České děti nesnídají a svačí sladkosti: Hrozí jim obezita a cukrovka. Co radí odborníci?

Zdravý a kvalitní jídelníček je základem nejen správného biologického růstu a vývoje každého školáka, ale z velké části se od něj odvíjí, jaká bude i kvalita jeho výkonu při vyučování a učení se. Navíc jak ukazují data Státního zdravotního ústavu (SZÚ) více energie, především z jednoduchých cukrů, přijímají školáci odpoledne, což nasvědčuje tomu, že dopolední příjem energie není dostatečný.

Děti pak mají tendenci sahat během odpoledne po rychlých cukrech, která nepochází z potravin, které by kromě samotné energie přinesly i kvalitní nutrienty. Chcete-li, aby váš školák byl zdravý a plnil s lehkostí všechny povinnosti a úkony, které s sebou vzdělávání přináší, myslete i na to, jakou má snídani a svačiny.

Děti snídani zanedbávají

„Z hlediska příjmu energie víme, že snídani děti často zanedbávají. Měla by představovat asi 18 % denní energie, v průměru však žáci přijímají o třetinu energie méně, než se obecně doporučuje. Energetický deficit se projevuje i u přesnídávky, nebo chcete-li svačiny. Průměrně se doporučuje asi 15 % energie na svačinu. Problém je často u dívek na druhém stupni, kdy už řeší své tělo,“ popisuje MVDr. Jiří Ruprich, vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ.

„A pokračuje to i s obědem, který místo 35 % denní energie představuje v průměru u školních dětí 30 % energie, pokud si na něj vůbec do jídelny dojdou a jídlo snědí. Situaci nepomáhají ani stres ve škole, emoce či přísně vymezený čas na konzumaci jídla,“ dodává odborník.

Češi tloustli už před pandemií, tvrdí experti. Děsí je obézní děti i osm prosezených hodin denně

Jak by měla vypadat ideální snídaně?

Snídaně by měla obsahovat všechny základní živiny – sacharidy (celozrnné pečivo, ovesná kaše...), bílkoviny (mléko, sýr, jogurt, tvaroh, vejce...) a tuky (jsou často součástí bílkovinných potravin, nebo se mohou vhodně doplnit třeba o kvalitní olej například v podobě margarínu apod.). A také porci zeleniny nebo ovoce (dodají vlákninu, vitaminy, minerální látky, antioxidanty). Pitný režim (ideálně voda, neslazený čaj) jsou pak zdrojem tekutin.

Když chybí svačina...

Tělesný výdej energie dětí přitom vzrůstá od rána a vrcholí zhruba v době odpolední svačiny. Po obědě tak vznikne u mnoha dětí v těle energetický deficit.

Když svačina chybí, vzniká deficit, který odpoledne děti doplňují často rychlými potravinami typu: sušenky, oplatky, čokoládové tyčinky, bonbóny, sladké pečivo, chipsy, kolové nápoje aj., které jsou významným zdrojem přidaného cukru, nasycených tuků, případně soli. Navíc tyto potraviny nedodávají kvalitní bílkoviny, tuky, vitaminy, minerální látky, takže by měly být spíše pochutinami, které se zařazují výjimečně, než pravidelnými svačinovými chody.

„Odpolední svačina by měla obsahovat asi 10 % energie. V průměru ale vidíme, že u takového jídla odpoledne děti přijímají více energie, a to především 2-3x více přidaných cukrů. Je to pochopitelné, uspokojí svůj hlad rychlými cukry, u chlapců často dominují uzeniny. Mozek dětí je rychle uspokojen. A pokračuje to i večeří a druhou večeří, kdy děti večer konzumují více energie před spaním. Z takového stravovacího režimu se nesmí stát zvyk, protože následky na zdraví dětí jsou pak téměř nevyhnutelné,“ varuje profesor Ruprich.

Češi si zahrávají se solí, jsou třetí v Evropě. Lékaři varují před infarktem a mrtvicí

Jak by měla vypadat svačina?

Svačiny by měly být pestré a opět složené ze všech komponent. Na svačiny je vhodné podávat například nějaký mléčný výrobek (jogurt, tvaroh s ovocem, mléčnou rýži, kefír...), kousek ovoce, v případě slané varianty kousek celozrnného pečiva, třeba nějakou domácí pomazánkou z tvarohu, lučiny, cizrny apod. a samozřejmě kouskem zeleniny. Pitný režim v podobě vody je samozřejmostí.

České děti mají nadváhu

SZÚ se dlouhodobě věnuje monitorování zdravotního stavu dětí a nadváha až obezita těch školních se v posledních letech stále zvyšuje. U třetiny českých dětí je pouhým okem jasně patrná, a to ještě nevidíme klinické nutriční parametry. Prázdné kalorie jsou spojeny s nedostatkem vitamínů a minerálních látek. To znamená nejen špatný poměr tuků a svalové hmoty, ale může to už v dětském věku přispět k rozvoji diabetu, nežádoucímu zatížení rostoucího těla, deformaci kloubů, zanášení cév a podobně. 

„Lidé většinou znají zásady zdravé výživy, ale nemají vůli si pozitivně nastavit svůj životní styl. Pochopí to snad jen tehdy, kdy přijdou s akutními problémy k lékaři, někdy tam jdou už jejich děti. Jediná cesta je opravdu v hlavách rodičů a vštěpování zásad zdravého života dětem,“ shrnuje poznatky z praxe profesor Jiří Ruprich.

Obecná doporučení pro dětskou stravu:

• Jíst pravidelně, ideálně 5-6x denně, nevynechávat denní příjem zeleniny a ovoce
• Omezovat příjem tuků, preferovat rostlinné před živočišnými
• Dodržovat pitný režim, omezit slazené nápoje i nadměrnou konzumaci potravin s vysokým obsahem cukrů
• Nezapomínat na zdroje vápníku, tedy tradiční mléčné výrobky
• Nezapomínat na kvalitní zdroje bílkovin (libové maso, luštěniny, tvaroh, aj.). Patří k nim i pravidelná konzumace ryb, které jsou zdrojem omega-3 mastných kyselin, především v tučných rybách