Česko tíží nedostatek dětských doktorů. Ředitel: Rodiče zahlcují urgenty i kvůli pláči dítěte

Podle Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) je ordinací praktických lékařů zhruba 1800, chybí jich asi 300. Navíc mají dětští praktici nejvyšší průměrný věk mezi lékařskými specializacemi, blíží se 60 letům.

MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně (SPLDD) uvedla, že péči o malé pacienty jí komplikuje velká administrativní zátěž, kdy „papírování“ ukrajuje z času, který by mohla věnovat právě dětem.

Může za to zrušení studijního oboru?

Příčinu nedostatku mladých lékařů, kteří by nahrazovali dětské praktiky v důchodovém věku, vidí MUDr. Hülleová zejména v současném systému vzdělávání. V roce 2017 totiž došlo ke zrušení specializovaného studijního oboru praktické lékařství pro děti a dorost a zájemci mohou studovat pouze společný obor pediatrie.

Praktici proto volají především po systémovém řešení. „Nyní jsme vypracovali návrh nového systému vzdělávání, který by znovu zavedl specializovaný obor pro budoucí dětské praktiky a také jim umožnil hned po ukončení studia nastoupit na praxi do ordinace. První návrh opatření jsme již předložili ministerstvu zdravotnictví a budeme o něm dále jednat,“ říká MUDr. Hülleová s tím, že sdružení navrhuje tříleté vzdělávání vedoucí k atestaci v oboru dětského praktického lékařství.

Rodiče v Česku marně shání pediatra: Lékaři volají po změně, co na to Válek?

Pediatrická společnost: Změna vzdělání nic neřeší

Že se současná primární pediatrická péče v Česku nachází v hluboké personální krizi se shodují všechni lékaři, kteří se starají o malé pacienty. Nicméně Česká pediatrická společnost (ČPS)  nesouhlasí s tím, aby se kvůli tomu měnilo vzdělání pro současné pediatry. Vzdělávání v délce 4,5 roku považuje za adekvátní.

Samostatný studijní obor existoval v letech 2004 až 2017. Podle předsedy ČPS Jiřího Bronského ale v těchto letech atestovalo lékařů nejméně za posledních 20 let a ani praktických dětských lékařů obor neprodukoval dostatek. Studijní obory se spojily v roce 2017 a celkové počty studentů začaly stoupat po čtyřech letech, které studium pediatrie trvá. „Pediatrů nyní získává atestaci dostatek, často ale ženy do ordinací chodí až po mateřské,“ míní Bronský s tím, že pokud by se zkrátila doba vzdělání o 30 procent, mladí lékaři by nestrávili dostatek času s nejvážnějšími případy na lůžkovém oddělení,

Za nedostatkem dětských praktiků vidí Bronský odchod silné generace, která nastoupila do praxe v 90. letech, do důchodů. „Byla také omezená prostupnost lékařů z nemocničních oddělení. Nemohli si zakládat praxe, ale museli si dodělat vzdělání,“ uvedl. Proto podle něj dnes chybí silná generace praktiků ve středním věku.

ČPS: Změna vzdělání lékaře stresuje

Podle ČPS nechybí odborníci jen mezi praktiky, ale také i na některých dětských lůžkových odděleních a v pediatrických subspecializacích, jako je např. dětská pneumologie, gastroenterologie, nefrologie atd.

Podle Bronského mají mladí lékaři obavu z toho, že se bude měnit systém vzdělávání, což „je to velmi stresuje“. Toto byl také podle něj jeden z důvodů, proč v minulosti absolventi odcházeli do zahraničí.

„Mladí lékaři nechtějí studovat v několika různých vzdělávacích systémech. A změny v minulosti byly opravdu překotné a byly příliš časté a dneska není výjimkou, že na oddělení vedle sebe pracují lékaři, kteří jsou ze dvou nebo tří různých atestačních systémů, což je situace, která je zbytečně komplikovaná a vůbec není nutná, protože vzdělávací systém, pokud by se změnil, tak určitě nepřinese větší počty pediatrů do primární péče,“ říká Bronský.

Přetížené dětské urgentní příjmy

Za krizí pediatrické péče stojí také podle názorů odborníků narůstající administrativní zátěž v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Na vině je také nadužívání péče laickou veřejností.

„Máme přetížené urgentní příjmy. Jednou z příčin je právě obří objem administrativy na bedrech praktických lékařů. Další příčinou je i to, že u dnešní mladé generace chybí povědomí o zdravovědě, které měli jejich rodiče. Na urgentní příjem dnes přijde maminka s potomkem jen proto, že dítě pláče. Případně rodiče běžně vozí na urgenty vzorky moči a stolice,“  popsal situaci na urgentním příjmu JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, výkonný předseda  Asociace nemocnic ČR a ředitel FN Motol. I urgentní příjmy se podle Ludvíka potýkají s nedostatkem personálu, podle jeho odhadu urgentní příjem v nemocnici Motol ošetří za jednu noc stovky dětí.

Počet obézních pacientů v Česku roste! Snahu hubnout mohou komplikovat vysoké ceny potravin

Válek: Jsem připraven jednat o změnách

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) minulý měsíc uvedl na kongresu praktických lékařů, že data potvrzují, že více lékařů zůstává v nemocnicích. „Z dat, která máme k dispozici, předběžně vyplývá, že došlo ke snížení zájmu o obor praktický lékař pro děti a dorost a zvýšení počtu těch, kteří zůstávají v nemocnicích,“ řekl ministr. Ministerstvo letos navýšilo na 80 počet vzdělávacích míst v ordinacích dětských praktických lékařů, kde se mohou v oboru vzdělávat až 17 měsíců ze zhruba čtyřletého postgraduálního studia. Zároveň dodal, že chce o změnách vzdělání jednat.

Jak řekla před měsícem MUDr. Hülleová Blesk Zprávám, ministrovi se návrh, který mu Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost předložilo, zamlouval. „Na prvním jednání vědecké rady nás opět podpořil, ale návrh narazil na negativní reakce těch, kteří se zasadili o to, aby byl původní obor zrušen,“ dodala Hülleová.

Česká pediatrická společnosti (ČPS) ovšem podle Bronského chystá Desatero pro záchranu pediatrické péče v ČR a chce dále jednat jak s ministerstvem, tak s praktickými lékaři. O jaké konkrétně body v desateru půjde, ale zatím společnost neprozradila.

„Obecně se body týkají koncepce pediatrické péče, možností, jak systém zprůchodnit, zlepšit a nasměrovat lékaře přesně tam, kam je potřebujeme dostat, tedy hlavně do regionů, kde je jich největší nedostatek. Zároveň je třeba zohlednit názor mladé generace pediatrů,“ uzavřel Jiří Bronský.