S Putinem nejsem spokojený, servíruje spoustu keců, prohlásil Trump. A ocenil odvahu Ukrajinců
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc „servíruje spoustu keců“, i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
„S Putinem nejsem spokojený, to vám můžu říct hned, protože zabíjí spoustu lidí, z nichž mnozí jsou jeho vojáci,“ poznamenal Trump, podle něhož Rusko a Ukrajina každý týden dohromady přicházejí o 7000 vojáků.
Americký prezident, který v loňské předvolební kampani sliboval, že Putinem vyvolanou válku ukončí první den ve funkci, což bylo letos 20. ledna, také podotkl, že se to ukázalo výrazně složitější. „Putin nám servíruje spoustu keců, pokud chcete znát pravdu. Pořád se tváří velmi mile, ale nakonec to jsou jen plané řeči,“ podotkl Trump, který dříve opakovaně vyjadřoval přesvědčení, že ruský prezident chce mír.
V poslední době je ale Trump k Putinovi kritičtější, a naopak vstřícnější k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, kterého v minulosti dokonce obviňoval z rozpoutání války. Dnes Trump ocenil odvahu Ukrajinců a zároveň poznamenal, že mají od Spojených států ty nejlepší zbraně, jaké kdy byly vyrobené. Šéf Bílého domu také potvrdil, že schválil další dodávky obranných zbraní pro východoevropskou zemi.
S Putinem hovořil Trump naposledy minulý týden ve čtvrtek a následně prohlásil, že ho rozhovor s jeho ruským protějškem zklamal, protože nepřinesl žádný pokrok. „Je to velmi těžká situace. Říkal jsem vám, že jsem velmi nespokojený ze svého rozhovoru s prezidentem Putinem. Chce jít až do konce, jen dál zabíjet lidi, není to dobré,“ poznamenal pak v pátek. Naznačil také, že by mohl zpřísnit sankce proti Rusku.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
