Jak dopadla kontrola cen potravin? Úřad si posvítil na máslo, vejce i kuřecí. Nekula se neomluví

Šetření antimonopolní úřad zahájil sám a zabýval se údaji až do roku 2018. Týkalo se pěti druhů potravin. Již na sněmovním zemědělském výboru o záměrech kontroly ÚOHS v dubnu 2023 předseda ÚOHS Petr Mlsna uvedl, že kontrola úřadu se týká potravin každodenní spotřeby. Na dnešní tiskovce shrnul, co všechno antimonopolní úřad šetřil.

Řešili 5 komodit od mléka po kuřecí maso

„Úřad se zaměřil na pět  potravin základního spotřebitelského koše, jako je mléko, mouka, máslo, vejce a kuře,“ uvedl na úterní tiskovce Mlsna.

Antimonopolní úřad řešil případnou „distorzi na relevantních trzích, ať už v důsledku zakázaných dohod, případně zneužití dominantního postavení, nebo zneužívání některých obchodních praktik u odběratelů s významnou tržní silou,“ poznamenal Mlsna.

Cena všech pěti komodit začala růst po vypuknutí války na Ukrajině, ovlivnil je růst energií, u kuřecího masa se projevil také vliv zdražení krmných směsí. ÚOHS zjistil, že směsi tvoří až 70 procent nákladů na chov kuřat.

Srovnání cen v Česku a Polsku: O kolik méně u sousedů zaplatíme za sýr, maso, máslo či rajčata?

Antimonopolní úřad se zaměřoval i na to, jak vypadá trh, zda má významného hráče, který může „trh velmi výrazným způsobem tlačit k vyšším cenám, příp. zda-li některý ze subjektů v tom vertikálním řetězci od prvovýrobců přes zpracovatele až po maloobchod nevykazuje nepřiměřeně vysoké marže“.

Mlsna: Strop na ceny potravin? V žádném případě

„Řešili jsme i náznaky některých zakázaných dohod, což je v lidové mluvě obvykle označováno jako kartely,“ doplnil Mlsna s tím, že se tak nestalo ani v jednom jediném případě.

„V žádném případě ÚOHS nedoporučuje zavádění cenové regulace. Experimenty, které se někde v evropských státech, např. v Maďarsku, začaly zkoušet, tak vedly k pravému opaku, tzn. k extrémnímu nárůstu cen, protože zboží je najednou nedostatek na trhu, producenti přistupují spíše k exportu, než aby saturovali domácí poptávku, tudíž ty ceny jsou mnohem vyšší, a je nedostatek. Tady je potřeba ocenit, že ČR se nenechala zviklat nejrůznějšími tlaky, aby k cenové regulaci, cenovému usměrňování přistupovala,“ vyzdvihl Mlsna.

Ceny mouky ovlivnila válka

Místopředseda ÚOHS Petr Solský uvedl, že u mouky byly nárůsty cen odůvodňovány vzrůstem cen vstupních materiálů, nákladů na energie i mzdy pracovníků.

„Obecně u těch mlynářských produktů je ten trh poměrně proměnlivý a zvyklý na časté výkyvy cen pšenice, která je určována celosvětovou situací na trhu, což samozřejmě do značné míry ovlivňovala i válka na Ukrajině a energetická krize jako taková,“ poznamenal Solský.

ÚOHS řešil vývoj cen základních potravin. | Reprofoto stream ČTK

Ceny mléka a másla? Žádný kartel, vzkázal úřad

Místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb uvedl, že je vidět rozdílný přístup v některých položkách - např. u másla „nemají na maloobchodě žádné výrazné obchodní přirážky“. „Lze říci, že to razantní cenové zvýšení v posledním období patrně nebylo v důsledku kartelu,“ uvedl.

Úřad tak při podrobném prověřování trhu s mlékem a máslem zjistil, že na něm nikdo nemá dominantní postavení. Vývoj cen kopíroval růst cen syrového mléka.

