Tequila k obhajobě a panáky před pohovorem: Táňa (40) bojovala se závislostí na alkoholu
Češky vypijí průměrně šest litrů čistého lihu ročně. Alkoholické onemocnění jater je druhou nejčastější příčinou úmrtí žen ve věku 20 až 54 let, přibývá i závislých. Typickou klientkou adiktologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN), kde léčba závislých žen začala před 50 lety, je žena ve věku 41 až 60 let, většinou bez partnera nebo s partnerem alkoholikem. Ze závislosti na alkoholu se léčila i Táňa (40). Její problém neodstartovalo žádné trauma, ale stydlivost a strach mluvit na veřejnosti.
Drobná blondýnka se alkoholu nedotkla už 13 let. Pokud se jí zeptáte, kdy začala pít, odpovídá, že už v 16 letech měla tendence stát se závislou.
„Hrozně jsem se styděla, bála jsem se mluvit na veřejnosti. Když jsem si dala skleničku, tak v tu chvíli ze mě spadl veškerý stres, starosti, bavila jsem se s lidmi a užívala si život,“ popisuje Táňa své začátky s alkoholem a pokračuje: „Od 16 let přibližně do 25 let to byla „klasika“ - jdete např. na diskotéku, tam se opijete, opijete se na oslavě, ale tam pijí skoro všichni a vám nedochází, že máte problém.“
Skutečně závažný problém ale podle Táni začal ve chvíli, kdy začala pít doma sama, ještě před oslavou či diskotékou, aby si udělala „náskok“.
Obhajoba s PETkou tequily
„Maturovala jsem bez alkoholu, ale při obhajobě diplomové práce jsem měla v kabelce plastovou flašku s tequilou a nepřišlo mi to zvláštní,“ přiznává Táňa s tím, že i na pracovní pohovory se běžně „posilňovala panáky“ na kuráž.
Táňa získala práci v prestižní firmě a démon alkohol jí vstupoval do života stále intenzivněji. „Ze začátku jsem si večer koupila víno, vypila půlku flašky a ráno jsem vstala v pět a šla běhat. To jsem si říkala, že je to v pohodě,“ řekla Blesk Zprávám Táňa.
Jenže z půl lahve vína je najednou celá láhev. Táňa si v té době našla přítele, na kterého nerada vzpomíná. „Neplatil si sociální a zdravotní pojištění, měl dluhy, já za něj všechno platila, začínala jsem mít finanční potíže, vše se začalo hroutit. Pak jsem pila třeba celý víkend,“ pokračuje ve své zpovědi žena.
Káva s vodkou v práci
Podle Táni vždy v životě alkoholika přichází zlom, kdy si uvědomí, že takto nemůže dál. „Poslední rok před léčbou jsem si uvědomovala, velmi jasně, že mám problém s alkoholem, ale člověk to nechce řešit, nechce to přiznat svému okolí, takže to tají, schovávání pití, to se nějak vyřeší, pak si začnete říkat – změním práci, změním partnera a vše se vyřeší. Jenže se nevyřešilo nic,“ přiznává Táňa.
To už si jejího stavu všimli rodiče a řekli jí, že pokud nepřestane pít, nastoupí protialkoholní léčbu.
Táňa trpěla i poruchou příjmu potravy. „Jsou to šílené stavy, kdy se ráno probudíte, je vám zle a vy si musíte dát skleničku, jenže ji vyzvracíte, protože váš žaludek už nemůže. Jenže vy si dáte další, protože se vám klepou ruce, a vy potřebujete fungovat, chodit do práce,“ říká k nejhorším fázím svého života Táňa, která potřebovala fungovat, chodit do práce. Tam si ale pravidelně přidávala do kávy vodku.
Probuzení ve křoví a okradení
Na přání rodičů vydržela Táňa abstinovat týden. Jenže vzápětí poté si koupila láhev a vydala se autem do práce. „Pamatuji si útržky z toho dne - probudila jsem se v Praze na benzínce. Pak jsem se probudila v parku v roští. Do práce jsem nedojela. Někde jsem upadla a okradli mě. Volala jsem expříteli a ten mě vzal k sobě domů. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem ztratila kontrolu nad svým životem, že nevím, co se bude dít zítra, a nevím, jak to příště dopadne,“ přibližuje Táňa svou pomyslnou poslední kapku. Do léčby nastupovala, když jí bylo 27 let. Její boj s alkoholem tedy trval 11 let.
Nyní Táňa abstinuje už 13 let a pomáhá i dalším ženám. „Ano, chtěla jsem se zabít, utéci z léčby. Chvíli trvá, než se začnete měnit a přestanete personál v léčebně vnímat jako svoje nepřátele, ale někoho, kdo vám chce pomoci,“ ohlíží se za úspěšnou léčbou ve VFN statečná žena.
Ženy nastupují do léčby pozdě
Podle přednosty Kliniky adiktologie VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michala Miovského je ženské pití alkoholu stigmatizované, ženy proto svou závislost do poslední možné chvíle tají. „I lidé s psychiatrickými diagnózami jsou pro společnost více přijatelní než závislí,“ dodal. Ženy do léčby podle něj nastupují později než muži a její zahájení je tak komplikovanější. Přesto abstinuje deset let od zahájení léčby na této klinice 57 procent žen, které je dokončily, a třetina těch, které nastoupily. Část ale léčbu nedokončí nebo ji opakuje.
„Na ženském oddělení léčíme všechny závislosti, pořád ale dominuje závislost na alkoholu, někdy v kombinaci s užíváním návykových léků, hypnotik a sedativ. Je to asi 60 procent. Občas se u nás objeví i ženy závislé na opiátech,“ popsal primář kliniky Petr Popov. Léčí se tam podle něj i ženy závislé na hazardním hraní. V minulosti tam byla i pacientka, které ničilo život nepřetržité sledování televize.
Ženská nebo společná oddělení jsou při většině psychiatrických nemocnic, v Praze byla ale léčba zahájena v roce 1971. „Léčebný systém byl tehdy postaven na základě programu pro muže, ale lékaři jej přizpůsobili ženským potřebám a prodloužili na čtyři měsíce,“ uvedl Miovský.
Zatímco muži začínají pít spíš pivo a psychické potíže se dostaví později, u žen je vstupní drogou nejčastěji víno a pít začínají, aby upravily svůj špatný psychický stav. Proti mužům na ně i při stejné tělesné hmotnosti alkohol působí hůř, protože mají v těle méně vody a více tuku. Mají také menší játra, která by alkohol mohla odbourávat.
