Novinka u důchodů: Do předčasné penze půjdou záchranáři dřív? Řeší se dilema, kdo zaplní mezeru
Zdravotničtí záchranáři nejspíš půjdou do důchodu až o pět let dřív, aniž by to ovlivnilo výši jejich penze. Schválila to Sněmovna, nyní je novela u senátorů a pokud všechno půjde dobře, platit by měla začít od ledna příštího roku. Týkat by se to mělo asi 6500 lidí – členů výjezdových skupin a řidičů záchranky, operátorů zdravotnického operačního střediska a horských záchranářů.
„Plně podporujeme myšlenku dřívějšího odchodu zdravotníků záchranné služby do důchodu. Práce záchranáře, řidiče záchranky, lékaře či operátora je nesmírně náročná a tito lidé si dřívější penzi zcela jistě zaslouží,“ řekla Blesk Zprávám Jana Poštová, mluvčí pražské Zdravotnické záchranné služby.
V potaz je ale podle ní potřeba vzít další důležité faktory: Například fakt, že záchranáři rapidně ubývají. „V nedávné době byla na vyšších odborných školách zrušená výuka oboru zdravotnický záchranář, odkud do zdravotnictví každým rokem přicházelo mnoho absolventů,“ upozornila.
Tento obor na vyšších odborných školách skončil v roce 2018, nyní se záchranáři vzdělávají na vysokých školách. Právě VOŠky přitom každoročně vysílaly do terénu většinu záchranářů, konkrétně asi 280 lidí, zatímco vysoké školy produkovaly o 100 absolventů méně. Většina se pak navíc rozhodla pro jiné povolání a v oboru jich zůstalo asi 16 %.
Důvodem je i to, že absolventi oboru zdravotnický záchranář musí po ukončení studia povinně na praxi do nemocnice. Bez toho by na záchranné službě nemohli samostatně pracovat.
„Jsme jediný nelékařský obor, který má povinnou nemocniční praxi, navíc v jiném odvětví. Často pak absolventi v nemocnici po ukončení praxe zůstávají a na záchranné služby se ani nedostanou,“ uvedla Poštová. A záchranáři tím přicházejí o velké množství potenciálních nových kolegů a kolegyň.
„Pokud se tedy ještě z druhé strany ,otevře stavidlo‘ a lidé nám budou, byť zaslouženě, odcházet předčasně do důchodu, je potřeba najít systémové řešení, které rapidní úbytek záchranářů nahradí. Obáváme se, že obor zdravotnický záchranář vymírá a zatím se neděje nic, co by tento úbytek řešilo,“ upozornila Poštová.
Stejný názor sdílí i profesní organizace Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky.
Za vhodné řešení považuje otevřít na studijním oboru zdravotnický záchranář víc míst. „Roční praxi by šlo rozdělit mezi záchranku a nemocnice, kdy by studenti z poloviny úvazku pracovali u záchranné služby a vedle toho plnili nástupní praxi v nemocnici,“ vysvětlila. Pomohlo by také studenty pro záchranářství víc motivovat. Stane se takovou motivací i dřívější odchod do důchodu?
„Profese zdravotnického záchranáře je fyzicky, ale hlavně psychicky neobyčejně náročná a vyžaduje bezchybný zdravotní stav, proto je správné jim časnější odchod do důchodu umožnit,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Záchranáři by mohli do penze odejít dřív po odpracování asi 20 let v terénu. Důchod jim to v základu urychlí o dva a půl roku. Za každých dalších odpracovaných 74 směn se jim pak penze přiblíží o další měsíc. Dohromady by tak v důchodu mohli být o pět let dřív, než tomu bylo doposud.
Na rozdíl od „klasického“ předčasného důchodu se však záchranářům po odpracování „svého“ nezkrátí výše penze. Finance vyřeší navýšení plateb za sociální pojištění, tedy penzijních odvody, které zaplatí zaměstnavatelé. Do roku 2026 by se odvody na důchodové pojištění měly postupně zvýšit o 5 procent.
Zpočátku se měla novela týkat ještě dalších 2000 zaměstnanců s náročným povoláním, zahrnula by například i svářeče nebo kováře. Původní návrh navíc myslel i na všechny pracovníky integrovaných záchranných sborů, tedy i na hasiče a policisty. Nebylo v něm ale správně popsáno, koho by se to týkalo. Dalším skupinám tak dřívější odchod do důchodu přinese možná až větší změna důchodového systému.
Od roku 2016 odchází dřív do penze horníci z hlubinných dolů. Nejdřív se jim to mělo zkrátit o 5 let, stát však jejich odchod nakonec urychlil až o 7 let. Nárok na dřívější důchod mají horníci, kteří odpracovali 3 tisíce směn v uhelných dolech nebo 2 tisíce směn v dolech uranových.
Urychlení odchodu do důchodu u záchranářů reaguje na stoupající důchodový věk, který se nachází na hranici 65 let. V takovém věku už ale lidé nezvládnou vykonávat těžké profese. A oslabující fyzická zdatnost jim ani nedovolí se rekvalifikovat.
Na to, jak se chovají čeští (ale i zahraniční) podnikatelé ke svým otrokům, měli by všichni jít do důchodu nejpozději ve 40 letech.