Extrémní vedra jako příčina násilí a sebevražd? Vědci uvádí, proč počasí souvisí s chováním lidí

V červenci roku 1988 trápila celé Spojené státy americké velká vedra. Lidé zaplavili pláže, spotřeba elektřiny stoupala kvůli klimatizacím a nanuky se prý roztekly dříve, než se stihly sníst. 

Nicméně se dělo i něco jiného. Rok 1988 byl také rekordní, co se týče násilných trestných činů. Rostly statistiky počtu vražd, znásilnění, ozbrojených přepadení a loupeží. Vědci si tak kladli otázku, zda může existovat souvislost mezi počasím a trendem vzrůstajícího násilí. Pravda je, že po staletí se lidé domnívali, že horké počasí může změnit naše chování. Už Shakespeare psal, že v lidech ve Veroně se v létě roku 1597 vařila krev.

Nejstarší studie, které se touto myšlenkou zabývaly, se objevily na konci 19. století spolu s prvními statistikami kriminality. Podle jedné z analýz měly trestné činy na lidech tendenci vrcholit v letních měsících, zatímco majetkové trestné činy v zimě. A od té doby se důkazy hromadí.

Jak stoupá rtuť teploměru, nálada ve společnosti se mění. Některé z příznaků jsou poměrně nenápadné - lidé za volantem častěji troubí, jsme méně tolerantní a také je menší pravděpodobnost, že budeme ochotní pomoci ostatním. Ale jsou tu více znepokojivé důkazy o souvislosti počasí s lidským chování.

Souvisí vedra s násilným chováním?

Globální vlna veder v roce 2018 vedla k rozsáhlému suchu a neobvykle vysokému počtu arktických lesních požárů; také vyhnala soby na finské pláže a kvůli vedru se zmenšila hora ve Švédsku. Tento rok je také spojen s celou řadou znepokojivých událostí.

Ve Velké Británii došlo k rekordnímu počtu hovorů na tísňové linky, přičemž jeden policista poznamenal, že veřejnost na takové počasí reaguje „velmi podivně“. V některých oblastech policie uvedla, že hovory vzrostly o 40 %. Tyto důkazy ale nelze považovat za směrodatné. Zdá se však, že souvislost mezi chováním lidí a počasím potvrzují akademické výzkumy z celého světa. 

V Británii bylo mezi dubnem 2010 a 2018 o 14 % více násilných trestných činů při teplotách nad 20 stupňů než při teplotách okolo deseti stuňů. V Mexiku v teplejším počasí více bují organizovaný zločin a jak poznamenali někteří vědci, je to proto, že vedra zkrátka podporují „chuť páchat násilí“. 

V Jižní Africe vědci zjistili, že s každým stupněm, o který teplota stoupne, se počet vražd zvýší o 1,5 %. V Řecku jedna studie zjistila, že k více než 30 % ze 137 vražd hlášených v určité oblasti došlo ve dnech s průměrnou teplotou vyšší než 25 °C. Podobné vzorce zahrnující násilnou trestnou činnost a horko byly také pozorovány v subsaharské Africe, na Tchaj-wanu, ve Spojených státech, Finsku a Španělsku. Celkově byl vliv veder prokázán stovkami vědeckých studií.

Největší bouřky Česka zachycené na kameru. Bouřlivé léto 2022

Při horku stoupá počet sebevražd

Venkovní podmínky mají vliv i na sebepoškozování. Studie, která zkoumala přes milion sebevražd ve 12 zemích, zjistila, že vyšší okolní teploty byly obecně spojeny se zvýšeným rizikem sebevraždy a že tato souvislost byla obzvláště zřejmá v západních zemích a Jižní Africe. Celkově nejvyšší riziko nastalo při teplotě kolem 27 stupňů. Výzkum v Austrálii zjistil, že při této teplotě dochází k prudkému nárůstu počtu hospitalizací, přičemž během veder dochází k nárůstu o 7,3 %.

Má skutečně počasí takový vliv na naše chování? Jak stoupají průměrné teploty po celém světě, vědci se neustále předhánějí v hledání odpovědí.

