Konec prodeje nových „nafťáků“ od roku 2035? Lidé budou jezdit často starými, varuje expert

Prodej nových aut na benzinový či naftový pohon bude možná v Evropské unii od roku 2035 prakticky vyloučen. Evropská komise ve středu v rámci přelomového souboru opatření na ochranu klimatu navrhla, aby nová auta od zmíněného data nemohla produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což by zásadně prodražilo jejich výrobu.

Unijní exekutiva chce také výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament, což může podle unijních činitelů i kvůli očekávaným námitkám části automobilové lobby trvat až několik let.

Rok 2035 souvisí s cílem dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Komise počítá s průměrnou životností automobilu 15 let, takže v roce 2050 by podle jejích představ neměla v Evropě jezdit prakticky žádná auta s klasickým spalovacím motorem.

Hašení elektromobilů v Česku: Olomoučtí hasiči přišli s revolučním řešením

Omezení se ale mají týkat už roku 2030, dokdy by se měly emise z automobilů omezit o 55 procent proti dnešním hodnotám. Komise původně usilovala až o 60 procent, po tlaku některých států včetně České republiky však svůj cíl mírně snížila. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.

"I poté, co se už nebudou nová auta se spalovacími motory vyrábět, nás čeká velmi dlouhá doba, co tu s námi jejich dědictví zůstane,“ prohlásil místopředseda EK Frans Timmermans v narážce na to, že provoz dříve vyrobených aut nemusí skončit ani v polovině století. Současné omezování automobilových emisí funguje, ale samo o sobě nestačí, proto chce komise sáhnout ke stoprocentnímu omezení.

Elektrická auta levnější než klasická?

Automobilky sice budou moci benzinové a naftové vozy vyrábět i nadále, budou však muset hradit poplatky za překročení nulových limitů, což by výrazně prodražilo cenu těchto aut. Timmermans prohlásil, že podle některých odhadů se už v tomto desetiletí kvůli rostoucímu zatížení fosilních paliv a podpoře elektromobilů stanou elektrická auta levnější než ta klasická.

Řada automobilek už do výroby elektromobilů investovala velké peníze a například Volkswagen počítá s ukončením prodeje benzinových a naftových aut v Evropě do 15 let. Někteří výrobci ale požadují větší pružnost v termínech či výraznější veřejné investice do infrastruktury pro elektromobily.

Více dobíjecích stanic po Evropě

Na ně pamatuje dnešní návrh komise, který počítá s tím, že členské země zajistí na každých 60 kilometrů dálnic či rychlostních silnic dobíjecí stanici pro elektromobily. Jednou za 150 kilometrů by pak měli mít k dispozici načerpání paliva řidiči, kteří mají auto na vodík. Do roku 2030 by podle komise mělo být v EU pro elektromobily k dispozici 3,5 milionu dobíjecích stanic.

Babiš: Nesmí to poškodit náš průmysl

Cíle Evropské komise pro zavedení elektromobility musí být takové, aby nepoškodily český průmysl, řekl dnes premiér Andrej Babiš (ANO) ve Stonavě na Karvinsku. Návrh, který EK představila ve středu, je podle něj extrémně ambiciózní. Dodal však, že návrh EK ještě důkladně nečetl.

"Opakovaně říkáme, že ty cíle musí být takové, aby nepoškodily náš průmysl, aby nepoškodily automobilový průmysl, že to musíme dělat s rozumem, a ne s nějakou ideologií," řekl premiér.

Automobilky a experti varují: Paradoxně to zhorší klima

Stanovení pevného data zákazu prodeje aut se spalovacími motory může podle automobilek a expertů paradoxně znamenat zhoršení klimatu. Lidé si totiž ve větší míře před rokem 2035 koupí vozy s benzinovými a dieselovými motory a zároveň budou déle používat starší a méně ekologická vozidla. Pro automobilky to bude znamenat dodatečné náklady spojené s urychlením přechodu k elektrickým vozům, vyšší investice i další nejistotu. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu (SAP).

„Jako důsledek 100procentního vyloučení spalovacích motorů z nových osobních vozů bude velmi pravděpodobně narůstat stáří využívaných vozů, které budou zejména domácnosti déle provozovat v případech, kdy jim nebude vyhovovat elektromobil nebo pro ně bude příliš drahý,“ uvedl partner EY pro automobilový průmysl Petr Knap.

Benzin i nafta v Česku zdražily. Před cestou na dovolenou ale stejně berte doma plnou

Pozitivní by naopak podle něj v této variantě byl jasně definovaný závazek členských zemí přispět ke zlepšení podmínek, tedy dobíjecí infrastruktury, pro rozvoj alternativních pohonů. Dosud byli zavazováni jen výrobci, a nebyl žádný tlak na vytvoření a usnadnění poptávky.

„Se stanovením pevného data zákazu prodeje spalovacích motorů nesouhlasíme a pro celý automobilový průmysl by mohlo jít v konečném důsledku o kontraproduktivní rozhodnutí. Nejde totiž zdaleka jen o automobilky, ale i jejich dodavatele, pro něž bude příští desetiletí extrémně náročné a velmi nákladné, z hlediska plánování a přeskupování výroby stávajících i nově požadovaných technologií. Negativní dopady lze proto očekávat v rámci celého hodnotového řetězce autoprůmyslu, a to včetně dopadů na pracovní trh,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

Ekologové se radují, vadí ale ústupky

Jako posun směrem k dekarbonizaci Evropy a velkou příležitost pro snížení emisí skleníkových plynů vidí klimatické návrhy Evropské komise ekologové.

"Na první pohled celý balíček legislativních návrhů vypadá ambiciózně, například zcela nový je návrh na zdanění leteckého benzinu, návrh na uhlíkové clo na dovoz či postupný konec fosilních paliv v dopravě. Bohužel, některé návrhy představují ústupek fosilnímu průmyslu v podobě pomalého zavádění či různých výjimek," uvedl Jiří Jeřábek z Greenpeace.