ONLINE: Ukrajina předložila Rusům plám trvalé mírové dohody. A černý den ruského letectva

Ukrajinská vláda dnes posoudí text dohody se Spojenými státy, která počítá se zřízením investičního fondu na obnovu země. Dohoda bude podepsána poté, co se prezidenti obou zemí Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj dohodnou na bezpečnostních zárukách, řekl premiér Denys Šmyhal podle médií.

Trump dříve oznámil, že Zelenskyj by měl v pátek přicestovat do Washingtonu, aby společně podepsali dohodu, která by USA zajistila podíl na nerostném bohatství Ukrajiny.

Desítky delegátů dnes při projevu ruského zástupce před Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) opustily v Ženevě jednací sál, aby tak vyjádřily podporu Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters, která připomíná, že se tak stalo jen dva dny po třetím výročí ruského útoku na Ukrajinu.

V Kyjevě lidé protestovali před americkou ambasádou proti Donaldu Trumpovi. Podívejte se na aktuální snímky.

Prezidenti a premiéři zemí EU si dnes přes videokonferenci vyslechli zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o jeho pondělním setkání se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy byly tyto informace velmi užitečné pro přípravu mimořádného summitu EU, který se uskuteční příští čtvrtek 6. března.

„Pokračujeme v úzké evropské koordinaci, dnes prezident Emmanuel Macron informoval lídry EU o svém setkání s Donaldem Trumpem začátkem tohoto týdne ve Washingtonu,“ napsal na sociální síti X Costa.

Dodal, že mimořádný summit na počátku března přijme rozhodnutí o evropské podpoře Ukrajiny a o posílení evropské obrany.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podle agentur znovu odmítl myšlenku vyslání evropských vojáků jako mírových sil na Ukrajinu. Za ochotou Francie a Británie k tomuto kroku je podle Lavrova podvod, který má na Ukrajinu jen dostat další západní zbraně. Podle ruského ministra zahraničí jde ve skutečnosti o další rozdmýchávání konfliktu a odmítání snah o ukončení války.

Starosta druhého největšího ukrajinského města Charkova Ihor Terechov informoval o dvou zraněných ve výškové budově, do které narazil ruský dron.

Dva v úterý zadržení Francouzi se přiznali k pondělnímu útoku na ruský konzulát v Marseille na jihu Francie. Oba pracují v Národním centru vědeckého výzkumu (CNRS), uvedla s odvoláním na tamní prokuraturu agentura Reuters.

Státní zastupitelství už v úterý sdělilo, že jde o „významné osoby“. Podle místního deníku La Provence dotyčné v pondělí večer spatřila policie na demonstraci na podporu Ukrajiny.

Ruský Gazprom musí uhradit energetické společnosti ČEZ více než miliardu korun za krácení objednaných dodávek plynu během roku 2022. Rozhodl o tom rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC), který tak vyhověl žalobě ČEZ. ČTK o tom dnes informoval mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž. V případě, že ruská státní firma nezaplatí, chce ČEZ nárok vymáhat exekučně.

ČEZ zahájil arbitrážní řízení proti Gazpromu v Ženevě předloni kvůli krácení dohodnutých dodávek plynu. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

V Kyjevské oblasti při náletu ruských dronů zahynul jeden člověk, další dva utrpěli zranění, informoval šéf správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Tělo oběti našli hasiči při hašení požáru rodinného domu. Šéf oblastní správy informoval o zraněných a o poškození nejméně pěti rodinných domů a dvou obytných budov. Také zveřejnil záběry zachycující noční práci hasičů.

Rusko přes noc zničilo 130 dronů, většinou nad Krasnodarským krajem na jihu země, tvrdí Moskva. Terčem byl podle sociálních sítí přístav v Tuapse.

Ruský dronový útok na Kyjevskou oblast v noci na dnešek zabil jednu osobu a další nejméně čtyři zranil, uvedl šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.

Ruský dronový útok na Kyjevskou oblast v noci na dnešek zranil 19letou ženu a způsobil požár rezidenční budovy, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.

„Byla hospitalizována s poraněním hlavy,“ napsal Kalašnyk na telegramu. Zároveň zveřejnil záběry zachycující, jak hasiči v noci bojují s požárem rezidenční budovy.

Agentura Reuters uvedla, že se jí okolnosti požáru nepodařilo nezávisle ověřit, ale že jí jeden svědek sdělil, že v okolí Kyjeva slyšel výbuchy, které patrně souvisely s ukrajinskou protivzdušnou obranou.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Americký prezident Donald Trump chce zhruba za dva týdny začít prodávat „Trumpovy zlaté karty“, které by za cenu pěti milionů dolarů (téměř 120 milionů korun) umožnily svému majiteli trvalý pobyt ve Spojených státech. Podle tiskových agentur to dnes řekl médiím v Bílém domě. Majitelé karet by v zemi vytvářeli pracovní místa a platili daně, prohlásil prezident. Do nového imigračního programu by se podle Trumpa mohli zapojit i ruští oligarchové.

„Bohatí lidé přijedou do této země, když si koupí tuto kartu. Budou bohatí, budou úspěšní a utratí spoustu peněz, zaplatí hodně na daních a zaměstnají mnoho lidí,“ řekl podle AFP Trump.

Podotkl rovněž, že by do USA mohli díky zlatým kartám přicházet i ruští oligarchové. „Znám některé ruské oligarchy, co jsou dobří lidé,“ prohlásil. USA stejně jako Evropa kvůli ruské invazi na Ukrajinu řadě oligarchů napojených na režim prezidenta Vladimira Putina zakázaly vstup do země.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Novinky a zprávy vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Ukrajina a USA se dohodly na bodech dohody o nerostech, píše Reuters s odkazem na své zdroje. Zelenskyj podle nich v pátek odletí do Washingtonu.

