Jakub (25) se narodil téměř hluchý: Přesto studuje vysokou školu a pomáhal po tornádu na Moravě

Jakubovi zůstalo v jednom uchu sedm procent sluchu, v druhém čtyři. Nosí naslouchadlo, přesto by na něm jeho poruchu, se kterou se narodil, nikdo nepoznal. Dokáže odezírat a skvěle komunikovat.

První slovo řekl ve třech letech. Zásluhu na tom podle něj měli jeho rodiče, kteří se neváhali kvůli synovi přestěhovat z Ostravy do Prahy, aby mu poskytli co nejlepší podmínky pro vzdělání a našli mu speciální školy pro sluchově postižené. Velmi mu také pomohla přítomnost sestry.

Díky své rodině si nemusel osvojit znakovou řeč, a ačkoliv ho lékaři děsili, že kvůli svému postižení skončí v sociální izolaci, pokud nepřijme kochleární implantát, Jakub se nevzdal.

Začal závodně hrát florbal a studuje svou vysněnou školu. Nyní dokončuje magisterské studium na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a má v plánu se přihlásit k doktorandskému studiu Fyzické geografie. A netají se svými vědeckými ambicemi.

To vše zvládá, i když ho od dětství trápí imunitní deficit a do teď musí dojíždět do pražského Motola každé 4 týdny na speciální injekce.

400 děl a rekordních sedm milionů: Výtěžek aukce Konta Bariéry podpoří handicapované studenty

Dobrovolničení na jižní Moravě

Když se v srpnu prohnalo Jižní Moravou ničivé tornádo, zrovna dokončil první ročník magisterského studia. Místo oslav neváhal a vyrazil do postižených oblastí pomáhat. Strávil tam 10 dní.

„Především jsme vyklízeli nekonečné hromady suti v domech obyvatel Moravské Nové Vsi, pak jsem dalších 6 dní pomáhal profesionálním tesařům s postavením nových základů střechy domu jednoho z postižených obyvatel. Musím říci, že jsem za tuto zkušenost vděčný a těšila mě ta obrovská solidarita lidí, která tam panovala,“ svěřil se Blesk Zprávám.

Šikana postižených tu stále je

Mnoho lidí se domnívá, že pokud se člověk narodí s postižením, má problém najít si partnera či partnerku.

„Problematika hledání ‚spřízněné duše‘ u lidí s různými spektry postižení je extrémně individuální, jelikož zcela závisí na tom, jak velké sebevědomí mají jednotliví lidé s postižením a také jak je vnímá okolní společnost, která – podle mě – dodnes není tak úplně vůči postiženým vstřícná. S předsudky se potkávám dodnes. Ale abych nebyl tak pesimistický, myslím si, že je to o něco lepší než pár let zpátky,“ říká k tomu Jakub.

Zmiňuje ale také situaci u dětí. „Šikana zdravých dětí vůči dětem s postižením, je podle mě stále velmi relevantní, problematická a málo řešená tématika. Sám jsem ji např. ve sportu zažil,“ upozorňuje sympatický mladík.

On sám je momentálně sám, a jak řekl, má hodně povinností. „Řešení eventuálních vztahových patálií mě při takovém vytížení nějak neláká. Na druhou stranu neříkám, že bych se hezké citové opoře v v tomto období bránil, takže snad teď nebudu mít zahlcený telefon,“ směje se Jakub.

Lucka (12) přišla při nehodě o paži. Nadějí je protéza, sehnat 1,4 milionu pomůže i běh

Chcete pomoci handicapovaným studentům?

Jakubovi a dalším handicapovaným vysokoškolákům a středoškolákům pomáhá projekt Stipendium Bariéry. Ten ročně využívá více než ročně využívá více než 50 handicapovaných mladých lidí. Průměrná výše příspěvku činí 2500 korun měsíčně.

Projekt financuje Konto Bariéry aukčními salony výtvarníků, který v závěru loňského roku uspořádalo už po patnácté. Dražba, při které si lidé mohli vybrat z více než 400 děl od široké škály českých umělců, se konala on-line na portálu Artslimit.com a přinesla rekordní výsledek 6 948 100 korun.

„Díky výtěžku aukčního salonu výtvarníků platí Konto Bariéry stipendia handicapovaným studentům, tedy i mně, což mi pomáhá s finančními náklady na vysokoškolské studium. A za to děkuji,“ říká Jakub.

Svá díla do aukce věnovalo 350 českých umělců. Pokud chcete pomoci dalším nadějným handicapovaným studentům, můžete se stále do dražby zapojit na stránce Konta Bariéry s názvem Aukční salon.

Jakub: Plňte si své sny

A co vzkázal Jakub čtenářům? Aby si plnili své sny i přes všechny překážky.

„Ty jsou od toho, aby se překonávaly, a je jedno, jestli jste zdraví, nebo máte určité postižení. Pokud si za něčím jdete stůj co stůj a máte velkou důvěru ve svoji cestu za snem, tak o to blíže k jeho dosáhnutí máte. A pokud to nevyjde, tak to rozhodně neberte jako selhání, ale jako něco, co se mělo stát s tím, že vás to mělo naučit něco nového a tím se Vám možná se otevře jiná etapa vašeho života s dalším snem, o který začnete usilovat znovu se stejným přístupem,“ uzavírá Jakub.