Jak vzdělávat děti migrantů? Učte je, jako by byly hluché, radí experti

Autor: Veronika Šmídová - 
28. února 2016
05:39

Matematika či fyzika jsou těžkým oříškem i pro řadu tuzemských školáků. Co teprve pro děti migrantů, které rozumí pouze základům češtiny a nemohou znát odbornou terminologii. Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) tak pro školy vydal příručku, jak studenty-cizince v matematice rozvíjet. Navrhuje například využít podobných postupů, jaké se uplatňují při výuce neslyšících.

„Existuje jistá paralela mezi vzděláváním neslyšících žáků a žáků-cizinců. I neslyšící žáci, pokud jsou integrováni v běžných školách, jsou vzděláváni v jiném než v rodném jazyce. Musí tak řešit problémy s osvojováním nejen jazyka matematiky, ale i problém s jazykem, ve kterém je předmět vyučován,“ uvádí NÚV v příručce Výuka matematiky v jazykově a kulturně heterogenních třídách.

Materiály pro výuku matematiky, ať již neslyšících dětí či dětí cizinců, by tak měly stát na dvou pilířích. Za prvé – jednoduchém jazyku, tedy krátkých větách a ustálených obratech. „Naopak je vhodné se vyhýbat častému používání synonym, které mohou být pro žáky matoucí. Vhodná jsou naopak pevně daná klíčová slova nebo symboly, které žáka vybízí k činnosti,“ píší autoři.

Příkladem dobré praxe je projekt Teaching the Deaf Through Animation, jehož cílem je využít 3D animace a virtuální realitu pro výuku matematiky neslyšících.Příkladem dobré praxe je projekt Teaching the Deaf Through Animation, jehož cílem je využít 3D animace a virtuální realitu pro výuku matematiky neslyšících. | http://www.awn.com/

Druhým pilířem jsou vizuální podněty – piktogramy, obrázky, grafy. „V odborných předmětech je nezbytné stanovení reálných cílů dle znalostí jazyka žáka a brát ohled na znalost obsahu, nikoli na způsoby vyjádření v češtině. Učitelé by v přírodovědných předmětech měli využívat jednoduchých schémat, map a nákresů a terminologii rozvíjet od základních popisků k složitějším formulacím,“ popsala pro Blesk.cz mluvčí NÚV Markéta Růžičková.

Tisíce dětí a zmatená jazyková výuka

Počet migrantů přitom není na základních školách v Česku nijak zanedbatelný a roste. Ve školním roce 2013/14 se zde vzdělávalo dohromady 15 109 žáků-cizinců, v roce 2012/13 to bylo 14 551 a v roce předchozím 14 344 dětí. Údaje zveřejnila META – Sdružení pro příležitosti mladých migrantů.

Ta zároveň ve své studii uvádí, že zajištění jazykové výuky pro děti příchozí z jiných států je v Česku nedostatečné. Každý cizinec plnící si povinnou školní docházku má sice dle školského zákona nárok na jazykovou přípravu, ale jen 70 vyučovacích hodin.

Z dostupných informací navíc vyplývá, že jazyková podpora se dostává jen velmi omezenému počtu žáků. A to díky nejasně nastavené organizaci jazykové přípravy, nejasné zodpovědnosti za její organizování a nenárokovému financování prostřednictvím dotací.

Zároveň řada vyučujících netuší, jak má k žákům z kulturně či jazykově odlišného prostředí přistupovat. Většina totiž nikdy neabsolvovala žádné kurzy či školení na toto téma. „V současné době se potřeba školení ze strany škol zvyšuje. Současně naštěstí narůstá i nabídka takového vzdělávání. Například NÚV v současné době připravuje ve spolupráci s Evropským střediskem pro moderní jazyky dvoudenní seminář zaměřený na výuku ve vícejazyčných třídách,“ nastínila Růžičková.  

Kromě toho má NÚV v plánu vydat pro učitele další návodové příručky. Především k přírodovědným a některým společenskovědním předmětům.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

Další videa
Články odjinud