Starmer a Macron vítají Trumpovu roli v úsilí o dosažení míru Ukrajině, píše AFP.

Mluvčí Starmerova úřadu uvedl, že oba lídři spolu dnes odpoledne telefonovali a zopakovali, že Ukrajina musí být v centru jakýchkoli mírových jednání a že Evropa je připravena sehrát svou roli. Francouzský prezident se s Trumpem setkal v pondělí v Bílém domě a Starmer bude ve Washingtonu s prezidentem USA hovořit ve čtvrtek.

Tiskové agentury informují, že o nadcházejícím víkendu hodlá Starmer uspořádat jednání evropských lídrů, které má navázat na obdobné rokování v Paříži z minulého týdne. Schůzku ve francouzské metropoli Macron svolal v reakci na kontakty Spojených států a Ruska, které vyvolaly obavy, že Washington a Moskva hodlají o příměří na Ukrajině čelící ruské invazi jednat bez Evropanů.

Evropa pro svoji bezpečnost potřebuje silné Německo, potřebuje německé peníze pro obnovu Ukrajiny a vyzbrojení Ukrajiny a Evropy na odstrašení Ruska. Na veřejné debatě o budoucnosti Ukrajiny na Anglo-americké vysoké škole v Praze to dnes uvedl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Pro mír v Evropě lze podle něj nejvíce udělat výrazným navýšením nejen výrobní kapacity v Evropě, ale i výzbroje a dodávek ukrajinské armádě a evropským armádám. A na vyzbrojení i obnovu zničené Ukrajiny jsou potřeba peníze. Největším aktérem, který v tomto dokáže cokoliv udělat, je jednoznačně Německo, míní Kopečný.

Britský premiér a francouzský prezident vítají roli lídra, které se ujal prezident Trump v úsilí o mír na Ukrajině, stojí v prohlášení Downing Street.

Společnost Starlink uvedla, že je plně oddána poskytovat služby Ukrajině „Jakékoli zvěsti o opaku jsou kategoricky nepravdivé,“ uvedla společnost. Je také známo, že Polsko poskytne Ukrajině další terminály Starlink, řekl tamní ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. Varšava podle něj do konce roku 2024 převedla do Kyjeva 24 400 terminálů. Nová várka byla objednána v listopadu 2024 a postupně přichází na Ukrajinu.

Na válku na Ukrajině myslí v Německu i během karnevalového průvodu Rose Monday v Kolíně nad Rýnem. Jedna z dekorací znázorňovala ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského s „kladivem lásky“, které míří na hlavu ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Maďarsko požaduje vyškrtnutí osmi osob ze sankčního seznamu EU a nové záruky pro jednání o dodávkách plynu, jinak nebude souhlasit s prodloužením sankcí proti Rusku a Bělorusku. Informují o tom diplomatické zdroje v Bruselu, které cituje mimo jiné agentura Reuters.

Maďarský ministr zahraničí Pétér Szijjártó v pondělí řekl, že jeho země nebude souhlasit s „uspěchaným“ prodloužením sankcí vůči jednotlivcům. Podmínkou Maďarska pro prodloužení sankcí Evropské unie proti ruským a běloruským občanům je, aby bylo ze seznamu sankcionovaných staženo osm konkrétních jmen.

Věc se bude projednávat opět na pracovní úrovni. Bez dohody nynější sankce vyprší 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.

Jeden člověk zemřel a 14 utrpělo zranění při ruském vzdušném úderu na rezidenční čtvrť města Kramatorsk na východě Ukrajiny. Informovala o tom dnes ukrajinská policie, podle níž jsou mezi zraněnými i čtyři děti.

Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa dostávají první trhliny. Podle jeho vyjádření se totiž v úterý mělo konat druhé kolo rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem v Saúdské Arábii. Putinův režim však oznámil, že dnes do Rijádu nikoho nevyšle. Celý článek čtěte ZDE.

Realistické a zvládnutelné rozpočtově, z hlediska kapacit i toho, jak se uzavírají smlouvy a modernizuje česká armáda, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Řekl to dnes na tiskové konferenci po jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a zástupci českého obranného průmyslu. Zopakoval, že dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let.

„My jsme se dnes na té debatě také shodli, že navyšování musí jít postupně, protože peníze, které se dávají do naší bezpečnosti a obrany, musí být vynaloženy dobře, musí dávat smysl, nedá se opravdu z roku na rok zvýšit ze dvou procent na tři,“ řekl. Konkrétní počet let, který bude potřeba k dosažení tří procent, nechtěl předjímat.

Vstup Ukrajiny do Evropské unie ještě před rokem 2030 by byl pro českého ministra Martina Dvořáka příjemným překvapením. Cesta Kyjeva do nynější sedmadvacítky je ale ještě dlouhá a je potřeba splnit množství důležitých reforem, připomněl dnes ministr pro evropské záležitosti v Bruselu.

Možný vstup Ukrajiny do EU před rokem 2030 v případě, že země bude pokračovat v reformách stejně rychle a stejně kvalitně jako dosud, v pondělí zmínila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. V Kyjevě si společně s řadou dalších evropských politiků a ukrajinskými partnery připomněla třetí výročí ruské invaze. Ukrajina, která usiluje o vstup do EU i NATO, se od února 2022 ruské agresi brání s podporou západních spojenců.