„Živoucí trilobiti“ se hemží kalužemi v Brdech: Kriticky ohrožení korýši mají 142 nohou

O aktuálním množení listonohů na Hrachovišti informovala Chráněná krajinná oblast Brdy. A popsala, jak to s výjimečnými korýši vlastně je. Ke svému životu potřebují velmi specifické podmínky, do kterých čirou náhodou zapadá terénní a vojenská technika - při přejezdech vytváří díry v zemi, které si listonozi užívají, ovšem pozor, musí pršet.

„Prohlubně a výmoly na často prašných cestách jsou v letošním deštivém létě plné vody. To je ráj pro listonohy letní, kteří v mnohém připomínají obyvatele prehistorických moří – trilobity,“ popisuje CHKO Brdy. Podle ní by většinu roku lidé korýše na Hrachovišti hledali jen marně, nicméně to neznamená, že by se tu nevyskytovali, jen jsou ukrytí v půdě ve formě tisíců vajíček.

„Ta se probudí k životu ve chvíli, kdy v teplé části roku naprší a vajíčka v prachu zaplaví voda. Stačí pár dní a v loužích se začnou hemžit droboučcí tvorové, kteří rostou téměř před očima, a je-li k nim počasí milosrdné, dorostou až 10 cm,“ říká CHKO Brdy.

Výbuch munice v Brdech! Jeden z vojáků má těžce zraněné nohy, druhý je popálený

Jenže jako stejně rychle listonozi při deštích vyrostou, při suchu zemřou. Bláto tak bude doslova pokryté jejich mrtvými těly. „Není ale třeba pro ně truchlit, protože tím zdárně uzavřeli svůj životní cyklus. Aby mohla vzejít nová generace listonohů, musí totiž jejich vajíčka vyschnout, tedy i zemřít generace rodičovská,“ upozorňuje správa.

Podle ní jsou na Hrachovišti ideální podmínky pro listonohy právě kvůli armádní technice, vytvořila celý jeden biotop. „Bez ní by údržba cest a louží byla mnohem komplikovanější. Nejspíš by rychle zmizely a s nimi i obyvatelé těchto jedinečných území,“ uvádí CHKO Brdy.

Na tento fakt ve svém materiálu upozorňuje i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK): „V současné době je většina známých lokalit listonoha letního soustředěna do bývalých či současných vojenských cvičišť, přičemž zásadní jsou především rozsáhlejší z nich (…) Ve stále aktivních vojenských prostorech vytvářejí listonozi nejpočetnější populace na velkých plochách. Z maloplošných vojenských cvičišť lze jmenovat především ty, na nichž cvičili ženisté či těžká bojová technika, např. u Rančířova, Žatce, Hradce Králové (Na Plachtě), Dobřan, Babin na Litoměřicku aj. Lokalit listonoha letního mimo vojenská cvičiště je dnes méně.“

Znali se s dinosaury

Obecně lze říct, že „živoucí trilobit“ je rozšířený po velké části Evropy, severní Afriky a Asie. V Česku byl objeven už v roce 1791 a šlo dokonce o prvního korýše u nás. Dříve byl poměrně hojně zastoupený, i proto, že tu byly vhodné přírodní podmínky - nejrůznější drobné tůně a podobně - jenže ty postupně začaly mizet, krajina je také více rovná. „Svou roli (dosud málo probádanou) může hrát používání chemikálií v zemědělství,“ spekuluje AOPK. Dnes je každopádně listonoh letní kriticky ohrožený druh a každé jeho pozorování v ochráncích vyvolává radost.

Čeští vojáci pracují s moderním protiletadlovým systémem: Cvičili s ním po celé Evropě

Přijít o něj by totiž znamenalo přijít o organismus, který se na zemi poprvé objevil před 200 miliony let, tedy planetu sdílel už s dinosaury. Tento dávný výskyt je také důvod, proč listonozi vypadají tak prehistoricky. Mají tři oči, pohybují se pomocí 142 končetin, přes které dýchají, a dokážou se vylíhnout i z neoplozených vajíček. Dlouhá historie ale není jediný důvod, proč jsou listonozi tak cenění. V Africe například žerou larvy komárů, kteří přenášejí smrtelnou západonilskou horečku (a která se už objevila i v Česku). Dokážou si také pochutnat na řasách.

Naštěstí podle ochránců aktuálně nehrozí, že by u nás listonozi zmizeli úplně. Dokud tu budou cvičit vojáci a bude přes léto pršet, zřejmě tu s námi zůstanou i drobní korýši se speciální zálibou v rochnění se v kalužích.