Pokles teplot a vánoční stres: Zimní období nahrává infarktům, prodělal ho i Jiří (65)

„Dalo by se říct, že jsem se podobným věcem celý život snažil vyhnout. I když jednu neřest jsem měl až do svých padesáti, a to kouření,“ uvádí pan Jiří svůj příběh. „Kouřil jsem poměrně intenzivně, ale na nátlak své ženy jsem přestal a jsem tomu moc rád. Jinak celý život aktivně sportuji, jezdím na kole, v zimě lyžuji. Nikdy jsem netrpěl na vysoký tlak nebo cholesterol a pravidelně chodil na lékařské prohlídky,“ popisuje Jiří téměř učebnicový příklad, jak onemocnění předcházet. Jiří však přesto tušil, že ani tisícovky na kole našlapaných kilometrů ročně nemusí stačit.

Jiří: Problémy se srdcem měl otec a děda

„Můj otec ani děda se nedožili příliš vysokého věku a vždy to bylo kvůli problémům se srdcem. Ne že bych počítal s tím, že se mi to stane taky, ale rozhodně jsem si kvůli tomu dával pozor,“ říká. Když tedy loni v březnu několikrát cítil, že mu není dobře, neotálel a šel na kontrolu ke svému praktickému lékaři.

„Natočil mi EKG a úplně se mu nezdálo, co viděl. Tak mě raději poslal na kontrolu ke kardiologovi. Na kontrolu jsem už dojít nestihl,“ vypráví Jiří. Mezitím se totiž projevil druhý varovný signál. A kdy jindy než při jízdě na kole. „Znenadání mě začala bolet jedna ruka. Myslel jsem, že to je z námahy, protože to za chvíli přešlo. Pak mě ale začala bolet znova, když už jsem byl doma a seděl v křesle. Radši jsem vytočil mou známou lékařku a ta mi doporučila, že si mám hned zavolat rychlou. Ani na chvilku mě nenapadlo, že bych třeba ze strachu z koronaviru, o kterém se už dost mluvilo, neměl. Vyzvedli mě za chvilku a už jsem jel,“ popisuje Jiří chvíle, kdy mu šlo o život. Měl totiž infarkt.

Ženy umírají na infarkt častěji než muži: Proč mají jiné příznaky a kdy zpozornět?

S teplotními propady přichází riziko infarktu

„V Evropě, Českou republiku nevyjímaje, ale i v drsnějších podmínkách Kanady či naopak v některých subtropických oblastech nacházíme souvislost s poklesem teplot a výskytem infarktů či úmrtími na chronickou ischemickou chorobu srdeční. Teplotní propad o přibližně 10 °C zvedá počet srdečních příhod asi o 7 %,“ říká MUDr. Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). V roce 2020 například vévodil, co se počtu infarktů týče, leden.

Přispět k infarktu může i fyzická aktivita během zimy. Stačí, aby napadl sníh a lidé vyrážejí na lyže, běžky, případně stačí odklízení sněhu. „Taková fyzická aktivita u někoho, kdo pravidelně nesportuje, může být riziková,“ varuje Linhart.

Každá minuta se počítá

Jak uvádí MUDr. Petr Kala., prezident České asociace intervenční kardiologie České kardiologické společnosti, typickému pacientovi s infarktem je nad šedesát let, má vysoký krevní tlak, cholesterol, kouří, je obézní a léčí se s dalšími chronickými nemocemi. „Když takový člověk bezdůvodně omdlévá, špatně dýchá či pociťuje obrovskou únavu a začne ho prudce bolet na hrudi, je na čase okamžitě volat záchranku. Počítá se každá minuta. Pokud dojede do nemocnice s katetrizační jednotkou do hodiny, má 96% šanci, že přežije ve velmi dobrém stavu s jen malou jizvou na srdci. Každá hodina zpoždění znamená větší a větší poškození srdečního svalu, který bychom jinak dokázali zachránit. Lidé k nám dorazí v rozmezí 2,5–3 hodin od prvních příznaků, mnozí ale i daleko později,“ doplňuje Kala.