ÚOHS řešil vývoj cen základních potravin. | Reprofoto stream ČTK

Vzrostly ceny krmných směsí

Problém antimonopolní úřad nenašel ani u cen vajec. „Opět podobně jako u cen mléka nebo kuřecího masa je vidět, že obchodní přirážka po celé období je relativně v průměru stabilní,“ podotkl Nejezchleb. 

ÚOHS řešil vývoj cen základních potravin. | Reprofoto stream ČTK

U kuřecího masa upozornil Nejezchleb, že „vzrostly ceny krmných směsí, vzrostly reálně náklady, které byly schopny jednotlivé články propsat až na úroveň konečného spotřebitele“.

ÚOHS řešil vývoj cen základních potravin. | Reproto stream ČTK

Proč u vajec marže vzrostly víc?

Antimonopolní úřad při kontrole marží zjišťoval, proč u vajec nastal v roce 2022 výraznější zlom u marží. „Jedním z důvodů bylo zahájení pandemie ptačí chřipky na podzim roku 2022, ale na druhou stranu nebyl to asi faktor jediný, v tomto oboru také panuje poměrně konkurence včetně dovozu z dalších evropských států a v podstatě prvovýroba a producenti říkali, že dlouho museli držet poměrně nízkou cenu prvovýroby, i když mnohdy se již dostával i do záporných, negativních výrobních marží,“ poznamenal Sokol.

„Samozřejmě do marží se promítá řada vnějších vlivů. Klíčové jsou samozřejmě ceny energií,“ poznamenal Mlsna, že ceny energií na českém trhu vychýlily pády významných dodavatelů.

„Obchodní marže zpracovatelů a obchodníků se de facto pohybují v podobných úrovních, počítáme-li s tím, že promítají do svých marží zároveň náklady na energie nebo náklady na dopravu, zvyšující se ceny pohonných hmot. Ten nejvýraznější nárůst je v prvovýrobě,“ uvedl Mlsna s tím, že nárůsty kopírovaly stejný trend, který navíc od února a března letošního roku klesá.

„Nelze tudíž říci, že by za razantní zdražování mohl jeden konkrétní článek daného řetězce. Můžeme vést konkrétní diskuzi o tom, jak velká obchodní marže, jestli na vajíčku průměrovaná téměř k 1 Kč, je přiměřená, nebo nepřiměřená, jestli průměrovaná marže na 250g máslu pohybující se kolem 9 Kč na úrovni maloobchodu je vysoká, nebo nízká. To není ale úkolem našeho úřadu toto posuzovat, to je spíš otázka mnohdy spíše etického nastavení jednotlivých článků řetězce, kolik na které komoditě chtějí vydělat,“ upozornil Mlsna.

Nepřiměřené obchodní přirážky nezjistili

ÚOHS bude sledovat, zda trend poklesu je jen mírný, nebo skutečně bude reflektovat vývoj vstupních komodit, jako jsou energie, cena hnojiv či krmných směsí, případně i ceny na burzách, vzkázal Mlsna.

„Na žádném trhu nebylo zjištěno dominantní postavení. Nebyly zjištěny indicie kartelových dohod. Nebylo zjištěno nepřiměřené navyšování obchodní přirážky v jedné části řetězce. Všechny články řetězce dokázaly přenést zvýšené náklady směrem ke spotřebiteli,“ uvedl v závěrech antimonopolní úřad.

„Obdobné problémy řeší drtivá většina soutěžních úřadů,“ poznamenal Mlsna. Hospodářská soutěž „nekompromisně zareagovala na makroekonomické vstupy, se kterými se ČR musí vypořádat“. „Obdobně ani v Evropě nebyla zjištěna žádná protisoutěžní jednání, v uvozovkách kartely, které by vedly k tomu, že se takovýmto způsobem zvyšují ceny potravin. Rozetnutí tohoto gordického uzlu v podstatě visí na zkrocení inflace jako takové,“ dodal Mlsna.

