9°C
Příběh Nely Moravcové v hrůze a s napětím sledovalo celé Česko. Statečná žena s traumatizující zkušeností otevřeně svěřila a popsala děsivé detaily znásilnění, které šokovaly i zkušené kriminalisty.
„V době, kdy mě znásilňoval pěstí do obou intimních otvorů, kde jsem měla i řezné rány nožem, kdy mě mlátil a škrtil hlava nehlava, tak jsem si stále opakovala: Nelo, ještě ne… ještě nemůžeš odejít, ještě jsi tu nesplnila vše, co potřebuješ. Bojovala jsem. Až policie, která byla na místě činu, mi později sdělila, že přesně toto mi umožnilo přežít,“ vzpomínala na pekelné chvíle Nela.
Skok z okna a vozíček
Popsala i to, že trpí posttraumatickou stresovou poruchou, která ji donutila k pokusu o sebevraždu. Naštěstí neúspěšnému. Po skoku z okna a mnoha operacích však skončila v obrovských bolestech na vozíčku.
„Byla jsem brutálně znásilněná a málem zavražděná svým sousedem. Musím s tím žít, nikdy na to nezapomenu, to prostě nejde. Je to démon v podobě posttraumatického stresu, který mě občas dohání k slzám. Vidíte jen střípky, co sdílím, ale nikdo z vás si asi nedokáže představit, jak mi je,“ vzkázala přes Blesk.cz lidem, kterým vadilo, že pořádá finanční sbírky na vysněné bezpečné bydlení a na rehabilitace.
Záludnost prožitých traumat
Posttraumatická stresová porucha je opožděnou reakcí na prožití život a zdraví ohrožující události nezvyklé intenzity. „Oběti sexuálního násilí mnohdy až po týdnech, měsících i letech znovuprožívájí trauma ve formě vzpomínek, flashbacků, nočních děsů a nutkavých myšlenek. Vyhýbají se situacím a činnostem, spojených s traumatem. Nastává u nich mnohdy výrazná změna osobnosti, pokles či vymizení pozitivních emocí a vykazují snížený zájem o předchozí život a oblíbené aktivity," vysvětlia pro Blesk.cz pocity, kterými trpěla i Nela, psychoterapeutka Natalia Schwab Figusch z Terapie Zlatnická. Oběti také trpí poruchami spánku, paměti a pozornosti, neadekvátními pocity hanby, studu či viny.
Nová práce a náhlý odchod
Nela se ale s prožitým srdnatě rvala. Snažila se rehabilitovat, věřila, že se postaví na vlastní nohy. Malovala a plánovala napsat knihu, v níž popíše svůj příběh. Chtěla pomáhat ostatním, okamžitě se zapojila do pomoci ukrajinským uprchlíkům, fotila snímky do projektu, který se zabývá body shamingem. Našla si novou práci, z níž byla nadšená….Jen pár týdnů poté ale byl všem snům konec. Loni 22. dubna po předchozích akutních zdravotních problémech náhle a nečekaně zemřela.
Máme jí být za co vděční...
Nelin příběh se soucitem sledovala i Johanna Nejedlová z organizace Konsent, která se zabývá sexuálním násilím. „Nela Moravcová byla v celé té své strašné situaci velmi statečná a myslím, že jí můžeme být vděční, že o tom, co se jí stalo, dokázala otevřeně mluvit,“ přiznává pro Blesk.cz Nejedlová.
Podpora je nedostatečná
Podle odbornice je v Česku bohužel podpora znásilněných žen stále ještě nedostatečná. „Máme v Česku odhadem až 12 tisíc znásilnění ročně, ale na policii dojde jen zhruba 600 až 700 žen,“ upřesňuje Nejedlová. Oběti sexuálního násilí mají přitom v Česku k dispozici jen tři větší specializované organizace a jejich kapacity jsou velmi limitované. „ V Praze a krajských městech je to ProFem, v Brně Persefona a ještě máme Bílý kruh bezpečí, který dává rychlou intervenci na začátku,“ vypočítává Nejedlová.
Nákladné terapie
Oběti sexuálního násilí v dětství i dospělosti jsou zranitelné a vic ohrožené dalšími psychickými onemocněními i sebevražedným jednáním. „Dlouhodobá psychoterapie a adekvátní léčba u psychiatra a jiných specialistů je u rozvinuté posttraumatické stresové poruchy velmi důležitou, vede ke zmírnění či vymizení psychických a fyzických příznaků a zlepšení kvality života," upozorňuje psychoterapeutka Natalia Schwab Figusch.
Jenže právě s další psychologickou péčí je problém. „Pokud chcete terapeutickou péči hrazenou ze zdravotního pojištění, tak čekáte strašně dlouho, než se k někomu dostanete. Vy ale většinou tu péči potřebujete ve chvíli, kdy se odhodláte k tomu ji vyhledat. A to čekání je velmi traumatizující a špatné,“ popisuje expertka.
Pokud si tedy žena nakonec hledá terapeuta, jehož služby si hradí sama, je to finančně velmi náročné. „Terapie dnes stojí zhruba tisíc korun na hodinu. Když máte akutní problém, měla byste chodit jednou týdně, což finančně rozhodně není málo,“ upozorňuje Nejedlová s tím, že hlavně v menších městech je náročné pomoc vůbec najít.
„Navíc se setkáváme s tím, že běžný terapeut často nemá takovou praxi a neví, jak pracovat s tématem znásilnění. Potřebovali bychom služby poskytující pomoc obětem sexuálního násilí skutečně posílit,“ apeluje odbornice a vrací se opět k příkladu Nely Moravcové, která svůj příběh veřejně sdílela. „Aby její otevřenost měla dlouhodobý dopad, tak by bylo třeba, aby se situací sexuálního násilí začali intenzivně zabývat naši politici,“ uzavírá Johanna Nejedlová.
Poslankyně Urbanová o děsu domácího násilí: Miminko se zlomenými kostmi? Selhání tam bylo víc! Markéta Volfová, Lukáš Červený
