18°C
„Rok 2023 se svou průměrnou roční teplotou umístil na 1. až 2. místě za 249 dosavadních roků od roku 1775, spolu s rokem 2018. Šlo tedy o jeden ze dvou nejteplejších roků v Klementinu od začátku dostupných měření,“ konstatovali meteorologové. Také celosvětově se uplynulý rok zařadí jako nejteplejší v historii měření, uvedla začátkem prosince meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
Loňská průměrná teplota 12,8 stupně Celsia v Klementinu znamená odchylku od takzvaného normálu z let 1991 až 2020 plus 1,5 stupně. Odchylka od dlouhodobého průměru z let 1775–2014 byla plus 3,2 stupně. Loňský prosinec měl v Klementinu průměrnou měsíční teplotu 5,1 stupně Celsia, což ho řadí k pěti procentům nejteplejších prosinců za dobu měření. V historických tabulkách se umístil na 11. až 12. místě z 249 prosinců od roku 1775.
Dosud nejteplejší prosinec zaznamenali meteorologové v metropoli v roce 2015, kdy průměrná měsíční teplota dosáhla 7,2 stupně Celsia. Naopak nejchladněji bylo v roce 1788, kdy prosincový průměr spadl v Klementinu na minus 9,7 stupně Celsia.
Všech pět nejteplejších roků za uplynulých téměř 250 let naměřili v Klementinu v tomto tisíciletí. Za zatím nejteplejšími roky 2023 a 2018 se na třetím místě umístil rok 2019 s průměrnou teplotou 12,6 stupně Celsia, o desetinu stupně nižší teplotu zaznamenali meteorologové v letech 2014 a 2015.
Na opačném konci jsou roky převážně z 19. století. Nejchladnější roky byly na klementinské stanici naměřené v roce 1838 a 1871 s průměrnou teplotou 7,2 stupně, na 3. až 5. místě se umístily roky 1786, 1829 a 1864 s průměrnou teplotou 7,4 stupně. Šestý nejchladnější byl rok 1940 s průměrnou teplotou 7,5 stupně.
Mezi relativně chladnější roky z posledních let patří rok 2010 s průměrnou teplotou rovných deset stupňů Celsia, který se umístil na 147. až 157. místě - v celé teplotní řadě tedy patří i tak spíše mezi teplejší roky. Rokům 1980 a 1996 s průměrnou roční teplotou devět stupňů patří 62. až 67. místo.
Meteorologická stanice v Klementinu na pražském Starém Městě je délkou soustavného zaznamenávání údajů o počasí jedinečná v Česku i celé střední Evropě. Ačkoliv měření na této stanici ovlivňuje řada faktorů, například umístění měřicích přístrojů v komplexu barokních budov nebo poloha v samém středu města, představují podle meteorologů pro moderní vědu ojedinělý a nesmírně cenný zdroj informací o stavu počasí a podnebí v novodobé historii.
