením ministerstva vnitra. Do regulování migrace je nezbytné zapojit moderní databáze s biometrickými údaji. „Ty, co nyní fungují, zjevně nestačí. Neumožňují úplně zastavit rizika a recidivy nelegální migrace,“ dodal.

Putin vyzval ministerstvo vnitra, aby zpřísnilo kontrolu nelegální migrace a uzavřelo mezery ve stávajících procedurách, které umožňují lidem s kriminální minulostí získat pracovní povolení a dokonce i ruské občanství. „Rozhodujícím principem by mělo být, že v Ruska smějí žít a pracovat pouze ti, kteří respektují naše tradice, jazyk, kulturu a historii,“ zdůraznil ruský prezident.

Ale ruský manévrovací prostor je v otázce migrace omezený, poznamenala agentura Reuters a připomněla, že miliony pracovníků z bývalých sovětských republik ve Střední Asii se v posledních desetiletích usadily v největších ruských městech, kde svou prací jako taxikáři, uklízeči, kadeřnice či prodavačky podporovaly rozkvět konzumní společnosti.

Zelenskyj podepsal zákon snižující věkovou hranici pro mobilizaci z 27 na 25 let, oznámila média s odvoláním na web ukrajinského parlamentu.

Rusko kvůli úspěšným ukrajinským útokům na letecké základny bylo nuceno přistoupit k taktice, kdy se snaží nepřítele nalákat na falešné cíle, uvedlo dnes na sociální síti X s odvoláním na zpravodajské informace britské ministerstvo obrany. Na betonové plochy ruská armáda maluje letadla.

Takovou taktiku Rusko použilo například na základně Kirovskoje na poloostrově Krym, který Ukrajině zabralo před deseti lety. Malby letounů jsou podle britské vojenské rozvědky také na betonových plochách na dalších 12 základnách. „To ukazuje, do jaké míry si Rusko dělá starosti kvůli budoucím ukrajinským útokům a své schopnosti je odrážet,“ uvádí rozvědka. Podotýká však, že na nakreslených letounech přistávají vrtulníky, čímž tato strategie spočívající v oklamání nepřítele přichází vniveč. Ministerstvo obrany k tomu zveřejnilo fotografii, na které na namalovaném bojovém letounu typu Su-30 stojí helikoptéra.

Francie na úrovni EU navrhne zavedení sankcí proti ruským společnostem, které šíří dezinformace, oznámil francouzský ministr zahraničí Séjourné.

Velitelem ruské Černomořské flotily, decimované ukrajinskými útoky, se stal viceadmirál Sergej Pinčuk. Oznámil to dnes ministr obrany Sergej Šojgu spolu s dalšími personálními změnami. Hlavním velitelem ruského vojenského námořnictva se stal admirál Alexandr Moisejev a velitelem Severní flotily viceadmirál Konstantin Kabancov, uvedla ruská média s odvoláním na ministrovo vyjádření.

„Kolegové, blahopřeji! Chápete onu obrovskou odpovědnost, která spočívá na vašich bedrech. A doufám, že zvládnete úkoly, které stanovil vrchní velitel ozbrojených sil, ministerstvo obrany a samozřejmě naše země,“ prohlásil Šojgu na poradě s velením ozbrojených sil. Příslušné výnosy o jmenování nových velitelů námořnictva podepsal prezident Vladimir Putin.

O právě takové výměně na čelních postech už se v médiích spekulovalo v dřívějších týdnech, Moskva to dosud nepotvrzovala. Černomořská flotila potupně ustupuje z Krymu, kde má v Sevastopolu své sídlo - ale ukrajinské drony a rakety ji vyhánějí do bezpečnějších přístavů.

Továrna společnosti Nexter ve Versailles navýší výrobní kapacitu houfnic Caesar z aktuálních šesti až na 12 kusů měsíčně. Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu to dnes oznámil při návštěvě výrobního závodu spolu s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Zbraně podle Lecornua poslouží nejen na Ukrajině, která se brání ruské agresi, ale i všem členům NATO, vyplývá z videa ze setkání, které zveřejnila stanice LCI.

Soud v Moskvě dnes uložil známému kritikovi Kremlu a členovi punkrockové protestní skupiny Pussy Riot Pjotru Verzilovovi trest vězení na osm let a čtyři měsíce za vyjádření ohledně ruské invaze na Ukrajinu. Rozsudek byl vynesen v nepřítomnosti, rusko-kanadský aktivista žije v emigraci. Informovala o tom agentura Interfax.

Agentura TASS s odvoláním na ministerstvojddravotnictví Tatarstánu napsala, že útok v Jelabuze si vyžádal 13 zraněných, osm z nich skončilo v nemocnici. Podle agentury RIA Novosti jsou mezi zraněnými dva nezletilí.

