12°C
Máte krásnou vilu v přírodě, která vám dovolí si vydechnout od stísněného Monaka. Už se vám tam nelíbí?
„Když jsme poprvé přijeli do Monaka – asi před patnácti lety – měli jsme na začátku jen pronajatý byt, protože jsme nevěděli, zda tu zůstaneme. Bydleli jsme v knížectví jen přerušovaně, podle toho, kde Honza zrovna hrál. A nakonec jsme se kvůli jeho práci v Monaku usadili a koupili si později tuhle vilu ve Vence na víkendy s dětmi a také jako investici k pronájmům. Dnes ji už nemám vůbec pro osobní potěšení, ale abych ji mohla pronajímat a vydělávat si tak na živobytí. Majetek jsme měli rozdělený už dlouho, takže nemovitost jsme s manželem koupili napůl, a také díky tomu byl náš rozvod před dvěma lety relativně bezproblémový.“
Jak jste po rozchodu vlastně mohla zůstat v Monaku?
„Před pěti lety se Honza odstěhoval do Česka a já jsem se rozhodla, že v Monaku holky vychovám. Abych tam mohla zůstat v našem stometrovém bytě s výhledem na moře, musela jsem ho vyplatit z poloviny bytu, a tak jsem se vzdala přídavků na děti. Proto mi platí jen povinné minimum. Rozhodla jsem se, že tu zůstanu kvůli dětem, jejich dobrému vzdělání, jazykům, životním perspektivám i bezpečí. Bylo to moje rozhodnutí, to nejlepší, co jsem pro ně mohla udělat. Honza se chtěl vrátit do Česka. Ale kvůli tomu jsme se nerozešli. On patří do Smetanovy Lhoty a lepší šťastný táta čtyřikrát do roka než nešťastný každý den. Jak má čas, tak přijede.“
