Ukrytá krása: Podívejte se do nepřístupných míst Klementina! Barokní knihovna i vzácný rukopis

Je to vskutku pohled jak z pohádky. Člověk si představuje vzdělance v dlouhých róbách, jak se sklánějí nad velkými glóby a zkoumají, jak zobrazené hvězdné konstelace ovlivňují naše životy. Nebo jak vymýšlejí léky na dnes banální nemoci. Barokní knihovna v Klementinu má naprosto jedinečnou atmosféru, přitom představa o dávných učencích, kteří tu bádáním trávili dlouhé dny, není daleko od pravdy.

„Ten objekt je spojený s jezuitským řádem, s půlkou šestnáctého století, kdy jezuité byli pozváni do Prahy, aby šířili vzdělávání a katolickou víru, nicméně ta oblast, střed Prahy poblíž Karlova mostu, je spojený s kulturou a vzdělaností už od raného středověku,“ popisuje Foltýn, kdy a za jakým účelem byla barokní knihovna vybudována. Dnes podle něj symbolizuje vztah jezuitů k oblasti vědění a vzdělávání.

Nejteplejší z 250 posledních únorů! V Klementinu naměřili průměrně 8,1 stupně

V prostorách se v současnosti nachází 24-26 tisíc svazků a knih, které pocházejí hlavně ze čtyřicátých let osmnáctého století. Překvapivě jsou za určitých okolností k vypůjčení. „Knihovna tady je stále živý fond, to znamená, pokud jste badatelem a zajímáte se o nějaké oblasti těch svazků, lze si je vypůjčit, ale musíte být řádně registrovaným uživatelem rukopisů,“ říká Foltýn.

Běžně se ale na svazky nesahá, dokonce se kvůli nim musí v knihovně udržovat klima, které hlídají senzory. „Pokud chcete základní parametry, tak se bavíme o nějaký 18–20 stupních v rámci celého roku a přiměřené hodnotě relativní vlhkosti,“ uvedl ředitel na dotaz Blesk Zprávy, jak toto klima vypadá. Důležité podle něj je, aby nedocházelo k žádným výkyvům.

Tyto poklady samozřejmě musí být hlídány, proto na úklidovou firmu obvykle dohlíží ochranka. Hlavní ochranné opatření nicméně je, že barokní knihovna není veřejnosti přístupná, aby její krása zůstala zachovaná. Návštěvníci do ní mohou jen z dáli nahlédnout, jednou za čas pak mohou vstoupit vybrané VIP osoby.

Celý prostor se nicméně podařilo nově nafotit ve 3D a digitalizovat v rámci spolupráce, kterou Národní knihovna ČR uzavřela s Google Arts & Culture. Barokní knihovnu si tak odteď můžete virtuálně projít a detailně prohlédnout z pohodlí svého domova.

Kodex vyšehradský: Unikát jako korunovační klenoty

Na Google Arts & Culture najdete nově také zdigitalizovaný Kodex vyšehradský. „Patří mezi nejvýznamnější rukopisy v českých zemích. Uvádí se, že jde o vůbec nejvýznamnější rukopis ze sbírek Národní knihovny,“ líčí Tomáš Klimek, historik a ředitel Historických a hudebních fondů v Národní knihovně ČR.

Pro představu, jak je tento rukopis z 11. století hodnotný – bývá dáván na stejnou úroveň jako české korunovační klenoty. Nachází se v sejfu v útrobách Národní knihovny ČR a vynesen může být pouze poté, co to stvrdí svým podpisem vědečtí pracovníci napříč republikou. Akt je podobný otevírání komory s korunovačními klenoty.

Klimek podotýká, že Kodex vyšehradský je významný zejména kvůli jeho unikátnímu historickému kontextu. „Je to proto, že byl vyroben při příležitosti korunovace Vratislava II., českého knížete, na historicky prvního českého krále,“ líčí historik s tím, že této korunovaci předcházely složité politické procesy.

Erben jako první pražský archivář: Praha si připomíná 170 let od založení Archivu hlavního města Prahy

Originál Kodexu vyšehradského se téměř nikdy neukazuje, naposledy byl vystaven v roce 2015 a před tím 50 let zpět. Když už, tak bývá ukazována jeho tzv. faksimile – tak se nazývají velice věrné kopie rukopisů. Blesk Zprávy měly možnost si faksimili Kodexu vyšehradského proběhnout.

„To, co vidíte, je věrná napodobenina, která je skutečně i na pergamenu. Opravdu je malovaná metodami, které se originálu co nejvíce blíží, protože jsme samozřejmě nikdo neseděl u toho písaře v době, kdy to maloval,“ vysvětlovala Renáta Modráková, expertka na středověké rukopisy.

„Zlato je zlato, není to fejk, není to nějaká napodobenina, i tato umělecká maketa má svoji slušnou hodnotu,“ navázala Modráková a na dotaz Blesk Zpráv sdělila, že hovoříme o hodnotě v řádech milionů, což je ale zlomek toho, na co lze vyčíslit originál.

„Strašně neradi jako správci historických fondů říkáme, že něco je nejcennější, protože každý ten originál je vzácný, je cenný, dokonce i když je to věc, která je poměrně málo stará. Tento rukopis má úplně nejvyšší pojišťovací hodnotu ze všech (…) je okolo jedné miliardy korun,“ řekla expertka o Kodexu vyšehradském.

Přitom badatelé stále s jistotou neví, kde byl tento rukopis vytvořený. „Kdybychom se vrátili o sto let zpátky, tak se hrdě prohlašovalo, že Kodex vyšehradský vznikl v Čechách, asi někde v Praze. Tak teď už na 90 procent víme, že ne, nebyly tady k tomu vhodné podmínky,“ popsala Modráková.