Po Rhodosu v plamenech i Kanáry: Kvůli hlouposti lidí i změnám klimatu bude požárů přibývat, říká expert

Blesk Zprávy: Lze říci, jak vznikají takto rozsáhlé požáry?

prof. RNDr. Radan Huth, DrSc.: Požár v přírodě potřebuje pro svůj vznik a následné šíření tři hlavní podmínky: vhodné počasí (tj. beze srážek, větrno, vysoké teploty - ty zajistí prostřednictvím výparu to, že „palivo“ bude suché); palivo (tj. to, co bude hořet - suchá tráva, křoví, keře, stromy) a hlavně počáteční impuls, tedy něco, co oheň zapálí. Přirozeně vzniklých (tedy samotnou přírodou založených) požárů je minimum, přičemž za většinu takových mohou bouřky; většinu požárů založí člověk zejména neopatrnou manipulací s ohněm.

Zkáza na Havaji: Už 55 mrtvých! Letovisko Lahaiana jak po výbuchu bomby, 10 Čechů mimo nebezpečí

Jak je na tom právě Středomoří, které letos zachvátily série požárů?

Středomoří patří mezi oblasti, které budou do budoucna s postupující změnou klimatu nejvíce ovlivněny (ohroženy) letním suchem. Už teď ve Středomoří prší v létě málo (ostatně právě proto tam jezdíme na dovolenou), a toto málo se do budoucna ještě zmenší. Spolu s tím se zvýší teploty. Důsledek je jasný - vznik a šíření požárů budou (nejen) ve Středomoří v budoucnu snazší. Omezit vznik a šíření požárů určitě lze i tak - jednak snížením dostupnosti „paliva“ (např. úklidem suché trávy a keřů), ale hlavně zabráněním tomu, aby do vyschlé přírody chodili pitomci se sirkami.

Tedy shrnu-li to, mohu konstatovat, že pokračující změna klimatu ve Středomoří zvyšuje a do budoucna dále zvýší pravděpodobnost výskytu podmínek příznivých pro vznik a šíření požárů. Ale nevymlouvejme se na klimatickou změnu, protože za většinu požárů v civilizovaných oblastech může lidská neopatrnost při manipulaci s ohněm, či dokonce naprostá hloupost a zlý úmysl.

Není zvláštní, že ve přibližně stejnou dobu propuklo tolik požárů na několika místech – Řecko, Chorvatsko, Turecko, Itálie? Jak si to lze vysvětlit?

Obecně lze říci, že výskyt požárů současně na více místech je způsoben tím, že suché a větrné počasí, které šíření požárů napomáhá, panovalo ve většině Středomoří. To přitom není nijak neobvyklé, protože ve Středomoří v létě obvykle panuje sucho. Pro nějakou konkrétnější odpověď ale nemám dostatek informací z jednotlivých lokalit.

Požáry v turistickém ráji: Oheň v Portugalsku se nedaří zkrotit, blíží se k místům, kde jsou i Češi

Jaký scénář si ohledně požárů a klimatické krize lze představit třeba za 50 či více let? Co nejhoršího se může stát, jak moc by byly země spálené po případných sériích požárů?

Oblast Středomoří bude v létě daleko více ohrožena suchem než dnes. Z toho plynou podmínky, které budou pro vznik a šíření požárů příznivější (tedy pro lidstvo podmínky nepříznivé). Pro vznik požáru je ale vždy potřeba ta prvotní jiskra, která jej zažehne. A tu jen zřídkakdy poskytne příroda; požár téměř vždy založí člověk, ať už neopatrností, nedbalostí, nebo zlým úmyslem. Jak to bude v budoucnu s požáry, tedy nejvíc záleží na tom, jestli se budou vyschlou krajinou i nadále pohybovat pitomci s cigaretami, sirkami či rachejtlemi. A toto lidské chování předpovědět neumíme...

Severovýchodem Řecka v okolí města Xanthi se nedávno prohnala bouře s krupobitím. Malé tornádo poškodilo zemědělskou úrodu a vyvrátilo sloupy elektrického vedení. Také to souvisí s klimatickými změnami?

Krupobití, tornáda i další extrémní projevy počasí s námi jsou odjakživa. Díky propojenému světu a dostupnosti informací online i z opačné strany zeměkoule jsme ale o nich teď daleko podrobněji informováni. Asi právě proto vzniká dojem, že výskyt takovýchto jevů v poslední době roste. Pokud vím, zvýšený výskyt tornád ani silných bouřek se v poslední době nepozoruje. Ani v budoucnu, spolu s postupující změnou klimatu, se tornáda pravděpodobně nebudou vyskytovat častěji. Silné přívalové deště spojené s bouřkami v budoucnu budou pravděpodobně četnější; jak to bude do budoucna s krupobitím, ale netuším.