Výpadek příjmu způsobený mateřstvím, nemocí, invaliditou, stářím nebo ztrátou partnera pomáhá stát zvládnout dávkami nebo různými typy důchodů. Každá pomoc ale má pevně nastavená pravidla. Nestačí »jen« onemocnět nebo zestárnout. Kdo a kdy má na pomoc od státu nárok? Ptejte se už ve středu 19. 4. odborníků na telefonu!
Odborníci na telefonu Blesku už ve středu! Volejte expertům z ČSSZ a ptejte se na důchody, ošetřovné či nemocenské
1.Peníze v nemoci a stáří
Volejte už ve středu 19. 4. od 10 do 12 hodin
Konec produktivního věku, nemoc, mateřství nebo smrt blízkého jsou zásadní životní situace, v nichž podává stát lidem pomocnou ruku. Peníze ze své kasy ale nevydá každému. Volejte přímo odborníkům a ptejte se na vše, co vás zajímá.
A POZOR! Zvyšujeme šanci na odpověď
Pro ty z vás, kteří nemohou být na telefonu, připravila redakce Blesku další možnost. Svůj dotaz můžete prostřednictvím chatu napsat odborníkům i na Blesk.cz! Vybrané otázky položíme za vás a jejich odpovědi zveřejníme.
2.Téma: Výchovné
Odborník: JUDr. Simona Urbánková
Tel.: 225 977 721
Ocenit rodiče (především maminky) za péči o děti a kompenzovat případný nižší starobní důchod má novinka – výchovné. Díky ní každé vychované dítě letos zvýší starobní důchod rodiče o 500 Kč.
K získání výchovného nestačí jen dítě porodit, ale je nutné o něj osobně pečovat alespoň po dobu deseti let v období, než dosáhne plnoletosti.
V případě výchovy více dětí se výchovné násobí počtem těchto dětí, není zde žádný limit.
Nárok na výchovné má vždy jen jeden z rodičů, a to ten, který o dítě pečoval v největším rozsahu.
3.Téma: Starobní důchody
Odborník: Mgr. Kateřina Lašťovičková
Tel.: 225 977 722
Odborník: Bc. Helena Housková
Tel.: 225 977 723
K získání starobního důchodu nestačí jen mít určitý věk. Kromě něj je nutné získat i potřebnou dobu pojištění, tedy tzv. mít »odpracováno« (v současnosti je nutná doba 35 let).
Chybějící roky pojištění mohou ovlivnit nejen výši budoucího starobního důchodu, ale dokonce způsobit, že na něj vůbec nebudete mít nárok. Nejčastěji se to může týkat dlouhodobě nezaměstnaných nebo lidí, kteří sice pracovali, ale jejich zaměstnání se nedá do »odpracovaných« let započítat (např. dohody o provedení práce s nízkými výdělky nebo práce »načerno«).
4.Téma: Invalidní důchody
Odborník: Ivana Potměšilová
Tel.: 225 977 724
Kdo získá invalidní důchod
K získání invalidního důchodu nestačí jen špatný zdravotní stav. Je nutné splnit dvě podmínky: onemocněním způsobit pokles pracovních schopností a je nutné mít »odpracovaný« určitý počet let. Tedy pracovat a po určitou dobu se účastnit důchodového pojištění (výjimkou je invalidita z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání).
Pro výši invalidního důchodu je rozhodující stupeň invalidity (existují celkem tři), který určí posudkový lékař.
Při pobírání invalidního důchodu jakéhokoliv stupně je možné pracovat.
Při zhoršení zdravotního stavu si můžete požádat o změnu stupně invalidního důchodu.
5.Téma: Pozůstalostní důchody
Odborník: Helena Janovcová
Tel.: 225 977 725
Ekonomické následky smrti blízkého člověka zmírňují tzv. pozůstalostní důchody. Existuje sirotčí, vdovský nebo vdovecký. Na sirotčí důchod má nárok dítě v případě smrti rodiče. Rozhoduje ale věk sirotka a zda zesnulý rodič pobíral starobní či invalidní důchod nebo získal určitý počet »odpracovaných« let anebo zemřel následkem pracovního úrazu.
Nárok na vdovský a vdovecký důchod má člověk, jehož zemřelý manžel nebo manželka pobírali starobní nebo invalidní důchod. Pobírá se většinou jeden rok.
Delší dobu ho pobírají lidé, kteří např. pečují o nezaopatřené dítě (nebo dítě závislé na pomoci jiné osoby), invalidé ve 3. stupni invalidity nebo starobní důchodci (nebo ti, kterým do důchodového věku chybí maximálně 4 roky).
6.Téma: Peněžitá pomoc v mateřství a otcovská
Odborník: Mgr. Eva Hamplová
Tel.: 225 977 726
Na »mateřskou« (správně peněžitou pomoc v mateřství) nemá nárok každá novopečená maminka. Podmínkou je mít v době nástupu na »mateřskou« zaměstnání (případně se vejít do ochranné lhůty z něj, ta může být až 180 dní), a navíc mít tzv. »odpracováno« (během posledních dvou let před »mateřskou« je nutné mít 270 dní, během kterých zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění).
Celkem se bere »mateřská« 28 týdnů. 37 týdnů ji pobírají maminky dvojčat nebo vícerčat.
Výše »mateřské« se odvíjí od hrubého výdělku zpravidla za posledních 12 měsíců zaměstnání, popř. za počet dnů trvání posledního zaměstnání. Maximálně je ale možné brát 49 440 Kč (za 30 dní).
Tatínkové můžou využít otcovskou.
Zůstat 14 dní doma s miminkem a novopečenou maminkou umožňuje otcovská. Mají na ni nárok jak zaměstnanci, tak OSVČ, pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění alespoň 3 měsíce před nástupem na otcovskou.
7.Téma: Ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné
Odborník: Mgr. David Marek
Tel.: 225 977 727
Ošetřovat můžete dítě i dospělého. Nemoc dítěte je nejen náporem na nervy rodičů, ale způsobí i průvan v peněžence. Zmírnit výpadek příjmu má ošetřovné.
Je ho možné využít u dítěte mladšího 10 let i v případě nařízené karantény, nebo pokud bylo uzavřeno školské nebo dětské zařízení, např. kvůli epidemii, havárii atd.
Vyplácí se od prvního dne ošetřování, ale maximálně po dobu 9 kalendářních dní. Rodiče se mohou v průběhu ošetřování jednou vystřídat.
Jak dosáhnout na dlouhodobé ošetřovné
Péči o člena společné domácnosti po návratu z nemocnice usnadní dlouhodobé ošetřovné. Podmínkou je, že nemocný byl aspoň 4 dny hospitalizován a jeho stav vyžaduje ještě následnou péči aspoň 30 dní (pobyt v nemocnici není nutný u nevyléčitelně nemocných).
O potřebě dlouhodobé péče rozhoduje ošetřující lékař a je možné žádat i zpětně, do 8 kalendářních dnů ode dne ukončení hospitalizace. O nemocného je možné pečovat nejdéle 90 kalendářních dní.
8.Téma: Nemocenské
Odborník: Mgr. Vít Hulec
Tel.: 225 977 728
Marodíte? Prvních 14 dní nemoci platí náhradu mzdy (jen za pracovní dny) zaměstnavatel. Od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény vyplácí stát nemocenské, lidově »nemocenskou«, prostřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení.
Stát platí za každý kalendářní den nemoci.
Výše »nemocenské« závisí na délce pracovní neschopnosti.
Při pracovní neschopnosti delší než 31 dní se vyplacená částka zvyšuje o 6 %. Pokud marodíte déle než 60 dní, tak o 12 %.
Video Fiala pro Blesk: Důchodovou reformu prostě udělat musíme! A ne strkat hlavu do pískuVideo se připravuje ...- Související
Témata:
Každá pomoc ale má pevně nastavená pravidla?? Tato pravidla u nás platí pouze před volbami. Po volbách se zjistí, že na slibovaná pravidla nejsou finance.