Stres a nárůst domácího násilí

 Jednou z možností je, že horké a dusné počasí způsobuje kolektivní zhoršení nálady a vede k násilnému chování.  Existuje spousta důkazů, že minimálně první část je pravdivá – vysoké teploty nás více stresují a trápí. V horkém počasí stoupá v americké národní fotbalové lize (NFL) počet faulů, novináři jsou náchylnější k používání negativních výrazů a lidé častěji stávkují a opouštějí práci. Jeden výzkumník to vyjádřil těmito strohými termíny: v průměru je větší rozdíl mezi tím, jak se lidé cítí ve dnech, kdy je 32 °C a 21 °C, v porovnání s tím, zda jsou ovdovělí nebo rozvedení.

Pokud řeknete, že se vám „z vedra přehřívá mozek“, vědci vám řeknou, že na tom bude někdo pravdy. Horko je skutečně schopné naše mozky ovlivňovat. V roce 2017 vědci zjistili, že okolní teplota ve Finsku ovlivňuje množství serotoninu  – důležité mozkové chemické látky, která reguluje úzkost, štěstí a celkovou náladu. To zkoumali na dobrovolnících a také lidech, kteří se dopustili násilných trestných činů.  Zásadní je, že studie zjistila souvislost právě s množstvím serotoninu a mírou násilí. To naznačuje, že teplo mění naší hladinu serotoninu, což ovlivňuje naši úroveň agrese.

Mezi další domněnky patří, že horké počasí zvyšuje hladinu testosteronu a lidé jsou kvůli tomu agresivnější. Což je teorie, která by mohla také částečně vysvětlit, proč, jak se dny začínají prodlužovat, dochází ke skokovému nárůstu výskytu sexuálního a domácího násilí. Ve Spojených státech je v létě o 12 % více domácího násilí, které zahrnuje fyzické, sexuální a psychické zneužívání, než v zimě.

Vedro trápí sousedy: Rýn u kritického bodu, velké lodě mají stopku. Dojde na přerušení dopravy?

Může za to počasí nebo letní radovánky?

Existuje však spousta alternativních vysvětlení. Důležité je, že většina těchto studií je založena na korelaci – spojují jeden faktor, tedy teplotu, s druhým, a tím je kriminalita. To ale neznamená, že jedno nutně ovlivňuje druhé. Když vysvitne slunce a je léto, ocitáme se vlastně v „jiném světě“ - letní festivaly, společensky přijatelné pití alkoholu během dne a celkově je i více aktivit, jako sport, cestování nebo setkávání se s přáteli.

Mohou být tyto letní aktivity, které nás přivádějí do kontaktu s jinými lidmi a zvyšují naše emoce, skutečným hnacím motorem našeho chování během veder?

„Je těžké tyto věci oddělit, protože vždy jsou nějak spojené,“ řekl BBC  Trevor Harley, univerzitní profesor psychologie. „Když si vezmete míru sebevražd, tak roste, když je tepleji a způsoby sebevraždy jsou vlastně „dostupnější“, protože lidé jsou více venku... Ale po celém světě je to velmi rozdílné.“ Rusko mělo před konfliktem na Ukrajině nejvyšší počet sebevražd, ale to pravděpodobně souvisí spíše s vysokou úrovní spotřeby alkoholu než s počasím.

Vědci se domnívají, že více odpovědí by mohla poskytnout pandemie covidu-19, kdy byla většina letních aktivit omezena. Pandemie se již ukázala jako přirozený experiment pro řadu palčivých otázek, například co se stane, když se dramaticky sníží cestování na dlouhé vzdálenosti nebo jak velryby reagují, když nebudou oceány plné lodí a lidí.

Vědci údaje teprve sbírají, časem se tak zřejmě ukáže, zda větší počet násilí souvisí s horkem, nebo spíše s uvolněnější letní náladou. 

Rozteklé koleje, úpal, problémy s klimatizací: Češi popsali čtyřicetistupňová vedra v Londýně

Globální oteplování jako hrozba

Bez ohledu na to, co řídí spojení mezi počasím a naším chováním, bude mít oteplování v budoucnosti nepříjemné důsledky. 

Vědci předpověděli, že s nástupem změny klimatu by pouhé zvýšení globálních průměrných teplot o 2 °C mohlo zvýšit míru násilné kriminality o více než 3 % v oblastech mírného pásma, jako je západní Evropa. V současné době se mnoho odborníků domnívá, že jsme na cestě ke zvýšení teploty o více než 3 °C.  I když to, proč nás počasí ovlivňuje, zůstává záhadou, možná bychom se měli lépe připravit na to, co přijde.