Adam vážil ve 13 letech metrák: Pandemie situaci s obézními dětmi zhoršila, varují odborníci
Po covidové pandemii zřejmě přichází pandemie dětské obezity. Situace z roku 2021, kdy už každé čtvrté dítě v Česku trpělo nadváhou, se tak nelepší, podle odborníků se spíše zhoršuje. Děti během lockdownů totiž získaly celou řadu nezdravých návyků a během covidových let přibraly 15 - 20 kilogramů. Důvodem je nejen nepravidelný stravovací režim, ale absence kroužků a také to, že děti stále častěji pijí slazené a energetické nápoje. Adam (18) si s obezitou zažil své, ve 13 letech vážil 100 kilogramů. Pomohl mu až pobyt v léčebně.
Nárůst počtu obézních dětí se nedaří zastavit. Fakt, že už více než rok mohou děti opět sportovat bez omezení, na tom nic nezměnil. „Nejčerstvější data stále představuje studie Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost z roku 2021, podle které má problémy s váhou asi 26 % dětí, obézních je pak 16 %. Nicméně z naší praxe nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla lepšit, spíše naopak,“ říká MUDr. Kateřina Bednaříková, pediatrička a ředitelka Dětské léčebny Křetín, která se specializuje na léčbu obezity.
Znepokojující je však podle ní především tempo, jakým obézní děti přibývají – v roce 2016 jich trpělo obezitou „jen“ 10,3 %. U řady dětí „dědictví“ pandemie navíc stále přetrvává. „Děti získaly kila navíc i kvůli tomu, že měly doma neustále přístup k jídlu a ztratily tak jakýkoliv režim. Mnohé se také naučily takzvaně zajídat nudu a podle slov rodičů se řadě z nich bohužel nedaří tyto zvyky odstranit a znovu nějaký režim nastavit,“ říká psycholožka Veronika Koch Ondrová. Nebylo tak podle ní výjimkou, že děti během pandemických roků přibraly i 15–20 kilogramů.
Adam vážil sto kilo
Adama (18) a jeho sestry vedla maminka Renata (46) k pohybu odmalička. Přesto od 5. roku začaly u Adama hodnoty stoupat a při výšce 173 cm vážil bezmála 100 kilogramů. S vyšší váhou bojovaly i Renatiny další děti – dcery Šárka (16) a Karolína (12). Jedním z důvodů je podle jejich matky nedostatek zájmových kroužků ve městě, kde žijí. „Je tu jen malá nabídka sportovního vyžití, a děti se tak k pohybu hůř motivují. Jako rodič toho s puberťáky moc nezmůžete,“ popisuje Renata.
Velké porce kalorií ve slazených nápojích
Podobný problém panoval i během covidových let. Děti nemohly chodit na kroužky, nesportovaly. Přestože v tomto období obézních dětí přibývalo více, je to podle lékařů spíše vyvrcholení dlouhodobého trendu. „Děti mají dlouhodobě vyšší příjem kalorií než jejich výdej. To vede k rozvoji nadváhy a později obezity. Jsou také zvyklé více mlsat, jíst mezi hlavními jídly a často se stravovat v různých fast foodech. Obrovskou porci kalorií mají na svědomí také slazené nápoje nebo energetické drinky,“ vypočítává MUDr. Bednaříková.
Dětskou obezitu podle ní rozhodně nelze podceňovat, protože s sebou nese řadu zdravotních rizik. „Je to například vysoký krevní tlak, u velmi obézních dětí se objevuje cukrovka 2. typu. Obezita také představuje enormní zatížení kloubů, což s sebou přináší nejrůznější ortopedické problémy. Obézní děti více trpí například respiračními infekty nebo se u nich častěji vyskytuje astma,“ varuje MUDr. Bednaříková.
Renata tedy po dohodě s pediatričkou domluvila Adamovi pobyt v Dětské léčebně Křetín. „Já sama jsem v léčebně byla jako dítě, ale měla jsem opačný problém – byla jsem příliš hubená. Se zařízením jsem měla dobré zkušenosti a doufala jsem, že v něm pomohou i Adamovi,“ říká Renata. Pobyt v dětské léčebně jejímu synovi opravdu prospěl, za tři týdny zhubl 5,5 kilogramů tuku. Váhový úbytek navíc Adama motivoval k dalšímu hubnutí a otevřel mu cestu ke zdravému životnímu stylu. „Trenéři v léčebně ho namotivovali ke cvičení a s fitness pokračoval i po návratu domů. Sestavil si provizorní tělocvičnu, kde pravidelně cvičí, kromě toho se zdravě stravuje a nekouří ani nepije,“ pochvaluje si změny Renata. K pohybu také motivoval Adam své dvě sestry.
Rodiče si nechtějí připustit obezitu svých dětí
Příběh Adama dokazuje, že při snaze o redukci váhy u dítěte se musí zapojit celá rodina. Rodiče ale mají často problém si připustit, že jejich dítě je obézní. „Do ambulance přichází rodiče, kteří říkají, že mají dítě, které má 20 kilogramů nadváhu. To už ale není nadváha, to je obezita,“ vysvětluje MUDr. Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti JEP.
„Rodiče by se měli snažit děti zapojit do vhodných aktivit a najít udržitelný režim, který jejich potomkům pomůže mít váhu pod kontrolou. Pokud se to nepodaří, tak se nám děti do léčebny vrací, a často ve výrazně horším stavu, než od nás odjely,“ říká psycholožka Koch Ondrová. Není podle ní výjimkou, že dospívající klienti léčebny mají přes 100 kilogramů.
„Zároveň je důležité, aby rodiče byli dětem vzorem a žili tak, jak si přejí, aby žilo jejich dítě. Aby mu ukázali, že zdravý životní styl je normální, ať už se to týká jídla, nebo pohybu,“ doplňuje.
Obezita představuje jeden z nejvýznamnějších problémů současného zdravotnictví vzhledem k velkému množství komplikací, které vyvolává. K nejvýznamnějším patří zvýšené riziko cukrovky, kardiovaskulárních a nádorových onemocnění, depresí a celkové zhoršení kvality života a zkrácení jeho délky. Zatímco tato přidružená onemocnění přicházejí v současné době u obézních až kolem 50. roku věku, u obézních dětí je nutné počítat s tím, že se přidružená onemocnění mohou objevit už po 30. roku věku.