Jiřího zachránila cévní „výztuha“

V brněnské fakultní nemocnici se Jiřího ujal tým právě MUDr. Kaly a voperoval mu stent, což je cévní „výztuha“ zabraňující zúžení cév. „Koukali na mě trošku nevěřícně, jak je možné, že jim tak relativně zdravý člověk přistane po infarktu na operačním sále. Každopádně měsíc po prvním stentu jsem dostal ještě jeden a od té doby nepozoruji žádné potíže,“ říká pan Jiří. Bere sice léky na ředění krve, ale do sedla svého kola a k dlouhým procházkám se psem se vrátil poměrně rychle. Také se jako rizikový pacient nechal očkovat proti covidu hned, jak to bylo možné. „Teď už mám za sebou i třetí dávku. Ale je zajímavé, že ještě před očkováním nemoc prodělali snad všichni kolem a mně se vyhnula. Snad to tak i zůstane,“ uzavírá pan Jiří s úsměvem.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Bolí vás na hrudi? Nebojte se zavolat pomoc

Specialisté na srdce apelují, aby se lidé nebáli zavolat, když je bolí na hrudi, špatně se jim dýchá, je jim na omdlení – včasný telefonát může zachránit život. „Katetrizujeme, tedy řešíme akutní infarkt zavedením cévek do srdečních dutin a cév, i covid-pozitivní pacienty. Máme na to uzpůsobené sály, personál je vybavený speciálními overaly a respirátory. S covidem a jeho dalšími mutacemi budeme žít ještě dlouhá léta, a proto se musíme naučit na něj vyzrát,“ dodává prof. Táborský. Kardiologové připomínají, že v Česku je 22 katetrizačních center, která fungují 24 hodin denně. Jakmile záchranáři vyhodnotí, že se jedná o infarkt, jedou s pacientem přímo do jednoho z nich. Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR skončilo v roce 2020 v nemocnicích s infarktem 22 497 lidí.

„Přechozené“ infarkty kvůli covidu

V této souvislosti kardiologové bojují také s aktuální pandemickou vlnou. „Podle dat Českého statistického úřadu zemřelo v loňském covidovém roce o 17 000 osob víc než v roce předchozím, za 3 100 úmrtí mohou právě choroby oběhového systému,“ uvádí prof. Linhart. Lidé ze strachu z nákazy covidem nevolají záchranku, do nemocnice nejedou a buď zemřou doma, nebo infarkt „přechodí“ a přivodí si srdeční selhání. „Každá vlna covidu snížila u nás na oddělení příjem pacientů odhadem o 20 % – tito lidé se pochopitelně zázračně neuzdravili. Infarkt jejich sval postihl a projevil se později selháním srdce. Vidíme to i letos, obvykle k nám přichází dvacet lidí s infarktem týdně, nyní je to pět až šest,“ popisuje MUDr. Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc. Stejnou zkušenost ze svého oddělení má doc. Kala – i podle něj „klesá“ v době nejhorší koronavirové vlny počet těch, kteří si zavolají záchranku kvůli infarktu, přibližně o 20 %.

Neočkované (35) se osmkrát zastavilo srdce. Snoubenka varuje před antivaxerským „vymýváním mozků“

Jak předejít infarktu?

Předejít tomu, aby třeskuté mrazy nebo stresy před svátky neměly na srdce sebemenší dopad, lze dle odborníků pouze dlouhodobou úpravou životního stylu. Podle MUDr.Táborského nestačí změnu odstartovat v prosinci. „Pokud se člověk rozhodne zapracovat na snížení rizika, aby zabránil tomu, že na Vánoce skončí v nemocnici s infarktem, měl by začít nejpozději v létě.

Změna životního stylu se projeví při poctivém dodržování až po měsících, ale každému se ohromně vyplatí. Dožíváme se sice vysokého věku, avšak posledních dvacet let přežíváme s nemocemi. Po šedesátce se u většiny lidí začínají objevovat vleklé choroby – naším cílem by mělo být prožít co největší část života ve zdraví. A k tomu nám pomůže se hýbat, nekouřit a jíst rozumně,“ vysvětluje prof. Táborský.