Telegramový kanál Ostrožono, novosti uvedl, že v Jelabuze je po útoku poškozený komplex ubytoven zřízených pro zaměstnance zvláštní ekonomického zóny a studentů střední školy střední polytechnické školy.

Ukrajinci mohou začít podávat žádosti o odškodnění za ztráty, které utrpěli při ruské invazi do své země. Na mezinárodní konferenci v Haagu týkající se obnovy spravedlnosti na Ukrajině to dnes oznámil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Registr se bude v první fázi týkat nemovitostí, později by se měl rozšířit i na další škody, uvedl Kuleba podle agentury Reuters.

Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson o víkendu nastínil svůj plán pro schválení nových prostředků na podporu Ukrajiny, jejichž vyčlenění několik týdnů blokuje. V televizním rozhovoru zmínil několik požadavků včetně zvrácení nedávného rozhodnutí vlády pozastavit schvalování nových terminálů na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG).

„Až se vrátíme... budeme navrhovat (legislativní) produkt, ale budou v něm důležité inovace,“ řekl Johnson televizi Fox News. Odkazoval při tom na aktuální velikonoční prázdniny, po nichž se američtí zákonodárci vrátí do Kongresu na začátku příštího týdne. Podle deníku The New York Times (NYT) se nyní rýsuje scénář, že by balík s dodatečnou pomocí Kyjevu mohl projít do několika týdnů.

Ruská tajná služba FSB dnes uvedla, že odhalila výbušniny v zásilce pravoslavných ikon, které měly původ na Ukrajině a do Ruska měly být dovezeny přes státy Evropské unie. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.

Podle FSB byl údajný kontraband odhalen na hraničním přechodu Ubylinka z Lotyšska do Ruska. Z Ukrajiny putoval do Ruska přes Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a Litvu.

Aktivista Jaroslav Popelka, jenž loni v březnu na protivládní demonstraci v Praze na Václavském náměstí vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea, podal ústavní stížnost. Směřuje proti rozsudku, který pro něj znamenal podmínečný trest vězení a zákaz pobytu na území Prahy. ČTK to zjistila z justičních databází. O stížnosti zatím není podle mluvčí soudu Kamily Abbasi rozhodnuto.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvítal estonský zájem o českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání s estonským protějškem Margusem Tsahknou v Praze. Konkrétní příspěvek Estonska do plánu Tsahkna neprozradil, vláda pobaltské země ale podle něj před dvěma týdny rozhodla o přípravě dalšího balíčku vojenské podpory pro Ruskem napadenou zemi v hodnotě 20 milionů eur (přes 500 milionů korun), a to převážně právě na munici.

V Česku pracuje asi 123.000 uprchlíků z Ukrajiny. Každý týden přibývá zhruba tisícovka pracovníků. Roste podíl těch, kteří ze zaměstnání či z dohody platí odvody. Je jich 90 procent. Na tiskové konferenci to dnes řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. Inspekce práce dostala loni podle generálního inspektora Martina Meleckého 26 podnětů k zaměstnávání lidí s dočasnou ochranou, z toho deset od samotných uprchlíků. Celkem provedla téměř 500 kontrol. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) situace příchozích v některých regionech není uspokojivá a na problematiku se inspektoři zaměří.

V Rusku se dnes terčem dronového útoku stala ropná rafinerie ve městě Nižněkamsk v Tatarstánu, potvrdila ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle ruských úřadů zranění utrpělo nejméně sedm lidí. Kyjev se zatím oficiálně nevyjádřil.

Severoatlantická aliance se v podstatě stala stranou ukrajinského konfliktu a aktivně se podílí na ukrajinském ostřelování ruského území, prohlásil šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, který je považován za vlivného spojence prezidenta Vladimira Putina. V dnes zveřejněném rozhovoru s ruským portálem Argumenty i fakty zároveň 75letou historii NATO označil za krvavou; aliance je podle jeho slov dlouholetým zdrojem nebezpečí, krizí a konfliktů.

„Severoatlantická aliance se de facto stala stranou ukrajinského konfliktu, aktivně se podílí na organizaci ostřelování ruských území neonacisty,“ prohlásil Patrušev. Uvedl také, že na půdě NATO se přijímají rozhodnutí o dodávkách zbraní s čím dál lepšími technickými možnostmi nebo s delším dosahem a že instruktoři aliance v několika zemích cvičí „žoldnéře a diverzanty“ za účelem jejich účasti v protiruských operacích.

Německo v rámci české iniciativy na dříve slíbený nákup 180.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu poskytne 576 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Agentuře Reuters to dnes sdělilo německé ministerstvo obrany. Spolkový ministr obrany Boris Pistorius už v polovině března oznámil, že Berlín zaplatí 180.000 dělostřeleckých granátů, konkrétní finanční sumu ale tehdy neuvedl.

Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na cíle v ukrajinské Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti. Zásah utrpěla rozvodna vysokého napětí, uvedla podle agentury Reuters ukrajinská armáda.