Lyžování v Česku? Skiareály služby neomezí, ale zdraží. Expert poradil, jak ušetřit na skipasech
Ještě před několika týdny to kvůli energetické krizi vypadalo, že lyžařské areály v Česku budou muset během letošní zimy zavírat či výrazně omezovat nabídku svých služeb. Nakonec si ale milovníci zimních sportů můžou oddechnout. Skiareály otevřou, jak jsou návštěvníci zvyklí, místy maximálně omezí noční lyžování, prozradil výkonný ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot. S čím ale lidé musí počítat, jsou vyšší ceny – horská střediska se chystají zdražit zhruba o 15 procent. Přesto lze při nákupu skipasu ušetřit a Knot popsal, jak na to.
Obejít se bez zdražování v současné situaci podle zástupců skiareálů nebylo možné. Zdražilo velké množství klíčových vstupů, pohonnými hmotami počínaje, elektřinou a plynem konče. Růst cen byl dokonce tak vysoký, že horská střediska na něj ani v plné výši podle Knota reagovat nemůžou. „To by ten skipas byl neprodejný,“ konstatuje ředitel.
Ve výsledku se tak třicet největších skiareálů v Česku rozhodlo jít s cenami nahoru o 10 až 15 procent. „Pokud se k tomu započtou i menší areály, kterých je u nás sto padesát, možná dvě stě, tak celé navýšení bude pod úrovní celkové inflace. Na to, co se kolem nás děje, tak si myslím, že zvýšení cen je relativně adekvátní,“ je přesvědčený Knot. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v září meziroční inflace v Česku dosáhla 18 procent.
Tipy pro nákup skipasů
Návštěvníci ale nemusí nutně utratit více peněz. Stále více skiareálů v Česku využívá skipasy s tzv. plovoucími cenami, které fungují podobně jako letenky. „To znamená, na jeden den můžete koupit skipas dejme tomu za 900 korun, což je v hlavní sezóně v sobotu jednodenní skipas, ale zároveň můžete ten stejný koupit například za 600 korun, pokud si jej koupíte ve středu nebo ve čtvrtek. Anebo si ho koupíte s dostatečným předstihem,“ radí Knot pro Blesk Zprávy, podle kterého takto mohou lidé ušetřit zhruba 20 procent.
„Další možností je, že si koupíte jeden produkt, třeba dvoudenní skipas už v říjnu a využijete ho kdykoliv během sezóny a aktivujete ho tím, že ho v turniketu strčíte dovnitř. Ten může být teď v akcích až o 30 procent levnější, než je potom standardní cena,“ přidává další příklad, jak se vyhnout vysokým cenám skipasů. Obecně podle něj platí, že nejdráže vycházejí skipasy na místě v kamenné pokladně. Na internetu jsou vždy levnější.
Noční lyžování může být kratší
Většina skiareálů se během letošní sezóna nechystá omezovat své služby. Plnohodnotná by nabídka měla být v 95 procentech areálů. Zavřít neplánuje ani jeden. „Drtivá většina lyžařských středisek opravdu chce základní služby, to znamená vysněžené a připravené sjezdovky a provoz lanovek a vleků poskytnout v plné výši tak, aby zákazník byl spokojený,“ nastínil ředitel asociace. Střediska budou hledat úspory, ale zejména na místech, která se nedotknou návštěvníků.
Nejčastější „větší“ omezení, o kterém skiareály kvůli energetické krizi uvažují, je kratší doba nočního lyžování. „To patří mezi měkká omezení, která v rámci středisek mohou nastat (…) kde bylo třeba večerní lyžování sedm dní v týdnu, tak bude čtyři dny v týdnu kolem víkendů,“ vysvětlil Knot a jeho slova potvrdil zástupce Ski resortu Černá hora-Pec v Krkonoších. I zde provozovatelé uvažují, že večerní lyžování omezí na čtyři dny v týdnu.
Bez zasněžování to nejde
Názory, že v současné době, kdy se každým dnem skloňuje hrozba nedostatku energií v Evropě, je zasněžování plýtváním elektřiny, Knot odmítá. „Lyžařské areály v celé České republice spotřebují 0,1 procenta spotřeby elektřiny v republice, to znamená, celkově to číslo je úplně minimální,“ argumentuje ředitel. Podle něj má velké horské středisko, kterých je v Česku maximálně sedm, spotřebu energií zhruba stejně velkou jako běžné nákupní centrum.
Technické zasněžování podle Knota patří mezi základní infrastrukturu střediska, stejně jako sjezdovky, lanovky a vleky. „Bez technického zasněžování žádné horské středisko ani u nás, ani v Alpách, ani nikde jinde pořádně nefunguje. Tudíž nedá se šetřit na těchto základních věcech typu vysněžení sjezdové tratě, dá se šetřit na všem ostatním,“ vysvětlil na dotaz Blesk Zpráv.
Debatu o možném zavírání podniků vnímá jako nebezpečnou. „V cestovních ruchu jako takovém pracuje asi 240 tisíc lidí a z toho 45 tisíc je v horském cestovním ruchu (...) 1 koruna utracená v areálu znamená 7 korun utracených v horském středisku, tak je v podstatě nemyslitelné, aby tohle to bylo nějakým způsobem omezováno,“ uvádí Knot, jehož slova podtrhuje ředitel agentury CzechTourism Jan Herget: „Není to jenom o tom, že si jdeme zalyžovat nebo proběhnout ven, ale doopravdy vytváříme přidanou ekonomickou hodnotu, odvádíme obrovské množství peněz do daní.“
Státem schválené zastropování cen energií se podle ředitele asociace bude týkat zhruba 70 procent areálů. Pomoc oceňují, protože nákupy na burze za spotové ceny by pro řadu z nich byly likvidační. Takto si alespoň do jisté míry mohou naplánovat svůj provoz.
Česko má novou nejdelší sjezdovku!
Řada středisek před začátkem sezóny podnikla významné investice, jejich celkový objem měl dosáhnout 700 milionů korun. Knot to značil za pozitivní, zvlášť po dvou letech covidu a během současné energetické a inflační krize. „Zhruba polovina šla do modernizace a udržitelných technologií, do kterých se dají počítat zasněžovací systémy nebo budování akumulačních nádrží,“ prozradil zástupce.
Mezi moderními technologiemi vyzdvihl například systém SNOWsat, který se montuje do sněžných roleb. „Měří vrstvu sněhu, kterou má rolbař pod sebou,“ popisuje Knot s tím, že technologie dokáže ušetřit energie i vodu. „Dále se letos v dobrém slova smyslu roztrhl pytel s novými stroji na úpravu sjezdových tratí, čili s rolbami, kterých co jsem napočítal skoro dvacet. To jsou zase stroje, které umí násobně lépe zpracovávat hmotu, jsou výkonnější, přitom ale úspornější,“ pokračoval expert.
Největší novinkou pro české lyžaře je ale nová sjezdovka na Klínovci, která vznikla propojením objízdné trasy. Měří 3400 metrů a stala se nejdelší tratí v celé České republice. Herget podotkl, tato sjezdovka je důkazem, že u nás nejsou pouze krátké sjezdové tratě, jak se často říká.
