Jana (75) přechodila infarkt. Na choroby srdce bude umírat čím dál více lidí, varují lékaři

Jana (75) měla celý život normální krevní tlak, cítila se dobře, jen byla občas unavená a bolela ji záda. Tomu ale nepřisuzovala velký význam, a když to bylo nutné, řešila svůj stav analgetiky. Na Velikonoční pondělí odpoledne se jí však náhle velmi přitížilo. „Začalo mě píchat na hrudi, bolest zad se zintenzivnila a skoro jsem se nemohla pohnout,“ vzpomíná Jana a pokračuje: „Doufala jsem, že to zase přejde. Vzala jsem si ibuprofen a šla si lehnout. Navíc byl svátek, tak jsem si říkala, že k lékaři případně zajdu až ve všední den.“

Bohužel v noci se bodavá bolest opět objevila a sílila. „Zavolala jsem proto dceři a synovi. Ti ihned poprosili známou lékařku, která bydlí u nás v domě, aby se u mě zastavila a zkontrolovala mě,“ vypráví Jana. Lékařka po naměření krevního tlaku okamžitě Janu naložila do auta a odvezla ji do nemocnice. Tam už šlo všechno rychle. Po několika vyšetřeních lékaři Janě sdělili, že má neprůchodné srdeční cévy a prodělala infarkt a že musí hned následující podstoupit výkon na sále.

„Když mi lékaři řekli, že jsem přijela za pět dvanáct, byla jsem z toho v šoku. Jsem proto moc vděčná paní doktorce, která mě ochotně do nemocnice odvezla, a také že i v době koronavirové pandemie se tam o mě tak rychle postarali,“ popisuje Jana.

Kardiolog o dvou nejčastějších chybách pacientů: Špatné kombinace léků a rady z internetu!

Implantace pěti trubic na průchodnost cév

Druhý den se podrobila výkonu, při němž jí lékaři implantovali do cév tři stenty (trubice udržující průchodnost cév). Za dva měsíce pak ještě další dva. Začala užívat léky jako prevenci před dalším infarktem. Chodí pravidelně na kontroly a nyní jí lékař množství užívaných preparátů snížil. Zpočátku byla Jana po výkonu oslabená, trpěla intenzivním kašlem, ale postupně se její zdravotní stav díky léčbě zlepšoval.

Nyní se cítí dobře, bolesti zad ji netrápí, ani únava není tak intenzivní. „Když na to zpětně vzpomínám, nějaké náznaky toho, že vše není v pořádku, se u mě objevovaly už dříve, ale člověk to přechází, snaží se to nevnímat a jede na doraz,“ říká. „Po prodělání infarktu jsem si ale řekla, že budu žít trochu klidněji. Více se šetřím, tolik se nehoním, a když něco nejde, udělám to zkrátka později. On ten úklid na mě počká,“ usmívá se.

Jana: Poslední rok byl náročný

Jana je v důchodu a věnuje se rodině – stará se o svého nemohoucího manžela, který před deseti lety prodělal cévní mozkovou příhodu, a hodně času tráví se svými vnoučaty. Ráda čte, luští křížovky a navštěvuje divadlo. „Bohužel poslední rok byl náročný i psychicky, nikam jsem moc nechodila, abych se nenakazila a nepřenesla infekci na manžela. To by bylo velmi nebezpečné,“ popisuje Jana. S manželem se na doporučení lékaře nechali naočkovat proti nemoci covid-19 hned, jak to jen bylo pro jejich věkovou kategorii a zdravotní stav možné.

Dívka (12) bojuje se vzácným postcovidovým symptomem. Nejdřív vypadal jako astma

Lékař: Paní Jana měla štěstí

A co na Janin případ říká lékař? „Jde o typický příklad toho, že ateroskleróza nebolí a nepřináší obtíže. Rozvíjí se většinou po dlouhou dobu a v okamžiku, kdy způsobí symptomy (u paní Jany bolest na hrudi), jsou změny již velmi pokročilé. Přitom až třetina pacientů s akutním infarktem myokardu zemře před tím, než se dostane k ošetření do nemocnice. Takže paní Jana měla štěstí, že svůj infarkt díky revaskularizaci přežila. Ale nemuselo k němu možná dojít, kdyby byla včas zahájena opatření ke snížení jeho rizika, a to důsledná kontrola krevního tlaku a snižování hladin cholesterolu,“ vysvětluje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti.

Exploze případů srdečního selhání

Čeští kardiologové vyhlašují kampaň Nemocné české srdce. Do deseti let chtějí snížit úmrtnost na srdeční choroby o 5 %. A stejně tak počet těch, kteří kvůli srdci opakovaně končí v nemocnici – zde usilují o 10 % pokles.

„Náš plán je velmi ambiciózní zvlášť v době, kdy kvůli pandemii koronaviru a strachu z nakažení zůstávali lidé doma i s infarkty, což se v dalších letech projeví explozí případů srdečních selhání. Křivka úmrtí na selhání srdce v posledních letech neustále roste a dostala se přes hranici 5000 ročně. Počet lidí se srdečním selháním stoupne do roku 2030 dle našich odhadů o 50 % na přibližně 450 000. Do karet nám nehraje ani předpokládané zhoršení ekonomické situace, které tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně cévní choroby. Pokles hrubého domácího produktu přibližně o 5 % vede k minimálně stejnému vzestupu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Situace je natolik alarmující, že je podle kardiologů třeba okamžitě jednat.

Úmrtnost může stoupnout o 41%

Jak ukazují data, ČR je ve výskytu kardiovaskulárních (KV) chorob třetí nejhorší v Evropě. „Bez dalších zásahů může úmrtnost na ně stoupnout do roku 2040 až o 41 %,“ říká kardiolog. Zatímco úmrtí na nejčastější srdeční nemoc – ischemickou chorobu srdeční se daří snižovat, především díky moderním lékům, mortalita u selhání srdce stále roste.

„Jednou z příčin je stárnutí české populace a dožívání se vyššího věku. Například fibrilace síní, která často vede k srdečnímu selhání, je typická pro starší jedince. Lze tedy říci, že se lidé fibrilace síní dožijí, a posléze často „dopracují“ k selhání srdce,“ vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc.