Ekonomové: Jaké změny zasáhnou rodiče? Škrtnutí slevy na manželku schvalují. Co úpravy rodičáku?

Ekonom Štěpán Křeček považuje právě valorizaci rodičovského příspěvku za výhodnější možnost pro rodiny. Všichni rodiče by podle něj měli mít pro výchovu dětí stejné podmínky, což současný fixní systém neumožňuje. „Jak se mění cenová hladina, budou na tom hůře rodiče, kteří teprve budou mít děti. Budou dostávat menší rodičovský příspěvek než ti, kteří měli děti v minulosti, když byla cenová hladina nižší,“ řekl Blesk Zprávám.

Otázka je: Kde na potenciální vyšší rodičovský příspěvek vzít peníze? Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) promluvil i o možném konci daňové slevy na nepracující manželku nebo manžela. „Ta v daňovém systému nemá co dělat, protože motivuje k zatajování příjmů a k odkládání návratu na trh práce,“ souhlasí ekonom Filip Pertold, jak řekl Blesk Zprávám. A navrhl další možnosti, jak podpořit ekonomiku.  

Jaký je rozdíl mezi valorizacemi důchodů a rodičáku? Proč by vyšší rodičovský příspěvek k vyššímu rození dětí nemotivoval? A proč by možná nefungovalo střídání rodičů u dítěte s vidinou vyššího příspěvku? Odpovídali 3 ekonomové.

S valorizací rodičovského příspěvku by přitom takový problém jako u důchodového systému nebyl. V případě seniorů se totiž penze víc valorizovaly bohatším důchodcům.

„Na rozdíl od důchodů je rodičovský příspěvek pro všechny rodiče naprosto stejný. V současné době lidé mohou čerpat 300 000 na jedno dítě a 450 000 na více dětí. A je na nich, za jak dlouho tu částku vyčerpají. U důchodu je ta situace odlišná, každý penzista má trochu jiný důchod a u každé výše důchodu se valorizace liší,“ vysvětlil Křeček.

Podle ekonoma Petra Bartoně by se navíc téma rodičovského příspěvku díky valorizaci odpolitizovalo. „Politici si přestanou brát důchodce či malé děti jako rukojmí v předvolebním boji,“ napsal Blesk Zprávám. „Na druhou stranu jsou ale příspěvky na děti něco jiného než důchody. Mají pomoci s náklady na dítě, ne je pokrýt zcela. Proto je u nich potřeba dorovnat inflaci méně palčivá,“ dodal.

Zároveň se ale hovořilo i o „osekání“ jiných částí podpory rodin, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) promluvil i o možném konci daňové slevy na nepracující manželku nebo manžela. Jak napovídá název, mají na ni nárok partneři, kteří jsou dlouhodobě bez práce, starají se o domácnost nebo studují. Uplatnit ji je možné jednou ročně v daňovém přiznání.

S jejím zrušením souhlasí nejen Křeček, ale také ekonom Filip Pertold. „Ušetřit by mohlo na slevě na nevydělávající manželku nebo manžela, ta v daňovém systému nemá co dělat, protože motivuje k zatajování příjmů a k odkládání návratu na trh práce,“ uvedl.

„Teď máme ve státním rozpočtu obří díru, že se hledají návrhy, jak tu díru alespoň částečně zacelit. Jedna z těch možností je, že se budou rušit daňové výjimky a jedna z těch výjimek, o které se hovoří nejčastěji, je tedy zrušení slevy na nepracující manželku. Je pravdou, že někdy kvůli této slevě na nepracující manželku klesá motivace muže nebo ženy hledat si nějakou práci, protože když má nějaký příjem, tak právě o tu slevu přijde,“ popsal Křeček.

Přestože je podle něj možností slevu na nepracujícího manžela nebo manželku zrušit, doporučil by získanou úsporu nechat rodinám s dětmi. „Třeba by se ta úspora mohla použít právě na navýšení rodičovského příspěvku,“ dodal.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) i další odborníci doporučují zkrátit nyní až čtyřleté rodičovské volno. To považuje za dobrý postup také ekonom Pertold.

„Považuji za rozumné o něco zvýšit rodičovský příspěvek a část zvýšení dát výlučně na otce. Zároveň bych ale zkrátil čerpání na maximum tři roky a od tří let by obce měly povinnost zajistit dětskou skupinu nebo sousedské hlídání nebo školku,“ okomentoval diskutované změny v rodičovském příspěvku.

Pokud chtějí politici zvyšovat rodičovský příspěvek, měli by podle Pertolda vědět, kde na to vezmou peníze. Tomu by mohlo právě zkrácení pobírání rodičovského příspěvku pomoci – zrychlilo by to návrat na trh práce.

Naopak zmiňovaný valorizační mechanismus by mohl umělé prodlužování pobírání rodičovského příspěvku podpořit. Rodičovský příspěvek by tak bylo podle Pertolda nejpraktičtější předělat na pojistnou dávku podobnou peněžité pomoci v mateřství, která by se odvíjela od mzdy a valorizovala se sama.

Ekonom Petr Bartoň odmítá názor, že by se zvýšením přídavků nějak namotivovalo rození dětí. „Česko mělo již v roce 2021, což jsou poslední srovnatelná data z Eurostatu, nejvyšší plodnost ze všech unijních zemí, a to těsně za Francií. Představa, že budeme plodit ještě více kvůli několika stovkám, existuje jen v hlavách politiků, nikoli v realitě,“ vysvětlil Blesku.  

„Pokud nám jde o nejcitlivější sociální otázky postcovidové, inflační a energetické krize, pak inflačně valorizujme jiné sociální dávky včetně například dávek hmotné nouze, k jejichž čerpání lidi opravňuje nuzota, ne to, že mají děti,“ doplnil.

„Ve chvíli, kdyby se ten rodičovský příspěvek navyšoval, tak by to byly další výdaje pro státní rozpočet, nicméně já jsem přesvědčen, že z dlouhodobého pohledu je důležité, aby se rodiče nebáli mít více dětí. A rodičovský příspěvek je právě nejzásadnější pomoc lidem, kteří se starají o malé děti, jak jim kompenzovat výpadek příjmů, protože nemůžou chodit do práce,“ řekl Štěpán Křeček.

Ekonom Petr Bartoň v Epicentru 13.6. 2022 | Blesk:ROBERT KLEJCH / CNC

Štěpán Křeček se domnívá, že například valorizace rodičovského příspěvku není aktuální téma. Kdyby na to ale došlo, podle obvyklého způsobu by se rodičák valorizoval jednou ročně.

„Řekl bych, že je to spíš takový dlouhodobý cíl, ke kterému bychom měli směřovat. Obecně to platí i u jiných důležitých sociálních dávek, tam není produktivní, aby se politici pořád dohadovali o tom, jak se ty sociální dávky nastaví, když je vhodné to nastavit jednou a pořádně,“ uvedl.

Pak by k navyšování docházelo samovolně. „A je obvyklé, že k té valorizaci dochází jednou ročně,“ dodal.

V souvislosti s jednorázovým zvýšením rodičovského příspěvku zaujala možnost, o které promluvil Marian Jurečka (KDU-ČSL). Rodiče by mohli dostat vyšší rodičovský příspěvek příspěvek, kdyby se u péče o své dítě prostřídali. Debaty se vedly o tom, jestli by šlo o oddělenou formu podpory nebo přímo součást rodičáku. Podle ekonoma Štěpána Křečka však tento návrh neodráží realitu pracovního trhu.

„Představa, že se budou rodiče domlouvat se zaměstnavatelem, který měsíc budou chodit do práce? To si myslím, že neodráží realitu, kterou zažíváme v zaměstnání,“ domnívá se. Navíc by podle něj rodiče neměli být nucení střídat se na rodičovské, spíš by to mělo být na jejich domluvě. S tím souhlasila i velká část vládních politiků.  

Ekonom Štěpán Křeček v Epicentru (1.11.2021) | Blesk:Michal Protivanský/CNC Michal Protivansky/CNC