ÚOHS kontroloval marže u 5 základních komodit. | Reprofoto stream ČTK

Úřad oslovil jako součást zjišťování více než 200 firem ze všech částí řetězce a přes 14 oborových svazů.

Tam, kde má řetězec tři stupně, jako například u mléka, zákazník zaplatí v konečné ceně zvýšení energií třikrát. Ceny všech pěti komodit na trhu kopírovaly růst ceny základní suroviny.

Úřad obdržel i několik podnětů, které se cen potravin týkaly. Sledoval vývoj cen od roku 2018 s ohledem na pět zlomových dat, které mohly mít na růst cen vliv - jako byl začátek energetické krize nebo začátek války na Ukrajině. Ve zvláštním šetření se věnuje vývoji ceny cukru.

Privátní značky řetězců táhnou. U másla méně

„To, čemu se úřad taktéž věnoval, byla otázka cenového následování, tj. zda např. maloobchodní řetězce nepřizpůsobují ceny konkurentům na trhu, tzn. nesledují cenovou hladinu svých potenciálních konkurentů,“ poznamenal Mlsna s tím, že zkoumali třeba i vliv poměrně oblíbených privátních značek jednotlivých řetězců, „neboť jejich cenová hladina se mnohdy pohybuje výrazně níže, než je tomu u značek brandových“.

„U privátních značek je vysoký podíl prodejů zejména u mléka, kuřecího masa, mouky a vajec, u másla byl nižší. Cenový rozdíl oproti běžným značkám je různý u jednotlivých komodit, například u mouky je značný,“ uvedl místopředseda ÚOHS Nejezchleb.

Nekula by se měl omluvit, vzkázal svaz

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na vysoké ceny potravin v řetězcích několikrát upozorňoval a kritizoval hlavně obchodní řetězce a často mluvil o tom, že na růstu inflace a ekonomické situaci v ČR vydělávají.

Ministr dříve kritizoval například růst cen cukru nebo vajec. Mluvil mimo jiné o tom, že ceny vypadají, jako by obchodníci sami museli nosnice přikrmovat na pultech obchodů. Sám se také kvůli cenám vajec nebo cukru obrátil na ÚOHS. Chování obchodníků podle něj naznačovalo, že zneužívají své dominance na trhu.

Nekula by se podle svazu obchodu měl omluvit za obviňování řetězců z růstu cen potravin. Podle ÚOHS obchody nezneužívaly svého postavení.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zveřejnění závěrů úřadu považuje za ukončení diskuse o cenách potravin. „Prokázal to, co jsme říkali od počátku – že obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v České republice. Po dnešku by mělo být každému jasné, že na kritické situaci posledního roku a půl masivně vydělaly velké české agroskupiny. A pevně doufám, že se za své chování veřejnosti omluví tím jediným možným způsobem – rychlým zlevněním potravin a vrácením alespoň části svých nadsazených zisků zákazníkům,“ uvedl.

Zjištění antimonopolního úřadu je podle Nekuly příznivá zpráva. „Bohudík, opět nám funguje trh. Protože na základě dat, které jsme měli od Českého statistického úřadu, jsme zaznamenali konkrétní situace, kdy jsme měli vážné podezření na skryté nebo otevřené kartelové dohody u některých potravin,“ uvedl šéf resortu. Za poklesem cen potravin v poslední době je podle něj mimo jiné tlak různých institucí. „Konečně jsme v situaci, kdy potraviny táhnou inflaci dolů,“ řekl ministr novinářům. Omlouvat se ale nehodlá. „Zatímco před rokem stačilo obchodníkům přirazit si na jednom vajíčku jednu korunu, na začátku letošního roku si již přiráželi dvě koruny. I laik pozná, že se zde něco odehrává,“ uvedl dnes příklad Nekula.